Trestní právo Trestní zákon I. Bendová, K. Tesařová

Trestní právo ( dále TP) = ochrana společnosti a jejich základních hodnot - chrání základní společenské hodnoty a vztahy upravené již jinými právními odvětvími - při ochraně před kriminalitou musí být jeho působení doplněno o mimo trestní preventivní opatření trestněprávní nauka – zabývá se trestním právem : a) de lege lata b) de lege ferenda odvětvím veřejného práva účel trestního práva je chránit: a) zájmy společnosti a ústavní zřízení ČR b) práva a oprávněné zájmy a) trestní právo hmotné – stanovící, co je trestný čin a sankce, které lze za něj uložit b) trestní právo procesní – upravuje trestní řízení

Funkce TP a) ochranná – dominantní, krajní prostředek ochrany společnosti nastupuje, pokud ostatní právní prostředky jsou neúčinné b) preventivní → zákonné definice trestního činu pomáhají při formování pravidel řádného chování lidí ve společnosti, zabezpečuje před opětovným porušením trestního práva c) represivní působí individuálně – zabránit pachateli v páchání další trestní činnosti a během výkonu trestu vytvářet podmínky pro převýchovu a sociální integraci d) regulativní trestní právo co nejpřesněji vymezuje trestní odpovědnost a beztrestnost, působnost trestních zákonů, podmínky ukládání trestů a ochranných opatření

Prameny TP podle zásady „žádný trestní čin, žádný trest bez zákona“ vyplývá: a) podmínky trestní odpovědnosti, tresty a ochranná opatření, jakož i podmínky jejich ukládání musí být stanoveny v zákoně b) pramenem čs. trestního práva není ani obyčej ani precedent prameny práva: v materiálním smyslu – důvody, které vedly zákonodárce ke vzniku dané právní úpravy ve formálním smyslu – právní formy, v nichž jsou normy trestního práva vyjádřeny normativní právní akty – právní předpisy, rozhodnutí s obecnou závazností normativní smlouvy

Přehled pramenů TP a) ústavní zákony: 1) Ústava ČR (1/1993) stanovící zejm. případy tzv. trestněprávní exempce poslanců a senátorů 2) Listina základních práv a svobod hlavně: b) mezinárodní smlouvy – obsahují i ustanovení procesně-právní povahy mezinárodní trestní právo trestní právo mezinárodní c) Trestní Zákoník 40/2009 pro jeho komplexnost a rozsáhlost se jedná o kodex d) ustanovení hmotně-právní povahy v těchto zákonech e) amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky f) rozhodnutí Ústavního soudu, která mají normativní povahu g) právní předpisy EU

Trestný čin (dále TČ) = jednání nebezpečné pro společnost základem trestní odpovědnosti = spáchání trestného činu je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně pojmové znaky trestného činu 1) protiprávnost = rozpor s právní normou v rámci právního řádu 2) znaky uvedené v trestním zákoně 1) typové znaky trestného činu 2) obecné požadavky na subjekt a) stanovený věk a příčetnost b) u mladistvých (provinění) rozumová a mravní vyspělost

Legální definice TČ 1) hmotněprávní – zásada subsidiární represe 2) procesněprávní - zásada oportunity druhy trestných činů kategorie soudně trestných deliktů: a) monopartice b) bipartice c) tripartice dnes máme nově přečiny a zločiny– bipartice

Skutková podstata TČ specifické požadavky na tvorbu trestněprávních norem: a) zachování zásady subsidiarity trestní represe b) hledisko efektivnosti boje s daným jevem prostředky trestního práva, c) možnost odhalit tato jednání (jeho znaky) a dokázat je v trestním řízení d) brát ohled na kriminologické výzkumy = souhrn typových znaků, které určují, o který trestný čin jde nullum crimen sine lege – požadavek na přesné vymezení podmínek trestní odpovědnosti Znaky: obligatorní – znaky, které nesmí chybět ve skutkové podstatě žádného trestného činu (objekt, jednání, zavinění) a) individuální objekt b) objektivní stránka c) subjekt trestního činu (pachatel) d) subjektivní stránka e) protiprávnost odvozuje se z právního řádu jako celku a zpravidla z právních norem mimotrestních fakultativní

Okolnosti vylučující protiprávnost trestně odpovědný může být jen ten, kdo naplní znaky trestného činu, a jeho jednání je protiprávní protiprávnost = rozpor s právní normou v rámci právního řádu okolnosti vylučující protiprávnost = okolnosti, které pachatele jinak trestného činu, zbavují odpovědnosti trestný čin – jen čin protiprávní, ale ne každý z nich je hned trestným činem (někdy jen přestupek, nebo správní delikt apod.) protiprávnost se dovozuje z celku právního řádu, většinou z ustanovení ležícího mimo trestní zákon; někdy je vyjádřena slovy „bez povolení“, „v rozporu s právními předpisy“, jindy vyplývá z povahy ustanovení okolnosti vylučující protiprávnost je třeba odlišit od důvodů zániku trestnosti

Vývojová stádia TČ jsou fáze, které jsou typické pro uskutečňování úmyslu pachatele spáchat trestní čin jsou omezena jen na úmyslné trestné činy, příprava jen na nejzávažnější trestné činy trestná činnost neprochází nutně všemi vývojovými stadii nejzávažnější je dokonaný trestný čin pachateli přičítá jen nejzávažnější stadium 1)Příprava k trestnému činu 2)Pokus trestného činu

Pojem a účel trestu účelem trestu je: a)ochrana společnosti před pachateli trestního b)zabránit odsouzenému v dalším páchání trestního činu c)vychovávat odsouzeného k řádnému životu d)výchovně působit na ostatní členy společnosti Systém trestů = uspořádání jednotlivých druhů trestů podle závažnosti, podle postihovaných zájmů a vzájemné vztahy mezi jednotlivými tresty zásada humanismu alternativní tresty

Druhy trestů 1. Nepodmíněný trest odnětí svobody 2. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody 3. Domácí vězení 4. Trest obecně prospěšných prací 5. Propadnutí majetku 6. Peněžitý trest 7. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty 8. Zákaz činnosti 9. Zákaz pobytu 10. Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce 11. Vyhoštění