Role klinického pracoviště v geriatrii a spolupráce s praktickými lékaři a komunitními službami MUDr. Jurašková Božena, Ph.D Klinika gerontologická a metabolická FN v Hradci Králové Přednosta Prof. MUDr. Luboš Sobotka, Csc.
Zdravotnická péče o seniory 1. v nemocničním zařízení 2. v léčebnách dlouhodobě nemocných 3. v domech s pečovatelskou službou 4. domovech důchodců 5. rodinném prostředí
Enabling model Funkční systém jednotlivých na sebe navazujících typů péče Akutní hospitalizace: nejdražší lůžko včasná diagnostika, intenzivní péče, s návratem ve stavu kompensace do domácího prostředí ( doba 3 týdnů) Doléčení a rehabilitace: středně drahé lůžko-pac., neschopni po zvládnutí akutní fáze návratu domů, šetrné a dostatečně intenzivní doléčení s návratem do původního prostředí ( max. 3 měsíce)
Enabling model Ošetřovatelská péče- tzv. levné lůžko Procento pacientů, kde stav se stabilizoval vlivem neúspěchu všech výše uvedených forem péče a vlivem povahy onemocnění ( progresivní neurologické stavy, demence apod.) doba pobytu několik měsíců a roků
Klinické pracoviště JIP- 12 lůžek- 8 intenzivních a 4 intermediární lůžka Standartní lůžka 34 příjem- spádová oblast Hradce Králové od 78 let věku výše
Indikace k přijetí JIP: nemocní z královehradeckého kraje a nemocní z klinik FN v HK každá akutní koronární příhoda diagnostikovaná nebo susp. s poruchami srdeční činnosti a oběhu ( dysrytmie, kardiogenní šok, srdeční selhání, tromboembolická komplikace) Jiný akutní a vážně ohrožující stav a porucha ( anafylaktický šok, septický šok, otok plic, akutní nebo komplikovaná srdeční dekompenzace, plicní embolie, hemodynamicky závažné dysrytmie, akutní periferní tepenné trombosy a mbolie, závažné žilní trombózy)
Indikace k přijetí na geriatrickou JIP Akutně zhoršená respirační insuficience včetně těžkého astmatického záchvatu Dysrytmie vyžadující monitoraci, krátkodobé poruchy vědomí, křeče, komplikovaná léčba dysrytmií
Indikace k přijetí na léčebně diagnostické standartní geriatrické oddělení Gerontologičtí pacienti ze spádové oblasti a ze specializovaných ambulancí- angiologické, revmatologické, nemocné se závažnými poruchami metabolismu lipidů, s poruchami respiračního traktu a nemocné s předčasnými projevy stárnutí a komplikacemi arteriosklerózy v mladším věku K předoperační přípravě a pooperační péči, mají-li nemocní interní ráz onemocnění
KIND k přijetí na standartní geriatrické oddělení Nemocné bez interního charakteru onemocnění Nemocné pro dlouhodobé doléčování Sociální důvody
Činnost ambulance Poskytuje ambulantní a konsiliární vyšetření pacientů , zabezpečuje příjem nemocných ze spádových oblastí Provádí posudkovou činnost ambulantních nemocných spádového území doporučených praktickými lékaři, internisty poliklinik, lékaři nemocničních zařízení Konsiliární činnost uvnitř FN event. konsiliární poradenskou činnost jakýmkoliv geriatrickým zařízením v oblasti Konsiliární činnost domácím agenturám, které zabezpečují nemocné v péči kliniky Ve spolupráci s vedoucími oddělení zabezpečuje překlady pacientů do následných zařízení a do péče domácích agentur
Porovnání s kardiologickým oddělením Kardiologické oddělení v HK : Počet lůžek 8O Hospitalizovaní za rok 2975 Průměrná ošetřovací doba 8,5 dne Nemocniční letalita: 40 Geriatrické oddělení v HK: Počet lůžek 46 Počet pacientů hosp. 1450 Průměrná ošetřovací doba 8,8 dne Nemocniční letalita 115
Následná péče- trendy Upřednostňování rodinného prostředí (ztráta akomodace na vnější prostředí, při hospitalizacích nebezpečí depresivních rozlad, prohloubení AS změn apod.) Zajištění následné péče ve spolupráci s rodinou a praktickými lékaři
Formy péče v domácím prostředí Domácí ošetřovatelské agentury Denní stacionáře Pečovatelské služby, charitativní služby
Negativa v následné péči Neinformovanost rodiny a nemocných o možnostech jak ve zdravotní , tak v sociální sféře Důraz na spolupráci zdravotní a sociální složky Pacient dlouhodobě nemocný – „pinpongový pacient“ Nedostatečná provázanost ( informovanost) mezi jednotlivými složkami péče Přeceňování , ale i podcenění péče domácích agentur
Mejčastější indikace péče domácích agentur V případě péče o chronické rány Monitorace TK Hypohydratace Rehabilitace- některé formy Aplikace Insulinu, jiných léků, anodyn apod. Léčba bolesti-p.o., transkutánní, s.c., epidurální, lineární dávkovače Nutriční a infuzní terapie
Nutriční a infuzní terapie v domácím prostředí Enterální výživa: NJ sondou, perkutánní gastrostomií dočasně nebo trvale u diagnóz CMP s afagií nebo dysfagií, zhoubných onemocnění postihujících distální třetinu jícnu, myopatií Parenterální výživa: Broviakův katetr , implantované porty- u syndromu krátkého tsřva, onkologicky nemocných- trvalá konsiliární služba s klinikou Krátkodobá infuzní terapie- u hypohydratovaných pacientů
Podmínky dobré spolupráce s agenturou Dodržování standardů pro aplikaci infuzí a enterální výživy- sestry proškolené pracovištěm, pravidelné doškolovací semináře, kasuistiky Dobře vedená dokumentace včetně sledování fyziologických funkcí Tk, P, dech, hmotnost, otoky DKK, stav hydratace, nutrice Edukace rodiny včetně zpětné vazby se zdravotnickým personálem na klinikách
Počet pacientů s EV EV PV 2000- 7 8 20001- 10 15 2002 - 12 19 2000- 7 8 20001- 10 15 2002 - 12 19 2003- 16 24 2005 - 33 67
Nedostatky z pohledu geriatra Vzájemná nedostatečná informovanost Nedostatečná informovanost oběma směry Návrh: současně s propouštěcí zprávou rovněž souhrnný protokol z hlediska ošetřovatelské péče- tzv. výstupní protokol V době působení ošetřovatelských organizací- přehled ošetřovatelské dokumentace k rukám PL, specialistů- součástí zprávy praktických lékařů při žádosti o hospitalizaci nemocných Nedostatečnou péčí v jednotlivých složkách péče- nárůst počtu dlouhodobých pobytů
Převzetí pacienta Často bez větších informací jak od PL , tak od agentur domácí péče U chronických ran bez informace, jakými materiály byl pacient ošetřen, kdy došlo zhruba ke zhoršení- vedoucímu k rehospitalizaci Při propuštění pacienta z nemocničního zařízení – k rukám domácích agentur- osobní převzetí s pokračováním sesterské dokumentace
Specifika následné péče Snížení porodnosti Stagnace střední délky života Zvyšování stárnoucí populace S tím spojená zvýšená spotřeba zdravotnických služeb- ambulantních, nemocničních a dlouhodobých ústavních pobytů do r. 2020 zvýšení počtu osob nad 65 let o 31%
Úspěch léčby soběstačnost pacienta zlepšení psychického či tělesného stavu ( zákl. choroba nemusí být vždy vyléčena) zabránění tzv. sociální smrti pacient zůstává členem společenství a pokračuje ve svých společenských rolích
Kvalita zdravotní péče Stanovení a zavedení metod a procedur pro systematické monitorování kvality poskytované péče Trvalé hodnocení a zpětná vazba-¨ součástí pravidelné činnosti zdravotnického personálu Neustálé zdokonalování, edukace Příjemci péče musí mít možnost podílet se na důležitých rozhodováních- dostatečná informovanost Garance mechanismu ochrany příjemců péče, prevence před nákladným nadbytečným, nepříjemným postupům, lékům
Kvalita péče Zlepšení stavu pacienta Spokojenost pacienta Ekonomická efektivita Definice a zajištění významných indikátorů kvality- ranná infekce, nosokomiální infekce, doba hospitalizace po určitých operacích, rehospitalizace Informační systémy- umožňující srovnání systémů péče
Principy poskytování služeb Důstojnost Nezávislost Volba Práva Naplnění- realizace osobních aspirací a schopnosti ve všech aspektech denního života
Služby sociální péče Respitní péče- pohlídání pacienta trvale vyžadujícího dohled a péči Stravování seniorů- doplňková forma péče Služby sociální intervence-obecné poradenství, speciální poradenství výchovné vzdělávací a aktivační služby- k rozšíření vědomostí, dovedností , návyků Pomoc v prosazování práv a zájmů Denní stacionáře Nouzové volání