VY_32_INOVACE_28-17 Antická filosofie Skepticismus

Skeptikové slovo skeptik dnes → člověk, který o něčem pochybuje, zdráhá se uznat něco za pravdivé z řeckého skepsis → uvažování, zkoumání skeptikové radikálně odmítají všechny filosofické směry, které tvrdily, že o skutečnosti je možno podat nějakou pozitivní výpověď takové směry skeptikové označovali za dogmatické jako stoupenci skepticismu se zabývají hlavně otázkou jistoty a věrohodnosti

rozlišujeme 3 periody skeptické antické filosofie skeptikové se vyskytovali za všech dob → v posledních stoletích před Kristem → skepticismus velmi rozšířený Proč? panovala všeobecná kulturní únava existoval velký počet různých filosofických systémů → některé z nich svou filosofii neumějí kriticky zdůvodnit → to vyvolává pochybnosti o všem rozlišujeme 3 periody skeptické antické filosofie období Pyrrhónovy skepse akademickou skepsi období tzv. probabilismu

Pyrrhónova skepse Pyrrhón z Élidy (asi 365 – 275 př. K.) → zakladatel skepticismu v letech 333 – 323 př. K. se zúčastnil východního tažení Alexandra Makedonského → setkání s indickými askety, kněžími a mágy na něj mělo velký vliv podobně jako Sokrates nic nenapsal → jeho myšlenky se nám zachovaly díky jeho žákům

„To, že je med sladký, netvrdím, připouštím však, že se takovým jeví.“ člověk by se měl zdržet jakéhokoliv úsudku o skutečnosti Proč? nejsme schopni o žádné věci říct, jaká doopravdy je (pouze jak se nám jeví) to, jak se nám věci jeví je ryze subjektivní → nejisté a nespolehlivé člověk tedy zakouší pouze to, jak se mu jednotlivé věci představují, nikoli věci samotné „To, že je med sladký, netvrdím, připouštím však, že se takovým jeví.“

na vše můžeme mít protikladné názory neexistuje pevné kritérium, podle kterého bychom hodnotili a poznávali věci člověk by se měl vymanit z vlivů okolního světa a zaujmout k němu takový duševní postoj, který by mu umožnil zakoušet vnitřní štěstí, klid (ataraxie) kdo chce tohoto stavu dosáhnout → musí mít na paměti 3 předchozí Pyrrhónova tvrzení o vnímání okolního světa

Akademická skepse druhá perioda skepticismu skepticismus se přesunul na půdu platónské Akademie v tomto období se stává radikální kritikou veškerého lidského poznání mezi významné představitele → Karneadés z Kyrény

Probabilismus mírnější forma skepticismu kritérium pravdy sice neexistuje, ale v praxi postačí, že je to pravděpodobné člověk se tedy musí smířit s poznáním pravděpodobným Ainesidémos (asi 1. století př. K.)→ zformuloval 10 tropů (10 hledisek, která dokazují nepoznatelnost pravdy)

Praktiky skeptiků nejčastější výtka na adresu skeptiků → značný rozdíl mezi teorií, kterou hlásali a praxí, kterou uskutečňovali důsledně skeptický postoj=naprosté mlčení → radikální skeptik by se nikdy neměl pro nic rozhodnout, musel by rezignovat na veškerou aktivitu

Pyrrhón se ve svém životě snažil zachovávat neutrální postoj → např Pyrrhón se ve svém životě snažil zachovávat neutrální postoj → např. ničemu neustupoval, nedbal na vozy na cestě, padal do výmolů, býval napaden psy apod. (když ale někdo urazil jeho sestru, rozhněval se → omlouval to tím, že pokud jde o čest ženy, nemusí skeptik dokazovat svou lhostejnost) skeptikové se ale většinou soustřeďovali na potírání názorů druhých → povzbudili kritické myšlení a zdůraznili zásadu, že vědecká tvrzení je třeba dokazovat

Autor DUM: Mgr. Veronika Čadová Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Veronika Čadová