HORNINY

Zemskou kůru tvoří HORNINY různého původu a stáří. Horniny jsou složeny z NEROSTŮ. Většinou bývají složené z více nerostů. Existují i tzv. jednoduché horniny, které jsou složené pouze z jednoho nerostu, např. vápenec, křemenec. Věda zkoumající horniny se nazývá PETROLOGIE. Podle původu se horniny dělí na HORNINY VYVŘELÉ USAZENÉ PŘEMĚNĚNÉ

Horniny v zemské kůře vznikají díky GEOLOGICKÝM DĚJŮM v litosféře. Podle původu energie se geologické děje rozlišují na VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE a VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE. Vnitřní geologické děje využívají vnitřní energie Země. Zdrojem energie pro vnější geologické děje je Slunce.

Vnitřní energie Země je příčinou toho, že látky v hlubinách Země jsou v roztaveném stavu. Této tavenině se říká MAGMA. Magma proniká k povrchu Země, kde se ochlazuje, krystalizují z něj NEROSTY a tvoří se VYVŘELÉ HORNINY.

HORNINY VYVŘELÉ 2 1 3 Vznikají z magmatu. Mají všesměrnou stavbu. Pokrývají asi 8% zemského povrchu. Rozdělení vyvřelých hornin: sopečného původu výlevné hlubinné 2 1 3

HORNINY VYVŘELÉ VÝLEVNÉ Vznikají rychlým tuhnutím lávy na povrchu. Jsou jemnozrnné. U nás jsou rozšířené v Českém středohoří a v Doupovských horách.

hora Říp – čedičová kupa HORNINY VYVŘELÉ VÝLEVNÉ ČEDIČ z hustého zásaditého magmatu složení: živce + slídy + tmavé složky má sloupcovitou odlučnost je třetihorního stáří využití: na stavbách hora Říp – čedičová kupa

ČEDIČ

HORNINY VYVŘELÉ VÝLEVNÉ ZNĚLEC z řídkého kyselého magmatu složení: křemen + živec + slída při poklepu vydává znělý zvuk má deskovitou odlučnost využití: štěrk, stavební kámen, dlažební desky, přísada do lahvového skla

Milešovka – znělec tvoří kuželovité útvary

ZNĚLEC

HORNINY VYVŘELÉ HLUBINNÉ magma tuhlo v hloubce, ochlazovalo se pomalu hornina je hrubozrnná, jednotlivé minerály jsou vidět pouhým okem podpovrchová tělesa vyvřelých hlubinných hornin nazýváme plutony

HORNINY VYVŘELÉ HLUBINNÉ ŽULA složení: křemen + živec + slída obvykle má kvádrovitou odlučnost výskyt: Českomoravská vrchovina (Mrákotín), Jizerské hory, Středočeská pahorkatina, Liberec.. využití: dekorativní kámen

HORNINY VYVŘELÉ HLUBINNÉ GABRO složení: živec + slída + tmavé složky výskyt: Gdyně u Klatov, několik lomů Středočeské vrchoviny využití: tmavý dekorativní kámen např. na pomnících

Všesměrná stavba

HORNINY VYVŘELÉ SOPEČNÉHO PŮVODU magma na zemském povrchu = LÁVA je pórovitá (unikající plyny ji „prokypřily“) a lehká SOPEČNÝ POPEL, SOPEČNÉ SKLO (obsidián) A PEMZA sopečná činnost: 2/3 sopek v tzv. Kruhu ohně v Pacifiku – na rozhraní litosférických desek poslední činná sopka v ČR: Komorní Hůrka u Chebu

HORNINY VYVŘELÉ SOPEČNÉHO PŮVODU LÁVA (PÓROVITÁ, LEHKÁ)

HORNINY VYVŘELÉ SOPEČNÉHO PŮVODU SOPEČNÝ POPEL

PEMZA (světlá, silně pórovitá, plave na vodě) HORNINY VYVŘELÉ SOPEČNÉHO PŮVODU PEMZA (světlá, silně pórovitá, plave na vodě)

OBSIDIÁN (sopečné sklo – typický lasturnatý lom) HORNINY VYVŘELÉ SOPEČNÉHO PŮVODU OBSIDIÁN (sopečné sklo – typický lasturnatý lom)

Hospodářsky významné nahromadění nerostů se nazývá LOŽISKO, z něho se mohou nerosty těžit. Tuhnutím magmatu v puklinách vznikají ŽÍLY. V RUDNÝCH ŽILÁCH nacházíme rudné nerosty, např. sloučeniny olova (galenit) a železa (pyrit). V některých žilách je i ryzí zlato, stříbro nebo smolinec. Kromě užitkových nerostů je v rudných žilách obvykle i křemen nebo kalcit, které se při úpravě rudy musí odstraňovat.

Hornina- nestejnorodá přírodnina, tvořená z nerostů 7. HORNINY Horniny vyvřelé   Hornina- nestejnorodá přírodnina, tvořená z nerostů Věda zkoumající horniny – petrologie Horniny dělíme podle původu na: a) vyvřelé (magmatické) b) usazené c) přeměněné (metamorfované) Horniny vznikají díky vnitřním a vnějším geologickým dějům. V hloubi Země jsou horniny vlivem vysoké teploty natavené = magma.

HORNINY VYVŘELÉ: Horniny sopečného původu: magma na zemském povrchu = láva, je pórovitá a lehká sopečný popel, sopečné sklo – obsidián, pórovitá pemza Horniny vyvřelé - výlevné: vylité magma rychle tuhne, horniny jsou převážně jemnozrnné v ČR rozšířené v Českém Středohoří a Doupovských horách čedič (bazalt)- složení : živce + slídy + tmavé složky (např. amfibol), má sloupcovitou odlučnost a hory z něho jsou kupovité (např. Říp), je třetihorního stáří využití: ve stavebnictví znělec – složení : křemen+ živec + slída, má deskovitou odlučnost a hory z něho jsou kuželovité (např. Milešovka, Bezděz) využití: štěrk, k barvení užitkového skla (lahve), stavební kámen

Horniny vyvřelé- hlubinné: magma tuhlo v hloubce, pomalu se ochlazovalo, hornina je hrubozrnná a má všesměrnou stavbu, tělesa těchto hornin jsou podle tvaru a rozlohy masívy, plutony, žíly žula (granit) - složení: křemen+ živec (často růžový, žlutý, bílý) + slída (muskovit, biotit nebo obě slídy) využití: dekorativní kámen gabro - složení : živce + slídy+ tmavé složky využití : tmavý dekorativní kámen např. na pomníkách

Jak se nazývá věda zkoumající horniny? Co je to hornina? Jak se nazývá věda zkoumající horniny? Jak se podle původu dělí horniny? Kde a díky čemu vznikají horniny? Jak se podle původu energie tyto geologické děje dělí? Co je to magma?

Jak vznikají horniny vyvřelé? Jakou mají vyvřelé horniny stavbu? Jak se dělí podle původu? Co je to láva a jaké má vlastnosti? Které vyvřelé horniny sopečného původu znáš? Čím se liší? Kde se v ČR nachází naše nejmladší sopka?

Jak vznikají vyvřelé výlevné horniny? Jakou mají stavbu? Kde v ČR běžně vyvřelé výlevné horniny nacházíme? Které vyvřelé výlevné horniny znáš? Najdi mezi nimi aspoň 3 rozdíly (složení, odlučnost, tvary vznikajících těles,…).

Jak vznikají hlubinné vyvřelé horniny? Jakou mají hlubinné vyvřelé horniny stavbu? Co je to pluton? Které hlubinné vyvřelé horniny znáš? Čím se liší? Jaké je jejich využití člověkem?

Co je to „ložisko“? Jak vzniká „žíla“? Co se nachází v rudných žilách?