Náboženská situace v Čechách a na Moravě v 16 Náboženská situace v Čechách a na Moravě v 16. století: Křesťanské denominace a sekty, lidová reformace Zápas o Českou konfesi 1575

Novokřtěnci habáni, taufeři ze Švýcar a Tyrol, 1521-1525 na Moravě 1528, 1534, 1537 – zákazy novokřtěnců v Čechách (výnosy Ferdinanda I.) dr. Baltazar Hubmaier upálen ve Vídni 1528 Jakub Huter 1536 popraven v Tyrolích n. ekonomickou posilou Moravy (řemeslníci, zemědělci, mlynáři, tkalci, zámečníci, keramikové)

Pamětní deska u bývalých vídeňských hradeb (Stubentor)

Malá stránka vznik asi 1494, první vůdce Amos, pak Jan Kalenec z Prahy stoupenci zvl. v J Čechách uzavřenost vůči okolí, žádná participace na světské moci zánik asi 1542 po Kalencově smrti

Mikulášenci též bratří pecinovští, plačtiví, vláseničtí zal. ve 2. pol. 15. stol. – Mikuláš z Vlásenice stoupenci zvl. ve městech blízcí utrakvistům

Habrovanští 1526: zal. Jan Dubčanský ze Zdenína vlastní tiskárna, vliv na reformaci na Moravě 1537 Dubčanský zatčen, po jeho smrti 1543 sekta zanikla společný rys sekt v Čechách a na Moravě: početně slabé, závislé na zakladateli, specifický teologický systém (např. Malá stránka: popření Kristova božství a učení o Svaté trojici)

Česká konfese – jednání jí předcházející 1549: sjezd utrakvistických stavů a kněží jaro 1550: sněm – panovníkovy stížnosti na údajný útlak katolických kněží konfliktní situace: Václav z Ludanic (zemský hejtman): „Spíše vzplane Morava ohněm a v popel se obrátí, než by násilí a moci v této příčině se poddala!“ nábožensky motivovaná válka luteránů a Francie proti Karlovi V. v říši 1555: Augsburský mír (jen pro německé země)

1556: příchod jezuitů do Čech 1561: obnovení pražského arcibiskupství – Antonín Brus z Mohelnice 1562: noví utrakvističtí administrátoři Jan Mystopol a Martin Mělnický snaha nekatolíků světit svátek „svatého“ Jana Husa ca 80% obyvatel českých zemí utrakvisté či luteráni; katolíci převážně mezi šlechtou a měšťany

Řešení náboženských problémů za Maxmiliána II.

Jednání o Českou konfesi za vlády Maxmiliána II. (1564–1576) možné až po smrti Ferdinanda I. 1572: děsivé vraždění v Paříži (Bartolomějská noc) 1573: na sněmu nespokojenost stavů s neřešenými zemskými problémy (víra) 1574: stavové rozpouštějí sněm 1575: nový sněm, panovník povoluje jednat „o věcech božských“ obnova náboženských poměrů na základě augsburské konfese: 18 členů komise pro sestavení společného vyznání a církevního řádu (březen-květen, text 25 článků)

Maxmilián II. vyzval k předložení bratrské konfese moravské stavy; dal ČK posoudit katolíkům (negativní ohlas) duchovenstvo ustavuje konzistoř, ne papež, ne panovník srpen-září 1575: Maxmilián odmítl požadavky utrakvistů, přislíbil zachovávat náboženskou toleranci, odmítl dát zaručit písemně Řezno, říjen 1575: Maxmilián vydal do Čech protievangelické mandáty, zákaz tisku České konfese řešení: až Majestát na náboženské svobody (1609) – srov. Edikt nantský (1598)

Jean Tortorel – Jacques Perissin, Masakr ve Vasy 1562

Hodnocení vlády Ferdinanda I. a Maxmiliána II. jejich současníky Marek Bydžovský z Florentina (Svět za tří českých králů) Mikuláš Dačický z Heslova (Paměti) Relace benátského kupce