Řízení lidských zdrojů Přednáška č. 11 Péče o pracovníky a BOZPP 28. 11. 2005

1) Význam a cíle péče o pracovníky Péče o pracovníky se poskytuje z takových důvodů, které bezprostředně nesouvisejí s jimi vykonávanou prací, i když mohou obecně souviset s jejich pracovištěm. Kromě objektivního a stimulujícího systému odměňování hraje důležitou roli pocit spokojenosti a stability pracovníků v organizaci. Služby péče o pracovníky spadají do dvou kategorií: A) Individuální nebo osobní služby související s nemocí, úmrtím blízké osoby, problémy v zaměstnání a problémy starší a penzionovaných pracovníků, apod.

B) Skupinové služby orientované na sportovní a společenské aktivity, kluby pro penzionovaný personál a pomoc dobročinným organizacím. V péči o zaměstnance se prolínají zájmy: 1) celospolečenské zájmy a cíle týkající se občanských práv, zdraví, sociálního rozvoje člověka a sledující např. prosperitu a stabilitu společnosti, 2) individuální zájmy a cíle člověka, uspokojování jeho potřeby, 3) zájmy a cíle zaměstnavatele týkající se zabezpečení potřebných pracovníků, rozvoje jejich pracovních schopností, jejich motivace a výkon atd.

Ve svém nejširším pojetí zahrnuje péče o pracovníky záležitosti: - pracovní doby a pracovní režim, - pracovní prostředí, BOZPP, - personální rozvoje pracovníků, - služeb poskytovaných pracovníkům na pracovišti, péče o životní prostředí, - ostatních služeb poskytovaných pracovníkům a jejich rodinám.

2) Pracovní doba a pracovní režim Pracovní doba determinuje časovou využitelnost pracovníka, ale i jeho volný čas, tedy jeho životní způsob a životní úroveň, ovlivňuje uspokojování jeho mimopracovních potřeb, jeho zdraví, reprodukci pracovních schopností atd. Protože v případě délky a rozvržení pracovní doby by mohlo docházet ke konfliktu mezi zájmy zaměstnavatele a zájmy pracovníka, upravuje tyto okolnosti ZP § 83. Pracovní doba – je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat práci. Doba odpočinku – je doba mimo pracovní dobu.

Směna – je část týdenní pracovní doby, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat v rámci 24 hodin. Dvousměnný pracovní režim – je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin. Třísměnný pracovní režim Nepřetržitý provoz je takový provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu. Pracovní pohotovost – pracovník je připraven nastoupit k výkonu práce, která bude realizována jen dle potřeby zaměstnavatele.

Práce přesčas – jde o práci konanou nad rámec stanovené týdenní pracovní doby. Může být konaná na příkaz zaměstnavatele nebo se souhlasem zaměstnance. Maximální délka týdenní pracovní doby činí: - 40 hodin týdně, - 38,75 hodin týdně ve dvousměnných provozech, - 37,5 hodin týdně (práce v podzemí, třísměnné a nepřetržité provozy), - 30 hodin týdně pro zaměstnance mladší 16 let (pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin). Rozlišovat: zkrácená pracovní doba (bez snížení mzdy povoluje MZ)/ kratší pracovní doba (snížení mzdy).

V případě flexibility týkající se umístění pracovní doby jde o tzv V případě flexibility týkající se umístění pracovní doby jde o tzv. pružnou nebo klouzavou pracovní dobu, kdy si pracovník v časových úsecích stanovených organizací sám volí začátek, popř. konec směny. Mezi tyto časové úseky je obvykle vložen časový úsek povinné přítomnosti na pracovišti. Varianty představují pružný pracovní den (možnost si volit začátek pracovní doby) a pružný pracovní týden. Zvláštní případy pružných pracovních režimů jsou: job sharing, distanční práce.

3) Dovolená na zotavenou Je možné charakterizovat jako „každoroční dlouhodobou dobu odpočinku, na niž vzniká zaměstnancům nárok k regeneraci jejich pracovních sil“. Zaměstnanci vzniká za stanovených podmínek nárok na a) dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část (nepřetržité trvání pracovního poměru 60 dnů → nárok), Základní výměra dovolené činí 4 týdny pro všechny zaměstnance (nepodnikatelská činnost ze zákona + 1 týden).

V podnikatelské sféře o další týdny lze prodloužit na základě ujednání v KS. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí osm týdnů v kalendářním roce. b) Dovolenou za odpracované dny (pokud není dosaženo 60 dnů, ale za každých 22 dnů náleží 1/12 dovolené na kalendářní rok). c) Dodatkovou dovolenou a další dovelenou (vybrané profese – práce pod zemí, zdraví škodlivé práce: např.: laboratoře v nemocnicích).

4) Překážky v práci a jejich odměňování Překážkami v práci rozumíme určité právní skutečnosti vymezené v pracovněprávních předpisech, které brání zaměstnanci ve výkonu jeho pracovních úkolů. Překážky v práci mohou nastat na straně zaměstnance, zaměstnavatele nebo nezávisle na nich. Překážky v práci na straně zaměstnavatele jsou:

Prostoje - bez viny zaměstnance, náhrada mzdy ve výši 80 % Ø výdělku (dle KS až 100 %), Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy - pokud není převeden na jinou práci 60 % Ø výdělku (dle KS až 100 %), Výluka – upravena zákonem o kolektivním vyjednávání. Částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem. - je-li výluka zákonná → ½ Ø výdělku - je-li nezákonná → Ø výdělek Ostatní překážky v práci – (např. doba strávená v dopravním prostředku při pracovní cestě, protiprávní převedení na jinou práci).

Překážky v práci na straně zaměstnance jsou: a) Překážky z důvodu obecného zájmu: - Výkon veřejné funkce, - Plnění občanských povinností (svědek, znalec, pomoc při živelných pohromách), - Jiné úkony v obecném zájmu (dárce krve, člen volební komise). b) Důležité osobní překážky v práci - Zdravotní důvody a péče o dětí (nepřísluší náhrada mzdy, ale jeho hmotné zabezpečení upravují předpisy platné v nemocenském pojištění).

c) Jiné důležité osobní důvody - vyšetření nebo ošetření zaměstnance, - narození dítěte manželce (družce) zaměstnance, - nezbytný doprovod rodinného příslušníka do zdravotního či sociálního zařízení, - úmrtí rodinného příslušníka, - vlastní svatba, svatba dětí a rodičů, - stěhování zaměstnance, - vyhledávání nového pracovního místa před skončením pracovního poměru - pohřeb spoluzaměstnance. d) Školení a studium při zaměstnání e) Služba v ozbrojených silách

5) Péče o pracovní prostředí a BOZPP Pracovní prostředí tvoří souhrn všech materiálních podmínek pracovní činnosti (stroje a zařízení, manipulační prostředky, osobní ochranné prostředky, stavební řešení atd.), které spolu s dalšími podmínkami (technologií, organizací práce apod.) vytváří faktory – fyzikální, chemické, biologické, sociálně psychologické a další – ovlivňující pracovníka v průběhu pracovního procesu. Personální práce se v souvislosti s pracovním prostředím soustřeďuje zejména na prostorové řešení pracoviště, fyzikální podmínky práce a sociálně psychologické podmínky práce.

A) Pokud jde o prostorové řešení pracoviště, je nezbytné pracovníkovi zajistit: - vhodnou pracovní polohu, - optimální zorné podmínky pro práci v závislosti na zrakové náročnosti práce (např. přizpůsobováním výšky pracovní plochy), - vhodnou výšku pracovní plochy a optimální pohybové prostory pro práci rukou, nohou, - pohodlný přístup na pracoviště. B) Fyzikální podmínky práce: Je zpravidla možné objektivně měřit a jejich žádoucí úroveň je v zájmu ochrany zdraví pracovníka upravovány hygienickými předpisy. Patří sem: - pracovní ovzduší (teplota, vlhkost, rychlost proudění a čistota vzduchu).

- osvětlení, hluk, barevná úprava pracoviště. C) Sociálně psychologické podmínky, souvisejí s tím, zda člověk pracuje v neustálém kontaktu s dalšími pracovníky nebo pracuje izolovaně. Všeobecně platí, že duševní práce obvykle vyžaduje takové podmínky, při nichž není pracovník rušen přítomnosti ostatních, zatímco u fyzické práce sdílení pracovního prostoru tolik při práci nevadí. Bezpečnost práce a ochrana zdraví (BOZPP) Zaměstnavateli je uložena povinnost provádět opatření, jejichž cílem je odstranit příčiny ohrožení života a zdraví pracovníka a vytvořit bezpečné pracovní podmínky.

Zaměstnavatelé jsou povinni: - rizika možného ohrožení bezpečnosti – identifikovat, informovat zaměstnance a usilovat o eliminaci jejich dopadu na zdraví zaměstnanců, - uplatňovat požadavky BOZPP při nákupech nových strojů a zařízení, materiálů atd., - znalost a dodržování bezpečnostních předpisů, - registrovat a vést dokumentaci všech úrazů, - nahrazovat fyzický namáhavé práce novými technologiemi, - zajistit vhodné ochranné pomůcky a prostředky, - kouření na pracovišti – omezit.

Zaměstnanci mají právo na zajištění BOZPP, na informace o nevyhnutelných rizikách své práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zaměstnanci jsou povinni: - dodržovat bezpečnostní předpisy, - používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení, - zúčastňovat se školení a výcviku, podrobit se zkouškám z bezpečnostních předpisů a lékařským prohlídkám, - nepoužívat alkoholické nápoje a nezneužívat návykové látky na pracovišti, - oznamovat nadřízenému nedostatky v BOZPP,

Hlavním cílem všech těchto opatření je zabránit vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Za pracovní úraz se považuje jakékoliv poškození zdraví nebo úmrtí, při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Nemoc z povolání je pak taková porucha zdraví, která je v přímém a prokazatelně příčinném vztahu k vykonávané práci. Dozor nad BOZPP vykonává stát a odbory: - Státní odborný dozor nad BOZPP (Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce, báňské úřady, mají řadu pravomocí).

6) Péče o ženy a mladistvé Pracující ženy a matky mají podle mezinárodních úmluv zvýšenou ochranu v zaměstnání. Zaměstnavatelé jsou povinni zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a jiná zařízení pro ženy. Ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, s výjimkou žen, které vykonávají a) odpovědné a řídící funkce a nekonají přitom manuální práci, b) zdravotnické a sociální služby, c) provozní praxi při studiu, d) práce nikoli manuální, které je nutno občas konat pod zemí, zejména práce spojené s dozorčí, kontrolní nebo studijní činností.

Podmínky péče o mladistvé pracovníky je obsažena v ZP.

7) Služby poskytované pracovníkům na pracovišti. Služeb poskytovaných pracovníků na pracovišti a v souvislosti s vykonáváním práce je ve světě nabízeno značné množství a škála jejich forem se neustále rozšiřuje. Nejdůležitější příklady těchto služeb jsou: 1) stravování pracovníků, 2) zařízení sloužící k osobní hygieně, oddechu a ukládání osobních věcí pracovníka, 3) zdravotní služby, 4) poskytování pracovních oděvů a ochranných pomůcek,

5) zajišťování dopravy do zaměstnání, 6) poradenské služby týkající se pracovních záležitostí pracovníka a zaměřené např. na jeho vzdělávání, směrování kariéry, právní záležitosti atd. Ostatní služby poskytované pracovníkům a jejich rodinám A) služby spojené s využívání volného času (rekreace, sport, kultura, koníčky, cestování), B) služby sledující zlepšování životní podmínek pracovníků (bydlení, jesle, mateřské skolky, půjčky), C) poradenské služby pracovníkovi (netýkající se pracovních záležitostí) a jeho rodinným příslušníkům (psycholog, lékař).

8) Poskytování zaměstnaneckých výhod Zaměstnanecké výhody jsou takové formy odměn, které organizace poskytuje pracovníkům pouze za to, že pro ni pracují. Nebývají obvykle vázány na výkon pracovníka. Zaměstnanecké výhody neboli benefity, můžeme rozdělit do několika skupin. V Evropě se obvykle používá dělení do tří skupin: 1.      Benefity tzv. sociální: důchodové a životní pojištění, podniková rekreace, půjčky, podnikové jesle či školky apod. 2.      Pracovní benefity - stravování, prodej produktů společnosti se slevou, vzdělávání.

3. Benefity závislé na postavení zaměstnance ve společnosti - podnikové automobily, mobilní telefony, zavedení internetu do bytu a podobně. Přehled nejčastějších zaměstnaneckých výhod (%) společností Rok 2004 2005 Podpora stravování 93 % 96% Občerstvení na pracovišti 71% 72% Přístup k internetu ze svého PC 89% 87% Přístup k internetu z domova 35% 51% Služební mobil 93% 98% Služební vůz 92% 94% Přenosný počítač 98 97%

Další možností v Evropě již docela běžnou, v našich podmínkách pomalu se rozvíjející, je volitelný systému benefitů, tzv. kafetéria systém. Ten je založen právě na filosofii, že každého zaměstnance mohou motivovat jiné benefity, proto společnost nabízí výběr z několika vhodně sestavených souborů benefitů (tzv. menu).

9) Sociální fondy Celková činnost v oblasti péče o zaměstnance musí vycházet nejen z přání a podmínek zaměstnanců a zaměstnavatele, ale především z finančních možností. K tomu slouží především různé sociální fondy. Sociální fond je určen k financování vybraných oblastí rozvoje kolektivu zaměstnanců. Náklady na sociální oblast: např. příspěvek na stravování, dětská rekreace, rekondičně-rehabilitační pobyty, sport, kulturu atd.

10) Péče o životní prostředí V poslední době se ve světě zdůrazňuje význam péče organizací, zejména průmyslových podniků o životní prostředí, v němž žijí jejich pracovníci. Pozornost organizací se tedy soustřeďuje nejen na pracovní prostředí na pracovišti, ale i na obytné a přírodní prostředí v zázemí organizace. Organizace se podílejí na úpravách obytného prostředí, sponzorují zřizování a údržbu veřejné zeleně, estetických prvků obytného prostředí (sochy, fontány), poskytují obcím parková a pouliční zařízení nebo na ně přispívají (lavičky, čekárny na MHD apod.)

Nezřídka jsou pro organizace tyto aktivity i daňově výhodně a přinášejí jim i výhody plynoucí z dobrých vztahů s místní správou a veřejností. Nicméně v pozadí těchto aktivit je i snaha zvýšit obytnou atraktivitu zázemí organizace, a tím zvýšit i jeho migrační atraktivitu pro pracovní zdroje.

Konec přednášky Děkuji za pozornost