Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Nástin řešení předmětné lokality Analýza současné situace (region, podnikatelské prostředí, školství, strategie) Stanovení limitů a parametrů území Stanovení strategie vůči podnikatelům podpora tzv. "inkubátorů" – podpora malých firem, přilákán přímých zahraničních investic (PZI) Stanovení rozvojových směrů a oborů využití potenciálu vzdělanosti a kvalifikace pracovní síly Diverzifikace rizik více různě velikých investorů

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Popis dnešní situace ve městě dlouhodobá tradice průmyslové výroby specializace zejména na strojírenský průmysl významná odvětví též textilní a elektrotechnická výroba Těžištěm průmyslové výroby a také největším zaměstnavatelem je AUTOPAL s.r.o. Nový Jičín (cca 4.000 pracovníků). Firma je jedním z mála stabilních velkých podniků se stále narůstajícím počtem zaměstnanců. Další významnou firmou je TONAK, a.s. Nový Jičín, který po útlumu výroby po roce 1990 prošel následně úspěšnou revitalizací. Významným prvkem zaměstnanosti je také VOP 025 (otázka úspěchu rakouského partnera v tendru na speciální techniku AČR).

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Situace v okolních městech a obcích (do cca 30km, přirozená spádovost či tradice) KOPŘIVNICE – výroba dopravní techniky a doplňků pro automobilový průmysl (značný potenciál rozvoje) STUDÉNKA - výroba dopravní techniky (otázka úspěchu restrukturalizačního programu) PŘÍBOR – strojírenská výroba a gumárenství HRANICE – elektrotechnický průmysl a mechanika (riziko technologického vývoje na trhu) VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ – elektrotechnický, chemický a sklářský průmysl (sklářský úpadek, otázka obsazení zóny) FRENŠTÁT p.R. - elektrotechnický průmysl a mechanika (relativně stabilní sektory)

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Místní podnikatelské prostředí (podniky do 100 zaměstnanců) proveden orientační průzkum téměř nulová odezva otázka dosavadní komunikace dostatek prostor pro podnikání požadavek na vzdělávací a osvětovou podporu orientace na terciální sféru minimální potenciál rychlého růstu

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Přímé zahraniční investice v ČR (PZI)

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Přímé zahraniční investice v ČR (PZI)

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Popis území a varianty řešení Regulativy územního plánu V územním plánu jsou řešené plochy zařazeny do kategorie výroba, výrobní služby, ochranná zeleň. N – výstavba na nových plochách. Maximální výška objektů 15 m. Maximální procento zastavění pozemku 40% (zastavěné plochy a nádvoří, manipulační plochy).

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Popis území a varianty řešení Omezení stávající lokality Přes řešenou lokalitu jsou vedeny rozvody VVN 420 kV, VVN 220 kV a VN 22 kV. Tyto sítě mají ochranná pásma, která omezují využití území. Podél komunikace Hřbitovní vede přes řešené území vodovodní řad DN 300 s ochranným pásmem. V jihozápadní části je umístěn VTL plynovod č. 632 47 - DN 100, PN 40, který je chráněn ochranným a bezpečnostním pásmem. Ochranná pásma zabírají cca 35% plochy řešeného území.

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Popis území a varianty řešení Napojení na dopravní síť Řešená lokalita je umístěná u ulice Hřbitovní, ze které budou napojeny i vnitřní obslužné komunikace průmyslového parku. Dopravní napojení ve směru na Ostravu je možné přes křižovatku Rybí (na silnici 1/48). Ve směru na Olomouc bude napojení řešeno přes ulici Suvorovovu a Přemyslovců směrem na silnici 1/48. Řešení je vyznačeno v situaci širších vztahů _B2.

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Popis území a varianty řešení Varianta č.1 Počítá s využitím území bez přeložky stávajícího vedení VVN 220 kV. Výhodnější z hlediska nižších nákladů v 1.etapě. Nevýhodou je nižší využití plochy areálu (76 658m2). Zastavěné plochy budou tvořit cca 34,5 % areálu. Tato varianta je v souladu s regulativy územního plánu, které předpokládají max. procento zastavění pozemku 40% Pro návrh obou variant bylo počítáno s využitím území více firmami s lehkou strojírenskou výrobou. V obou řešených variantách bylo umístěno 17 firem s předpokládaným počtem od 20 do 100 zaměstnanců.

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Popis území a varianty řešení Varianta č.2 Toto řešení předpokládá úpravu trasy stávajícího vedení VVN 220 kV a tím lepšího využití pozemku. Náročnější z hlediska vyšších nákladů v 1.etapě. Efektivnější využití plochy areálu (86 746m2). Zastavěné plochy budou tvořit cca 44 % areálu Tato varianta není v souladu s regulativy územního plánu, které předpokládají max. procento zastavění pozemku 40% Pro návrh obou variant bylo počítáno s využitím území více firmami s lehkou strojírenskou výrobou. V obou řešených variantách bylo umístěno 17 firem s předpokládaným počtem od 20 do 100 zaměstnanců.

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Popis území a varianty řešení VARIANTA 1

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí Popis území a varianty řešení VARIANTA 2

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí DOPORUČENÍ – orientace oborová Z pohledu dostupnosti a kvalifikace pracovní síly je záměr trvale udržitelný v případě výrob orientovaných na automobilový či elektrotechnický průmysl. Možná je návaznost na technologické stupně realizované u dosavadních výrobců, avšak pouze jako výroby doplňkové nikoli podřízené, kdy další zvyšování závislosti regionu na jediném výrobci je nepřípustné. V případě ostatních menších investorů je možná struktura pestřejší, doporučená je orientace na lehké strojírenství, kompletační činnosti a na specifické rukodělné práce s vysokou přidanou hodnotou (zejména s ohledem na možnosti zvyšování zaměstnanosti žen při dalším očekávaném útlumu textilního průmyslu).

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí DOPORUČENÍ – orientace teritoriální V rámci širších, nadregionálních vazeb lze budovaný areál začlenit jako zónu regionálního významu do páteřní struktury lokalit Moravskoslezského kraje, tj. osa Nový Jičín – Kopřivnice – Příbor – Frýdek Místek – Nošovice, tedy podél rekonstruované, druhé nejdůležitější dopravní tepny R 48, s návazností a přímou dostupností na areály v Hranicích (Olomoucký kraj – R 48) a ve Valašském Meziříčí (Zlínský kraj – R35). Významnou je také přímá dostupnost D47 a tím rozšíření možnosti kooperace s ostatními průmyslovými areály na Ostravsku, resp. v příhraničních oblastech Polska.

Průmyslová zóna Nový Jičín – Dolní předměstí DOPORUČENÍ – orientace dispoziční Alternativní využití průmyslového areálu bylo v průběhu zpracování studie proveditelnosti vyloučeno. Vzhledem ke skutečnosti, že z hlediska vývoje přímých zahraničních investic v ČR se daná lokalita se svým odvětvovým potenciálem nachází ve třetí integrační fázi s rizikem přechodu k interakci – saturaci, je nezbytné tato případná rizika diverzifikovat, a to zejména s ohledem na velikost a počet investorů. Ideální obsazení průmyslového parku je z pohledu jednotlivých investorů - 0,5 : 0,25 : 0,125 : 0,125. Budování podnikatelského inkubátoru v rámci zóny není relevantní jak z hlediska dostatku jiných odpovídajících prostor na území města, tak pro nezájem místních začínajících podnikatelů a občanů o tuto aktivitu.