Stav a vývoj ekonomiky v ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Okresní hospodářská komora Hodonín Prušánky - Nechory, 11. dubna 2011

Obsah Stručně k finanční a hospodářské krizi Veřejné finance a strukturální nerovnováhy: úzká místa vývoje v eurozóně Aktuální makroekonomický a měnový vývoj v ČR Prognóza ČNB (únor 2011)

Vznik finanční a hospodářské krize Finanční krize vznikla v USA a nejvíce postihla nejvyspělejší tržní ekonomiky (a nepřímo celý svět) Krize měla celou řadu dlouhodobých i krátkodobých příčin, které se vzájemně podmiňovaly a umocňovaly (chyby, nesprávné politiky, podcenění rizik, nesprávně nastavené podněty, krátkodobé politické zájmy, neznalost, chamtivost) Doposud byly spíše zmírňovány důsledky krize, než aby byly řešeny její příčiny Při tlumení následků krize docházelo k výrazné socializaci ztrát soukromého sektoru Krize nebyla nešťastnou náhodou ani nikým nezaviněnou událostí

Různé fáze krize Finanční krize Krize reálné ekonomiky Hypotéční krize v USA Krize veřejných rozpočtů Měnová krize v eurozóně ? Hlavní břemeno krize svými rozhodnutími přejaly vlády nejvíce postižených ekonomik

Vývoj ve světě: rizika Země nejvíce postižené krizí jsou nyní většinou ve fázi oživení a pozvolného navracení se k předkrizové hladině HDP Oživení soukromého sektoru je stále křehké (mj. stále přetrvává vliv měnové a/nebo rozpočtové stimulace) Tvorba nových pracovních míst zatím probíhá pomalu (všeobecně pozorované zpoždění trhu práce za reálnou ekonomikou) Hospodářský růst ve světě je nerovnoměrný: pomalý růst vyspělých ekonomik vs známky přehřívání rozvíjejících se ekonomik (Čína) Dluhová krize (a potřeba oddlužení) bude v mnoha zemích brzdit hospodářský růst Akutní fáze této krize je pravděpodobně již za námi, ale zotavování z krize bude trvat ještě dlouho

Veřejné finance a strukturální nerovnováhy: úzká místa vývoje v eurozóně

Dluhy a deficity v eurozóně (2006-2010) Pramen: Eurostat, Evropská komise Pozn. Pro rok 2010 jde o odhad Evropské komise Po mírném zlepšení v roce 2007 došlo ke zhoršení v roce 2008 a k prudkému zhoršení v roce 2009; v roce 2010 došlo k dalšímu zvýšení dluhu

Dluhy a deficity v EU v roce 2010 Pramen: EEAG Report 2011 Jen tři země v EU plnily v roce 2010 obě maastrichtská rozpočtová kritéria zároveň

Příčiny nepříznivého fiskálního vývoje v eurozóně Ekonomiky eurozóny vstupovaly do krize: s určitou mírou strukturálních schodků s relativně vysokou úrovní zadlužení Během krize: se prohloubila cyklická složka deficitů byly poskytnuty prostředky na: a) sanaci bankovního sektoru b) podporu reálné ekonomiky (např. šrotovné) Fiskální politiky mnoha zemí představovaly před krizí latentní problém; během krize došlo k jejich „přetížení“  místo aby se staly stabilizačním nástrojem, samy jsou zdrojem poruch, rizik a nejistot

Vývoj veřejných financí v Irsku Pramen: Eurostat, IWF Pozn. Pro rok 2010 jde o předběžný odhad Hlavním břemenem irského rozpočtu se v roce 2010 staly náklady vynaložené na sanaci bank

Rozpočtové deficity v EU-27 v roce 2010 Pramen: EEAG Report 2011 Rozpočtové deficity největších „hříšníků“ jsou několikanásobně vyšší než těch nejlepších

Veřejné dluhy v EU-27 v roce 2010 Pramen: EEAG Report 2011 Dluhový obrázek zemí je velmi pestrý; vysoce zadlužené země se budou dluhů zbavovat velmi dlouho, nákladně a bolestně

Eurozóna: dlouhodobá rizika Hospodářský růst bude pomalý a nerovnoměrný Značné rozdíly v konkurenceschopnosti napříč eurozónou Předchozí „žití nad poměry“  konsolidace veřejných financí (vyšší daně  brzda růstu) Přerozdělování prostředků s cílem zabránit rozpadu eurozóny: Novodobý evropský „socialismus“ (přerozdělování od disciplinovaných a výkonných k nedisciplinovaným a nevýkonným)  morální hazard do budoucna! Politická nestabilita (jak dlouho vydrží politická solidarita německých daňových poplatníků?) Nesystémová opatření (bankovní regulace a dohled) Největším dlouhodobým problémem eurozony je nedostatek strukturální konvergence! Přerozdělení prostředků prostřednictvím rozpočtů může stabilitě krátkodobě pomoci; strukturální reformy jsou však nevyhnutelné

Hypotetické scénáře budoucího vývoje eurozóny Vystoupení neproblematičtějších členů; jejich návrat k vlastním někdejším měnám (jejich devalvace podnítí ek. růst, obnovení konkurenceschopnosti a snížení dluhů) Řízený bankrot nejvíce zadlužených členů (riziko ztrát pro věřitele – banky v nejvyspělejších zemích) „Dvourychlostní“ eurozóna („silné“ vs „slabé“ země) s možným návratem k někdejším vlastním měnám „Přečkání špatných časů“ pomocí vytvoření záchranných fondů (viz níže) Každé řešení bude mít svoje nezanedbatelné náklady

Záchranné mechanismy eurozóny 1/2 Řecku byla v květnu poskytnuta půjčka ve výši 110 mld. EUR (eurozóna 80 mld. EUR, MMF 30 mld. EUR) Když se ukázalo, že i jiné státy se mohou dostat do potíží, byl zřízen EFSF (European Financial Stability Facility) Může vydat obligace garantované členskými státy eurozóny do výše 440 mld. EUR Začal fungovat od 4. srpna 2010 a měl by fungovat do roku 2013, tedy dočasně ČR se neúčastní (pokud by byla členem eurozóny, přispívala by zhruba do výše 6,3 mld. EUR, tj přibližně 4,2% HDP) O posílení EFSF se má Evropská rada dohodnout do června

Záchranné mechanismy eurozóny 2/2 ESM – Evropský stabilizační mechanismus Jde o trvalý stabilizační mechanismus, který má v roce 2013 nahradit nynější fond EFSF Celkový objem bude 700 mld. EUR, z toho 80 mld. bude vloženo přímo a 620 mld. bude disponibilní kapitál ve formě záruk Má být financován členským státy eurozóny, případně ostatními státy EU, které vyjádří zájem (ČR se podílet nebude) Splátky členských zemí budou rozloženy do pěti let (v letech 2013 – 2017 má být každoročně vloženo 16 mld. EUR) Výše příspěvku bude záviset ze 75% na výši národního důchodu, z 12,5% na výši HDP a z 12,5% na počtu obyvatel Zatímco Pakt stability a růstu měl mít preventivní účinky, záchranné mechanismy se snaží řešit již vzniklé problémy zadlužených zemí

Euro a ČR Krize obnažila zásadní slabiny v institucionálním fungování a ve způsobech rozhodování eurozóny V důsledku vytváření záchranných mechanismů se výrazně zvyšují rozpočtové náklady členství v eurozóně a mění se tak bilance přínosů a nákladů Česká ekonomika není doposud na přijetí eura připravená (fiskální vývoj + nedostatečná sladěnost s eurozónou)  náklady plynoucí z členství ČR v eurozóně by zřejmě byly vyšší než přínosy Přitažlivost eurozóny pro země stojící mimo ni se během krize snížila Úvahy o přijetí eura ČR nebudou po několik let aktuální

Aktuální makroekonomický vývoj v ČR

Česka ekonomika na začátku krize Určité rysy mírného přehřívání: Pracovní síla byla v letech 2007-2008 úzkým místem Vývoj na trhu nemovitostí Makroekonomické rovnováhy Pružný měnový a kurzový rámec Zdravý a odolný bankovní sektor + zanedbatelná expozice vůči tzv. toxickým aktivům Reálná konvergence vůči vyspělým ekonomikám Nedostatečně konsolidované veřejné finance Vysoká exportní závislost (specializace na několik oborů) Českou ekonomiku zastihla krize v poměrně dobré kondici

Dnešní situace české ekonomiky Probíhá oživení a postupný návrat na předkrizovou úroveň Domácí oživení je těsně svázáno se zahraniční poptávkou Oživení není rovnoměrné (průmysl vs stavebnictví) Inflace se pohybuje poblíž inflačního cíle ČNB Kurz koruny je poblíž dlouhodobého trendu zhodnocování Trh práce je zpožděný za vývojem reálné ekonomiky Probíhá fiskální konsolidace Významná jsou zahraniční rizika: dluhová krize v eurozóně, nejistoty v bankovním sektoru, pomalý hospodářský růst Zahraniční oživení je pro domácí hospodářský růst klíčové

HDP (meziroční a mezičtvrtletní změny v %; stálé ceny; sezónně očištěno) Pramen: ČSÚ Ve čtvrtém čtvrtletí 2010 vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 2,6 %; v roce 2010 vzrostl HDP o 2,2 %

Průmyslová produkce (meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ Tempo růstu průmyslové výroby zpomalilo z 16,9% v lednu na 13% v únoru (12,5% po sezónním očištění)

Bariéry růstu v průmyslu Pramen: ČSÚ Vliv nedostatečné poptávky jako nejvýznamnější bariéry růstu se snižuje od počátku roku 2010; roste váha faktoru nedostatku materiálu/zařízení

Indikátory důvěry (průměr roku 2005 = 100) Pramen: ČSÚ Důvěra ve většině oblastí se letos přestala zlepšovat nebo se mírně zhoršila

Beverigdeova křivka Poznámka: sezónně očištěné počty osob v tisících Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, výpočty ČNB Beveridgeova křivka naznačuje stagnaci na trhu práce: již několik měsíců se nemění počet volných pracovních míst a počet nezaměstnaných se mění jen málo

Mzda ve sledovaných organizacích (mzr. změna v %) Pramen: ČSÚ Reálná mzda ve sledovaných organizacích klesla (poprvé od 3Q1998) ve čtvrtém čtvrtletí 2010 meziročně o 1,1%

Maloobchod včetně motoristického segmentu (meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ Meziroční růst maloobchodního obratu v únoru činil 6,5% (po sezónním očištění 5,7%) z toho motoristický segment vzrostl o 16% (s.o. 14,5%)

CZK/EUR (3. ledna 2000 – 17. března 2011) Pramen: Eurostat I přes posílení v lednu se koruna nachází poblíž dlouhodobého trendu zhodnocování

Inflace (mzr změna v %) Pramen: ČSÚ Meziroční inflace (CPI) činila v únoru 1,8% a nacházela se o 0,3 p.p. pod prognózou ČNB; hlavní příčinou byl pomalejší než očekávaný růst cen potravin

Ceny průmyslových výrobců (mzr změny v %; příspěvky v p.b.) Pramen: ČSÚ Růst cen průmyslových výrobců v posledních měsících zrychluje: z 3,6% v prosinci na 4,6% v lednu a na 5,4% v únoru

Ceny zemědělských výrobců (mzr změny v %) Pramen: ČSÚ Růst cen zemědělských výrobců v únoru výrazně zrychlil (na 29,7%) v důsledku prudkého růstu cen rostlinných produktů (na 53,1%)

Úrokové sazby ČNB (v %) Pramen: ČNB ČNB ponechala od května 2010 klíčové úrokové sazby nezměněné

Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč – metodika GFS 1986) Pramen: Ministerstvo Financí Státní rozpočet se do března 2011 vyvíjel hůře než v roce 2009 ale lépe než v roce 2010

Stavy úvěrů podnikům a domácnostem (mzr. změny v %) Pramen: ČNB Stavy úvěrů podnikům vzrostly v únoru o 1,6%; stavy úvěrů domácnostem vzrostly o 7,1%, ale již tři roky zpomaluje tempo jejich růstu

Nové korunové úvěry na bydlení (v %) Pramen: ČNB Nedávno obnovený růst nově poskytnutých úvěrů na bydlení a klesající klientské úrokové sazby naznačují stabilizaci na trhu úvěrů na bydlení

Nové korunové úvěry nefinančním podnikům (v %) Pramen: ČNB Nově poskytnuté korunové úvěry nefinančním podnikům obnovily v lednu a v únoru svůj růst

Vývoj podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v %) Pramen: ČNB Podíl úvěrů v selhání vykazuje v posledních měsících tendenci ke stabilizaci v obou segmentech

Čisté zisky v bankovním sektoru (v mld. CZK) Pramen: ČNB Objem čistého zisku bank v ČR byl v roce 2010 o něco nižší než v rekordním roce 2009

Kapitálová přiměřenost (v %) Pramen: ČNB V lednu 2011 byla kapitálová přiměřenost 15,4% (Tier 1 kapitálová přiměřenost byla 14%)

Prognóza ČNB (únor 2011)

Prognóza růstu HDP (meziroční změny v %, sezónně očištěno) Pramen: ČNB Růst HDP v roce 2011 zpomalí v důsledku fiskální restrikce, pomalejšího růstu zahraniční poptávky a nižší dynamiky investic; 2012 - robustnější oživení

Prognóza celkové inflace (mzr změny v %) Pramen: ČNB Celková inflace se bude nacházet poblíž inflačního cíle

Prognóza měnověpolitické inflace (mzr změny v %) Pramen: ČNB Měnověpolitická inflace se zvýší a bude se pohybovat v blízkosti inflačního cíle

Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %) Pramen: ČNB S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem od konce roku 2011

Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR) Pramen: ČNB Nominální měnový kurz koruny v horizontu prognózy postupně posiluje

Bilance rizik prognózy Nákladové inflační tlaky (související s rostoucími cenami potravin, ropy a surovin) se v poslední době zvýšily Dovážená nákladová inflace byla začátkem roku tlumena posílením koruny Domácí poptávkou tažená inflace zůstává velmi nízká a v poslední době se ještě snížila (mzdy, nezaměstnanost, fiskální konsolidace) Rizika prognózy jsou významná a v poslední době zesílila rizika inflační i protiinflační; celková bilance se posunula velmi mírně ve směru vyšší inflace

HDP (stálé ceny; sezónně očištěno; index 2000 = 100) 2010 Q4: odhad ČNB; 2011 Q1-Q4: prognóza ČNB Pramen: ČSÚ, ČNB Předkrizové úrovně HDP bychom mohli dosáhnout přibližně koncem tohoto roku; česká ekonomika se tak v důsledku krize v čase vrátí zhruba o tři roky zpět

Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na Příkopě 28 115 03 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 224 412 000