STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ RNDR.Josef Postránecký

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý dokument politiky regionálního rozvoje dle §5, zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje cílem je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje průmět regionální dimenze do odvětvových politik vazba na: na národní dokumenty (SUR, SHR, NSRR, PUR ČR…) evropské dokumenty (EU 2020, TA 2020…) podklad pro přípravu nového programového období EU Programové prohlášení vlády /schválené dne 4.8.2010 Regionální rozvoj, územní plánování a bydlení vláda připraví a schválí novou SRR ČR Reflektovat měnící se faktory místního a regionálního rozvoje (např. demografie, energetika) SUR – Strategie udržitelného rozvoje SHR – Strategie hospodářského růstu NSRR – Národní strategický referenční rámec PUR ČR - Politika územního rozvoje ČR EU 2020 – Strategie rozvoje EU do roku 2020 (náhrada Lisabonu) TA 2020 – Územní agenda do roku 2020 (pokračování územní agendy a 1. akčního plánu územní agendy) SRR ČR – Strateguie regionálního rozvoje ČR

ZÁVĚRY Z HODNOCENÍ SRR – regionální pohled 1) Přetrvávají regionální disparity mezi kraji především míra nezaměstnanosti a dynamika ekonomického rozvoje Dochází k prohlubování disparit na nižší než krajské úrovni - ORP 2) rostoucí tendence k vytváření významných shluků (zejména kolem ekonomických center) 3) slabé či problémové oblasti – „vnitřní“ periferie“ (hospodářsky slabé oblasti v ekonomicky úspěšných regionech) 4) úspěšný rozvoj regionální metropole může zakrýt problémovost v některých specifických oblastí na nižší úrovni (v případě sledování krajské úrovně 5) dochází k formování rozvojových jader nikoli rozvojových os Disparity – rozdíly v socioekonomickém vývoji se prohlubuje více na nižší úrovni (uvnitř jednotlivých ORP) než mezi jednotlivými kraji, kde jsou údaje zkresleny výkonností úspěšných center. Významná ekonomická centra ovlivňují i své blízké zázemí, které těží z jejich dynamického rozvoje a vytváří se tím územní rozvojové shluky. Důsledkem je ale prohlubování rozdílů oproti ostatnímu území. Nedaří se více rozšířit difuzní efekty z rostoucích center do širšího okolního území ( není funkční užší spolupráce mezi těmito centry). „Periferie“ vznikají nejen při hranicích státu (ovlivněny geografickou polohou a geomorfologickými podmínkami), ale i při hranicích mezi jednotlivými kraji – nejvíce mezi Středočeským a Jihočeským, Vysočinou a Pardubickým krajem – tzv. vnitřní periferie. … Jedním z důvodů nedostatečného růstu rozvojových os je i nedokončená páteřní síť komunikací vyššího řádu (jako jedna z důležitých podmínek zvyšování konkurenceschopnosti).

SRR 2014+ - STRUKTURA A OBSAH Tři části analytická strategická (důraz na typologii území) implementační nové faktory ovlivňující regionální rozvoj demografické změny, územní soudržnost, energetika, integrované přístupy, dostupnost služeb, apod. výrazná orientace na odpovědnost a kompetence, nástroje a podmínky, využívané regionálními aktéry.

PERIFERNÍ OBLASTI Již bylo popsáno v předchozím a mapa jasně ukazuje periferializaci nejen při hranicích státu, ale především uvnitř při hranicích krajů.

Mapa zřetelně ukazuje výrazné migrační ztráty na severovýchodě území – souvisí se socioekonomickými problémy těchto území (nedostatek pracovních příležitostí, vysoká nezaměstnanost, nedostatečná kupní síla, která neumožňuje rozvoj profitabilních služeb).

RCIcz Praha 216 Středočeský 143 Jihočeský 68 Plzeňský 76 Karlovarský 48 Ústecký 47 Liberecký 79 Královéhradecký Pardubický 85 Vysočina 53 Jihomoravský 94 Olomoucký 63 Zlínský 61 Moravskoslezský 60 Česko 100 Index regionální konkurenceschopnosti je sdružený index zahrnující data za ekonomickou výkonnost regionů, využití zdrojů v území, infrastrukturu, znalostní ekonomiku a využívání inovací.

Mapa představuje výsledky indexu konkurenceschopnosti z podrobnějšího pohledu na územní – dle ORP

Územní soudržnost představuje souhrn dat o osídlení, demografii, bydlení, trhu práce, školství, zdravotnictví, sociálních službách, kultuře a sociální exkluzi.

NÁVRHOVÁ ČÁST Cíle SRR ČR 2014–2020 Prioritní oblast Regionální konkurenceschopnost Územní soudržnost Environmentální udržitelnost Veřejná správa a spolupráce Růstový cíl Vyrovnávací cíl Preventivní cíl Institucionální cíl cíl P. 1 Rozvoj urbanizovaných oblastí P. 2 Rozvoj klíčové infrastruktury nadregionálního významu P. 3 Zkvalitnění sociálního prostředí urbanizovaných oblastí P. 4 Vyvážený rozvoj stabilizovaných území P. 5 Oživení periferních území P. 6 Využívání přírodního a krajinného potenciálu v regionech P. 7 Prevence vzniku přírodních pohrom a řešení jejich dopadů P. 9 Podpora spolupráce na místní a regionální úrovni P. 8 Zkvalitnění institucionálního rámce pro rozvoj regionů Jednotlivé priority jsou dále rozpracovány do několika opatření. Kupříkladu priorita P4 usiluje o vytvoření kvalitních podmínek pro život obyvatel regionů s ohledem na vazby mezi jednotlivými sídly (obcemi) různé velikosti. Důraz je kladen na rozvoj funkčních regionů a posilování přirozených vazeb. Priorita věnuje pozornost adekvátní kapacitě a dostupnosti veřejných služeb a dopravní dostupnosti a obslužnosti a je naplněna dvěma hlavními opatřeními - Zajištění odpovídající kapacity infrastruktury veřejných služeb a Zlepšení vnitřní a vnější obslužnosti území. Další priorita zaměřená na periferní, málo osídlená venkovská území – P5 se zaměřuje na podporu rozvojových aktivit v periferních územích ČR. Východiskem je využití specifických dispozic území, podpora drobného podnikání a sociální aktivizace obyvatel. Cílem je zabránit prohlubování negativních disparit a jejich dlouhodobá stabilizace a snaha o jejich následný rozvoj s ohledem na místní potenciál Priorita bude naplňována následujícími opatřeními - Podpora rozvoje lokální ekonomiky, Podpora zvýšení kvality pracovní síly a Zajištění základních služeb a obslužnosti.

IMPLEMENTAČNÍ ČÁST organizační, nástrojové, institucionální a programové zabezpečení podpory regionálního rozvoje; hlavní aktéři v regionálním rozvoji; vymezení regionů se soustředěnou podporou státu; zaměření podpory ve strukturálně postižených regionech, hospodářsky slabých regionech a regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností; systém monitoringu, hodnocení a naplňování indikátorů. Hlavním finančním zdrojem pro realizaci Strategie regionálního rozvoje ČR budou fondy Společného strategického rámce (SSR). Vzhledemke skutečnosti, že vláda ČR doposud nerozhodla o počtech a druzích opertačních programů pro příští období, není možné tuto kapitolu představit ve větším detailu.

Hospodářsky problémové regiony

DĚKUJI ZA POZORNOST