Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu:
Advertisements

Počátky osídlení našeho území
Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Vytvořila Beata Duchková
Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ
Cestovní kancelář Czech tour. Historie zámku Zámecká prohlídka O cestovní agentuře DopravaFotogalerie Informace o zájezdu.
Záviš z Falkenštejna Barbora Klimešová 2.A.
Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Příjemce: Doporučeno pro: 2. ročník ZŠ Předmět: Prvouka Autor: Mgr. Martina Marková Základní.
Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Příjemce: Doporučeno pro: 2. ročník ZŠ Předmět: Prvouka Autor: Mgr. Martina Marková Základní.
Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Příjemce: Doporučeno pro: 7. ročník Předmět: dějepis Autor: Jakub Komrska Základní škola.
EU Peníze školám Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_D_I Ročník: I. Vzdělávací oblast: Dějepis Vzdělávací obor:
Územní vývoj státu.
Základní škola, Ostrava – Poruba, Porubská 831, příspěvková organizace
ČESKÉ ZEMĚ PO BITVĚ NA BÍLÉ HOŘE
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, ZEMĚDĚLSTVÍ, ŘEMESLO, OBCHOD
Přemyslovci Vláda přemyslovských králů.
Vypracovala: Monika Wagnerová Obor: Učitelství 1. stupeň ZŠ, KS, 2. semestr Školní rok: 2007/2008 Učo:
Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU Název: Poslední Přemyslovci – Braniboři v Čechách a Václav.
Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Lenka Hrušková Datum: Název: VY_ 32 _INOVACE.
Znak Švýcarské konfederace Vlajka Švýcarské konfederace.
Cestujeme po jižních Čechách
Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Příjemce: Doporučeno pro: 2. ročník ZŠ Předmět: Prvouka Autor: Mgr. Martina Marková Základní.
Dějiny významných států a národů v Evropě V
Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Příjemce: Doporučeno pro: 2. ročník ZŠ Předmět: Prvouka Autor: Mgr. Martina Marková Základní.
POSLEDNÍ PŘEMYSLOVCI Přemysl Otakar I. ( )
o králi Přemyslu Otakaru II.
DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ POSLEDNÍ PŘEMYSLOVCI.
V HLUBINÁCH DÁVNÝCH ČASŮ
Autor: Mgr. Ilona Nováková
IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU AnotaceSv. Anežka, Přemysl Otakar II. a Václav II. Autor Václav Jirát Jazyk Čeština Očekávaný výstup Ústně stručně.
IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU AnotaceJižní Čechy Autor Václav Jirát Jazyk Čeština Očekávaný výstup Umisťuje regiony na mapě, ústně rekapituluje.
POHLED DO ČESKÝCH DĚJIN
ČESKÝ STÁT - územní rozsah.
Hradec Králové město+akvárium. Historie  Z archeologických průzkumů vyplývá, že lokalita na soutoku Labe a Orlice byla osídlena již v období pravěku.
Město Brno.
7. třída 2. pololetí Dějiny českých zemí
Základní škola, Vlašim, Březinská 1702
Od Karla IV. k husitským válkám
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Blanka Žánová Název DUM: VY_32_Inovace_5.1.3 Města Jihočeského kraje Téma: Česká republika jako součást.
Přemysl Otakar II. Petr Procházka „Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petr Procházka. Dostupné z Metodického portálu.
Období vlády Přemyslovců a Lucemburků v českých zemích Za předpokladu použití přílohy k učebnicím vlastivědy Obrazy z českých dějin a psacích potřeb.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Vysoké Mýto, Knířov ŠABLONA: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Lidé a čas PRO ROČNÍK:
DO PODĚBRAD Akademie třetího věku o.s. Totem Plzeň, obor Historie a místopis a naše první zastavení v Nymburce u domu s nevšedním a krásným reliéfem.
Jihočeský kraj Tereza Lérová Martina Závodná. Symboly kraje:  Vlajka  Znak.
Zámek Hluboká Webové stránky zámku
Poslední Přemyslovci autor: Jiří Macek.
Poslední Přemyslovci – část druhá
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Halže,
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
Česká republika – Jihočeský kraj
Za Jakubem Krčínem Autor: Ivana Tesařová
Pravěk a středověk JAK TO BYLO?
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr. Šárka Petříková Číslo
Vypracovala: Mgr. Jana Jelínková
DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ POSLEDNÍ PŘEMYSLOVCI.
Karel IV. OTEC VLASTI
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY
zpracovaný v rámci projektu
Husitské války VY_32_INOVACE_63_Husitské války Šablona III/2
ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ. ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ Obsah Přemysl Otakar I. Situace ve městech Přemysl Otakar II. Nástup Lucemburků Zdroje.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Mnichovická 62, Kolín V,
Základní škola a mateřská škola Šaratice, okres Vyškov
Prezentaci připravil: Martin Zubalík
VY_12_INOVACE_Rů_II_15 JIŽNÍ ČECHY Název projektu: OP VK
Rožmberkové.
zpracovaný v rámci projektu
DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ POSLEDNÍ PŘEMYSLOVCI.
Transkript prezentace:

Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2673 Příjemce: Základní škola a Mateřská škola Větřní Školní 232 382 11 Větřní Téma hodiny: Jihočeský kraj – historický vývoj Doporučeno pro: 2. ročník ZŠ Předmět: Prvouka Autor: Mgr. Martina Marková

JIHOČESKÝ KRAJ – HISTORICKÝ VÝVOJ Území dnešního kraje má dlouholetou historii, stejně jako celá Česká republika. Osídlování území spadá hluboko do minulosti. Dokládají to četné archeologické vykopávky. Kdybychom si měli představit, jak to tehdy v těchto místech vypadalo, viděli bychom hluboké lesy, neobdělanou zemi, řeky. Lidé osidlovali hlavně území podél řek (Vltava, Malše,…) – tato místa byla bohatá na výskyt zvěře a měli tak také vodu. Z 2. a 1. století p.n.l. se nám dochovaly archeologické vykopávky, které dokládaly existenci Keltů na našem území. Zbytky jejich oppid (vesnic), najdeme v Třísově, Zvíkově nebo Nevězicích. Po Keltech přicházely na naše území kmeny Germánů, kteří byli vytlačeni velkým stěhováním národů v 6. století. Teprve po nich přišli Slované, kteří území osidlovali ještě po celé 7. století. Osidlování území znesnadňovala neúrodná zalesněná krajina. Začali budovat svá opevněná hradiště, z nichž řada byla postavena v oblasti bývalých keltských oppid. Mezi nejvýznamnější slovanská hradiště patřily – Boletice, Skočice, Litoradlice , Chýnov, Doudleby, Netolice.

Na konci 10. století náleželo území dnešního jihočeského kraje pod knížecí rod Přemyslovců. Ve 12. století získal za svou věrnost panovníkovi a četné zásluhy toto území rod Vítkovců. Brzy si vybudovali na svém území četné hrady a získali obrovskou moc a bohatství. Ze stejného důvodu se dostávali do konfliktů se samotným králem. Aby král trochu omezil vliv Vítkovců na jihu Čech, započal stavět opěrné body, které by moc rodu alespoň trochu oslabily. V té době vzniklo například město České Budějovice či klášter Zlatá Koruna. Spor mezi králem a tímto jihočeským rodem se táhl až do 13. století, kdy Vítkovci odmítli pomoci českému králi Přemyslu Otakaru II. v boji proti Rudolfu Habsburskému a český král v boji roku 1282 následně padl v bitvě na Moravském poli. Jeho nástupce Václav II. se pak Vítkovcům pomstil tím, že před hradem Hluboká nad Vltavou nechal popravit jejich představitele Záviše z Falkenštejna. Rod Vítkovců se dělil na pět větví, z nichž nejslavnějším se stal rod pánu z Rožmberka. Ten byl zároveň nejvýznamnějším šlechtickým rodem Českého království. V 15. století se jižní Čechy staly základnou husitského hnutí. V té době vzniklo město Tábor. Husitské hnutí proslavili Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova a Petr Chelčický, všichni narození v jižních Čechách. Dodnes ve vesnici Husinec najdeme plaketu na domě, kde se narodil Jan Hus a v Trocnově u Borovan rodný dům Jana Žižky. Husité byli proslavení svým způsobem boje. Jelikož to byli většinou sedláci a zemědělci, jejich zbraně byly původně používány jako pracovní nářadí. Obrovského rozvoje a významu dosáhly jižní Čechy v 16. století, a to především díky mocným rodům Rožmberků, pánů z Hradce a pánů z Landštejna. Ti těžili z výborné pozice kraje, křižovatky obchodních cest. Z dopravní polohy profitovala rovněž města Slavonice, Třeboň, Český Krumlov, aj. Oblastí jižních Čech procházela tzv. Zlatá stezka. Název vznikl pro výnosnost obchodní cesty. V 16. století také zaznamenalo rozmach rybníkářství, díky němu se utvářela charakteristická podoba jižních Čech. To opět vedlo k rozmachu hospodářství a obchodu.

Třicetileté válka v 17. století znamenala pro celou českou zemi hospodářský úpadek. Následující období 18. a 19. století si vše vynahradilo. V tomto období byl vystavěn například Schwarzenberský kanál, který propojil Vltavu s Dunajem. Jeho cílem bylo usnadnit přepravu pokáceného dřeva. Byl dlouhý téměř 50 km. Poslední plavba proběhla roku 1962. Roku 1832 také zahájila provoz koněspřežná železnice. Vedla z Českých Budějovic do Lince a byla vůbec první železnicí v Evropě. První světová válka přinesla osamostatnění českých zemí. Ve třicátých letech 20. st. vypukla celosvětová hospodářská krize, což se odrazilo také na rozvoj jižních Čech. Koncem třicátých let Československá republika musela postoupit Německu příhraniční části země, tzv. Sudety – jižní Čechy tak přišly o velkou část území. Po druhé světové válce se vše vrátilo do původních kolejí s tím rozdílem, že se změnilo obyvatelstvo kraje. Po několik století jih země obývali lidé německého původu. Po válce propukly protiněmecké vášně a veškerá německá populace bylo odsunuta. To mělo za následek snížení počtu obyvatel jižních Čech. Ani následné dosidlování nebylo dostačující. Jižní Čechy dodnes mají nejnižší hustotu osídlení z celé země. Doba komunistické vlády měla za následek odchod lidí z vesnic do měst. Rozpadl se téměř charakter vesnic a ztratily se zvyky, které vesničané po léta udržovali. Nevhodná výstavba změnila také ráz některých obcí a měst. Určitá místa kraje byla uzavřena pro veřejnost a byla využívána armádou (např. Boletický prostor). Po roce 1989 dochází k postupné nápravě škod. Jihočeský kraj se může nyní chlubit obrovským turistickým ruchem.

Opiddum Třísov

Vítkovci – páni z Růže

Rožmberkové

Mistr Jan Hus

Schwarzenberský plavební kanál

Koněspřežná dráha

David P. a Soukup V. , Velká turistická encyklopedie Jihočeský kraj. 1 David P. a Soukup V., Velká turistická encyklopedie Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha, Euromedia – Knižní klub 2008. Obrazové přílohy převzaty z: http://commons.wikimedia.org 11