Nové trendy v regulatorním řízení kreditního rizika Praha – 30 Nové trendy v regulatorním řízení kreditního rizika Praha – 30. dubna 2003 Mgr. Markéta Benková Řízení kreditních rizik, Komerční banka

Agenda Malé opakování na úvod Novinky v řízení kreditního rizika Basel II IAS 39 Poznámky na závěr

Na úvod: Co to je kapitálová přiměřenost Nástroj pro kontrolu bank regulátorem (v ČR ČNB) Hodnotí se, zda banka neposkytuje takové množství úvěrů, jejichž riziko neodpovídá velikosti banky (= jejímu kapitálu) Rizikově vážená aktiva: Obecně státní riziko: 0% z úvěrové angažovanosti Obecně banky: 20% z úvěrové angažovanosti Obecně korporátní a individuální protistrany: 100% z úvěrové angažovanosti Kapitál > 8% z rizikově vážených aktiv

Na úvod: Co to jsou opravné položky Opravné položky vyjadřují očekávání banky o tom, jaká bude na daném účtu konečná ztráta Pro banku účetně představují náklad Jejich výše se stanovuje procentem z nekrytého rizika dle tzv. klasifikace Klasifikace se určuje zejména na základě dní po splatnosti Klasifikace 1: Standardní (0%) Klasifikace 2: Sledované (1 – 19%) Klasifikace 3: Nestandardní (20 – 49%) Klasifikace 4: Pochybné (50 – 99%) Klasifikace 5: Ztrátové (100%)

Agenda Malé opakování na úvod Novinky v řízení kreditního rizika Basel II IAS 39 Poznámky na závěr

Novinky v regulatorním řízení kreditního rizika Basel II: nové přístupy ke kapitálové přiměřenosti Consultative Papers CP1 – CP3 během 1999 – 2003 Quantitative Impact Study, poslední QIS3 k 12/2003 1/2004 – poslední oficiální změny v metodice 6/2004 – definitivní znění metodiky (v současnosti meziverze pouze pro regulátora) ? Definitivní znění evropské direktivy CAD (Capital Adequacy Directive) Implementace k 1.1. 2007 IAS 39: nová metodika stanovení opravných položek Poslední změny týkající se OP byly vydány 17. 12. 2003 Poslední návrhy na změny v lednu 2004 (ještě nejsou platné)

Agenda Malé opakování na úvod Novinky v řízení kreditního rizika Basel II IAS 39 Poznámky na závěr

Kvantifikace kreditního rizika v Basel II Standardizovaná metoda Metoda založená na externích ratinzích Rizikové váhy přiřazené podle externího ratingu Externí agentury: Standards and Poors, Moody's, Fitch… Internal Ratings Based Approach Metoda založená na interních ratinzích Kapitálový požadavek počítán specifickou formulí Dvě modifikace: Foundation – banka odhaduje pouze pravděpodobnost selhání Advanced – banka odhaduje i další parametry (např. očekávanou ztrátu)

Kvantifikace kreditního rizika v Basel II (IRB metoda) Koncept očekávané a neočekávané ztráty Očekávaná ztráta je krytá opravnými položkami Neočekávaná ztráta na hladině pravděpodobnosti 99,9% je krytá kapitálem

Parametry používané v modelu Basel II Default – nepovažuje se za pravděpodobné, že dlužník zcela splatí svůj závazek (většinou vázané na dni po splatnosti, restrukturalizaci, vytvořené opravné položky) PD (Probability of default) – pravděpodobnost defaultu (selhání) protistrany, je daná ratingovým systémem banky LGD (Loss given default) – ztráta utrpěná bankou v případě, že klient zdefaultuje M (Maturity) – efektivní doba splatnosti, durace kontraktu EAD (Exposure at default) – úvěrová angažovanost vůči klientovi

Předpoklady modelu pro výpočet neočekávaného rizika Model vyvinut O. Vasickem: paper Probability of Loss on Loan portfolio, KMV Corporation (1987) Hodnoty aktiv jednotlivých podniků lze popsat logaritmickým Wienerovým procesem Korelaci mezi Wienerovy procesy je r Wienerův proces zi lze tím pádem napsat obecně jako:

Řešení – neočekávané riziko (1) Pravděpodobnost, že zdefaultuje právě klient i: Pravděpodobnost, že z n klientů zdefaultuje právě k: Kumulativní distribuční funkce rozdělení procentní ztráty q (z n klientů zdefaultuje právě q %)

Řešení – neočekávané riziko (2) Pokud uvažujeme n dostatečně velké, můžeme počítat v limitě: Dle O. Vasicka, W(q) lze tuto kumulativní distribuční funkci pravděpodobnosti procentní ztráty vyjádřit v analytickém tvaru: Poznámka: pro r = 0 má tato distribuční funkce následující tvar (ze zákona velkých čísel – průměr nezávislých náhodných vel.) W(q) = 0 pro q < p W(q) = 1 pro q > p

Vlastnosti rozdělení procentní ztráty (PD = 1%) Rozdělení je výrazně šikmé Distribuční funkce (a detail v okolí bodu 1) F-1(0,99) = 7,3% F-1(0,999) = 14,0%

Výpočet kapitálového požadavku Basel II Rovnice výpočet potřebného kapitálu: Kde:

Poznámky k Basel II Očekávaná ztráta: PD x LGD x EAD Příklad1: PD = 10%, LGD = 45%, kap. požadavek = 19% expozice Příklad2: PD = 1%, LGD = 45%, kap. požadavek = 6,7% expozice Příklad3: PD = 3%, LGD = 15%, kap. požadavek = 3,5% expozice Při stejné očekávané ztrátě mohou vycházet různé kapitálové požadavky kapitálový požadavek je citlivý na definici defaultu Výpočet některých parametrů není dnes ustálen žádnou „best practice“ (například LGD) Vysoké požadavky na audit modelů pro výpočet parametrů

Agenda Malé opakování na úvod Novinky v řízení kreditního rizika Basel II IAS 39 Poznámky na závěr

IAS 39 a účtování o úvěrech IAS 39 uznává tzv. distressed loans Banka musí mít nějaký důkaz, že pohledávka je ohrožena (nelze tvořit OP na standardní pohledávku) Opravné položky (tzv. specific provisions) se počítají diskontováním očekávaných cash flow efektivní úrokovou sazbou Efektivní úroková sazba = úroková sazba kontraktu, do které jsou zahrnuty i časově rozlišené poplatky Očekávaná cash flow = stanovená na základě zkušeností banky s vymáháním problémových úvěrů, obecně není zcela triviální stanovit, téměř neexistuje „best practice“

IAS 39 a účtování o úvěrech – diskontování Diskontuje se na dobu mezi maturitou a současností Tím, jak se úvěr blíží splatnosti, snižuje se diskont a tím se snižuje objem vypočítaných opravných položek Rozpouštění OP se účtuje podle charakteru rozpouštění do úrokových výnosů v případě, že rozpouštění se děje z titulu přiblížení se době splatnosti do nákladů k OP (snížení OP) v případě, že rozpouštění se děje z titulu zlepšení klientovy situace (resp. snížení dlužné částky)

Agenda Malé opakování na úvod Novinky v řízení kreditního rizika Basel II IAS 39 Poznámky na závěr

Pojem „ztráta“ – různé interpretace Identified loss = (identifikovaná) ztráta, která nastala v minulosti a je zanesena v účetnictví, například po odpisu nebo prodeji pohledávky Incurred loss = (projevená) ztráta, kterou očekáváme v budoucnosti na základě určitého vývoje konkrétní pohledávky Expected loss = (očekávaná) ztráta, kterou očekáváme v budoucnosti na základě vývoje daného portfolia

Základní nekonzistence mezi IAS 39 a Basel II Basel II: Opravné položky musí pokrývat očekávanou ztrátu rozdíl mezi OP a očekávanou ztrátou bude odečten resp. přičten ke kapitálu Basel II pracuje s konceptem očekávané ztráty I standardní pohledávka má nenulovou očekávanou ztrátu IAS 39 pracuje s konceptem projevené ztráty Standardní pohledávka nemůže mít nenulovou opravnou položku Není možné srovnávat očekávanou ztrátu dle Basel II a opravné položky dle IAS 39

Děkuji za pozornost. Prosím o dotazy.