Autor: Mgr. Miroslav Nešpořík Název: USAZENÉ HORNINY VY_inovace_32_PR89_18 Oblast: přírodopis – 9. ročník Stručná anotace: Prezentace na téma USAZENÉ HORNINY. Charakteristické znaky usazených hornin, zástupci úlomkovitých, organogenních a chemických usazenin. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Individualizace a inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Proces vzniku usazených hornin HORNINY USAZENÉ /SEDIMENTY/ Horniny usazené vznikají usazováním /sedimentací/ různých látek na dně moří, jezer, březích řek i na souši. Proces vzniku usazených hornin zvětrávání přenos zpevnění hornina nerost zvětralina usazenina nezpevněná usazenina zpevněná usazování zvětrávání: mechanické, chemické přenos: vodou, větrem apod. zpevnění: pomocí tmelu

Důležitým znakem usazenin je vrstevnatost SOUVRSTVÍ vrstva č. 1 vrstva č. 2 vrstva č. 3 vrstva č. 4 nadloží mocnost podloží Souvrství: více vrstev nad sebou Mocnost vrstvy: tloušťka vrstvy Podloží vrstvy: vrstvy ležící pod určitou vrstvou Nadloží vrstvy: vrstvy ležící nad určitou vrstvou Vrstevní sled: pořadí usazování vrstev /př. 4 3 2 1/ OBECNĚ PLATÍ: vrstva ležící níže je starší než vrstva ležící výše

Systém usazených hornin podle původu usazovaných částic 1. úlomkovité usazeniny: štěrk, slepenec písek, pískovec spraš jíl, jílovec, jílová břidlice 2. organogenní usazeniny: vápenec uhlí – černé, hnědé rašelina přírodní uhlovodíky – zemní plyn, ropa, asfalt 3. chemické usazeniny: travertin

ŠTĚRK barva: různá podle složení složení: zaoblené valouny různých minerálů a hornin alespoň polovina je větší než 2 mm stavba: podle způsobu přemisťování jsou valouny různě opracované, nezpevněné vznik: sypká usazenina nejčastěji čtvrtohorního stáří výskyt: hojně podél toků řek /údolní nivy a terasy/ použití: stavebnictví /beton/, filtrace spodních vod SLEPENEC barva: různá podle složení a tmele složení: viz štěrk a tmel stavba: všesměrná, vrstevnatá vznik: rozrušení, přemístění, usazení a zpevnění tmelem výskyt: střední Čechy, Drahanská vrchovina, Karpaty použití: jen místní, např. na štěrk

SLEPENEC

PÍSEK barva: bílá, žlutá, hnědá, nazelenalá složení: křemen, živec, rohovec,slída ad. zrna jsou o průměru 0,5 – 2 mm stavba: v přírodě tvoří vrstvy a souvrství vznik: sypká a usazená hornina z rozrušených hornin výskyt: hlavně nížiny /Polabí, Dolnomoravský úval/ použití: stavebnictví, slévárenství, výroba skla PÍSKOVEC barva: různá podle tmele a příměsí nerostů složení: křemenná zrna spojená tmelem /vápnitým, jílovitým, železitým apod./ stavba: všesměrná i vrstevnatá, jemně až středně zrnitá, v přírodě souvrství vznik: rozrušení, usazení a zpevnění písčitého materiálu výskyt: severní a východní Čechy /skalní města – Adršpašsko-Teplické skály, Prachovské skály, Labské pískovce/, karpatská pohoří na Moravě použití: sochařství, dekorační kámen

PÍSKOVEC

SPRAŠ barva: žlutohnědá složení: drobné částice křemene, kalcitu a jílových složek částice jsou velikosti 0,001 – 0, 05 mm stavba: sypká, zasucha měkká hornina vznik: ve čtvrtohorách, navátím jemných částic větrem do návějí výskyt: v povodí řek /Odra, Labe, Morava/ použití: výroba cihel na spraších vznikají úrodné půdy

JÍL barva: různá podle příměsí složení: jílová hmota tvořená jílovými minerály /např. kaolinit/ stavba: sypká hornina, po navlhčení mazlavá usazenina vznik: usazování na dolních tocích řek, v jezerech a mořích výskyt: podkrušnohorské a jihočeské pánve, jižní Morava použití: cihlářská a keramická surovina, přísada do cementu, žáruvzdorné výrobky JÍLOVÁ BŘIDLICE barva: šedá, hnědá, červená až černá složení: jílová hmota s obsahem prachu a organických částic stavba: vrstevnatá, odlučuje se v plochých destičkách vznik: usazením a částečným překrystalováním jemných částic výskyt: Nízký Jeseník, barrandien použití: střešní krytina JÍLOVEC zpevněný jíl, obdobné vlastnosti jako jílová břidlice, nemá vrstevnatou stavbu výskyt: Moravskoslezské Beskydy, Hostýnské vrchy, Bílé Karpaty

VÁPENEC barva: od bílé po černou /podle příměsí/ složení: kalcit stavba: všesměrná stavba, celistvé až jemnozrnné mohou obsahovat schránky živočichů vznik: usazením vápnitých schránek živočichů a rostlin výskyt: rozšířená hornina, krasové oblasti – Český a Moravský kras použití: výroba vápna a cementu, v hutnictví, v cukrovarnictví, ve stavebnictví, dekorační kámen

ČERNÉ UHLÍ barva: černohnědá až černá složení: 82 % C a příměsi stavba: celistvá nebo vrstevnatá vznik: prouhelňování stromovitých kapradin, přesliček a plavuní z období prvohor /karbon/ výskyt: ostravsko-karvinská pánev, rosicko-oslavanská pánev, plzeňská pánev, kladensko-rakovnická pánev použití: chemický průmysl, energetika HNĚDÉ UHLÍ barva: hnědá až černá složení: 70 % C a příměsi stavba: celistvá vznik: prouhelňování jehličnatých stromů z období třetihor výskyt: severočeská hnědouhelná pánev /Mostecko/, sokolovská pánev použití: energetika

ČERNÉ UHLÍ

HNĚDÉ UHLÍ

RAŠELINA barva: hnědá až černá složení: spleť rozložených rostlinných zbytků s humusem stavba: lehká a drobivá nebo těžká a mazlavá vznik: ze zbytků rostlin v bažinách vznik v současné době výskyt: rašeliniště v Třeboňské pánvi, na Šumavě, v Krušných horách apod. použití: palivo, zahradnictví, lázeňská léčba

ROPA barva: hnědá až černá složení: směs kapalných uhlovodíků stavba: nasáklá ve vrstvách propustných písků, kapalné skupenství vznik: rozklad měkkých částí těl mořských organismů bez přístupu vzduchu výskyt: jižní Morava /Hodonínsko/ použití: chemický průmysl, energetika ZEMNÍ PLYN barva: - složení: směs plynných uhlovodíků stavba: vyplňuje drobné póry ve vrstvách písků nebo pískovců vznik: rozklad měkkých částí těl mořských organismů bez přístupu vzduchu výskyt: jižní Morava /Hodonínsko/ použití: energetika ASFALT barva: černá složení: směs uhlovodíků s obsahem vody, plynů a úlomků hornin stavba: celistvá hmota vznik: oxidace např. ropy výskyt: Slovensko použití: izolace, výroba laků, pokryv vozovek

TRAVERTIN barva: bílá, žlutohnědá složení: kalcit stavba: pórovitá vznik: vysrážením ze studených minerálních pramenů výskyt: okolí Přerova, Slovensko /Bešeňová, Gánovce/ použití: obkladový kámen

Všechny použité fotografie jsou autorským dílem: 2011©Miroslav Nešpořík