než začnete prohlížet prezentaci ...

Prezentace na téma: "než začnete prohlížet prezentaci ..."— Transkript prezentace:

1 než začnete prohlížet prezentaci ...
PRO ZÁJEMCE O FOTOGRAFOVÁNÍ FOTOSOUTĚŽ – PHOTO CONTEST soutěž trvá do zaregistrovat se můžete sami – fotku je potřeba před nahráním na stránky zmenšit! Pokud budete chtít poradit, přijďte za mnou 

2 témata soutěže: dialog čas kontrasty
pro inspiraci 

3 GEOLOGICKÁ OLYMPIÁDA pro zájemce o GEOLOGII a život kolem nás
Sbíráte rádi kameny či zkameněliny? Zajímáte se o svět okolo sebe a o jeho vznik? Dokážete vidět v sopečné činnosti a v  dalších procesech utvářejících krajinu báječné dobrodružství? A ještě rádi soutěžíte? Pak je Geologická olympiáda právě pro Vás! GEOLOGICKÁ OLYMPIÁDA - pravidla, studijní materiály registrace: heslo: PrihlaskaGO2017

4 PETROLOGIE HORNINY nestejnorodé přírodniny tvořené z většího počtu minerálů (nedají se vyjádřit chemickým vzorcem) tvoří litosféru většinou překryty půdou věda zabývající se studiem hornin = PETROLOGIE horninotvorné nerosty – jsou součástí hornin (křemen, živce, slídy, kalcit, ...)

5 HORNINY PODLE ZPŮSOBU VZNIKU
A) VYVŘELÉ = MAGMATICKÉ B) USAZENÉ = SEDIMENTY C) PŘEMĚNĚNÉ = METAMORFOVANÉ

6 A) VYVŘELÉ = MAGMATICKÉ HORNINY
vznikají tuhnutím (= krystalizací) magmatu krystalizace je postupná – nejdříve biotit, plagioklas → ortoklas, muskovit → křemen - pro jejich třídění je důležitý obsah živců a křemene, dále slídy, …. Živce sodnovápenaté = PLAGIOKLAS draselné = ORTOKLAS Slída světlá = MUSKOVIT tmavá = BIOTIT

7 DĚLENÍ PODLE MÍSTA VZNIKU:
1/ HLUBINNÉ VYVŘELINY (PLUTONITY) - vznikají utuhnutím magmatu v hloubce (masiv, pluton) - magma pomalu chladne - horniny středně až hrubozrnné Hlubinné vyvřeliny bez křemene - GABRO s křemenem - ŽULA

8 ŽULA (GRANIT) křemen, živec, slída
stavební kámen, štěrk, dlažební kostky, k sochařství těžba: Českomoravská vrchovina, Středočeská pahorkatina

9 GABRO SODNOVÁPENATÉ ŽIVCE + TMAVÉ NEROSTY (AUGIT)
STAVBA SILNIC, OBKLADY

10 2) VÝLEVNÉ VYVŘELINY (VULKANITY)
– utuhnutí na povrchu (sopka, vulkán) – rychlé chladnutí – nestačily vykrystalizovat - jemnozrnné horniny Výlevné vyvřeliny bez křemene - ČEDIČ s křemenem - ZNĚLEC

11 ČEDIČ (BAZALT) obsahuje sodnovápenaté živce a tmavé nerosty (podobný gabru) sloupcovitá odlučnost České středohoří, Kozákov, Říp stavební kámen, štěrk, dlažby, potrubí PANSKÁ SKÁLA – KAMENICKÝ ŠENOV – JAKÁ POHÁDKA?

12 ZNĚLEC světle šedý až nazelenalý deskovitá odlučnost Milešovka, Bezděz
štěrk, výroba barevného skla

13 NAJDI ODPOVĚDI V UČEBNICI
1. JEMNOZRNNÁ HORNINA PŘIPOMÍNAJÍCÍ GABRO, MÁ SLOUPCOVITOU ODLUČNOST ___________________ – V JAKÉ POHÁDCE JSTE JI VIDĚLI? 2. JAK VZNIKAJÍ SEDIMENTY? 3. ČÍM JSOU PŘENÁŠENY ÚLOMKY HORNIN? 4. CO JE STMELENÍ? 5. NA JAKÝCH HORNINÁCH VZNIKAJÍ ČERNOZEMĚ? 6. JAK VZNIKÁ PÍSKOVEC? JAK SE NAZÝVAJÍ PŘÍRODNÍ ÚTVARY, KTERÉ JSOU Z NĚHO VYTVOŘENY – KDE JE V ČR NAJDETE? 7. JAKÉ HORNINY VZNIKAJÍ Z JÍLU? 8. CO JE VRSTVA? ČÍM SE OD SEBE VRSTVY LIŠÍ? 9. JAK VZNIKL SLEPENEC? 10. JAK SE SPRÁVNĚ NAZÝVÁ TLOUŠŤKA VRSTVY?

14 B) USAZENÉ HORNINY = SEDIMENTY
vznik usazováním látek na dně moří, řek, jezer, na souši usazování ve VRSTVÁCH vrstvy se liší složením, velikostí úlomků, organismy, ... nejspodnější vrstvy = podloží =nejstarší (čím blíže k povrchu, tím mladší) svrchnější vrstvy = nadloží

15 SEDIMENTY PODLE ZPŮSOBU VZNIKU
A) ÚLOMKOVITÉ B) ORGANOGENNÍ C) CHEMICKÉ

16 ÚLOMKOVITÉ SEDIMENTY přenos a usazování (sedimentace) úlomků zvětralých hornin a nerostů přenos vodou větrem úlomky nejdříve nezpevněné, pak tmeleny částicemi jílu, uhličitanu vápenatého, ... → vznik zpevněných hornin

17 ŠTĚRK úlomky hornin, nerostů v horních tocích řek a na dně moří (šelf), ledovcové morény, velká jezera stavebnictví – podklady cest, beton, silniční povrch stmelením štěrku vzniká SLEPENEC (z valounků, tmelu a dalších rozdrcených nerostů, které vyplňují mezery - jíl) - Brdská vrchovina, Železné hory, Jeseníky - drtí se na štěrk

18 = ZAOBLENÉ ÚLOMKY = OSTROHRANNÉ ÚLOMKY

19 PÍSEK ze zrnek křemene, slíd a jiných nerostů přírodní filtr
využití: stavebnictví (malta, omítka, beton), sklářství, slévárenství, přesýpací hodiny, posyp komunikací, ... stmelením písku vzniká PÍSKOVEC – různé barvy, snadno se drolí a zvětrává - stavebnictví, sochařství - skalní města

20 SPRAŠE naváty větrem prachové částice křemene, živců a slídy, jílů s uhličitanem vápenatým vznikají na nich úrodné půdy (černozemě) dobře propustné pro vodu (často v nich vznikají rýhy) světle okrová barva = oxidy železa vznik v oblasti kontinentálního zalednění → suché a studené podnebí = mrazové zvětrávání hornin → rozpad na prach → vodou z ledovců přemístěny a uloženy ledovec ustoupil, po něm zůstaly rozdrcené horniny → větrná eroze (velké vzdálenosti → usazování na závětrných stranách hřbetů a údolí

21 HLÍNY využití: zemědělství, výroba cihel, stavby, keramika
ze zvětralin nezpevněná hornina obsahuje: a) písek b) prach c) jíl důležitá součást půdy  využití: zemědělství, výroba cihel, stavby, keramika

22 JÍLY nezpevněné horniny
vznik sedimentací (= ukládáním) jemných částic na dnech řek, jezer a moří při nasycení vodou jsou pro další vodu nepropustné využití: výroba keramiky, cihel, základy hrází, přehrad, podklad pro skládky, přimíchává se do grafitu při výrobě tužek (určuje tvrdost tužky), kosmetika

23 zpevněním jílů vzniká JÍLOVEC
jílovce s uhličitanem vápenatým = SLÍNOVEC prachovitý slínovec = OPUKA (jíl, prach, vápenec, jehlice mořských hub) - stavební kámen (rotunda sv. Jiří na Řípu, hladová zeď na Petříně) - snadno se opracovává – sochařství - výroba vápna a cementu

24 ORGANOGENNÍ SEDIMENTY
usazování odumřelých těl (schránek, koster) rostlin a živočichů → zkameněliny

25 VÁPENEC na dně moří z vápenatých schránek korálnatců, prvoků, měkkýšů, ... hlavní složkou UHLIČITAN VÁPENATÝ – KALCIT čistý vápenec je bílý, příměsi ho zabarvují do šeda, červena (železo) čistý nezpevněný vápenec = KŘÍDA vápencová území = KRAS (jeskyně, krápníky) reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou – šumí (uvolňuje se oxid uhličitý) využití: výroba cementu, páleného vápna, cukru, celulózy Český kras – Koněpruské jeskyně, Moravský kras - Macocha

26 HOŘLAVÉ SEDIMENTY (ORGANOGENNÍ)
RAŠELINA zbytky odumřelých rostlin (mech rašeliník) vznik za nedostatečného přístupu vzduchu tvoří rašeliniště – nížiny nebo ploché horské hřbety s dostatkem srážek – kyselé půdy; dobře hoří na odumřelých zbytcích stále narůstají další vrstvy využití: lázně (klouby – bahenní zábaly), palivo, stelivo pro dobytek, výroba sladové whisky, izolace, zúrodnění půdy

27 UHLÍ vznik zvýšením prouhelněním zbytků rostlinných těl v močálech a jezerních pánvích bez přístupu kyslíku + působení tlaku nadloží + vyšší teplota → uhelné ložisko = SLOJ hořlavé povrchová těžba (= lomy) nebo hlubinná těžba (=doly) složení: uhlík, vodík, dusík, kyslík, síra, uran, arsen, rtuť využití: palivo, výroba koksu, zkapalněním přeměněno na naftu a benzín

28 spalování uhlí → oxid uhličitý + oxid siřičitý
oxid siřičitý reaguje s vodou → kyselina siřičitá. V atmosféře reaguje s vodní párou a vrací se na zem ve formě kyselých dešťů. emise z tepelných elektráren = největší umělý zdroj oxidu uhličitého -  zřejmě výrazně přispívají ke globálnímu oteplování těžba v ČR – černé uhlí = Karvinsko (doly) - hnědé uhlí = Mostecká a Sokolovská pánev (lomy)

29 ČERNÉ UHLÍ vznik v prvohorách z kapradin, přesliček a plavuní stromového vzrůstu ANTRACIT – geologicky nejstarší, s nejvyšším obsahem uhlíku, nejkvalitnější a nejvýhřevnější typ uhlí Ostravsko-karvinská pánev – využití hlavně v hutích těží se hlavně v podzemí – nebezpečné (hloubka až stovky metrů – nejhlubší doly až kilometr hluboké - teplota 40 °C, téměř 100% vlhkost vzduchu, nebezpečí propadnutí, závalu, exploze důlních plynů)

30 HNĚDÉ UHLÍ vznik ve třetihorách z jehličnatých a listnatých stromů
méně prouhelněné (= menší obsah uhlíku) než černé uhlí → méně kvalitní (více síry, vody), často výskyt s metanem LIGNIT – nejmladší uhlí, nejméně kvalitní Sokolovská a Mostecká pánev – lomy – tepelné elektrárny (znečištění ovzduší)

31 UHLOVODÍKY vznik z těl rostlin a živočichů + bakterií + vysoký tlak nadloží + teplota, bez přístupu kyslíku dělí se na: tekuté – ropa plynné – zemní plyn pevné – asfalt, zemní vosk

32 ROPA (= ČERNÉ ZLATO, ZEMNÍ OLEJ)
černá, olejovitá, hořlavá, nerozpustná ve vodě, lehčí než voda výskyt společně se zemním plynem těžba – pomocí vrtů (ropné plošiny – na vodě) doprava: po moři – tankery pod vodou, po souši - ropovody únik ropy → ekologická katastrofa využití: benzín, nafta, hnojiva, plasty, léky, ...

33 ZEMNÍ PLYN přes 90% tvoří metan výskyt u ložisek ropy a uhlí
při spalování se uvolňuje méně CO2 – ekologické palivo doprava: plynovod využití: výroba dusíkatých hnojiv, zdroj energie (vytápění, pohon motorových vozidel, vaření)

34 ASFALT tuhá až plastická (mazlavá) hmota nejčastěji černé barvy vznik oxidací ropy využití: stavba silnic ZEMNÍ VOSK vznik oxidací ropy podobá se vosku – různé barvy v blízkosti ložisek ropy výroba vazelíny, umělého vosku (zubní lékařství), izolační hmoty

35 CHEMICKÉ SEDIMENTY vznik chemickým vylučováním a srážením látek rozpuštěných ve vodě + pokles teploty a tlaku, bez působení živých organismů patří sem železné a manganové rudy a solné usazeniny

36 TRAVERTIN usazený pórovitý vápenec
vznik – vysrážením ze sladké vody nebo vysrážením z minerálních pramenů obsahujících hydrogenuhličitan vápenatý a oxid uhličitý v okolí pramenů vznikají travertinové kopy nebo kaskády barva: bílá, žlutohnědá využití: obkladový materiál, dekorační kámen