transformace centrálně plánované ekonomiky na tržní po roce 1989 Ekonomická reforma transformace centrálně plánované ekonomiky na tržní po roce 1989

Sametová revoluce 1989 17. 11. 1989 potlačení studentského průvodu Obrovské demonstrace Generální stávka Zrušení vedoucí úlohy KSČ 29. 12. Havel prezidentem

Pokusy před 1989 Ekonomické zaostávání, neefektivita Vědomá nutnost změn 50. léta: Rozsypalova reforma brzy ukončena 60. léta: Oto Šik a spol. z Ek. ústavu ČSAV 70. léta: „Soubor opatření“ 80. léta: Prognostický ústav ČSAV Valtr Komárek Nereformovatelnost nerefermovatelného Nelze spojovat plán a trh Nutno systémové změny

Výchozí podmínky vzdělané, kvalifikované, zkušené a flexibilní pracovní síly nejmenší zadluženost z postkomunistických států dlouholetá tradice přísné monetární politiky (monetární stabilita se v Československu udržela i v období centrálně plánované ekonomiky), nízká inflace (1 - 2%) geografická poloha rozpad Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1991 malá spolupráce se západními zeměmi nedostatečné zkušenosti s tržní ekonomikou důsledný systém centrálně plánovaného hospodářství kapitálová a technologická poddimenzovanost zničené životní prostředí v ČSR nízké sebevědomí lidí a pošlapávané morální zásady

cílový stav Liberální – omezení role státu a jeho zásahů do ekonomiky. Většinou šlo o zastánce plošné privatizace a rychlé cesty (šokové terapie) z Prognostického ústavu ČSAV. Byl to např. Václav Klaus, Tomáš Ježek, Vladimír Dlouhý, Jiří Jonáš, Karel Dyba, Dušan Tříska Tržní hospodářství se zachováním zásahů státu do ekonomiky – zastánci tohoto návrhu požadovali silnou pozici státu zejména v oblasti sociální politiky. V otázce rychlosti transformace se přikláněli ke gradualistickému přístupu (pomalá cesta). Do této skupiny patřil např. Miloš Zeman, Valtr Komárek, František Vlasák. Třetí skupina ekonomů prosazovala zlepšení stávajícího systému centrálního plánování, jeho reformy – např. zavedení konkurenčního prostředí na ekonomických trzích, rušení monopolů. Chtěli spojit to nejlepší ze socialismu (sociální přednosti) a kapitalismu (výkonnost, bohatství) v jednotnou koncepci tzv. třetí cesty (Šik, Zelený).

Washingtonský konsensus k překonání krize v Latinské Americe maximální liberalizace, co nejrychlejší privatizace, přísná fiskální a měnová politika

Dvě strategie, cesty „Návrh strategie přechodu k tržní ekonomice“ = česká verze: pomalejší tempo transformace, standardní metody privatizace a aktivní strukturální politiku, roční provizorium pro rok 1990. „Strategie ekonomické reformy “ = federální verze: nutnost rychlého a nekompromisního postupu klíčových reforem (šoková terapie), nebezpečí v neúplném provedení reformních opatření. bezprostředně po pádu předchozího režimu jsou lidé nejvíce nakloněni změnám, Oba scénáře byly předloženy federální vládě 3. května 1990

Protagonisté Klaus, Ježek, Dyba, Dlouhý, Tříska

Výsledný scénář V září 1990 schválilo Federální shromáždění konečnou podobu scénáře - „Scénář ekonomické reformy“. Jako cíl transformace byla stanovena tržní ekonomika bez přívlastků a s minimálními zásahy státu během přeměny ekonomického mechanismu i po jejím dokončení, tohoto cíle mělo být dosaženo rychlým postupem změn (šokovou terapií) při liberalizaci vnitřních cen, zahraničního obchodu i privatizaci, to vše při maximální otevřenosti ekonomiky

Osnova scénáře A/ Scénář nejprve vymezil makroekonomický rámec ekonomické reformy pro zbytek roku 1990 a rok 1991. Definoval jej jako restriktivní měnovou a fiskální politiku (nulový růst množství peněz a mírně přebytkový státní rozpočet). B/ Další část scénáře se věnovala změně vlastnických vztahů, jelikož soukromé vlastnictví je nezbytným předpokladem tržní ekonomiky. Hromadný přesun státních vlastnických práv do soukromých rukou měl být proveden v několika variantách: malá privatizace, částečná restituce, velká privatizace. C/ K tržnímu hospodářství neodmyslitelně patří volná tvorba cen. Proto se od 1.1.1991 předpokládala souběžná liberalizace vnitřních cen a zavedení tzv. vnitřní směnitelnosti měny, což vyžadovalo devalvaci koruny o více než 80 % oproti začátku roku 1990. D/ Důležitým úkolem bylo udržení sociálního smíru, proto se dokument zabývá také některými sociálními souvislostmi ekonomické transformace, jež je nevyhnutelně doprovázena zhoršením finanční situace některých skupin obyvatel, růstem nezaměstnanosti apod. E/ Zvláštní pozornost je ve scénáři věnována specifikám agropotravinářského komplexu. Privatizace zemědělství si vyžádala spojení doposud oddělených vlastnických a užívacích práv k zemědělské půdě. I této oblasti se měla týkat liberalizace cen. Následné zvyšování cen potravin bude stát kompenzovat intervenčními nákupy omezeného okruhu zemědělských výrobků za garantované ceny

Stavební kameny liberalizace cen liberalizace zahraničního obchodu privatizace restituce (navracení původním vlastníkům) malá (aukce provozoven) velká (zejména kupónová) makroekonomická stabilizace sociální průchodnost transformace

Vývoj makroekonomických agregátů

Zdroje http://is.muni.cz/th/79279/pedf_m/diplomka.txt http://khp.vse.cz/wp-content/uploads/2010/07/transformace_vostrovska.doc ŠVARCOVÁ, Jena a kol.: Ekonomie. Stručný přehled. CEED. 2010.