Hlavní Trendy ovlivňují vývoj světového hospodářství Klimatické změny Globalizace Globální nerovnost Urbanizace Migrace Vytváření nového modelu multipolárního světa

Klimatické změny (horizont 2025) Vzrůst průměrné teploty ve světě mezi 0,4 stupni Celsia a 1,1 stupněm Celsia (Hranice zlomu podle IPCC vyvolávající nevratný sled globálních změn: 2 stupně Celsia Průvodní jevy: sucha,, záplavy, extrémní horka, hurikány, bouře Dopady: devastující vliv na produkci potravin, zdroje a zásobování vodou v Africe, Severní a Jižní Americe, Asii Nejrizikovější regiony: Subsaharská Afrika, Blízký východ, Indický subkontinent Globální klimatické změny ovlivní vývoj geopolitické situace ve světě

Nedostatek vody a války o vodu Klimatické změny Nedostatek vody a války o vodu (Rizikové regiony: Ethiopie, Blízký východ, Indický subkontinent, delta Nilu, Súdán) 40 % lidstva žije ve 260 povodích, které sdílejí dva nebo více států. Důvody potenciálních konfliktů: zajištění většího dílu vodních zdrojů, zásobování obyvatel, chod průmyslové a zemědělské výroby 20 rizikových oblastí (Tigris/Eufrat, Jordán, Nil, Aralské moře, jezero Čad, Ganga-Brahmaputra-Mengha, Mekong, Žlutá řeka,La Plata)

Klimatické změny Dopady klimatických změn na Evropu (EU): nedostatek vody (jižní Evropa), nárůst srážek (severní Evropa) migrační vlny do Evropy z ohrožených oblastí Afriky a Blízkého východu („environmentální“ uprchlíci) masová migrace se stane velkou zátěží pro sociální systémy evropských zemí zátěž extrémních výkyvů počasí pro kritickou infrastrukturu

Klimatické změny Zásadní systémová změna přístupu v celosvětovém měřítku je zatím odkládána Kjótský protokol pokrývá pouze 25 % celosvětových emisí. 2010: poměr v produkci emisí mezi vyspělým a rozvojovým světem 50 % ku 50 % 2025: vyspělý svět 25 % vers. rozvojový svět 75 %

Klimatické změny Sternova studie (2006) světové společenství musí vydávat na eliminaci negativních trendů v environmentální oblasti ročně cca 184 miliard liber (7,8 biliónu Kč) pokud nebude do této oblasti investováno: pokles výkonnosti světové ekonomiky až o 20 % v perspektivě druhé poloviny 21. století.

Globalizace Hlavní rysy: 1. Pokračující internacionalizace trhů (zboží, služby, práce) ekonomickou integrací geograficky různorodých oblastí - Evropská unie, NAFTA, ASEAN, Dohoda a podpoře obchodu a investic EU-USA, East Asian Community Pozitiva: akcelerace ekonomického růstu (2020: výkon světové ekonomiky vyšší o 80 % proti roku 2000, příjem na hlavu o 50 % vyšší) Negativa: vyšší zranitelnost lokálních trhů na základě výkyvů globální ekonomiky

Globalizace 2. Vzrůstající „Non Western Face“ globalizace (vzrůst ekonomické a politické role Číny a Indie) 3. Pokračování „informační technologické revoluce“ (online all the time) 4. Nerovnoměrná „distribuce“ ekonomického přínosu globalizace (2/3 světové populace žije v zemích, jež jsou přímo zapojeny do globální ekonomiky, 1/3 mimo – 2020 prohloubení rozdílů Na druhé straně proces posilování „střední třídy“ v rozvojovém světě

Globalizace 5. Zvýšení rizikových společensko- ekonomických trendů v rozvinutých zemích (prohloubení diferenciace mezi „winners“ a „loosers“ na trhu práce ve vyspělých zemích s důsledky pro sociální kohezi společnosti) 6. Posílení vzájemné závislosti mezi hlavními aktéry světového vývoje (politické, ekonomické, bezpečnostní) výrazně snižující riziko globálního vojenského konfliktu

Globální nerovnost Prohlubování rozdílů mezi třemi kategoriemi zemí (Toffler): Zeměmi jejichž ekonomika je založena na zemědělství Zeměmi jejichž ekonomika je založena na využívání levné pracovní síly a výrobě technicky nenáročných produktů Zeměmi s ekonomikami a sociálními systémy založenými na znalostech (znalostní ekonomika)

Globální nerovnost Redistribuce bohatství ve světě: 25 zemí se podílí 80 % na světovém obchodu proti 56 zemím, které se na světovém obchodu podílí 0,01 % Závažný problém: růst absolutní chudoby některých regionech třetího světa (Subsaharské Afrika)

Globální nerovnost Faktory konzervace zaostalosti: Neschopnost vypěstovat dostatek potravin Rozšíření nemocí, které mají pandemický charakter (malárie, AIDS) Negramotnost Hospodářská izolace daná velmi špatnou dopravní a komunikační infrastrukturou Bezpečnostní nestabilita (lokální války, etnické konflikty)

Globální nerovnost Společenské, politické a bezpečnostní dopady existence absolutní chudoby Existence „zhroucených států“ s negativním vlivem na širší regionální stabilitu Cesty řešení: Důležitost humanitární a rozvojové pomoci Spravedlivý a otevřený mezinárodní obchod (přístup rozvojových zemí na trhy rozvinutých zemí se svými komoditami – zemědělské výrobky)

Urbanizace 2035: 60 % světové populace bude žít ve městech Urbanizace vyšší v rozvinutém (81, 7%), než v rozvojovém světě (57 %) Vzrůst počtu městských obyvatel v rozvojovém světě: - Nyní: 2,2 miliardy - 2030: 3,9 miliardy

Urbanizace 10 největších megalopolí v roce 2015: 1. Tokio (Japonsko) 36,2 miliónu 2. Bombaj (Indie) 22,6 3. Dillí (Indie) 20.9 4. Mexico City (Mexiko) 20,6 5.Sao Paulo (Brazílie) 19,9 6. New York (USA) 19,7 7. Dháka (Bangladéš) 17,9 8. Djakarta (Indonésie) 17,4 9. Lagos (Nigérie) 17,0 10. Kalkata (Indie) 16,8

Urbanizace Rizika „neřízené“ urbanizace: absence řízení a správy nedostatečná městská infrastruktura výstavba v rizikových územích velká míra zranitelnosti obyvatel (vysoká míra kriminality, riziko epidemií) Bezpečnostní hrozba pro stát, region, svět

Migrace Populace ve světě 2020

Migrace Základní rozpor v demografickém vývoji: Pokles počtu obyvatel a jeho stárnutí + deficit pracovních sil v rozvinutých zemích vers. Nárůst počtu obyvatel v rozvojovém světě spojený s nedostatkem pracovních příležitostí

Migrace Hlavní důvody migrace: ekonomická zaostalost států chudoba přelidněnost nedostatek potravin a vody (silná propojenost s negativními klimatickými změnami) lokální a regionální ozbrojené konflikty politický a etnický útlak menšin

Migrace Hlavní regiony ze kterých se dají očekávat migrační vlny (Evropa): Subsaharská Afrika Blízký východ a Severní Afrika Asie Rozsah a dopad migrace: Cca 2 miliony ročně z rozvojových do rozvinutých zemí a) inteligence, (řízená migrace do rozvinutých zemí /„únik mozků“ ) b) masy frustrovaného obyvatelstva (neřízená migrace)

Migrace „Migrační dilemata“ EU: Potřeba získávat milióny nových pracovníků na trh práce, který bude mít výrazný deficit pracovních sil Udržet sociální a kulturní soudržnosti, veřejný pořádek a bezpečnost na teritoriu EU. Bránit nelegální (neřízené) migraci z rizikových regionů (mj. i poskytováním rozsáhlé humanitární a rozvojové pomoci) Nepodporovat „únik“ mozků“ z rozvojových zemí, který nedovoluje zajistit postupný proces zvyšování politické a ekonomické úrovně rozvojových zemí

Neočekávané trendy „Surprise“ factor / „Strategický šok“: Globální pandemie Velké teroristické útoky s globálním dosahem Velké přírodní katastrofy s globálním dosahem

Vytváření nového modelu multipolárního světa Hlavní rysy: Postupný přesun těžiště mezinárodních záležitostí z transatlantického prostoru (Evropa, Spojené Státy) do prostoru jižní a východní Asie (Čína, Indie, „asijští tygři“) Existence „asymetrické“ multipolarity (stále politická, ekonomická, vojenská a kulturní převaha Spojených států výrazně narušovaná jeho konkurenty – EU, Čínou, Indií, Ruskem, Islámským světem)

Vytváření nového modelu multipolárního světa

Vytváření nového modelu multipolárního světa Klíčové oblasti soupeření mezi hlavními aktéry 1. Boj o geopolitický vliv (s důrazem na zajištění energetických surovin a o přístup k nim - ropa, plyn, voda a další) Hlavní konfliktní oblasti: Jihovýchodní Asie: Čína vers. USA Střední Asie: Čína, Rusko, USA, EU Kavkaz: Rusko, USA, Evropa Blízký východ: USA, EU, Čína, Rusko, Indie Latinská Amerika: Čína, USA Afrika: Čína,. EU

Vytváření nového modelu multipolárního světa 2. Posilování vojenské moci jednotlivých aktérů 3. Souboj politických, ekonomických a kulturních konceptů „Pekingský konsensus“: možnost kombinace státní kontroly ekonomiky s částečnou liberalizací možnost ekonomického růstu i v neliberálních podmínkách nepodléhání diktátu MMF a SB nenarušení státní suverenity paralelně s respektováním závazků k multilaterálním institucím (OSN) 4. Soupeření o „intelektuální kapitál“

Vytváření nového modelu multipolárního světa Hlavní alternativy bezpečnostního vývoje ve světě v horizontu 2020: Soutěžení „tradičních“ a „nových“ globálních a regionálních velmocí v rámci globálních pravidel a závazků (OSN). Přímý boj o sféry vlivu doprovázený i ozbrojenými regionálními konflikty.

Vytváření nového modelu multipolárního světa Hlavní neshody mezi velmocemi: Složení globálních institucí (RB OSN) Platforma G-20 (10 industrializovaných zemí a 10 zemí s dynamicky se rozvíjejícími ekonomikami: Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kanada, Korea, Mexiko, Rusko, Saudská Arábie, Jihoafrická republika, Turecko, Velká Británie, USA, EU) Legitimita, resp. pravidla vojenské intervence a způsob urovnávání konfliktů v klíčových regionech (Blízký východ, Střední Asie, Východní Asie)

Vytváření nového modelu multipolárního světa Hlavní rizikové faktory „přechodného období“: 1. Vztahy mezi velmocemi (póly) jsou v nerovnováze. 2. Oslabování spojeneckých svazků mezi Evropou (EU) a Spojenými státy (NATO, EU-NATO)

Vytváření nového modelu multipolárního světa Hlavní rizikové faktory „přechodného období„: 3. Možnost vzniku vnitřní politické a ekonomické krize hlavních aktérů s globálními dopady. 4. Zastavení procesu odzbrojení a hrozba nekontrolovatelného šíření jaderných zbraní a dalších ZHN. 5. Vzrůst nekontrolované moci nestátních aktérů.