Finanční statistika v národním účetnictví (makroekonomická analýza, 5HP501) Václav Rybáček kontakt: katedra institucionální ekonomie konzultace: úterý 9-10, 318 NB

Finanční účty finanční sféra SNA typy transakcí: –nefinanční (cyklus výroba - spotřeba) – souvisí s nimi (na výjimky typu barter) finanční transakce –čistě finanční - „pouze“ změna ve struktuře aktiv a závazků –ostatní – vliv objemových změn a cenových změn Finanční sféra národních účtů

Pozice v národních účtech Finanční statistika (rozvahy, transakce, ostatní změny)

Transakce s produkty popisují původ statků a služeb – tuzemská výroba, dovoz … … a užití statků a služeb – mezispotřeba, konečná spotřeba, investice (hrubá tvorba kapitálu), vývoz kvantifikace přidané hodnoty a HDP

Rozdělovací transakce rozdělovací transakce –distribuují přidanou hodnotu mezi práci, kapitál, vládní instituce, a znovurozdělují důchod a bohatství běžné - mzdy, důchody z vlastnictví, daně, dotace, sociální příspěvky, dávky, ostatní kapitálové transfery – přerozdělení úspor a bohatství –ovlivňují a utváří důchod –výsledkem rozdělovacích transakcí je bilanční položka „úspory“

úspory vs. investice (kapitálový účet) čisté půjčky/výpůjčky (B.9) -čisté půjčky (S>I): dostatek zdrojů, půjčky ostatním sektorům -čisté výpůjčky (S<I): deficit zdrojů, nutnost vypůjčit si u ostatních sektorů Rozdělovací transakce

jak jednotlivé sektory výpůjční potřeby financovaly? do jakých instrumentů investovaly přebytky? k jakým změnám došlo ve struktuře aktiv a závazků?

finanční transakce –tvorba či likvidace finanční aktiva a protipoložky v závazcích, či změna vlastnictví finančního aktiva či vznik závazku, to vše na základě vzájemné dohody mezi jednotkami –může mít protipoložku v nefinanční transakci či být čistě finanční transakcí –financování deficitů, investování přebytků, změny ve struktuře –saldo finančních transakcí odpovídá saldu transakcí na kapitálovém účtu Finanční transakce

Basic stock-flow equation vztah mezi stavem v počáteční a konečné rozvaze: KS = PS + T + P + OZ KS = PS + T + P + OZ KS – konečný stav PS – počáteční stav T – finanční transakce P – přecenění OZ – ostatní změny

Jak financujeme spotřebu? „… the amount of aggregate consumption mainly depends on the amount of agregate income.“ (Keynes, 1936) Účet užití disponibilního důchodu disponibilní důchod spotřeba úspory - otázka vlivu „ne-důchodových“ transakcí na celkovou spotřebu

Efekt bohatství reakce spotřeby na změnu v bohatství způsobeného cenovými pohyby účet přecenění národního účetnictví (změna čistého jmění vlivem cenových změn) zisky a ztráty z držby aktiv nejsou součástí disponibilního důchodu, vzhledem k uvažovanému nahodilému charakteru … ale rozšiřuje rozpočtové omezení

Účet přecenění zdroje přecenění: –změny tržních cen finančních instrumentů –vývoj měnového kurzu –vývoj úrokových sazeb –změna hodnoty podkladových aktiv

Účet přecenění ČEZ

Efekt bohatství spotřeba: C (t) = a*Y (t) + b*W (t) + (t) mezní sklony ke spotřebě z … Y – důchod W – bohatství - stochastická složka

Efekt bohatství nejistoty: predikovatelnost, síla efektu (mezní sklon ke spotřebě), další necenové vlivy podle druhu aktiv: –nefinanční aktiva: především obydlí, finanční inovace, nájemní bydlení, obecně uvažována silnější reakce –finanční aktiva: vyšší volatilita, tranzitivita změn, slabší reakce spotřeby

Efekt bohatství americké domácnosti

Čisté jmění US domácností (mld. $) nemovitostní bublina dot-com americké domácnosti

Efekt bohatství americké domácnosti

Efekt bohatství cash-for-clunkers americké domácnosti

Efekt bohatství vyhlazování spotřeby v rámci cyklu americké domácnosti

Efekt bohatství ano či ne? –efekt bohatství existuje –síla efektu není jasná, liší se dle typů aktiv –efekt bohatství neovlivňuje disponibilní důchod –… ovšem ovlivňuje výši konečné spotřeby –agregát úspor?

Rozšíření účtu přecenění … reálné přecenění –reálný růst hodnoty aktiv či závazků –reálný růst = celkový růst hodnoty převyšuje růst celkové cenové hladiny neutrální přecenění –odpovídá růstu celkové cenové hladiny –teoretický propočet sloužící k propočtu reálného přecenění

Reálné přecenění (zisky/ztráty z držby)

Ekonomické aktivum uchovatel hodnoty, jež přináší svému vlastníkovi prospěch, ať již jeho využíváním či samotnou držbou rozvaha nezahrnuje: –lidský kapitál –přírodní zdroje (vzduch, vodu, apod.) –statky dlouhodobé spotřeby (spotřeba) –podmíněná aktiva a závazky

Rozvaha v národním účetnictví zachycuje hodnoty aktiv vlastněných za účelem výkonu ekonomické činnosti, a závazků tržní ceny bilanční položky: –B.90: čisté jmění (aktiva – závazky) –B.90f: čisté finanční jmění (finanční aktiva – závazky)

Rozvaha v národním účetnictví struktura aktiv: –nefinanční aktiva (vyráběná, nevyráběna) –finanční aktiva (měnové zlato a SDR, oběživo a vklady, cenné papíry jiné než účasti, účasti, pojistné technické rezervy, ostatní pohledávky)

KONEČNÝ STAV AKTIV:S.1S.11S.12S.13S.14S.15S.2 Nefinanční aktiva Vyrobená aktiva Nevyráběná aktiva Finanční aktiva Měnové zlato a SDR (ZPČ) Oběživo a vklady Cenné papíry jiné než účasti Půjčky Účasti Pojistné technické rezervy Ostatní pohledávky

Rozvaha v národním účetnictví struktura závazků: –pouze finanční (oběživo a vklady, cenné papíry jiné než účasti, účasti, pojistné technické rezervy, ostatní závazky) –čisté jmění (aproximace vlastního jmění v podnikovém účetnictví)

KONEČNÝ STAV ZÁVAZKŮ A ČISTÉHO JMĚNÍ:S.1S.11S.12S.13S.14S.15S.2 Závazky Oběživo a vklady Cenné papíry jiné než účasti Půjčky Účasti Pojistné technické rezervy Ostatní závazky Čisté jmění nefinanční aktiva + saldo finančních aktiv a závazků (nefinanční aktiv + čistá finanční aktiva)

Změny čistého jmění vlivem úspor (výroba, spotřeba) –pravidelnost, záměrnost, nepřetržitost vlivem přecenění –změny vlivem změn cenové struktury, nepravidelný, nahodilý charakter vlivem ostatních změn v objemu –změny vlivem nepravidelných, nahodilých událostí, statistické chyby

Finanční instituce (S.12) instituce zabývající se finančním zprostředkováním či pomocnými finančními činnostmi pořízení aktiv a přijímáním závazků vstupem do finančních transakcí časová transformace (splatnost), přijímání rizika, aj. vesměs dohlížený či regulovány centrální bankou sektor se dále člení na subsektory …

Finanční instituce (S.12) dle ESA95 S121 – centrální banka S122 – ostatní měnové finanční instituce (banky, družstevní záložny, fondy peněžního trhu) S123 – ostatní finanční zprostředkovatelé, bez pojišťoven a penzijních fondů (leasing, faktoring, forfaiting, investiční fondy a společnosti, obchodníci s cennými papíry, aj.) S124 – pomocné finanční instituce (svazy, asociace, fond pojištění vkladů, aj.) S125 – pojišťovny a penzijní fondy

Finanční instituce (S.12) dle ESA2010 S.121 centrální banka S.122 úvěrové instituce S.123 fondy peněžního trhu S.124 investiční fondy (kromě FPT) S.125 ostatní finanční zprostředkovatelé (kromě IC a PF) S.1251 jednotky provádějící sekuritizační operace S.1252 obchodníci s CP a deriváty na vlastní účet S.1253 finanční korporace zabývající se úvěrováním S.1254 specializované finanční korporace S.126 pomocní instituce S.127 captive financial institutions and money lenders S.128 pojišťovny S.129 penzijní fondy

Finanční instituce (S.12) dle ESA2010 detailnější struktura reflektuje roli finančního sektoru v krizi silná dynamika finančních inovací, předstih před statistikou podrobnější informace umožní detailnější analýzu finanční stability, jenže …

Finanční stabilita co to je? –„… kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.“ [ČNB] –„… situaci, kdy podmínky na finančních trzích neohrožují reálnou ekonomiku.“ [Bank of Canada] –„… stálý stav, v němž finanční systém plní své klíčové ekonomické funkce, jako je alokace zdrojů, rozložení rizik a vypořádání plateb, a je tak schopen činit i v prostředí šoků, stresových situací a hlubokých strukturálních změny.“ [BuBa] –„… měnová stabilita je definována jako stabilita cenové hladiny, či jako absence inflace či deflace. Finanční stabilita nemá tak jednoduchou, obecně akceptovanou definici. Nicméně je zde shoda, že se jedná o situaci hladkého fungování klíčových elementů, jež tvoří finanční systém.“[Duisenberg, ECB] –„Stabilní finanční systém je schopen efektivně absorbovat šoky, alokovat zdroje, uchránit reálnou ekonomiku od rušivých efektů ve finanční sféře.“ [Wlling, De Nederlandsche Bank

Finanční stabilita obecně: vztah finanční a reálné sféry ekonomického systému otázka efektivní alokace zdrojů schopnost dostát závazkům absence nerovnováh typu cenových bublin atd.

Financial soundness indicators potřeba HP monitorovat finanční stabilitu (vliv na HP cíle jako cenová stabilita, růst, zaměstnanost, atd.) ukazatele finančního zdraví jednotlivých institucionálních sektorů analýza stavu a trendů finančního zdraví prostřednictví finančních ukazatelů

Domácnosti dluh/disponibilní důchod dluh/čisté jmění dluh/celková aktiva hypotéky/hodnota nemovitostí splátky dluhů/disponibilní důchod – debt service ratio (DSR), resp. financial obligation ratio (FOR) aj. domácnosti

Financial obligations ratio americká realita domácnosti

Mortgage FOR americká realita domácnosti

Dynamika úvěrů obyvatelstvu … (v %) česká realita domácnosti

dluh/[disponibilní důchod] česká realita silný růst zadlužení v posledním desetiletí, vlivy: - demografický - změna životního stylu - růst životní úrovně - finanční inovace - růst finančního zprostředkování - měnová politika domácnosti

dluh/HDP česká realita Na HDP lze hledět jako na důchody; s růstem poměru dluhu a HDP roste citlivost na ekonomické šoky a šoky na finančních trzích domácnosti

Úvěry v zahraničí … česká realita domácnosti

Nefinanční podniky dluh/vlastní kapitál aktiva/vlastní kapitál krátkodobá aktiva/krátkodobé závazky tržní hodnota firmy/celková aktiva – Tobinovo Q … nefinanční podniky

Dluh/[vlastní kapitál] nefinanční podniky

Default úvěrů podnikům … nefinanční podniky

Finanční sektor míra finančního zprostředkování vklady/úvěry kapitál/celková aktiva likvidiní aktiva/celková aktiva struktura finančního sektoru aj.

Míra finančního zprostředkování finanční sektor - rozsah finanční infrastruktury, finančního rozvoje - celková aktiva finančních institucí vs. HDP (možná i alternativní vyjádření, M2/HDP, M3/HDP, atd.) -

Vklady/úvěry finanční sektor

Úrokové sazby finančních trhů … finanční sektor

Kam dál? MMF: Financial Soundness IndicatorsFinancial Soundness Indicators Expert Group on Household Income statistics – final reportfinal report DeBonis, R. – Silvestrini, A.: The Effects of Financial and Real Wealth on Consumption, OECD, 2009The Effects of Financial and Real Wealth on Consumption Belsky, E. – Prakken, J.: Housing Wealth Effect, December 2004Housing Wealth Effect Case, K. – Quigley, J. – Shiller, R.: Comparing Wealth Effect: The Stock Market vs. Housing Market. Advances in Macroenomics, 2005Comparing Wealth Effect: The Stock Market vs. Housing Market Edwards, E. – Bell P: The Theory and Measurement of Business Income. UCP, 1961.The Theory and Measurement of Business Income Kubíček, J.: Efekt bohatství – základní východiska, metody a výsledky, IEEP, WP 3/2002Efekt bohatství – základní východiska, metody a výsledky Rybáček, V.: On revaluation and the wealth effect, 2009On revaluation and the wealth effect

Děkuji za pozornost …