Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Postoje k manželství a rodičovství a reflexe změn podmínek pro rodičovství Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

Struktura příspěvku Změny podmínek Hodnoty a postoje manželství rodičovství Dělba práce mezi partnery a komplementarita jejich rolí Shrnutí

Ekonomická situace tržní prostředí zvyšuje nároky na pracovní výkon a pracovní čas cenový vývoj a nárůst spotřeby podporuje orientaci na zaměstnání růst životní úrovně - rozšiřování životních aspirací a spektra životních plánů nezaměstnanost snižuje životní úroveň rodin situace na trhu s byty komplikuje zakládání rodin a manželství

Sociální podmínky v méně paternalistickém prostředí - vlastní odpovědnost za sebe a rodinu vzdělání a vysoká zaměstnanost žen snižuje závislost na partnerovi a zvyšuje nároky na sladění rodinných a profesních zájmů vyšší mobilita jedinců - izolovanost členů rodiny snahy o podstatně větší začlenění otců do péče o děti a do jejich výchovy mění se poměr mezi vlivem rodiny, „sousedských sítí“ a vrstevnických skupin sociální stát navzdory všem nedostatkům v mnoha směrech umožňuje uvolňování rodinných vazeb

Kulturní vlivy Individualismus oslabuje vnitrorodinné vztahy Mění se hodnota dítěte, tím vnitrorodinné vztahy a formy výchovy „pragmatický“ pohled na svět ovlivňuje i rodinné chování na úkor některých „tradičních“ hodnot Spotřební orientace oslabují význam a motivační sílu rodinných hodnot a pout Moderní technologie ovlivňují životní styl, a tím vztahy v rodinách, zejména mezigenerační

Demografické procesy a rodinné vztahy zmenšování velikosti nukleární rodiny - zintenzivnění citových vazeb vs. změny ve využívání času - podpora individualismu a autonomie rozšíření nesezdaných soužití + individualismus = snižuje se závaznost vztahů mezi partnery a mezi generacemi zmenšování velikosti nukleární rodiny spolu s vysokou rozvodovostí snižuje počet dětí jako potenciálních pečovatelů ve stáří děti z rozvedených manželství mají omezenou zkušenost se vztahy v úplné a širší rodině

Hodnoty a postoje V hodnotových orientacích si rodina a rodičovství stále udržují výsadní postavení ~ individualismus, důraz na autonomii, odklon od tradičních forem partnerského chování, snižování počtu dětí → Otázka: mění se hodnoty nebo jejich obsah nebo jejich vliv na reálné chování?

Hodnoty manželství a rodičovství – porovnání s vybranými hodnotami Věkové kategorie Koefici-ent Gama* Do 29 30-44 45-59 60 a více Celkem Mít spolehlivého životního partnera 4,19 4,35 4,28 4,22 4,26 - Žít ve spokojeném manželství 3,88 4,08 4,10 4,11 4,04 .095 Mít a vychovávat děti 3,74 4,02 3,96 3,94 .125 Být úspěšný v zaměstnání 3,54 3,56 3,50 3,26 3,47 -.115 Mít majetek a peníze 3,51 3,42 3,38 3,20 -.132 Mít kvalitní vzdělání 3,39 3,48 3,24 3,37 Věnovat se svým zájmům 3,40 3,35 3,12 3,09 3,25 -.168 Být uznávaný lidmi v okolí 3,17 3,28 3,15 3,22 Podílet se na veřejně prospěšné činnosti 2,45 2,43 2,35 2,50

Kterou možnost považují lidé pro svůj život za nejlepší Věk 18-60 18-29 Rok šetření 1996 2001 2001* Žít sám(a) bez stálého partnera 3 5 2 Žít s partnerem bez sňatku 14 15 21 22 Žít v jednom manželství po celý život 66 58 65 57 Žít v manželství, byť opakovaném 16 11

Souhlas s vybranými hodnotami manželství Výzkum /rok Míra souhlasu Určitě souhlas Spíše souhlas Ani souhlas, ani nesouhlas Spíše nesouhlas Určitě nesouhlas Hlavní výhodou manželství je finanční jistota 1994 14 22 (34) 24 24 (36) 16 1996 7 25 - 45 23 2001 10 31 40 19 Lidé, kteří chtějí mát děti, by měli uzavřít sňatek 38 33 (46) 15 9 (21) 5 Děti by se měly rodit pouze do manželství 28 9 Hlavním smyslem manželství je zajistit majetková a jiná práva 6 30 43 21 Hlavní výhodou manželství jsou záruky majetkových vztahů 11 34 36 18 Manželství je i určitou zárukou šťastného a vyrovnaného života jednotlivce 33 51 12 3

Špatné manželství je lepší než žádné (souhlas s výrokem) Výzkum Rok % odpovědí „určitě + spíše souhlasím“ % odpovědí „určitě nesouhlasím“ Škála * Soubor Rodina 1994 1994 6 64 5 Věk 18 a více Populační klima 1996 69 4 Věk 18-60 let Mladá generace 1997 74 Věk 18-29 Postavení žen a mužů v ČR 1998 8 67 Věk 18-60, 398 mužů a 602 žen Rodina 2001 2001 14 56

Rozvod je jediným správným řešením v situaci …. (Souhlas s výrokem) Určitě souhlasím Spíše souhlasím Ani souhlas, ani nesouhlas Spíše nesouhlasím Určitě nesouhlasím 1994 29 27 (37) 19 19 (28) 6 1998 22 46 - 10 2001 24 42 27 7

Plánovaný, ideální a skutečný počet dětí Výzkum (věk respondentů) Rok Počet dětí Upřesnění souboru respondentů 1 2 3 4+ Rodina 1994 (18 a více) 1994 11 67 19 Rodina 1994 věk 46-60 Ideál. počet 73 15 Skutečný 7 22 56 14 Biografický výzkum mladé generace (25-34) 2002 17 64 Starší střední generace (45-59) Plánovaný počet 2004 4 76 Prošli manželstvím, počet dětí plánovali, vychovali alespoň jedno dítě (ne jen vlastní) 24 55 18 Harmonizace rodiny a zaměstnání (18-64, modální věk = 31) 2005 57 10 Rodiče alespoň jednoho dítěte, věk nejstaršího 10 let

„Mít děti znamená velké omezení svobody rodičů“ Rok Určitě souhlasím Spíše souhlasím Ani souhlas, ani nesouhlas Spíše nesouhla-sím Určitě nesouhla-sím 1994 5 17 (26) 19 35 (45) 23 2001 10 31 - 40

Ideální počet dětí deklarovaný v r. 1994 a 2001

Skutečný počet dětí deklarovaný v r. 1994 a 2001

„Muž má vydělávat peníze a žena se starat o domácnost“ Výzkum Rok % odpovědí + a ++ Škála – počet stupňů* Soubor Rodina 1994 1994 53 5 503 mužů a 521 žena, 18 a více let Postavení žen a mužů v ČR 1998 48 4 398 mužů a 602 žen, 20-60 let Rodina 2001 2001 610 mužů a 647 žen, 18 a více let, Harmonizace rodiny a zaměstnání 2005 69 muži 77 ženy 66 338 mužů a 881 žen, 18-64 let, rodiče dětí do 10 let věku

„Do rodinného rozpočtu by měli přispívat muž i žena“ Výzkum Rok % odpovědí + a ++ Škála – počet stupňů* Soubor Rodina 1994 1994 81 5 503 mužů a 521 žena, 18 a více let Rodina 2001 2001 95 4 610 mužů a 647 žen, 18 a více let, Harmonizace rodiny a zaměstnání 2005 91 muži 90 ženy 91 338 mužů a 881 žen, 18-64 let, rodiče dětí do 10 let věku

„Zaměstnání má pro ženy stejný význam jako pro muže“ Výzkum Rok % odpovědí Škála – počet stupňů* Soubor Rodina 1994 1994 53 5 503 mužů a 521 žena, 18 a více let Postavení žen a mužů v ČR 1998 48 4 398 mužů a 602 žen, 20-60 let Rodina 2001 2001 610 mužů a 647 žen, 18 a více let, Harmonizace rodiny a zaměstnání 2005 69 muži 77 ženy 66 338 mužů a 881 žen, 18-64 let, rodiče dětí do 10 let věku

Souhrn diskrepance mezi deklarovanými postoji a hodnotou orientací na straně jedné a reálným chováním na straně druhé rozpory i mezi jednotlivými postoji k otázkám rodičovství a partnerství (manželství) v samotném chování lidí lze ovšem vysledovat určitou inkonzistenci hypotéza, že lidé zřejmě hledají v prostředí celkem dramatických společenských a ekonomických změn adekvátní formy rodinného života

Souhrn (pokrač.) Rodina a manželství hrají v životě dnešního Čecha stále velkou roli Snaha sladit rodinné a profesní aspirace v prostředí, které je staví do „protikladu“ Jedním ze základních předpokladů vydařeného manželství a fungující rodiny je celková životní spokojenost, ale platí to i naopak ČR patří mezi evropskými zeměmi k těm konzervativnějším – hodnota rodiny, dělba práce Snižování významu legitimity partnerského svazku koresponduje s dlouhodobějšími změnami postavení muže a ženy

Souhrn (pokrač.) V rodině to mívá „trochu zpoždění“: České ženy převážně nacházejí cesty zvládnutí svých rolí v rodině a zaměstnání - za cenu nadále převažující „přerušované“ pracovní kariéry Navzdory převaze tzv. dvoupříjmových domácností nukleárních rodin jsou muži stále často považováni (spíše sami sebou) za živitele rodiny Reálně převažuje situace manželů-spoluživitelů s rozdílným podílem na péči o děti a domácnost Neočekává se naprostá oddanost rodině Relativně větší volnost si navzájem ponechávají mladší partneři pro naplňování osobních potřeb a zájmů

Použité zdroje - Výzkumy Rodina 1994, realizoval Sociologický ústav ČAV v roce 1994 Populační klima, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou Universitas v roce 1996 Mladá generace, realizoval Sociologický ústav ČAV s agenturou STEM v roce 1997 Postavení mužů a žen v ČR, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou Universitas v roce 1998 Rodina 2001, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou STEM v roce 2001 Život ve stáří, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou STEM-MARK v roce 2002 Střední generace, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou Universitas v roce 2004 Harmonizace rodiny a zaměstnání, realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci s agenturou STEM-MARK v roce 2005