Sociální kontrola Filip Keresteš
Co to je? Sociální kontrola je souhrnným označením všech mechanismů, které zajišťují řád a stabilitu společnosti.
Formy sociální kontroly Formální: organizovaná, plynoucí převážně z explicitních (slovních) norem, a vykonávaná zejména mocí, donucováním Neformální: spontánní, plynoucí převážně z implicitních (subzistentních) norem, spočívající na působení zvyků, ideálů, hodnot
Formy sociální kontroly Nejjemnější manipulace Otevřené donucení…. A všechno mezitím.
Dělení mechanismů podle R. E. Parka Elementární systémy tabu zakazující konání určitých činností či naopak obřady a rituály, které jsou pro členy skupiny závazné. V obou případech je respektování předpisů a zákazů posíleno strachem ze ztráty prestiže. Veřejné mínění, které dohlíží nad dodržováním ustavených zvyků a obyčejů a svým schválením či naopak odsouzením vytváří mocný neformální tlak na členy skupiny. Součástí tohoto mínění jsou pomluvy a klepy, které odstrašují ty, kdož by se mu chtěli protivit. Instance náboženství, politiky či práva, jejichž posláním je předepisovat žádané způsoby jednání a uvalovat sankce za jejich nerespektování.
Dříve „V tradičních společnostech bývalo násilné donucení velice časté a také samotný proces socializace byl podložen nekompromisní mocí hlavy rodiny a širokými, hluboko do soukromí zasahujícími pravomocemi církevních či světských autorit.“
Současnost „Moderní společnost klade velký důraz na to, aby sociální kontrola byla zvnitřněna, tedy aby se jednotlivec dobrovolně a jakoby z vlastní vůle iniciativně ztotožnil s požadavky, které jsou na něj kladeny.“
K sociální kontrole dochází při běžných každodenních aktivitách a v každém sociálním styku, nezáměrně a spontánně. Sociální skupiny působí prostřednictvím sociální kontroly na své členy, od nichž očekávají adekvátní chování (pokud je porušováno, může dojít k vyloučení ze skupiny či naopak k inovaci jejích norem).
Určitá míra sociální kontroly je pro existenci společnosti nezbytná Určitá míra sociální kontroly je pro existenci společnosti nezbytná. Bez ní by společnost nebyla schopna udržet řád a řešit propukající konflikty. bez určité míry sociální kontroly by se lidé jen obtížně domlouvali na společných hodnotách a jen stěží by bli schopni zapojovat se do nejrůznějších forem koordinovaného úsilí.
Nežádoucí je ovšem nadměrný stupeň sociální kontroly a její nepokrytě donucující charakter, jak je známe z tradičních společností. Nežadoucí je také nekritické podléhaní důmyslným skrytým mechanismům manipulace, které působí nejen skrze reklamu, ale mnohdy také prostřednictvím masových médií a skrze demagogickou propagandu politiků.
Moderní člověk by měl být schopen rozpoznat manipulativní prvky sociální kontroly do té míry, aby oproti nim nebyl podobně bezbranný, jako byli bezbranní vůči utlačivým formám sociální kontroly lidé žijící ve společnosti tradiční.
Děkuji za pozornost