1. Podběl, orsej, sasanka nebo plicník patří mezi byliny rozkvétající časně zjara. V porovnání s ostatními bylinami kvetoucími v létě se u nich častěji vyskytují a) svazčité kořeny b) podzemní zásobní orgány c) obrovské prašníky produkující velké množství pylu d) trichomy na spodní straně listu  

ŘEŠENÍ B. podzemní zásobní orgány např. hlízy, oddenky

2. Do které části cévního svazku hostitele pronikají poloparazitické rostliny a parazitické rostliny?

ŘEŠENÍ Poloparazitické rostliny (např.jmelí) haustorii proniknou pouze do dřevní části cévního svazku. Zcela parazitické (holoparazité) rostliny (např.raflésie) svými haustorii čerpají roztoky jak z dřevní tak lýkové části cévního svazku hostitele.

3. Jak špička kořene „pozná“ střed země?

ŘEŠENÍ V kořenové čepičce jsou zrnka přesýpavého škrobu, která reagují na změnu směru zemské tíže.

4. Proč musí pěstitelé po několika letech vykopat cibule lilií a dalších cibulovin a znovu je zasadit?

ŘEŠENÍ Cibule mají tzv. kontraktilní kořeny, které se zkracují a zatahují tak cibuli hlouběji do půdy. Jinak by se původní cibule ocitla na povrchu půdy vlivem narůstání nových cibulí ve své spodní části.

5. Kterou částí kořene se přijímají roztoky z půdy?

ŘEŠENÍ Kořenovými vlásky, které jsou na nejmladší části kořene před jeho větvením

6. Brambora je  morfologického hlediska a) kořenová hlíza b) oddenková hlíza c) bulva d) stonková hlíza

ŘEŠENÍ B) oddenková hlíza

7. Co je podstatou vegetativního rozmnožování rostlin řízkováním 7. Co je podstatou vegetativního rozmnožování rostlin řízkováním? Můžete takto nařízkovat smrk?  

ŘEŠENÍ Je to způsob rozmnožování zakořeňováním nařezaných stonků, které vytvoří náhradní kořeny z latentního meristému pericyklu. Nařízkované nové rostliny jsou geneticky identické s původním exemplářem. Smrk lze takto rozmnožovat pouze mladými téměř nezdřevnatělými konci stonků.

8. Jakým způsobem se vyrovnaly mangrovníky s přílivem a odlivem?

ŘEŠENÍ Ke stabilizaci nadzemní části jim slouží adventivní kořeny (tzv.chůdovité kořeny). Nedostatečné zásobení kořenů kyslíkem vyřešily dýchacími kořeny, které při odlivu ční ze země.

9. Jak se bude lišit kořenový systém pouštní a bažinné rostliny?

ŘEŠENÍ Pouštní a obecně xerofilní rostliny mají hluboko zasahující kořenový systém, který se i mocně větví (např. kaktus). Naproti tomu u bažinných rostlin je kořenový systém velmi slabě vyvinut (např. blatouch).

10. Existují u nás rostliny bez kořenového systému ?

ŘEŠENÍ Ano, najdeme je mezi vodními rostlinami. Jsou to třeba růžkatec nebo bublinatka.