Úloha paměti v hudbě Mozartův efekt Jana V e j s a d o v á Paměť a kreativita, Havlíčkův Brod 9. června 2009

Je hudba důležitá pro náš život? „Kdybych měl život prožít znovu, nakázal bych si čtení poezie a poslech hudby, a to minimálně jednou týdně. Atrofované části mého stávajícího mozku by totiž mohly dodnes aktivně fungovat.“ Charles Darwin 1809-1882

Hudba je když…. hudba jsou strukturované zvuky, tvořené přímo nebo nepřímo lidmi vytvářené zvuky se liší výškou, intenzitou, rytmem i barvou jejich smyslem často (ne vždy) bývá přenášení emocí a potěšení přináší hudba biologický prospěch? zpívají ptáci, velryby i delfíni, opice i lidoopi…

Pohled do minulosti je hudba starší než homo sapiens? tvorba, přenášení a zpracovávání zvuků má v průběhu evoluce dlouhou tradici nejstarší hudební nástroje 50.000 let Slovinsko 7.000 – 5.700 př.n.l. Čína nejstarší „notový“ záznam

Hudbu znají všechny kultury hudba prostupuje náš život od narození do smrti původ a adaptivní funkce hudby jsou nejasné hudbu dokáže vnímat a prožívat bez školení každý člověk učení však tyto vlastnosti rozvíjí božský původ hudby Řekové, Sumerové, Egypt, Čína

Od ucha k uchu po staletí se hudba vyvíjela výhradně díky archetypům a paměti talentovaných implicitně mozek pojmul intonační okruhy, rytmus i harmonii a tvořivě s nimi pracoval – vývoj hudby, kulturní odlišnosti – převážně anonymně explicitně středověk se vznikem notace přispěl k vědomému zapamatování a šíření i rozvoji hudby neumy – noty - nototisk

Paměť jako klíčový prvek paměť je klíčovým prvkem hudební schopnosti, bez ní by neexistoval hudební prožitek hudba a zpěv jsou přirozené formy emocionálního výrazu i mezilidské komunikace pro vnímání hudby je nezbytná schopnost rozpoznat hudební význam a emoce v ní obsažené rozvoj paměťových schopností v hudbě schopnost provozovat hudbu - nadání, geny umění reprodukovat a tvořit - člověk se učí

Paměť na tři doby jedna z kognitivních funkcí, jejímž úkolem je znovu prožít a oživit to, co jsme kdysi zažili implicitní - explicitní senzorická, krátkodobá, dlouhodobá akustická, vizuální, haptická… kódování, vštípení, uchování, vybavování

Hudební paměť senzorická paměť krátkodobá paměť dlouhodobá paměť zvukové vjemy rozechvívají útvary v uchu, impulsy vysílány do mozku a interpretovány jako zvuk vizuální vjemy – notový zápis krátkodobá paměť klíčová role při okamžitém zpracování akustických informací – ladění, vnímání krátké melodie, atd. dlouhodobá paměť hudební systémy, teoretické znalosti,barvy nástrojů i hlasů, notace, atd.

Paměť a dovednost hudební paměť nelze definovat jen na základě jednoho typu procedurální paměť hra na hudební nástroj, motorické dovednosti hudební čas fixování hudebního tempa do paměti kolektivní paměť bez ní by nevznikly odlišné hudební kultury

Paměť hudebníků je závislá na schopnosti mozku podržet množství informací z oblasti hudby v KP či DP laický posluchač hudby vybavuje si sluchem, žánr, autora profesionální hudebník zpaměti zvládá nejen skladbu, ale i prvky nutné pro reprodukci díla sluchové, vizuální, časové i pohybové dispozice paměť skladatelů komponování v hlavě - Mozart, Beethoven, Smetana, Dvořák

Hudební improvizace výtečná hudební paměť je u sólového umělce předpokladem suverénního výkonu improvizace je výrazem bezprostřední nálady a momentální dispozice závisí na stupni praktického osvojení hudebního tématu neobejde se bez dostatku materiálu uloženého v paměti na jeho základě vytváří takřka novou, dosud neslyšenou skladbu

Mozek a hudba hudební aktivita vede ke změnám ve fungování mozku a jeho struktuře corpus callosum a mozeček úloha hemisfér řečová centra - koordinace svalů hrdla a mluvidel zrakové oblasti - mentální představy při vnímání hudby

Jak mozek naslouchá hudba je souhrou mnoha mozkových funkcí LH= analyzuje dodávané informace PH= spojuje je do hudebního celku zvuk postupuje do sluchové kůry ve spánkových lalocích, levým uchem do PH a naopak (u praváků) PL= vnímá výšky tónu, melodie a harmonie LL= rozeznává změny ve frekvenci a intenzitě tónů hudby i slova rytmus – čelní oblast obou hemisfér, další oblasti MK při poslechu hudby dochází ke zvýšení aktivity v mediální prefrontální kůře

Hudba je klíčem k našim citům limbický systém zpracovává emocionální vjemy v souvislosti s hudbou a spojuje je se vzpomínkami při poslechu se aktivují jiné oblasti při kognitivním zpracování a jiné při emocionálním prožitku

Spi, děťátko, spi… hudební komunikace s novorozenci ukolébavka dítě se učí, že hudba a zpěv je přirozená forma emocionálního výrazu i mezilidské komunikace dříve než řečové schopnosti - výzkumy ukolébavka vyšší tónová poloha - štěstí, něha pomalejší tempo – klid, emoce odlišná barva hlasu

Tóny zdokonalují i léčí hudba posiluje duchovní prožitky ozdravně působí při stresu a problémech s pamětí biblický král Saul a Davidova hudba anglický král Jiří I. a Händelova Vodní hudba meditace – soustředění za účelem změny stavu vědomí s sebou přináší: pokles aktivity v levém temenním laloku zvýšení aktivity v prefrontální kůře zvýšení činnosti v pravém spánkovém laloku

Muzikoterapie schopnost hudby vyvolat intenzivní citové požitky stimuluje činnost levého spánkového laloku vybavuje paměťové stopy snáze podporuje rytmizaci projevu texty písní zůstávají v paměti dlouho hudba není jen vnímání, je i aktivní pohyb - tanec, podupávání, atd. léčebné účinky - epilepsie, AD, hyperaktivita, neurologické choroby, rekonvalescence po operaci …

Vliv hudby na paměť a učení určitá hudba může vyvolat v mozkové kůře vzorce korových výbojů, které lze využívat při řešení časově prostorových úkolů jde o přenos účinku hudby do jiných, nehudebních domén (kognitivních), ale i do oblasti sociálního chování stimulace jedné korové oblasti, ke které dochází při poslechu hudby, je spojena se stimulací další oblasti, která řídí jiné činnosti a zpracovává informace odlišného druhu

Mozartův efekt Mozartova Sonáta D-dur pro dva klavíry zlepšuje činnost lidského mozku z hlediska prostorové představivosti Frances Rauscher, r.1993 „Mozart těžil z repertoáru časově prostorových vzorců, zakořeněných v mozkové kůře. V jeho hudbě se skrývá elegance a hluboce procítěná sympatie.“

Sugestopedie využívá psychické i tělesné uvolnění ke zlepšení výsledků učení Georgi Lozanov, r.1965 zahrnul nejen techniky na rozvoj paměti, ale také originální způsoby učení rytmické rozdělení textu – objem zapamatování se zvýší až o 40% (10 sec. pauzy zajistí aktivaci mozku) testoval vliv různých druhů hudby na procesu učení metronom nastavený na 60 úderů za minutu uvede do stavu alfa barokní hudba má rovnoměrný rytmus (zvýšení pozornosti a schopnosti učení cca o 25%)

Poslouchejte a učte se! všechny kognitivní dovednosti probíhají současně čím vyšší je počet rytmických úderů, tím vyšší je hladina mozkové aktivity zkuste rozpoznávat jednotlivé nástroje, přemýšlejte o tempu, frázování a náladě s každým poslechem budete úspěšnější a zkušenější provozování hudby je vynikajícím duševním tréninkem rozvíjíte motorické schopnosti, rozeznáváte noty a tyto symboly spojujete se zvuky, zatímco mysl se soustřeďuje na poslech.

Cvičení hudební paměti „Výcvik v hudbě je daleko účinnější výchovný nástroj než cokoli jiného, neboť rytmus a harmonie nalézají cestu do tajných míst duše.“ Platón

Žijte tak, abyste mohli vyprávět … Jana V e j s a d o v á www. mneme.cz