Kvalitativní výzkum – designy/strategie výzkumu- 2. část terénní výzkum (etnografie), biografický design, analýza dokumentů, akční výzkum

Terénní výzkum/etnografie cílem je zkoumat problém/jev v co nejpřirozenějším prostředí a podmínkách, popsat způsob života určité skupiny lidí, včetně jejich přesvědčení, postojů, hodnot, názorů a dynamiky vzájemných interakcí úroveň strukturovanosti a tedy i obecné výzkumné otázky je nutně nižší rovnoprávná nedirektivní komunikace

Terénní výzkum/etnografie důležité je vidět a formulovat problém vstoupit do terénu a projít ho (doporučovaný postup odspodu nahoru; gatekeepers) zaznamenávat co se děje a být se vědom toho, jak moje aktivita ovlivňuje to, co probíhá (lidé ve zkoumaném prostředí výzkumníka obvykle registrují, nesnadno ho berou za svého, mnohdy registrují co a jak zaznamenává s snaží se porozumět proč to dělá, a co to pro ně může znamenat) sepsat výzkumnou zprávu – přepisování, upřesňování

Terénní výzkum/etnografie Pražská skupina školní etnografie

Biografický design zachytit složitý děj v jeho vývoji – lze přes životní příběh jedince, který se děje´účastní nejde o rozhovor k jednotlivým tématům, jakoby na sebe navrstveným (horizontálně), ale v průřezu životního času (vertikálně) vývoj oblastí, které by se našeho tématu mohly týkat (např. nevedeme rozhovor o šikaně a sociálních vztazích ve skupině, ale o vývoji v oblasti sociálních vazeb daného účastníka výzkumu (anamnesticky), o vývoji jeho morálního hodnocení, o vývoji školní „kariéry“ atd.)

Biografický design kumulativní rozhovory – každé další vyprávění účastníka přidává do skládačky tvořící popis vývoje další kousek cílem je rekonstrukce minulého i plánů na budoucí život očima účastníka, tak jak obojí aktuálně vidí

Biografický design dvě hlavní varianty: realistická biografie (kódování podobné zakotvené teorii, předpokládá se, že pomocí pohledu účastníka se vynoří - život jedince odráží pohled společnosti; někdy může předcházet koncept (např. jak Romové zvládají adaptaci na školu) a pak se na příkladu účastníka hledají data, která by ho potvrdila nebo vyvrátila narativistická – konstrukce pohledu na životní příběh, která vzniká ve společné činnosti vypravěče/účastníka a výzkumníka – pohled účastníka je dočasný, daný společně s výzkumníkem vytvořeným náhledem na život

Biografický design životní příběh – badatel je pouze průvodcem, vypravěč/účastník výzkumu popisuje to nejdůležitější, co se mu přihodilo – děje, pocity, zkušenosti – způsobem, který si přeje zveřejnit životní historie – badatel se pokouší popsat více i kontext a nahodilé faktory v životě účastníka výzkumu autobiografická životní historie – předmětem bádání je osobní historie badatele

Biografický design sběr dat zachycení narativní struktury příběhu jedince přemýšlejte o svém životě jako knize,rozdělte jej do kapitol - kolik kapitol chcete (aspoň 2-3 a nejvíce tak 7-8) , každé dejte ji název a nějak souhrnně ji popište návodné otázky

Biografický design sběr dat identifikace a doplnění bílých míst kritické fáze – postupné proměny v myšlení nebo jednání, mohou vyvrcholit nějakou epizodou (kritická událost), či jí být nastartovány emočně nabité analýza příběhu abstrakt (krátké shrnutí) směr příběhu (zasazení do míst, času; kdo jsou aktéři) časová a kauzální posloupnost událostí hodnocení událostí vypravěčem vyvrcholení příběhu ukončení vyprávění

Analýza dokumentů analýza již existujícího materiálu (např. ŠVP) Fáze: písemné dokumenty, výtvory Fáze: formulace problému, cílů, výzkumných otázek jaké dokumenty; jak je získat shromáždění a revize dokumentů (není třeba ještě něco dalšího?) kritika dokumentů – posouzení, co mohou dokumenty vypovídat a zda nám to pomůže zodpovědět výzk. otázky analýza a interpretace dokumentů reflexe výsledků a kontrola (pravdivost, platnost, konzistence) závěrečná zpráva

Akční výzkum systematická reflexe profesních situací, kterou praktikové provádějí s cílem tyto situace zlepšit (inovovat) Whithead (1993) akční výzkum jako cyklus zahrnující pět kroků: problém, který se objevil v praxi; představa o řešení problému; aktivita k zvolenému řešení; vyhodnocení výsledků aktivit, vedoucích k řešení problému; modifikace problému.

Akční výzkum Podstatou akčního výzkumu není metoda, ale aktivita, činnost. Cyklus akčního výzkumu je doprovázen sérií otázek v jeho průběhu: Co dělám? Co to znamená? Jak to dělám? Jak to mohu dělat jinak? Co žáci skutečně dělají? Co se učí? Jak je to důležité? Co se učím? Co teď zamýšlím dělat? Cílem akčního výzkumu je aktuální změna důsledkem je rozvoj učitelského sboru, zlepšování profesionality učitelů a zkvalitnění praxe. Přispívá také k rozvoji pedagogické teorie. Akční výzkum je orientován na studenty se zaměřením na jejich učení a vzdělávání.

Akční výzkum Druhy akčního výzkumu: pro-aktivní - akce předchází sběru a analýze dat. Učitelé nejprve vyvíjejí aktivity a posléze studují efekty, které jsou výsledky těchto aktivit. reaktivní (diagnostický) - akčním výzkumu učitelé sbírají data předtím, než se pokouší inovovat praxi kooperativní – ve spolupráci více zainteresovaných (vedení školy či samospráva, učitelé, žáci, rodiče)