ÚVOD DO LINUXU 1 Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Autor:

 Od roku 1965 je vyvíjen nový víceuživatelský (multiuser) a víceúlohový (multitaskink) operační systém (AT&T, MIT, GE)  V roce 1973 je nový systém UNIX představen v New Yorku.  Pro OS UNIX jsou navrženy standardy a z UNIXU vzniká mnoho operačních systémů: SunOS (později Solaris) od Sun Microsystems, AIX od IBM, IRIX od Silocion Graphic, HP-UX od Hewlett Packard  Perlička: z vývojové větve UNIXu BSD je později odvozen operační systém Apple OS Pánové Thompson a Ritchie u počítače DEC- PDP 11 v roce

 Počátkem 80. let je řada původních vývojářů UNIXu nespokojena s komercionalizací UNIXu (velké firmy které jednotlivé UNIXy vyrábějí si za ně nechávají platit velké peníze)  V roce 1984 zakládá Richard Stallman projekt GNU (GNU’s Not Unix). Cílem je vytvoření svobodného operačního systému, nezatíženého licencemi, který bude kompatibilní s UNIXem.  V rámci projektu GNU je vytvořena licence GPL (General Public Licence) platná dodnes ve světě Linuxu:  Software je bezplatně šiřitelný modifikovatelný  Šíření programů je obvykle bezplatné, ale nemusí být bezplatné  Software může kdokoliv šířit (i prodávat), ale vždy musí být k dispozici zdrojový kód  Na šířený (prodávaný, nebo bezplatný) produkt se stále stahuje licence GPL (někdy se licence GPL, označuje jako tzv. virová licence) Symbol GNU 3

 V rámci projektu GNU byly vyvíjeny aplikace, knihovny, překladače licencované v licenci GPL  Chybělo jen jádro, které by zajistilo samotný běh systému a komunikaci s hardware. Proto byl v roce 1990 zahájen vývoj jádra Hurd. Vývoj však je nečekaně komplikovaný a Hurd se vyvíjí dodnes  Nezávisle na projektu GNU, přepracovává student helsinské technické univerzity Linus Torvalds unixový operační systém MINIX. V roce 1991 představuje svůj operační systém nazvaný Linux  Torvalds je brzy osloven Stallmanem a je mu nabídnuto, aby se Linux stal oficiálním jádrem projektu GNU. (Často se říká, že Linux byl společenstvím GNU adoptován)  Vzniká GNU / Linux aplikace Operační systém hardware 4

 Správný název operačního systému je tedy GNU/Linux GNU reprezentuje filozofii volného software:  Aplikace  Knihovny  licenci GPL Linux reprezentuje jádro operačního systému  Komunikace s HW (operační paměť, diskový prostor)  Komunikaci s uživatelemlicenci GPL += 5

 Jde o Unixový operační systém  Je importován (přeložen) do mnoha platforem: X86, x86-64, IA64, Alpha, Sparc…  Existuje pro něho spousta software: aplikační servery (Apache, MySQL), prohlížeče Internetu (Firefox), síťové aplikace, programátorské nástroje, kancelářské programy, grafické programy… 6

 Linux je pouze jádrem operačního systému:  Spouští programy  Obsluhuje paměť  Zajišťuje přístup k hardware  Spravuje uživatele  …  Samotné jádro je však nutné doplnit o další programy: grafické rozhraní, firewall, konfigurační programy, kancelářské programy, programy pro práci s internetem, pro síťování… => vznikne DISTRIBUCE 7

 Linux se šíří prostřednictvím DISTRIBUCÍ. Distribuci musí někdo „udělat“ – doplnit programy, doplnit instalaci, udělat manuál…. => za distribuci může chtít peníze  Názvosloví  Jádro systému se jmenuje Linux  Celý systém GNU/Linux  Distribuce distribuce GNU/Linux 8

 Distribuce se rozšiřuje jednou z následujících forem:  Binární  Zdrojové  Live  Mini 9

 Je v předkompilované verzi  doplněna o grafického průvodce, jehož prostřednictvím se instaluje (systém je velmi podobný instalaci běžného software pro Windows)  Vhodná pro běžné uživatele 10

 Ve formě zdrojového kódu  Distribuci si můžeme upravit, doprogramovat, přizpůsobit ji konkrétnímu hardware  Instalace je náročnější a vyžaduje hlubší znalosti  Doporučuje se hlavně pro servery 11

 Vyzkoušení Linuxu  Dodává se na CD, nemusí se instalovat, spouští se přímo z CD  Není možné ukládat konfigurace ani normálně pracovat – pouze na vyzkoušení 12

 Obsahuje pouze jádro Linuxu  Určena pouze k jednomu účelu – spustí se jejím prostřednictvím pouze jeden program (nástroj)  Často pro testování a hledání chyb 13

 Základní rozdělení:  Komerční distribuce (vyvíjí ji nějaká firma), za níž se platí. Nabízí vyšší spolehlivost, používají ji firmy pro servery,nabízí podporu uživatelů, speciální aplikace…  Korporátní distribuce (vyvíjí ji skupina uživatelů, velkou roli hraje Internet). Bývá zdarma, podpora především prostřednictvím Internetu 14

 RedHat Linux – Komerční, brána jako standard pro firmy, především pro servery, velmi spolehlivá (spolehlivost nade vše)  CentOS Linux – Korporátní, využívá kód RedHat (to je podle licence GPL volně přístupné), vždy zaostává za RetHat  Mandriva je určena především pro uživatele kancelářských aplikací a multimédií a vyníká svou komplexností a snadnou správou. Je velmi rozsáhlá a obsahuje většinu dnes dostupného software.  Fedora Core je kompletní operační systém, který vznikl jako nekomerční odnož Red Hat Linuxu. Vyvíjí ho komunita vývojářů za podpory firmy RedHat. Na základě Fedory pakRedHat připravuje své komerční distribuce Red Hat Enterprise Linux. 15

 Debian je jednou z nejrozsáhlejších distribucí vůbec, která je navíc plně vyvíjena komunitou. Podporuje jedenáct platforem a pro všechny z nich má k dispozici více než balíčků.  Ubuntu obsahuje více než programů, ale základní instalace se vejde na jedno CD. Ubuntu pokrývá každou běžnou aplikaci od textových editorů a tabulkových procesorů přes aplikace pro přístup k internetu, webový server, , programovací jazyky a nástroje. Asi nejpoužívanější na desktopech  SUSE Linux vyvíjen firmou Novell (komerční distribuce), pro servery i desktopy, pravidelně nové verze.  Později vznikl projekt openSUSE, což je celosvětový komunitní program sponzorovaný firmou Novell, který se snaží každému poskytnout jednoduchý a bezplatný přístup k SUSE Linux 16

Operační systém LINUX - jádro (správa procesů, paměti, disků, souborového systému, síťových protokolů…) Příkazové rozhraní Grafické rozhraní aplikace hardware modul moduly Souborový systém čipset hardware tiskárna Jádro Linuxu může být sestaveno dvěma způsoby: monolitické jádro  potřebné ovladače mohou být během instalace zakompilovány přímo do jádra – pak jde o monolitické jádro modulární jádro  nebo mohou být k dispozici formou tzv. modulů - tedy ovladačů, které se do jádra zavádějí nebo naopak uvolňují kdykoliv podle potřeby – pak jde o modulární jádro  V praxi jde většinou o kombinaci obou způsobů 17

ovladače  Mikrojádro - malé množství služeb (práce s pamětí, spouštění programů...)  Grafické rozhraní – komunikace obsluhy se systémem  Ovladače ke komunikaci s hardware Souborový systém tiskárnačipset Mikrojádro Grafické rozhraní aplikace hardware ovladače ovladače Operační systém 18

 Pro komunikaci uživatel - jádro systému  Windows – grafické je integrováno do OS.  Nevýhoda - při havárii grafiky, havaruje celý systém.  Výhodou – všechny aplikace používají jednotné grafické rozhraní  Linux – grafické rozhraní je odděleno od jádra.  Výhoda, nevýhoda – opak Windows  Grafické rozhraní se jmenuje X Windows (pro programátory)  Existují dva grafické projekty, oba v Linuxu rovnoměrně používané, v obou je integrováno mnoho nástrojů, některé distribuce Linuxu preferují jedno nebo druhé rozhraní, většina nových distribucí obsahuje obě rozhraní  KDE  GNOME 19

20 Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použité materiály: SUSE Linux - Referenční příručka, 14. dubna 2006 Linux - Dokumentační projekt, 3. aktualizované vydání