Nejstarší stát ve slovanském prostředí východní Evropy VY_32_INOVACE_06-07 Kyjevská Rus Nejstarší stát ve slovanském prostředí východní Evropy

Kyjevská Rus Nejstarší stát, který se v 9.–11. století vytvořil ve slovanském prostředí východní Evropy. Zanechal stopu v dějinách i kultuře tří budoucích východoslovanských národů : a) Rusů, b) Ukrajinců, c) Bělorusů. Území mezi řekami Vislou a Dněprem, vedla tudy cesta varjagů do Řecka (z Baltu do Konstantinopole).

Rozsah Kyjevské Rusi v 11. století Autor: Captain Blood, Název:Kievan Rus en.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kievan_Rus_en.jpg

Počátky Kyjevské Rusi Varjagové měli zájem nad kontrolou trhových osad území. Ozbrojení varjagové si brzy zabezpečili postavení vládců v důležitých slovanských střediscích. V Novgorodu vládl varjag kníže Rurik, jeho potomek Oleg se roku 882 zmocnil Kyjeva, území spojil. Stal se tak zakladatelem rurikovské dynastie a státu zvaného Kyjevská Rus.

Rurikovci Rurik - byl původem norman-varjag (Švédsko), pohan, k pohanství se hlásili i jeho potomci (měli už většinou slovanská jména – důkaz, že slovanský živel stále převládal). Další knížata – rozšíření území směrem na jih až k Byzantské říši. Úzké kontakty. Vladimir – si vynutil sňatek s byzantskou princeznou, avšak musel souhlasit s přijetím křtu z rukou byzantských kněží = roku 988 přijetí křesťanství na Rusi a počátek rozsáhlé christianizace. Slovanské obyvatelstvo nerado opouštělo staré bohy.

Rurikovci Jaroslav Moudrý – první polovina 11. století, největší rozkvět státu, vydal nejstarší ruský zákoník a nástupnický řád – snažil se (marně) předejít sporům o trůn. Kyjevská Rus nadále prosperovala, avšak systém nástupnictví a státní správy umožnil regionálním vládcům získat větší moc na úkor kyjevských knížat. Kyjevská Rus se postupně rozpadla, na jejím místě se vytvořily menší státní celky. Ty poté nedokázaly obstát vůči náporu mongolských kmenů.

Nájezdy mongolských kmenů Mongolské kmeny značnou část země obsadily, vyplenily a začaly vybírat od místních vládců poplatky. Přesto dochází k rozvoji Moskevského knížectví, jež postupně získávalo stále větší území a poté i nezávislost na mongolské Zlaté hordě.

Zánik Kyjevské Rusi Kyjevská Rus neměla dlouhého trvání. Ruský stát se v průběhu 12. století rozpadl na řadu menších knížectví (vzájemná řevnivost mezi knížaty), která nedokázala čelit nájezdům asijských kočovníků.

Rozpad Kyjevské Rusi na jednotlivá knížectví Autor: SeikoEn , Název:Principalities of Kievan Rus' (1054-1132).jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Principalities_of_Kievan_Rus'_(1054-1132).jpg

Písemnictví S přijetím křesťanství se začalo rozvíjet písemnictví. Bohoslužba byla sloužena ve staroslověnštině (mnozí kněží byli Bulhaři – srozumitelnost sdělení). Literární díla také ve staroslověnštině. Použito však nový typ písma – cyrilice, z níž se pak později vyvinula azbuka. Nejvýznamnější práce v 11. stol. Pověst dávných let – dějepisné dílo připisováno mnichu Nestorovi. Během 11. stol. asi také vznikaly ústně tradované skladby s hrdinskou tématikou, tzv. byliny. Bohatýr Ilja Muromec.

Hmotné památky Z architektonických památek Kyjevské Rusi se v původní podobě dochovalo málo. Dřevěné stavby zanikly, kamenné objekty byly často mnohokrát přestavovány, mnoho bylo zničeno v době mongolské expanze. Počátkem 10.století stál v Kyjevě chrám sv. Sofie (dřevěný), kamennou verzi nechal postavit po roce 1037 kyjevský kníže Jaroslav I. Moudrý. Chrám měl protějškem ke chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli.

Původní podoba kyjevského katedrálního chrámu sv Původní podoba kyjevského katedrálního chrámu sv. Sofie (podle byzantského vzoru stavitelství) Autor:Alexander Noskin , Název:Maket Sofii.JPG Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maket_Sofii.JPG

Zlatá brána Za vlády Jaroslava Moudrého bylo hlavní město obklopeno mohutnými hliněnými valy v délce 3,5 km. Dovnitř se vcházelo třemi vstupy, z nichž nejproslulejší byla Zlatá brána, kterou nechal kníže vystavět zřejmě roku 1037.

Zlatá brána v Kyjevě, rekonstrukce z roku 1982 Autor:Dezidor, Název:Золоті ворота.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Золоті_ворота.jpg

Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková