© Milan Šmíd1 Českokrumlovská mediální konference dubna 2005 Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání PhDr. Milan Šmíd IKSŽ FSV UK Zkušenosti z financování digitálních projektů v EU

© Milan Šmíd2 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 citace ze zprávy EPRA: Working Group on Digital Terrestrial Television in EPRA Countries -June 2004 A1 - penetrace DTT je větší než 15 % A2 – penetrace je mezi % A3 – vysílání DTT ano, ale penetrace je pod 10% B – země, kde DTT je připraveno a regulační rámec v pokročilém stádiu přípravy C - regulační rámec pro DTT zatím chybí

© Milan Šmíd3 listopad zahájení ONdigital s 30 programy, částečně placená nabídka duben „relaunch“ ONdigital s novým názvem ITV-Digital bankrot ITV-Digital, končí vysílání placené nabídky, zbývá 12 FTA stanic relaunch DTT s názvem Freeview - 30 TV a 16 R stanic volně 6 multiplexů (1, 2, A, B, C, D) (červeně terestrické TV) MUX 1 - BBC1, BBC2, BBCThree, BBC News 24, CBBC MUX 2 - ITV1, C4, ITV2, ITV News, Teletext UK MUX A - Five, S4C, QVC + shopping MUX B - BBC Four, CBeebies, BBC Parliament, Community Channel MUX C - Sky News, SkySport News, Sky Travel, UK History MUX D - The Hits, TMF, Ftn, UK Bright Ideas multiplexy mají regionální varianty Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Velká Británie

© Milan Šmíd4 listopad zahájení ONdigital s 30 programy, částečně placená nabídka duben „relaunch“ ONdigital s novým názvem ITV-Digital bankrot ITV-Digital, končí vysílání placené nabídky, zbývá 12 FTA stanic relaunch DTT s názvem Freeview - 30 TV a 16 R stanic volně Freeview je joint venture partnerů: BBC, Crown Castle, Sky Digital Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Velká Británie Detailní obsazení multiplexů Freeview: Mux 1 (BBC) 16 QAM - BBC1, BBC2, BBC3, CBBC, BBC News 24, BBCi Mux B (BBC) 16 QAM - BBC4, CBeebies, BBC Parliament, Community Channel Mux 2 (ITV/Channel 4) 64 QAM - ITV1, ITV2, ITV3, ITV News, Teletext, Channel 4, nadstavbové programy: E4, UKTV Food, Bloomberg Mux C (Crown Castle) 16 QAM - Sky Travel, UKTV History, Sky News, Sky Sport News Mux D (Crown Castle) 16 QAM - The Hits, UKTV Bright Ideas, FTN, TMF, Ideal World, YooPlay, ITV4 Mux A (Five/SDN) 64 QAM - Ch5, ABC1, QVC, Bid TV, Price Drop TV, Teacher’s TV, nadstavbové programy: UKTV Gold, TCM, UKTV Style, Discovery, Home+Leisure, Cartoon Network, TV X, Boomerang

© Milan Šmíd5 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Citace ze zprávy Ofcom z 30. března 2005: (počet domácností ve Velké Británii: ) 31 December 2004, the total number of digital television households grew by 914,980 to 14,773,881, representing growth over the quarter of 6.6%. BSkyB added 177,000 subscribers bringing its total number of UK subscribers to 7,262,000 at the end of Q The number of Digital Terrestrial Television (DTT) only households at the end of December 2004 is estimated to be around 4,592,920. This is an increase of 678,000, from 3,914,920 at the end of September There are now almost 5 million free-to-view digital households (Freeview viewers plus free-to-view digital satellite homes). [Source: Ofcom market estimates]

© Milan Šmíd6 Zvolena metoda „digitálních ostrovů“ s krátkou dobou paralelního vysílání analogu a digitálu. V okamžiku vypnutí analogu jsou k dispozici 6-7 MUXů, z nichž tři jsou vyhrazeny pro programy veřejnoprávních stanic (obvykle: 1 ARD, 1 ZDF, zbytek regiony) Berlín/Postupim - DTT vysílání zahájeno , analog vypnut Kolín/Bonn, Hannover/Brémy/Hamburg - DTT vysílání zahájeno vypnutí plánováno na duben 2005 Wiesbaden/Frankfurt - DTT vysílání zahájeno analog vypnut již v prosinci 2004 Mnichov/Norimberk - DTT zahájí v květnu 2005 Lipsko/Výmar - DTT zahájí v listopadu 2005 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Německo

© Milan Šmíd7 Základní data: - 5,2 milionů obyvatel, 2,2 milionů domácností - terestrické programy veřejnoprávníYLE1, YLE2, (FST) komerčníMTV, Nelonen - kabelový příjem - 40 % domácností - satelitní příjem - 14 % domácností, z toho 9 % přes společnou anténu - digitální satelit Canal Digital - od roku 1997 cca 40 programů podíly na publiku v roce MTV 38,1%34,5% YLE1 23,3%24,1% YLE220,0%20,8% Nelonen11,3%12,5% ostatní 7,3%8,0% Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Finsko

© Milan Šmíd zahájení digitálního zemského vysílání DTT podzim pouze domácností s digitálním příjmem (5,9 %) prosinec domácností (22%) s digitálním příjmem vysílače DTT pokrývají 94% populace, ne však celé území DTT přístupná 99% populace, ovšem placený MUX C se na sever rozšiřovat nebude Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 A: YLE1-D, YLE2-D, YLE FST (švédsky), YLE24, YLE Teema, B: MTV3, MTV3+, Nelonen, Nelonen Plus, Subtv C: CANAL+, CANAL+ Gold, CANAL+ Blue, Sports Canal, VIISI, Estradi červeně - veřejnoprávní celoplošné T oranžově - veřejnoprávní „digitální“ modře - komerční celoplošné T hnědě - komerční „digitální“ zeleně - placené programy

© Milan Šmíd9 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Finsko - Budování digitální sítě veřejnoprávním vysílatelem - případ Digita Oy: Veřejnoprávní vysílatel YLE byl monopolním distributorem rozhlasového a televizního vysílání ve Finsku, poskytoval služby i komerčním stanicím správní rada YLE (Oy Suomen Yleisradio) rozhodla, že distribuce R a TV signálu bude z YLE vyčleněna do zvláštní společnosti Digita Oy Digita Oy zahajuje svoji činnost jako nová dceřinná společnost YLE budování základních sítí digitálních vysílačů prosinec YLE prodává 49% Digita Oy francouzskému operátorovi TDF (EU schválila prodej v červnu 2001) červenec YLE prodává TDF dalších 41% Digita Oy, (schváleno antimonopolním úřadem), leden YLE prodává TDF zbylých 10 % akcií, TDF je jediný vlastník Náklady digitalizace a budování sítě nesla YLE. Prodej Digita Oy splatil její hlavní dluhy. Finanční zpráva YLE za rok 2004 však opět vykazuje ztrátu 50 milionů €, tj. asi 1,5 miliardy korun. (Příjmy cca 360 milionů €, tj. 11 miliard korun). březen vláda rozhodla o vypnutí analogu k , přijata komunikační strategie: licenční poplatky komerčních TV se zruší koncem roku 2007 od ledna zvýšen koncesionářský poplatek o 3,9 % na 193,95 euro ročně.

© Milan Šmíd10 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Švédsko - budování digitální sítě státní telekomunikační firmou - případ Teracom AB: Veřejnoprávní ysílatelé SVT, SR a UR mají povinnost veřejné služby, celoplošného pokrytí, univerzálního obsahu, je tu zákaz vysílání reklam, financování poplatkem parlament navrhl zavádění digitální vysílání - lokálně, vláda ustavila výbor pro DTT s rozhodovacími pravomocemi zahájeno DTT v pěti regionech, ve kterých více než 50% obyvatelstva podzim parlament rozhodl o vybudování celoplošném pokrytí DTT, úkol dostal státní monopolní (terestrický) telekom Teracom AB. Teracom spolu s SVT založil Senda i Sverige AB pro multiplexing, marketing set- top-boxů, EPG, financovanou veřejnými prostředky od 2002 vláda se souhlasem parlamentu oddělila náklady na šíření signálu od výroby programu SVT, zřízen tzv. „distribuční účet“, do roku 2005 „distribuční účet“ nakumuloval deficit cca 140 milionů euro ( SEK), protože SVT platí Teracomu méně, než jsou jeho náklady na souběžné analogové (480 mil. SEK) a digitální (160 mil. SEK) vysílání. Vláda poskytla Teracomu garance dluhu do 2 miliard SEK digitální vysílače pokrývají 90 % populace, vypnutí analogu: 1. února 2008

© Milan Šmíd11 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Deficitní financování provozu Teracomu SVT - veřejnoprávní TV, DA - distribuční účet, RKK - výběrčí poplatků

© Milan Šmíd12 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Deficitní financování provozu Teracomu - vztah k SVT ATT - analogové terestrické vysílání, DVB-T - digitální terestrické vysílání data převzata ze šetření EK o nepovolené státní pomoci č. C24/2004, na základě stížnosti satelitního operátora Nordic Satellite AB.

© Milan Šmíd13 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Také Německo čelí šetření EK o nepovolené státní pomoci - případ MaBB (EK C25/2004) - stěžovatel ANGA - Asociace kabelových společností Státní smlouva (Rundfunkstaatsvertrag) umožňuje regulátorovi použít 2 procenta z vybraných koncesionářských poplatků na podporu technické infrastruktury DTT 2002 MaBB (Medienanstalt Berlin und Brandenburg) začal uskutečňovat projekt digitalizace vysílání podle scénáře IDR z roku 2000 (Initiative Digitaler Rudnfunk). Telekomunikační regulátor rozdělil multiplexy mezi SFB (veřejnoprávní berlínský vysílatel) a T-Systems (pobočka Deutsche Telekom AG), jiný zájemce prý nebyl. SFB hradí náklady přechodu na DTT ze svého „veřejnoprávního“ rozpočtu. T-System účtuje komerčním stanicím ceny, které pokrývají jeho náklady. MaBB, aby podpořila vstup komerčních stanic do DTT, poskytla jim dotace na šíření signálu na sedm let. MaBB platí vysílatelům první dva roky za jeden multiplex Є (10 mil. CZK) ročně, zbylých pět let Є (7,5 mil. CZK). Od TV poplatek zvýšen o 0,88 Є na 17,03 Є měsíčně.

© Milan Šmíd14 Zkušenosti ze zahraničí: Na rozdíl od satelitního a kabelového digitálního vysílání, tržní podněty k zavedení terestrického digitálního vysílání nestačí. Zavádění terestrického digitálního vysílání znamená náklady pro: - provozovatele telekomunikačních sítí (nové sítě) - vysílatele, poskytovatele obsahu (nové programy) - spotřebitele - televizní diváky (nová přijímací zařízení) - výrobce technologie a spotřební elektroniky (výzkum, vývoj). Otázkou je, jak se tyto subjekty o náklady podělí. Jejich spolupráce zavádění DTT urychluje, snaha svalit tíhu investic jeden na druhého zavádění DTT zdržuje. Evropské státy řeší problém podpory přechodu většinou nepřímou podporou (výjimka Itálie - přímé dotace stb), často prostřednictvím vysílatelů veřejné služby, kteří nesou větší část nákladů. Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005

© Milan Šmíd15 Nutnost zavést digitální terestrickou televizi v ČR vychází z objektivního požadavku adaptace systému na měnící se prostředí, v němž tento systém pracuje. Pokud systém přestane reagovat na změny prostředí, stagnuje a může i zahynout, pohltí ho jiné systémy. V případě DTT změnu prostředí nelze ovlivnit, ani ji nelze ignorovat. Zavádění DTT je proces, kterému se můžeme bránit, ale s ohledem na externí procesy probíhající v okolních zemích a na vlastnosti kmitočtového spektra, které neznají hranice, se nabízejí pouze dvě možnosti: - buď se k adaptaci na měnící se prostředí postavíme aktivně, se zohledněním všech ekonomických, politických a kulturních zájmů, které se do vysílání promítají, a v dohodě subjektů, které před touto výzvou stojí, - nebo budeme oddalovat náklady na tuto adaptaci tak dlouho, až se to projeví na rozsahu a kvalitě poskytovaných vysílacích služeb, a následná adaptace, dohánění evropského standardu přijde mnohem dráž, navíc s možností, že národní zájmy v tomto procesu půjdou stranou. Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005

© Milan Šmíd16 Nelze slepě kopírovat zahraniční vzory a zkušenosti, je třeba brát v úvahu výchozí situaci pro zavádění DTT, mezi jejíž důležité prvky patří mj.: - velikost a charakteristika národního trhu médií - již existující nabídka na tomto trhu (počet programů, zda volné/placené) - zdroje financování R a TV vysílání (veřejné, soukromé) - způsob příjmu signálu R a TV (terestrika, kabel, satelit) - mediální politika daného státu (příslušné vlády) Charakter těchto prvků a výchozí situace ovlivňuje volbu přechodu na DTT (malé vs. velké trhy, zakabelované Německo vs. Itálie bez kabelu, volná nabídka v SRN vs. placené programy ve VB atd.) Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005

© Milan Šmíd17 Financování digitálního obsahu Otázka: Produkuje nabídka více R a TV programů více posluchačů a diváků? Vyrábí nové publikum? Které lze prodat reklamním agenturám? Odpověď: Více programů produkuje více fragmentované publikum, které v celkovém objemu neroste úměrně s rozšiřováním nabídky. Vzniká tak paradoxní situace: DTT nabízí více komunikačních kanálů, dává prostor pro více programů, ale základní zdroje financování (poplatek, reklama, sponzoring) zůstávají zhruba stejné, nerostou symetricky s potřebami financování nových programů. Problém lze řešit třemi způsoby: a) zlevnit výrobu volně přístupných programů bez ztráty kvality b) hledat dodatečné zdroje mimo tradiční způsoby financování c) nechat si za poskytování programu individuálně zaplatit Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005

© Milan Šmíd18 Financování digitálního obsahu a) zlevnit výrobu volně přístupných programů bez ztráty kvality výdělečnost televizního vysílání klesá, což vede k nutnosti snižovat náklady, celosvětový trend s dopady: - na vysílaný obsah - častěji recyklován, reprízy - na organizaci vysílatelů, hledání vnitřních rezerv (ČT24) - na tvorbu programů a jejich honorování (honoráře a reprízné výkonným umělcům) - na sport (nemůže již počítat s příjmy z TV jako v minulosti - viz krize NHL, německá liga, ITV-digital a sportovní práva) - na obchod s vysílacími právy ostatních pořadů (majitelé práv budou muset slevit ze svých požadavků, pokud nechtějí zahubit svého živitele) Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005

© Milan Šmíd19 Financování digitálního obsahu b) hledat dodatečné zdroje mimo tradiční způsoby financování - jiný způsob prodeje reklamního času (viz diskuse v Nostickém paláci, K. Fričová se zmínila o kuplážích v rádiové reklamě, nezůstávat jen u prodeje GRP, reklamu více vázat k blokům) - hledání synergie vysílání s dalšími komerčními aktivitami mimo vysílání, aniž by toto vysílání ztratilo diváckou přitažlivost, tj. nestalo se pouhým marketingovým nástrojem (Superprogram na Nově, teleshopping na ČT) - umístění produktu (programu) v dalších distribučních platformách (kabel, satelit, mobilní komunikace), které mohou generovat příjem. - merchandising produktu, značky, formátu, podobně jako u Superstar + ???? - prostor pro marketingové profesionály Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005

© Milan Šmíd20 Financování digitálního obsahu c) nechat si za poskytování programu individuálně zaplatit - zavedení placených kanálů - problém malého trhu České republiky - pluralita „free“ domácích kanálů vzniká tam, kde jsou velké trhy - malé trhy mají problém, jak naplnit kapacitu domácími programy, které by byly divácky kvalitní (přitažlivé) a ekonomicky soběstačné Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005

© Milan Šmíd21 Velké trhy/malé trhy Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Velká Británie 6 multiplexů (1, 2, A, B, C, D) červeně - veřejnoprávní celoplošné T oranžově - veřejnoprávní „digitální“ modře - komerční celoplošné T hnědě - komerční „digitální“ MUX 1 - BBC1, BBC2, BBCThree, BBC News 24, CBBC MUX 2 - ITV1, C4, ITV2, ITV News, Teletext UK MUX A - Five, S4C, QVC + shopping MUX B - BBC Four, CBeebies, BBC Parliament, Community Channel MUX C - Sky News, SkySport News, Sky Travel, UK History MUX D - The Hits, TMF, Ftn, UK Bright Ideas Finsko 3 multiplexy (A, B, C) červeně - veřejnoprávní celoplošné T oranžově - veřejnoprávní „digitální“ modře - komerční celoplošné T hnědě - komerční „digitální“ zeleně - placené programy A: YLE1-D, YLE2-D, YLE FST (švédsky), YLE24, YLE Teema, B: MTV3, MTV3+, Nelonen, Nelonen Plus, Subtv C: CANAL+, CANAL+ Gold, CANAL+ Blue, Sports Canal, VIISI, Estradi

© Milan Šmíd22 Velké trhy/malé trhy - programy veřejnoprávních vysílatelů (modře vyznačeny programy pro digitální vysílání) Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Velká Británie domác.: BBC ONE BBC TWO BBC THREE BBC FOUR CBBC CBeebies BBC News 24 BBC Parliament Finsko domác.: YLE1 YLE2, YLE FST (švéd.) YLE24 YLE Teema Německo domácnosti: ARD ZDF ARD3 (8 regionálních) Phoenix 3sat KiKa ARTE EinsExtra EinsMuXx EinsFestival ZDF.infokanal ZDF.dokukanal ZDF.theaterkanal Česká republika domácnosti:

© Milan Šmíd23 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 Několik poznámek na závěr: - Nové “extra” programy vznikají nejsnadněji a jsou finacovatelné u velkých a zavedených vysílatelů s již existující infrastrukturou. - Neodpovídá situace České republika spíše situaci Finska, které nebylo schopno zaplnit svůj třetí multiplex volnými “free” programy, pokud nechtělo jeho pozice věnovat teleshoppingovým nebo dotovaným laciným info kanálům? - Budou schopny české digitální terestrické programy dodržet licencovaný formát požadovaný regulátorem a zároveň generovat příjmy zajišťující přežití? Těším se na diskusi, která snad dá na některé otázky alespoň částečnou odpověď.

© Milan Šmíd24 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005 český poplatek ( R + TV ročně) - 44,8 euro Děkuji za pozornost!!

© Milan Šmíd25 Mediální konference - Financování digitálního televizního a rozhlasového vysílání dubna 2005