Silvie Barcalová školitel: RNDr. Roman Fuchs Ekologické a fylogenetické aspekty ptačí reakce na ruměnici pospolnou (Pyrrhocoris apterus) Silvie Barcalová školitel: RNDr. Roman Fuchs

východisko variabilita v reakcích různých druhů ptačích predátorů na Pyrrhocoris apterus shrnutí dosavadních poznatků v článku Exnerová et al. (2003)

cíle rozšířit soubor dat v rámci hmyzožravých pěvců čeledí Turdidae, Sylviidae a Paridae určit druhy, které jsou schopny rozlišovat aposematický signál P. apterus nalézt faktory, které významně ovlivňují reakci testovaných druhů na P. apterus z nalezených faktorů odvodit evolučně – ekologické trendy reakce na aposematickou kořist

metodika odchycení adultní ptáci testováni v experimentální kleci design experimentu sledováno chování ptáka k předložené ploštici (divoká a hnědá forma) vyhodnocení dat (výběr významných faktorů ovlivňujících reakci ptáka a interpretace zjištěných závislostí)

materiál analyzovaná data ze dvou zdrojů: vlastní pokusy pokusy prováděné v rámci dřívějšího výzkumu (článek Exnerová et al. 2003)

DRUH N HAND ČERVENÉ PA FEED ČERVENÉ PA Erithacus rubecula 15 6 Turdus merula 11 5 Turdus philomelos 2 Phoenicurus ochruros 3 1 Phylloscopus collybita 10 Phylloscopus trochilus Sylvia atricapilla Sylvia borin Sylvia communis 12 Sylvia curruca Aegithalos caudatus Parus major Parus caeruleus Parus montanus 13 Parus palustris 14 Parus ater Parus cristatus Sitta europaea 4

DRUH N HAND HNĚDÉ PA FEED HNĚDÉ PA Erithacus rubecula 15 8 2 Turdus merula 13 5 Turdus philomelos 7 Phoenicurus ochruros 6 Phylloscopus collybita 10 Phylloscopus trochilus Sylvia atricapilla 1 Sylvia borin Sylvia communis 3 Sylvia curruca Aegithalos caudatus Parus major 12 Parus caeruleus 9 Parus montanus Parus palustris 14 Parus ater Parus cristatus 4 Sitta europaea

HAND a FEED (%) červené ploštice

HAND a FEED (%) hnědé ploštice

druhy rozlišující red vs. brown

testované vysvětlující faktory hmotnost (g) početnost v ČR (tis. hnízdících párů) tažnost – hmyzožravost způsob žraní hmyzí potravy biotopová stenotopie/eurytopie mikrobiotopová stenotopie/eurytopie pravděp. setkání ptáka s PA v biotopu pravděp. setkání ptáka s PA v mikrobiotopu

GLM - handling červené ploštice 0/1 hmotnost (+) (p=1,1*10-6, 11% vv) podobnost mikrobiotopu (+) (p=0,046, 2% vv) kolik ploštic pták manipuloval hmotnost (+) (p=9,9*10-11, 26%vv) podobnost mikrobiotopu (+) (p=0,0066, 5,5vv)

GLM - feeding červené ploštice 0/1 hmotnost (+) (p=0,00018, 12% vv) podobnost biotopů (-) (p=0,006, 7% vv) v korelaci s podobností mikrobiotopů kolik ploštic pták sežral hmotnost (+) (p=8,3*10-8, 28,1% vv) podobnost biotopů (-) (p=0,02, 7% vv) v korelaci s podobností mikrobiotopů

CANOCO pro červenou ploštici Monte Carlo test F=2,131 p=0,034 vysvětlená variabilita 38,5% BME, BVE, POK, BAB

VÝSLEDKY vliv velikosti ptáka u velkých druhů ptáků ztrácí aposematický signál P. apterus svůj význam (velké druhy jsou odolné vůči nechutnosti či toxicitě aposematické kořisti, proto si nespojují tyto vlastnosti s optickou částí signálu – T. merula, T. philomelos) malé druhy ptáků odmítají P. apterus bez ohledu na její zbarvení (neexperimentují kvůli fatálnějším následkům toxicity či nechutnosti nebo kvůli velikostní neadekvátnosti kořisti?)

vliv společného mikrobiotopu druhy s nejvíce podobným mikrobiotopem vykazují slabší aversi vůči divoké P. apterus dvě možnosti vysvětlení: výsledky statistiky jsou artefaktem, vzniklým korelací s jinými faktory (hmotnost ptáka – př. T. merula) druhy, které P. apterus dobře znají, jsou ochotny ji v nouzi sežrat (vědí, že pro ně není fatální)

vliv společného biotopu rozdílné výsledky porovnání v GLM a CANOCO pokud platí negativní vliv (GLM), pak ptáci žijící v podobném prostředí ploštici odmítají pokud platí pozitivní vliv (CANOCO), lze jej vysvětlit obdobně jako u vlivu mikrobiotopu

vliv míry specializace výsledky jej pouze naznačují generalisté jsou ochotnější experimentovat s neobvyklou kořistí (T. merula, P. major) potravní specialisté nereagují na divokou, ani na hnědo natřenou P. apterus (P. collybita, P. trochilus, A. caudatus, S. curruca, P. palustris, P. caeruleus)