Boj s finanční a ekonomickou krizí z perspektivy EU a G-20 Marek MORA náměstek ministra pro evropské záležitosti 21. listopadu 2009, VŠE Praha.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Strategie Evropa 2020: nové výzvy, příležitosti a hrozby pro ekonomiku EU 22. září 2010 Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady ČNB Současné.
Advertisements

CO JE TO SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE?
František Cvengroš Situace a výhled ekonomiky ČR (podklad pro kulatý stůl k přípravě Národního programu reforem 2013) Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY.
Evropské fórum podnikání Rizika předčasného přijetí společné měny Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 17. září 2008 Vladimír Tomšík.
Tři poznámky k bankovní unii David Marek. Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní.
Evropský semestr, Evropa 2020 Jana Odehnalová FPR ZČU Plzeň 10/07/2014 Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací,
Co je nového v evropských fondech Datum: Místo: Ostrava David Sventek.
Konference pojišťovacích makléřů 2011
Jak podporovat malé a střední podniky při exportu Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR Ostrava Export, jako významný pilíř ekonomického růstu.
Regionální politika v České republice a Evropské unii 5 Národní rozvojový plán ČR Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.
XI. jarní konference energetických manažerů Problémy ČR v kontextu evropského trhu s energiemi (Bezpečnost a dostupnost dodávek energií v ČR a EU) Vliv.
Český export a zrychlená bankovní a finanční integrace EU
Jsme v EU, buďme v obraze. Výhody a nevýhody členství v EU Jarolím Antal.
Agregátní poptávka a nabídka
Cesta k vyšší životní úrovni obyvatelstva
Ekonomický program NS-LEV 21 Filip Drapák http://
Druhá mezinárodní konference k finanční gramotnosti Praha, 27. listopadu 2009 Eva Zamrazilová členka bankovní rady ČNB Finanční krize a finanční gramotnost.
Mezinárodní finanční trhy Karel Brůna Katedra bankovnictví a pojišťovnictví, VŠFS.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČREU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/
© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Finanční perspektiva EU Ministerstvo financí, odbor Národního fondu.
Bankovní unie JUDr. Zuzana Vostrá, Ph.D..
Konkurenceschopnost ČR v rámci středoevropského regionu SpeedChain 13/11/2013 Ing. Martin Tlapa, MBA náměstek státního tajemníka pro evropské záležitosti.
Měnová unie : definice  Nezrušitelně fixované měn. kurzy  Vzájemná plná směnitelnost  Úplná liberalizace pohybu kapitálu  Společná měna.
Příprava předsednictví ČR v Radě EU a role Sekce pro evropské záležitosti Aleš Opatrný Odbor koordinace evropských politik Sekce pro evropské záležitosti.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ.
Třetí role vysokých škol - spolupráce s průmyslem a soukromým sektorem 10. zasedání předsednictva Rady VŠ 22. března 2007 V. Kebo, B. Tremlová.
Vyjednání Národního strategického referenčního rámce a operačních programů na období 2007 – 2013 Jiří Čunek 1. místopředseda vlády a ministr pro místní.
Vnější dimenze energetické politiky EU
Dva příklady snahy o řešení ekonomické krise eurozóny
EVROPSKÉ ODBORY A GLOBÁLNÍ FINANČNÍ KRIZE Seminář FONTES RERUM Novotného lávka 21. října 2008.
Současná (finanční) krize – pohled a doporučení OECD
Připravenost České republiky na zavádění opatření strategie Evropa 2020 Ing. Martin Tlapa, MBA náměstek ministra průmyslu a obchodu © 2010 Ministerstvo.
Ekonomická situace EU a návrhy na silnější hospodářskou koordinaci JUDr. Lenka Pítrová, CSc. Úřad vlády ČR, SEZ Únor, 2011.
KONFERENCE projektu APSYS „ Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe “ Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Jsou potřebné,
EU jako příležitost pro investory Petr Zahradník EU Office České spořitelny.
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Plnění Národního programu reforem Ing. Tomáš Zídek Ministerstvo financí ČR Odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU a ČR.
Hospodářský rozvoj II. Vladan Hodulák.
Národohospodářské soustavy a hospodářská politika Ing. Vojtěch Jindra.
Hospodářská politika. HP je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu. Cíle: 1) plná zaměstnanost 2) cenová stabilita 3) růst ekonomiky.
Evropský semestr a posílená koordinace hospodářských politik v EU Jakub Mazur Oddělení 532 Hospodářská a finanční politika EU Prezentace pro seminář MF.
Postavení Evropy ve světě
Role ECB a nový mix hospodářské politiky v Eurozóně Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Zefektivnění přechodu absolventů UPOL do praxe reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Politika sociální inkluze v Evropské unii
Prof. Ing. Jaroslav Jakš, DrSc.
Úvod do mezinárodních vztahů 2011
Možnosti a meze reformy finanční architektury Vladislav Pavlát Vysoká škola finanční a správní v Praze.
Financování kapitol státního rozpočtu II
Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí1 Mezinárodní finanční instituce.
Daně Rizikem pro volný pohyb zboží může být i rozdílné zdanění Sjednocení daňových soustav - nereálné 1. Daňová diskriminace zakázána - (Případ „Whisky.
Společná zemědělská politika Mgr. Oldřich Hájek. Společná zemědělská politika Zemědělství obecně: Je základním sektorem ekonomiky Dnes nehraje tak důležitou.
Rozvoj a inovace finančních produktů 2016 – změna modelu fungování finančního trhu VŠE, FFÚ Pavel Štěpánek, ČBA.
Dopady CMU na reálnou ekonomiku a související změny ve fungování finančního trhu Rozvoj a inovace finančních produktů /2/2016.
Rozpočet Evropské Unie ING. DAVID SLAVATA, PH.D..
Akční plán Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj Materiál je připravován na základě usnesení vlády č. 851/2008, o Strategii vzdělávání pro udržitelný.
1 7a. Přístupy k transformaci CPE 1.Úkoly transformace 2.Makroekonomická rizika (náklady) transformace 3.Klíčové otázky strategie transformace 4.Morální.
1 Aktuální otázky budoucnosti kohezní politiky EU Ing. arch. Daniela Grabmüllerová, MBA, Ph.D. ředitelka Odboru evropských záležitostí Ministerstvo pro.
Příčiny a důsledky hypoteční krize. Finanční krize – příčiny; hypoteční krize pád nadhodnocených akcií internetových firem většina společností.
Veřejné rozpočty Mgr. Oldřich Hájek.
Hospodářský cyklus Pavel Seknička.
Makroekonomie – úvod TNH 2 (S-1)
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
PLNĚNÍ CÍLŮ SRR A VYHODNOCENÍ DOPADŮ KOHEZNÍ POLITIKY NA REGIONÁLNÍ ROZVOJ Hodnocení příspěvku OP k plnění cílů SRR v kontextu regionálních rozdílů a.
Hospodářská politika - cíle, nástroje a nositelé TNH 2 (S-3)
Rozvoj inovací v EU.
Tvorba veřejných projektů – příklad Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Mgr. Bc. David Póč Oddělení pro strategii a rozvoj/Katedra.
Hospodářský cyklus TNH 2 (S-3)
Makroekonomie – úvod TNH 2 (S-2)
Evropská ekonomika: společně jsme silnější
Transkript prezentace:

Boj s finanční a ekonomickou krizí z perspektivy EU a G-20 Marek MORA náměstek ministra pro evropské záležitosti 21. listopadu 2009, VŠE Praha

Příčiny světové finanční a hospodářské krize I.  Finanční krize přerostla v krizi hospodářskou  Makroekonomické faktory Přebytek finanční likvidity zejména v USA: A) úroková politika FEDu B) globální ekonomická nerovnováha obchodní přebytky – Čína, Saudská Arábie obchodní (a rozpočtové) deficity – USA Úvěrová expanze (zejména hypotéky málo bonitním klientům) => cenové distorze (zejména na realitním a akciovém trhu)

Příčiny světové finanční a hospodářské krize II.  Mikroekonomické faktory (nedostatky institucionálního rámce finančních trhů) Nesprávné oceňování rizik Rychlý rozvoj inovací a složité finanční produkty (ABS, CDO, SPV, SIV) Přehnaná sofistikovanost produktů vedla k chybám A) ratingové agentury (+ střet zájmů: „the issuer- pays model“) B) corporate governance (+ struktury odměňování zaměřené na krátkodobé cíle) C) zaostávání regulace a dohledu za vývojem trhu Regulatorní arbitráže – off-shore centra

Dynamika krize  Inflační rizika a restriktivnější monetární polika v USA od cca poloviny roku 2006  O rok později (cca pol. r. 2007): první problémy finančních institucí (nejen v USA, ale i jinde: v Evropě, v Asii)  Podzim 2008: krize vypuká naplno, poté co vláda USA odmítla pomoci Lehman Brothers  Zhroucení důvěry ve finanční trhy s dopady na reálnou ekonomiku

2. polovina 2008 Vypuknutí krize v Evropě a první reakce

Evropská unie  Snaha o koordinovaný postup proti finanční a hospodářské krizi Evropský plán hospodářské obnovy  Kombinace makroekonomických a strukturálních politik –Okamžitý rozpočtový impuls ve výši 1,5 % HDP EU –Podpora strukturálních reforem (Lisabonská strategie: investice do vzdělávání, MSP, upravení pravidel státní podpory)  Znovu potvrzení Paktu stability a růstu  Lepší regulace finančních trhů Shoda členských států na nutnosti reformovat dohled nad finančním trhem v EU Komise ustavuje expertní skupinu na vysoké úrovni k dohledu (De Larosière)

První summit G 20 I. První summit G 20 I. Washington, 15. listopad 2008  Na základě iniciativy FR prezidenta Sarkozyho se klíčovým fórem pro jednání stává skupina G 20  Proč G 20? jediné fórum,kde jsou sdružené všechny hlavní ekonomiky světa, včetně tzv. emerging markets a hlavně také vč. „přebytkových zemí“ (Čína, Saudská Arábie) 2/3 světové populace 85% světového HDP

První summit G 20 II. První summit G 20 II. Washington, 15. listopad 2008  Hlavní závěry 1 ) odhodlání ke koordinovanému postupu (doporučeny jsou fiskální a monetární akce na podporu ekonomického oživení – pokud k tomu jsou v jednotl. zemích podmínky!) 2) lepší regulace finančních trhů (nikoli více regulace!) 3) reforma mezinárodních finančních institucí 4) odmítnutí protekcionismu, přihlášení se k otevřené tržní ekonomice

1. polovina 2009 Debata o charakteru protikrizových opatření

Evropská unie  Mimořádné jednání hlav států a vlád EU 1. března 2009  Evropská rada března 2009  Pomoc bankovnímu sektoru: záruky za vklady, kapitálové injekce, zacházení se závadnými aktivy  Fiskální stimul: závaznost a velikost na straně členských států, platnost Paktu stability a růstu  Pravidla vnitřního trhu: odmítnutí ochranářských přístupů (bankovní sektor, automobilový průmysl)  Odmítnutí vnějšího protekcionismu  Opatření k udržení zaměstnanosti a na podporu ekonomického růstu  Lepší regulace finančních trhů

Summit G 20 - Londýn Summit G 20 - Londýn 2. duben 2009  Dohodnut akční plán obnovy a reformy  Přijata opatření v následujících oblastech: Fiskální politika Regulace finančních trhů Daňové ráje Role IMF Navýšení finančních prostředků mezinárodních finančních institucí Mezinárodní obchod: dokončení katarského kola jednání WTO, odmítnutí protekcionismu

2. polovina 2009 Náznaky zlepšení situace

EU - lepší regulace finančních trhů  Jednání o reformě dohledu nad finančním trhem 2 pilířová struktura: 1. Rada pro systémová rizika (tzv. makroobezřetnostní dohled) Zřízení Rady pro systémová rizika Pověření ECB některými činnostmi ve vztahu k této Radě 2. Evropský systém orgánů dohledu (tzv. mikroobezřetnostní dohled) Evropský bankovní úřad Evropský úřad pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní fondy Evropský úřad pro cenné papíry a trhy

ČR - lepší regulace finančních trhů  Obecný přístup k makrodohledu (méně problematická oblast) již schválen, nyní projednává EP  Oblasti, ke kterým má ČR výhrady (týká se tzv. mikrodohledu) Rychlost projednávání – co nejdříve vs. co nejlépe Velké pravomoci nově vzniklých orgánů = nepřípustný zásah do kompetencí národních dohledových orgánů Zachování nezávislosti národních dohledů a fiskální svrchovanosti ČR Neoddělitelnost odpovědnosti za přijímaná rozhodnutí Nerušené podmínky pro finanční stabilitu země a primární odpovědnost národních orgánů za tuto stabilitu

Summit G 20 - Pittsburgh Summit G 20 - Pittsburgh září 2009  Zhodnocení dosavadního vývoje  Vybudování architektury globální ekonomiky pro 21. století  Přijetí rámce pro silný, udržitelný a vyvážený růst  Výzvy v oblasti energetické bezpečnosti a klimatických změn  Podpora nejzranitelnějších obyvatel a zemí  Potravinová bezpečnost

Polemika k procesu G 20  Reprezentativnost  Zastupování zájmů Unie  G 2 nebo G 3  Efektivnost vyjednávání  Zaměření témat (makroekonomické nerovnováhy vs. schémata odměňování)  Expanze témat (rámec pro silný, udržitelný a vyvážený růst; energetická bezpečnost a klimatické změny; podpora nejzranitelnějších obyvatel a zemí; potravinová bezpečnost)  Bezzubost proklamací, absence konkrétních opatření

Marek MORA náměstek ministra pro evropské záležitosti ÚŘAD VLÁDY ČR