Lékařská chemie a biochemie 2. ročník - zimní semestr

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Tuky ve výživě ryb.
Advertisements

Lipidy.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
LIPIDY II Reakce tuků a olejů
Tuky ve stravování dětí
Fyziologie a fyziologie zátěže Fakulta tělesné kultury UP
Lipidy jsou estery vznikající reakcí vyšších mastných kyselin a alkoholů alkohol glycerol =propan – 1,2,3 - triol = glycerin.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
TUKY (LIPIDY).
Lipidy přítomnost MK a alkoholů nerozpustnost v H2O syntéza acetyl-CoA
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Lipidy estery alkoholů a vyšších mastných kyselin
Lipidy estery alkoholů a vyšších mastných kyselin.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
LIPIDY I Rozdělení, vlastnosti
Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
LIPIDY TERPENY STEROIDY
LIPIDY Sestavili: JIŘÍ ŠEVČÍK JIŘÍ MALINA TV - CH 2004.
LIPIDY.
LIPIDY.
Peptidy.
VY_32_INOVACE_CHK MK Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj.
Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět:Chemie Ročník:9. Téma:Přírodní.
biomembrány a membránový transport
Opakování sacharidy, tuky, bílkoviny
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
LIPIDY VY_32_INOVACE_3.3.CH3.01/Cc CZ.1.07/1.5.00/
Metabolismus lipidů.
Struktura a funkce lipidů
Lékařská chemie a biochemie 2. ročník - zimní semestr
CZ.1.07/1.1.10/
Karboxylové kyseliny.
Tuky = Lipidy Přírodní látky
TUKY.
Estery vyšších mastných kyselin a alkoholů
METABOLISMUS LIPIDŮ.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Lipidy Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc
LIPIDY 1.
Lipidy jednoduché složené.
LIPIDY.
Čtyři hlavní skupiny organických molekul v buňkách
Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první
Struktura lipidů - testík na procvičení –
Tuky Výživa ve sportu I.
LIPIDY (lipos = tuk) Charakteristika  látky rostlinného i živočišného původu  deriváty vyšších mastných kyselin a alkoholu  hydrofobní charakter ( odpuzují.
Lipidy - I. Obsah: Charakteristika a význam lipidů Složení lipidů - VMK, třídění Jednoduché lipidy trimyristoylglycerol.
Lipidy - II. Obsah: Ztužování tuků, hydrolýza tuků Vosky Složené lipidy.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_CH18 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice
TUKY = LIPIDY. Tuky Jsou estery vyšších (mastných) karboxylových kyselin a glycerolu.
KARBOXYLOVÉ KYSELINY VÁZANÉ V TUCÍCH
Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník
Lipidy - struktura, rozdělení, vlastnosti
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
Funkce tukové tkáně Energetická rezerva (lipolýza→FFA→zdroj energie)
Tuky jsou vydatným zdrojem energie (1 g tuku = 38 kJ),
Lipidy.
Buňka  organismy Látkové složení.
Lipidy Gabriela Uherčíková, Bakalářská práce,
Lipidy obecný popis.
Tento materiál byl vytvořen rámci projektu EU peníze školám
Metabolismus acylglycerolů a sfingolipidů
Lipidy (lípos = tuk, řec.)
.
JAKUB ŠULC 9.B VYŠŠÍ MASTNÉ KYSELINY. CO TO JSOU VYŠŠÍ MASTNÉ KYSELINY ? V biochemii = vyšší monokarboxylové kyseliny. Mají většinou sudý počet uhlíkových.
Jedlé tuky a oleje „Odbočky“.
Tuky = Lipidy Přírodní látky
Lipidy Lékařská chemie a biochemie 2. ročník - zimní semestr
Transkript prezentace:

Lékařská chemie a biochemie 2. ročník - zimní semestr Lipidy Lékařská chemie a biochemie 2. ročník - zimní semestr © Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, 2005 - 2015

MASTNÉ KYSELINY (fatty acids) = organické kyseliny s delším alifatickým řetězcem, který jim dává nepolární charakter Rozdělujeme je: nasycené – žádná dvojná vazba nenasycené – jedna a více dvojných vazeb 1. Nasycené MK Název kyseliny Počet uhlíků Kys. máselná (butyric acid) 4 Kys. valerová (valeric acid) 5 Kys. kaproová (caproic acid) 6 Kys. laurová (lauric acid) 12 Kys. myristová (myristic acid) 14 Kys. palmitová (palmic acid) 16 Běžné v rostlinných a živočišných tucích Kys. stearová (stearic acid) 18 Kys. arachidonová (arachidic acid) 20 Lipidy 2014/2015

2. Nenasycené MK = = a) s jednou dvojnou vazbou - monoenové b) s více dvojnými vazbami – polyenové, „pufa“ Způsoby označování počtu a pozice dvojných vazeb: 18:1;9 nebo Δ9 18:1 = nebo ω9, C 18:1 nebo N – 9, 18:1 = podle polohy dvojné vazby od koncového (ω) uhlíku se řadí MK do sérií (ω3, ω6...) Lipidy 2014/2015

Nejdůležitější nenasycené MK: Počet uhlíků a poloha dvojné vazby Série Triviální název MK Systematický název MK Monoenové (jedna = vazba) 16:1;9 ω7 palmitoolejová cis-9-hexadecenová 18:1;9 ω9 olejová cis-9-oktadecenová elaidová trans-9-oktadecenová 22:1;13 eruková cis-13-dokosenová Dienové (dvě = vazby) 18:2;9,12 ω6 linolenová all-cis-9,12-oktadekadienová Trienové (tři = vazby) 18:3;6,9,12 γ-linolenová all-cis-6,9,12-oktadekatrienová 18:3;9,12,15 ω3 α-linolenová all-cis-9,12,15-oktadekatrienová Tetraenové (čtyři = vazby) 20:4;5,8,11,14 arachidonová all-cis-5,8,11,14-eikosatetraenová Pentaenové (pět = vazeb) 20:5;5,8,11,14,17 timnodonová all-cis-5,8,11,14,17-eikosapentaenová 22:5;7,11,13,16,19 klupanodonová all-cis-7,11,13,16,19-dokosapentaenová Hexaenové (šest = vazeb) 22:6;4,7,10,13,16,19 cervonová all-cis-4,7,10,13,16,19-dokosahexaenová ω3 nenasycené mastné kyseliny mají velký význam pro správný vývoj a funkci centrálního nervového systému a jejich dostatečný přívod potravou snižuje riziko atherosklerosy. Zdroje: mořské řasy, rybí tuk, lněné semínko Lipidy 2014/2015

Ikosanoidy (eicosanoids, z řeč. – eicosa = 20) sloučeniny odvozené od dvacetiuhlíkatých polyenových mastných kyselin, zejména od kyseliny arachidonové (20:4;5,8,11,14, syst. název – all-cis-5,8,11,14-eikosatetraenová). Tyto substance hrají roli tkáňových (lokálních) působků (hormonů). arachidonát Mezi ikosanoidy počítáme: a) prostaglandiny – je jich velké množství PGD2 prostacykliny PGI2 Lipidy 2014/2015

Ikosanoidy (pokračování) TXB2 b) thromboxany c) leukotrieny leukotrien B4 lipoxiny LXA4 TRIACYLGLYCEROLY Uhlíky C1 a C3 nejsou identické! - enzymy je rozlišují Lipidy 2014/2015

Cyklooxygenáza, Lipooxygenázy Cyklooxygenáza (syntéza prostanoidů) Kys. arachidonová Cyklooxygenáza 5-lipogenáza (syntéza leukotrienů) Kys. arachidonová 15-lipooxygenáza-syntéza lipoxinů A a B přes 15 HPETE O2 5-lipogenáza 5-HEPTE = kyselina 5-HydroPeroxyEikosaTetraEnová Lipidy 2014/2015

Cytochrom P-450-monooxygenázy syntéza kyselin epoxyeikosatrienových Kys. arachidonová Cytochrom P-450-monooxygenázy Kys. epoxyeikosatrienová Hydroláza Kys. dihydroxyeikosatetraenová Lipidy 2014/2015

FOSFOLIPIDY můžeme je odvodit od kyseliny fosfatidové Na kyselinu fosforečnou se mohou esterovou vazbou navazovat různé alkoholy: cholin – vznikne fosfatidylcholin ethanolamin – vznikne fosfatidylethanolamin AMK serin – vznikne fosfatidylserin cyklický inositol – vznikne fosfatidylinositol Pokud se na glycerol navážou dvě fosfatidové kyseliny, vznikne difosfatidylglycerol, známý spíše pod triviálním názvem kardiolipin získává se z hovězích srdcí využívá se v diagnostice příjice (syfilis, lues) – v krevním séru jsou během tohoto onemocnění přítomny protilátky reagující s tímto fosfolipidem Pokud je místo glycerolu přítomen alkohol sfingenin, vznikají sfingomyeliny Lipidy 2014/2015

DĚLENÍ LIPIDŮ a) jednoduché acylglyceroly, neutrální látky glycerol + 3 acyly = triacylglycerol zásobní látky v tukových buňkách – dělí se podle zastoupení MK - tuhé tuky – nasycené MK - oleje – nenasycené MK nenasycené MK – esenciální látky (vitamin F) b) složité na jeden uhlík glycerolu navázán zbytek kyseliny fosforečné (fosfát) – na něj se mohou vázat další látky lipidy = fosfolipidy sacharidy = glykolipidy obě jsou hlavní složkou biologických membrán - mají polární a nepolární část molekuly, v polární oblasti velká variabilita Lipidy 2014/2015