12. skupina

Základní přehled prvek X ttání, °C tvaru, °C oxidační čísla Zn 1,6 420 907 +II Cd 1,7 321 765 Hg 1,9 -39 357 +I

Základní přehled obecná elektronová kofigurace je ns2 (n-1)d10 kvůli stabilitě zaplněné d-slupky vytvářejí pouze oxidační čísla +I a +II za využití s-elektronů zinek a kadmium jsou si velmi podobné a liší se od rtuti neušlechtilé kovy (narozdíl od rtuti) jsou do jisté míry podobné Be, Mg a Ca

Zinek a kadmium výskyt výroba zinek je poměrně hojně zastoupen sfalerit – ZnS bývá výrazně znečištěn dalšími prvky (Cd, Fe,...) smithsonit – ZnCO3 kadmium je spíše vzácné, vyskytuje se především jako příměs rud zinku výroba pražení rud → ZnO redukce koksem → plynný zinek se odvádí a ochlazuje

Zinek a kadmium vlastnosti kadmium se získává při výrobě zinku zinek odděluje se destilací vlastnosti zinek snadno opracovatelný kovově lesklý prvek poměrně měkký je reaktivní ochotně se rozpouští i v neoxidujících kyselinách rozpouští se i v hydroxidech na hydroxokomplexy na vzduchu se pokrývá vrstvou ZnO

Zinek a kadmium kadmium podobně jako zinek je reaktivní rozpouští se i v neoxidujících kyselinách s hydroxidy ale nereaguje je silně toxické díky podobnosti se zinkem a vápníkem může sledovat metabolické dráhy těchto prvků kumuluje se v organismu – kosti a ledviny

Zinek a kadmium sloučeniny jediné stálé oxidační číslo je +II soli kyslíkatých kyselin jsou podobné solím Mg2+ rozpustností, tvorbou hydrátů jsou bezbarvé vytvářejí bílé nerozpustné amfoterní hydroxidy rozpouštějí se v hydroxidech – kademnatý neochotně dobře rozpustné v amoniaku ZnSO4·7H2O – bílá skalice impregnace dřeva, v lékařství

Zinek a kadmium ZnO ZnCl2 CdS zinková běloba – netoxické barvivo impregnace dřeva, lékařství, výroba barviv CdS intenzivně žlutý pigment - kadmiová žluť

Zinek a kadmium využití zinek kadmium pozinkování plechů pro ochranu pře korozí odlévané předměty, které nejsou mechanicky namáhané galvanické články – NiZn baterie mosaz – slitina Cu+Zn kadmium kadmiové baterie – NiCd nízkotající slitiny – pájky v elektrotechnice

Rtuť výskyt výroba vyskytuje se poměrně vzácně pražením rumělky jedinou významnou rudou je rumělka – HgS výroba pražením rumělky HgS + O2 → Hg + SO2 za těchto teplot vzniká plynná rtuť, která po ochlazení kondenzuje

Rtuť vlastnosti za standardní teploty jediný kapalný kov stříbrolesklá má velmi vysokou hustotu velmi těkavá – vznikají volné atomy rtuti její páry a sloučeniny jsou toxické

Rtuť poměrně nereaktivní rozpouští se v oxidujících kyselinách na vzduchu neomezeně stálá s neoxidujícími kyselinami nereaguje rozpouští se v oxidujících kyselinách koncentrovaná H2SO4, HNO3, lučavka královská i za chladu reaguje se sírou a halogeny ochotně vytváří amalgámy slitiny s kovy (zejména s těžkými kovy)

Rtuť sloučeniny Hg+II má sklon vytvářet rozpustné bazické soli žluté až oranžové barvy HgO podle způsobu přípravy má červenou nebo žlutou barvu HgCl2 při rozpouštění prakticky nedisociuje na ionty

Rtuť Hg+I obsahují kationt Hg22+ (-Hg-Hg-) připravují se reakcí sloučenin rtuťnatých se rtutí Hg(NO3)2 + Hg → Hg2(NO3)2 roztoky sloučenin rtuťných se stabilizují přidáním kapky rtuti do nádoby Hg2Cl2 „kalomel“ dříve se používal v lékařství výroba elektrod pro analytickou chemii

Rtuť využití dentální amalgám měřící přístroje – tlakoměry, teploměry výplň zubu po odstranění zubního kazu Hg, Ag, Cu, Sn měřící přístroje – tlakoměry, teploměry výbojky a zářivky malé množství par rtuti v inertním plynu elektroda v polarografii, elektrolýze těžba zlata amalgámovou metodou