Charakteristika lidského pohybu a) reflexní pohyby b) volní pohyby c) mimovolní pohyby Třídy lidských pohybů: Prototypové Fundamentální Dovednostní Komunikativní a symbolické Oblasti lidských pohybů: Základní motorika člověka Pracovní – profesionální motorika Vojenská motorika Kulturně umělecká motorika Tělocvičná motorika
Charakteristika lidského pohybu a) reflexní pohyby – relativně jednoduché hybné odpovědi na podněty ze zevního i vnitřního prostředí zprostředkované CNS (nižšími etážemi) – neuvědomované, pohyby obranné, udržování polohy těla aj. b) volní pohyby – změny polohy částí těla provedené podle předem cílovědomě určeného programu. Volní pohyby vytvářejí pohybové celky: pohybový prvek – pohyb v jednom kloubu např. flexe pohybový akt – pohyby nutné pro realizaci pohybových úkolu např. hod pohybová operace – spojení dvou nebo více pohybových aktů např. dvojtakt a střelba na koš pohybová aktivita – soubor operací zaměřených na splnění společného cíle např tenisová hra c) mimovolní pohyby – pohyby nechtěné a vůlí nepotlačitelné (patologické) - arytmické stahy svalů, tiky, tremory, křeče
Třídy lidských pohybů Prototypové Fundamentální Dovednostní Komunikativní a symbolické
I. Pohyby prototypové Dýchací pohyby („bras en croix“ –rozhození paží dostran) Frevence 16-20, výdech delší než vdech, hrudník a bránice, Jóga – vdech 8-10s, pauza 4-5s, výdech 16-20s, pauza 4-5s. b)Posturální úkony Poloha těla v tíhovém poli, vertikální poloha a vzpřímená postava, odvozuje se chůze a běh,
II. Fundamentální pohyby tvoří základ pohybového fondu člověka, TV rozvíjí 1.Elementární a) flexe - ohnutí, extenze -napnutí b) abdukce - odtažení, addukce - přitažení c) rotace – otáčení d) cirkumdukce - kroužení e) protrakce - předsunutí, retrakce - zasunutí f) pronace - vtočení, supinace – vytočení 2. Základní pohybové akty
2. Základní pohybové akty a) Lokomoce - přemístění celého organismu v prostoru, lidská lokomoce - bipední chůze, (kvadrupední), plazení, skok, běh b) Non-lokomoce – člověk mění polohu (leh a stoj), nebo mění vzájemné postavení částí těla (dřep a vztyk), patří sem i translokace a překonání živé síly. c) Manipulace – manipulace rukama a u dolní končetiny pedipulace
III. Dovednostní pohyby získávají se motorickým učením
IV. Komunikativní a symbolické pohyby - prosředkem komunikace a) gesta b) mimika c) pantomimika
Oblasti lidských pohybů (účelovost pohybu) Základní motorika člověka Pracovní – profesionální motorika Vojenská motorika Kulturně umělecká motorika Tělocvičná motorika
Základní motorika člověka Do základního pohybového fondu řadíme pohyby těla jako celku, které jsou základnou všech jeho činností. Vzpřímené držení těla – tonické reflexy polohové a vzpřímovací Denní běžná motorika Lokomoce – 10 000 kroků za den nezbytné minimum,116 dvojkroků za minutu- běh, délka dvojkroku u mužů 138cm, u žen 128 cm,
d) Sedání a vstávání, shýbání a vzpřimování e) Zvedání, vzpírání, nošení f) Tlačení, tahání g) Setrvání v polohách u osob, s kladným vztahem k pohybové aktivitě, za týden vleže 54,9 hod.,vsedě 55,9 hod., ve stoji a popocházení 29,4 hod., v pohybu 27,9 hod.
Pracovní – profesionální motorika Koreluje se způsobem výroby, ohrožuje je hypokinéza, nutná kompenzace Vojenská motorika Rozsah určují zbraně, nová technika, stratégie a taktika boje Kulturně umělecká motorika Patří sem motorika založená na interakci mezi lidmi navzájem, mezi lidmi a přírodou, mezi člověkem a prostředím. Motorika malíře, sochaře,hudebníka atd.
Tělesná cvičení (pojem) Typické neměnné pohybové celky, které ovlivňují stav lidského organismu za určitých podmínek. TC je systematicky opakovaná motorická činnost, je hlavním prostředkem tělesné výchovy a sportu Stránky tělesných cvičení: 1.Strukturální (tvarová) představuje způsob uspořádání klíčových pohybů v rámci pohybového cíle. 2.Procesuální je úzce spjata s motorickým učením 3.Finální chápeme jako výsledek tělesných cvičení - motorický výkon
Strukturální stránka TC Cyklická - opakuje se pravidelně táž struktura pohybu (jízda na kole, běh) - fáze hlavní a mezifáze Acyklická – pohybový úkol skončí provedením dané struktury (výmyk, skok o tyči) - fáze přípravná, hlavní, doznívající Fáze přípravná - důležitá pro mobilizaci všech podmínek, jež jsou předpokladem účelného výkonu, Fáze hlavní – rozhoduje o splnění úkolu, optimální provedení Fáze doznívající – přechod z maximálního úsilí do minimálního Kombinovaná – mají několik cílů dosažitelných spojením cyklických a acyklických pohybů –chytání a házení ve sportovních hrách - fáze hlavní a mezifáze
ZÁVĚREČNÁ FÁZE PŘÍPRAVNÁ FÁZE HLAVNÍ FÁZE ZÁVĚREČNÁ FÁZE
HLAVNÍ FÁZE (došlap a odraz) MEZIFÁZE (letová fáze)
CYKLICKÝ POHYB (běh) ACYKLICKÝ POHYB (odraz a let nad překážkou)