Ing. Jan Erben CSc.,

 1. Charakteristika trhu  2. Příležitosti  3. Rizika/problémy  4. Bilaterální ekonomická spolupráce  5. Perspektivní obory  6. Závěr

1. Charakteristika trhu Geograficko-ekonomické charakteristiky trhu 46 mil obyvatel, rozloha 603,7 tis. km čtverečních (po RF největší evropská země), lokace mezi EU a RF nezávislý stát od roku 1991 surovinová základna (železo, ocel, uhlí, stavební materiály, ropa/plyn, železné a neželené kovy aj.) zemědělský potenciál (výměra a kvalita orné půdy (černozem) třetí největší podíl orné půdy k rozloze země na světě relativně rozvinutý průmysl (těžební, hutnicko chemický komplex, energetika, těžké strojírenství, letecký průmysl, kosmický průmysl aj.) relativně kvalifikovaná pracovní síla (v oblasti tradičních oborů, ale i některých moderních např. IT aj.)

2. Příležitosti (proč obchodovat s Ukrajinou) Geograficko – ekonomické charakteristiky Kulturně-historické vazby Jazyková příbuznost Určitý stupeň komplementarity národohospodářských komplexů Státní podpora exportu zboží a služeb Zařazení Ukrajiny do prioritních zemí v oblasti vnějších ekonomických vztahů také v nové exportní strategii ČR Existence MVK jako nejvyššího koordinátora rozvoje vztahů v dané oblasti Zastoupení ČR včetně jeho složek na trhu (ZÚ, GK, HK, Czechtrade, Czechtourism, ČC, konzultační firmy aj. včetně pomoci zahraničních zastoupení EU, EBA, ACC, bank, mezinárodních organizací apod.

Potřeba široké modernizace ukrajinské ekonomiky a příslušných ekonomických reforem jako katalyzátorů rozvoje bilaterálních obchodně ekonomických vztahů Aspekt možnosti spolupráce na třetích trzích, zejména v prostoru zemí SNS a potenciální možnosti, které vyplývají z dohody tzv. DCFTA mezi EU a Ukrajinou Relativně dobrá pověst kvality české produkce na místním trhu (zejména v oblasti strojírenské produkce, zařízení pro infrastrukturu aj.)

3. Rizika/problémy - V současné době se ve vzájemné bilanci příležitostí a rizik/problémů „ručička vah“ bohužel přiklání více k rizikům, jež souvisí nejen s vývojem v oblasti vnějšího prostředí, ale především s některým vlivem subjektivních politických rozhodnutí současného vedení, které se nepříznivě promítá do oblastí hospodářské politiky a jejich příslušných aspektů včetně ekonomické legislativy a především pak do konkrétní hospodářské praxe, resp. praktické aplikace normativních aktů. - Mezi hlavní rizika/problémy, které negativně ovlivňují kvalitu podnikatelského a investičního prostřed patří:

Složitost daňového systému (vysoký počet daní, složitá daňová administrace, komplikovaná refundace DPH a její podmínky aj.) Specifika celních procedur (problémy v identifikaci správné celní hodnoty a s celní klasifikací), řadu problémů by měl vyřešit nový Celní zákoník platný od Korupce (podle českých podnikatelů došlo v tomto segmentu za poslední období k dalšímu zhoršení situace) Klanovo oligarchická struktura včetně pronikání businessu do politické sféry (výsledkem často bývá monopolizace určité části trhu a s tím spojená nízká konkurenceschopnost a provázanost různých zainteresovaných orgánů státní moci) Značná část ekonomiky se nachází v tzv. šedé zóně (podle některých odhadů až 50%, s tím spojené daňové úniky a tzv. výplaty v obálkách apod.)

Případy hospodářské kriminality (včetně tzv. rejderství, resp násilného převzetí vlastnictví) Špatná vymahatelnost hospodářského práva (nízký stupeň transparentnosti a provázanost mezi zainteresovanými skupinami a orgány státní moci) Nedostatek důvěryhodných informací včetně podnikatelských rejstříků (rejstříky jsou sice k dispozici na některých webových stránkách´, ale jejich vypovídací schopnost je nízká a za úplatu klient neobdrží srovnatelnou informaci jako v Evropě) Časté změny ekonomické legislativy a její různá aplikace v praxi včetně na regionální úrovni (to ve svém důsledku vytváří mnoho nejasností a neprůhlednost celého systému, který tak postrádá právní stabilitu a umožňuje různý výklad normativních aktů a to jak na centrální, tak i na regionální úrovni)

Nepředvídatelnost regulačního prostředí (množství různých směrnic a metodických pokynů, nejednotný přístup ze strany různých orgánů státní moci včetně nedostatku mezioborové a meziodvětvové koordinace) Nedostatečný stupeň deregulace ekonomiky (množství povolovacích, licenčních a certifikačních procedur aj.) Netransparentnost vlastnických struktur, procesů veřejných zakázek, privatizace apod. (řada podmínek pro tendrová řízení jsou vypsána předem s cílem minimalizace konkurence včetně případů jednoho účastníka) Omezený přístup k úvěrovým zdrojům a mezinárodním půjčkám (mj. důsledek situace v oblasti likvidity v bankovním a finančním sektoru a faktického pozastavení spolupráce s MMF v návaznosti na neplnění jeho podmínek pro poskytnutí příslušných tranší vyplývajících z dohody Stand by)

4. Bilaterální ekonomická spolupráce, perspektivní obory Ukrajina zaujímá stabilně místo mezi dvacítkou našich největších obchodních partnerů (z hlediska našeho vývozu pak v roce 2011 zaujala 18. místo) V roce 2011 dosažena rekordní úroveň vzájemného obratu výměny zboží (cca 2,8 mld. USD při mírném pasívu obchodní bilance) Nejvýznamnější položky našeho vývozu: ( díly a příslušenství motorových vozidel cca 11%, zařízení k automatickému zpracování dat 7,5%, telekomunikační zařízení 7%, automobily 4%, elektrické přístroje 4%, železniční vozidla 3,5%, manipulační zařízení 2,7% aj. Nejvýznamnější položky našeho dovozu: ( železná ruda a koncentráty – 55%, výrobky z válcovaného železa a oceli – 9,3%, ropné produkty 5,9%, prostředky rozvodu elektrické energie – 4,3%, elektrická energie – 3,8%, koks – 2,6% aj.

Rezervy dalšího rozvoje obchodní výměny Stále existuje potenciál navýšení obratu Optimalizace struktury vzájemné výměny ve směru zvýšení podílu položek s vyšší přidanou hodnotou Potenciál v rozvoji meziregionální spolupráce (úspěšné příklady spolupráce kraje Vysočina v Zakarpatské oblasti a Moravskoslezského kraje v Doněcké oblasti) Rezervy ve využití financování programů ze zdrojů EU (příklad pozitivního zapojení ČR do twinningového programu s Rakouskem v oblasti ekologického auditu) Rezervy v oblasti spolupráce s partnery ze třetích zemí Určité rezervy stále existují v oblasti zvýšení efektivity akviziční činnosti našich firem na trhu V oblasti investic převládá tendence ke snížení s ohledem na kvalitu investičního prostředí v Ukrajině

5. Perspektivní obory Energetika (dodávky zařízení pro všechny typy klasických elektráren i alternativních zdrojů energie) Strojírenství (dodávky obráběcích a tvářecích strojů, zemědělské a dopravní techniky apod,) Infrastruktura (dodávky zařízení pro městskou, komunální, dopravní aj, infrastrukturní systémy) Zemědělsko - potravinářský komplex (zejména dodávky zařízení a techniky pro živočišnou výrobu a některá odvětví rostlinné výroby, jakož i zpracování potravin) Ekologie (čističky odpadních vod, zpracování komunálního i průmyslového odpadu aj) Zdravotnictví (dodávky léků a zdravotní techniky)

Některé příklady aktivit malých a středních podniků na ukrajinském trhu Firma Brunnthaller – dodávky zařízení pro chov prasat a skotu Firmy Promed, BMT, BTL – dodávky zdravotnické techniky a léků Firma Ekotechnik – aktivity v oblasti fotovoltaiky Firma Tedom – kogenerační jednotky Firma Tekro – zařízení na zpracování krmivových směsí TTC Marconi – telekomunikační technika Mostarez – dodávky čističek, spaloven, zpracování odpadu, rekonstrukce bytové výstavby Leco Plzeň – dodávky laboratorní techniky Prokop Pardubice – mlýny

6. Závěr Na základě výše uvedeného apelujeme na všechny zájemce o ukrajinský trh, aby věnovali patřičnou pozornost přípravě vstupu na trh a seznámením se s dostupnými informacemi, zejména právnímu ošetření každého obchodního případu/kontraktu. Zvláštní pozornost je pak třeba věnovat platebním podmínkám, výběru obchodního partnera, uplatnění příslušného práva při potenciálním sporu, resp. arbitrážní klauzule apod.