Big Bang Jak to začalo
10-43 s po velkém třesku – hadronová éra vesmír je vyplněn těžkými částicemi (protony a neutrony) hustota vesmíru je 1097 kg/m3 teplota vesmíru je 1033 K skoro ke každé částici existuje antičástice – na 109 antičástic připadá 109+1 částice částice a antičástice anihilují a ze zbytku později vznikají galaxie, hvězdy, planety a také my Po čase 10-34 hustota energie hmoty klesla na úroveň hustoty energie vakua, začíná inflační nafouknutí V 10-32 s po velkém třesku nastává fázová změna vakua, opět dominuje hustota energie hmoty a vesmír pokračuje v adiabatickém rozpínání
10-4 s po velkém třesku – leptonová éra . 10-4 s po velkém třesku – leptonová éra převládají lehké leptony (elektrony, neutrina, miony) hustota vesmíru je 107 kg/m3 teplota vesmíru je 1010 K z této doby pocházejí nejstarší svědci historie vesmíru - neutrina 10-4 s po velkém třesku – leptonová éra převládají lehké leptony (elektrony, neutrina, miony) hustota vesmíru je 107 kg/m3 teplota vesmíru je 1010 K z této doby pocházejí nejstarší svědci historie vesmíru - neutrina
10 s po velkém třesku – éra záření vzájemnou anihilací částic a antičástic vznikly fotony s vysokou energií vesmír byl ale pro záření neprůhledný – fotony neustále naráženy na příliš nahuštěné částice energie záření nedovolovala elektronům navázat se na protony a vytvořit atomy vodíku 106 let po velkém třesku – éra látky vesmír se rozpínal a chladl hmota vesmíru se deionizovala, vesmír pro záření zprůhledněl reliktní záření je přímým svědkem tohoto zprůhlednění Až do 13,7x109 let
Mlhovina NGC6960 je pozůstatkem výbuchu supernovy
Každý atom tvoří atomové jádro a obal z elektronů Hmota se skládá z atomů Každý atom tvoří atomové jádro a obal z elektronů Jádro je složeno z protonů a neutronů Je to vše ?
Standardní model + antičástice Hmota je tvořena částicemi (fermiony s=1/2), mezi kterými působí interakce, které jsou zprostředkovány výměnou částic (bosony s=celé číslo) Tři druhy interakcí: 1) Silná - kvantová chromodynamika 2) Elektromagnetická - kvantová elektrodynamika 3) Slabá - elektroslabá teorie + antičástice
Interakce a jejich popis Interakce – pojem popisující možnost přenosu energie, hybnosti, náboje ... nebo možnost kreace či anihilace části Interakce zprostředkující boson interakční konstanta dosah Gravitační graviton 2·10-39 nekonečný Slabá W+ W- Z0 7·10-14 *) 10-18 m Elektromagnetická γ 7·10-3 nekonečný Silná 8 gluonů 1 10-15 m *) Efektivní hodnota dána velkými hmotnostmi W+, W- a Z0 bosonů Výměnný charakter interakce - je zprostředkována výměnou „virtuálních částic“ – jedná se o bosony (celočíselný spin) Možnost existence virtuálních částic důsledek kvantové fyziky: Dosah interakce závisí i na hmotnosti zprostředkující částice: nulová klidová hmotnost nekonečný dosah Při dostatečné energii lze částice interakcí „zviditelnit“ - stánou se reálnými naopak částice hmoty mohou být i virtuální – kreace virtuálního páru částice a antičástice a následná anihilace nosičem interakce mohou být i virtuální „složené částice“ – mezony jako nositelé silné jaderné interakce