OSOBNOST SPORTOVCE PhDr. Eva Tomešová, Ph.D.

Osobnost: individuální jednota duševních vlastností a procesů jedince relativně stálá projevuje se v interakci s okolím neustále se vyvíjí na základě interakcí vrozeného a naučeného

Psychologie osobnosti – přínos různých směrů psychoanalýza nevědomí závažnost zážitků v ranném dětství trenér jako identifikační zdroj obranné mechanismy ega behaviorismus učíme se jednat tak, abychom z výsledku našeho jednání měli co největší prospěch učíme se jednat iracionálně, špatně, způsobem, kterým se poškozujeme… Různé názory na to, co to je osobnost, jak se utváří, co je to hlavní, v čem se lidé liší, jestli je osobnost v zásadě dobrá nebo zlá, jaký je podíl naučeného a vrozeného… Co je to psychické zdraví a co nemoc… nevědomí: něco, co se skrývá před naším vědomím, ale přesto motivuje naše jednání, nikdy nikoho zcela nepoznáte závažnost zážitků v ranném dětství: mnoho z našich psychických kvalit má původ v ranném dětství, význam lásky a péče jedné stabilní osoby trenér jako identifikační zdroj: jste důležití pro vývoj mužské role vašich svěřenců, jste podobní trenéři, jaký byl váš – pokud jste ho měli celkem rádi, pokud jste ho nenáviděli, možná se snažíte být jeho úplným opakem, což je těžší… obranné mechanismy ega: nevědomě se snažíme jednat tak, aby z toho naše já vždy vyšlo před naším svědomím bez poskvrnky, racionalizujeme, svůj neúspěch přičítáme jiným, úspěch sobě… behaviorismus: význam učení, Watsonův slavný výrok: dejte mi tucet zdravých novorozenců…

Psychologie osobnosti – přínos různých směrů fenomenologie a humanismus osobnost je tvořivá směřuje k růstu a seberealizaci to, jak člověk vnímá sám sebe, jeho SEBEPOJETÍ, ovlivňuje jeho psychickou pohodu i jednání MOTIVUJÍ NÁS NAŠE POTŘEBY (Maslow)

Psychologie osobnosti – přínos různých směrů kognitivní teorie osobnosti člověk přemýšlí a vytváří si o světě ucelené názorové soustavy, které je těžké změnit člověk interpretuje svůj svět podle svých předchozích zkušeností teorie typů a rysů osobnosti osobnost lze poznat a popsat kognitivní teorie osobnosti: člověk se snaží světu kolem porozumět a uspořádat si ho – jedna ze základních lidských vlastností, s čím větším úsilím k nějakému názoru dospějeme, tím víc si za ním stojíme… typy a rysy – osobnost se skládá s popsatelných a poznatelných rysů – základ tradičních osobnostních dotazníků

Struktura osobnosti: 1. povahové vlastnosti – temperament, zřejmě nejvíce geneticky podmíněné, určuje typické ladění veškerých našich činností 2. schopnosti – vlohy jsou genetickým základem pro schopnosti, nadání, talent, genialita – výjimečný soubor vloh, na jejichž základě se realizovaly schopnosti (umožněno okolím…) 3. motivační vlastnosti – postoje, potřeby, zájmy (lidské chování se řídí silou působících motivů), charakter-vztah k realitě a k sobě, pravidlům, zodpovědnost ke společnosti vůle – něco jako schopnost vytrvat v činnosti, i když je nepříjemná nebo obtížná… 4. sociální role – nejzřejmější, sportovec se chová – hraje roli jako sportovec, má ale i nesportovní role

Osobnost sportovce? „osobnost sportovce“ = nepřípustné zjednodušení! Každý člověk je jedinečnou osobností. Vrcholoví sportovci nejsou stejní, každý z nich je jedinečnou kombinací různých předností a nedostatků! „Sportovní=motorický či fyziologický“ talent nestačí. „paradox nadání a houževnatosti“ Každý člověk je schopen do určité míry kompenzovat nedostatek vrozených vloh. Samozřejmě existují nezbytné předpoklady k tomu, aby se člověk stal vrcholovým sportovcem, ale…

Osobnostní rozdíly sportovců a nesportovců – výsledky výzkumů u nás zvýšená dominance tendence být dobře hodnocen okolím, dosahovat výkonů, houževnatost v řešení problémů, tendence být efektivní vyšší sociabilita způsob sociální komunikace emoční stálost charakter a motivace senzomotorické schopnosti ! sociální role sportovce ! dominance: usilování o vítězství, podřízení ostatních, vůle po vítězství, sebedůvěra, agresivita, bojovnost sociabilita: vyšší potřeba být sociálně akceptován způsob soc. kom.: odpovědnost, zájem o ostatní, trpělivost, starostlivost, sebekontrola emoční stálost: základní vlastnosti temperamentu, citová zralost, bez neurotických projevů

Detekce talentů a psychologie??? význam motivace „falešně pozitivní případy“ „sportogramy“ nestačí kompenzační fenomén v různých věk. kategoriích predikují výkonnost odlišné faktory podpora již identifikovaných talentů??? preference posudků kvalifikovaných trenérů??? Modely detekce talentů zdůrazňují v oblasti psychologických faktorů: a) motivaci (Gimbel, 1976) b) „falešně pozitivní“ případy (nezahrnutí psychologických proměnných do prediktivních modelů) (Gimbel, 1976) c) „sportogramy“ nedostačují k predikci talentu (Geron, 1978): je rozdíl mezi ranými požadavky na sportovce, kteří se mají stát šampióny a charakteristikami šampiónů d) kompenzační fenomén e) v různých věkových kategoriích predikují výkonnost odlišné faktory percepční schopnosti prostorová orientace úzkost – spíše u starších sportovců (20 ti letí gymnasté) f) vyhledávání talentů se zdá jen těžko možné, smysluplná je spíše vědecká podpora talentů již identifikovaných (kruhová povaha identifikace talentů) g) preference posudků kvalifikovaných trenérů ----- talent guidance and develpment ---- (Bartmus, 1987)

Psychologické charakteristiky odlišující výborné od průměrných Kanadští olympionici (Orlick and Partington, 1998) mentální příprava signifikantně předpověděla umístění na OH (ne fyzická či technická) zaměření na psychologické DOVEDNOSTI NEJDŮLEŽITĚJŠÍ: ZÁVAZEK A SEBEDŮVĚRA + PLÁNOVÁNÍ CÍLŮ Psychologické charakteristiky odlišující výborné od průměrných sportovců: moderní studie (Orlick and Partington, 1988) kanadských olympioniků: mentální příprava signifikantně předpověděla umístění na OH (ne fyzická a technická příprava) - zaměření na psychologické dovednosti spíš než na psychické rysy osobnosti (závazek ke kvalitnímu tréninku, denní používání imaginace a plánování cílů, simulation trénink, plány závodů, pozávodní hodnocení) - PSIS (Psychological Skills Inventory for Sport) Mahoney, Gabriel and Perkins (1987) – koncentrace, zvládání úzkosti, sebedůvěra, mentální příprava, motivace (ale problémy s psychometrickými vlastnostmi dotazníku) --- závazek a sebedůvěra jsou pravděpodobně nejdůležitější psychologické proměnné spojené s vrcholným výkonem (Orlick, 1992) Bota (1993) přidává ještě plánování cílů impulsivita agresivita depresivita sensation-seeking neuroticismus extraverze plachost... stres a závodní úzkost ve sportu

Poznávání osobnosti sportovce základ dlouhodobého úspěšného tréninkového vedení Jak? Sledujeme jeho chování… INTUITIVNÍ DIAGNOSTIKA Trenér většinou poznává sportovce tak, že sleduje jeho chování a interpersonální reakce při tréninku a při zápase. Otázka zní: dovedeme projevy sportovce správně vnímat, hodnotit, zobecnit a dát do vztahu k osobnosti jedince? Příklad: chyby v závěru zápasu (potřeba dát gól), drzí na rozhodčího – dnes mu to nějak nesedí opakuje se to - nesnáší dobře napjaté herní situace - je to cholerik…

čeho jste si na něm všimli na první pohled? jak na vás působí, jaký z něj máte pocit? proč se takhle naštvaně tváří? je to dobrý brankář? proč myslíte? co vám na něm tak trochu vadí?

Chyby při hodnocení druhých: chyby standardní chyby situační chyba mírnosti a shovívavosti uplatnění kontrastu hodnocení projekce první dojem a haló efekt submisivita posuzovací stereotypy 1.Chyby standardní (pravidelně a v různých situacích, vychází z osobnosti trenéra - pak většinou nevědomé nebo jsou určitým způsobem záměrné - preference osobních cílů) 2. Chyby situační (náhodné, souvisí s psychickým stavem hodnotitele) Chyba mírnosti a schovívavosti (tendence být shovívavý, spíše u starších, mladší a začátečníci bývají přísnější) Uplatnění kontrastu hodnocení (jako měřítko hodnocení bere hodnotitel sám sebe a nikoli úkoly a činnosti toho, kdo má být hodnocen... Vlastní sebehodnocení vysoké - podceňování druhých, vlastní sebehodnocení nízké - přeceňování... Vlastní úspěšná, neúspěšná kariéra...úspěšná - nic moc trenéři nebo na tom musí vědomě pracovat) Projekce (sklon vysvětlovat a hodnotit jednání druhých podle stejných vzorců, jimiž je vedeno vlastní jednání... Podle sebe soudím tebe... Hlavně u hodnocení negativních projevů první dojem – co zaznamenáme jako první má větší vliv na formování vjemu haló efekt – některé vlastnosti jsou pro posuzovatele důležité bez závislosti na pořadí prezentace – centrální rysy e) Submisivita (snadné podléhání cizím názorům viz. zkušený hráč a začínající trenér) f) Posuzovací stereotypy (zafixované hodnotící návyky) --- učit se, zpětná vazba, druhý pozorovatel...

Diagnostika osobnosti pozorování rozhovor rating… osobnostní dotazník projektivní techniky

Současná diagnostika osobnosti rysové teorie: Allport, Cattel… (faktorová analýza) Hans Eysenck: 3 dimenze, biologický základ rozdílů Big Five bez teorie vývoje osobnosti příliš závislé na matematických závěrech přeceňují konzistenci lidského chování mohou vést k usuzování v kruhu

Projektivní techniky nejsou to psychometrické testy použití v klinické praxi, speciální trénink studují osobnost a její přizpůsobení užívají symbolické, obrázkové, verbální a expresivní stimuly odkrývají skryté, latentní, nevědomé aspekty osobnosti

Koncept „projekce“ nevědomé připisování vlastních pudů, potřeb, vnímání, postojů a stylu druhým dáváním významu relativně víceznačným nebo nestrukturovaným podnětům odhalujeme vlastní přání, rysy, obavy, zkušenosti

Projektivní techniky: skryté testy bez vědomí o psychologické interpretaci odpovědi by neměly být cenzurovány dominantní psychologické charakteristiky jsou „skryty“ v odpovědích

Rohrschachův test

Kresba lidské postavy

TAT – Tématický apercepční test (Murray, 1943)

Rozenzweigův obrázkový frustrační test To je fajn čas na to ztratit klíče…

př. Eysenckův osobnostní dotazník 2 dimenze extraverze – introverze labilita - stabilita

Cholerik v tréninku stačí malá tréninková zátěž stačí krátká regenerační fáze, po ní krátký superkompenzační efekt vhodný pro vícefázový nepříliš intenzivní trénink, nesnáší monotonii hned jak začnou trénovat, stěžují si na únavu, není třeba na to brát příliš ohledy stačí krátké rozcvičení

Sangvinik v tréninku je třeba pořádná tréninková zátěž stačí krátká regenerační fáze, po ní krátký superkompenzační efekt nejsnáze trénovatelný typ, dobře snáší trénink potřebuje pořádné rozcvičení

Flegmatik v tréninku je třeba pořádná tréninková zátěž je třeba dlouhá regenerační fáze, po ní delší superkompenzační efekt těžkopádní, vícefázový trénink nevede ke zvýšení výkonnosti, dobře snášejí tréninkovou monotonii nestěžují si, hodně snesou – hrozí přetrénování potřebuje pořádné rozcvičení

Melancholik v tréninku stačí malá tréninková zátěž je třeba dlouhá regenerační fáze, po ní dlouhý superkompenzační efekt citliví, elegantní sportovci, nepotřebují mnoho trénovat hned jak začnou trénovat, stěžují si na únavu, pozor na přetížení stačí krátké rozcvičení, ale ráno probudit!

Závěr: individualizace tréninku rozvoj celé osobnosti sportovce rozvoj volních a morálních vlastností osobní příklad v tréninku mládeže!

Současná diagnostika osobnosti Humanistické teorie: škály sebepojetí MMPI (empirická báze, norma x psychiatričtí pacienti)

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST! eva.tomesova@etriatlon.cz tomesova@ftvs.cuni.cz