Interaktivní kazuistický seminář Zkušební kazuistiky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
NEMOCI KREVNÍHO OBĚHU.
Advertisements

Metabolický syndrom ve všeobecné praxi
Konference se zaměřením na náhradu funkce ledvin a péči o dialyzovaného pacienta Jihlava
TROMBOFILNÍ MUTACE A RIZIKOVÉ FAKTORY U MLADÝCH DÍVEK ČESKÉ POPULACE UŽÍVAJÍCÍCH HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCI MUDr. Zdenka Vlčková GHC GENETICS, s.r.o. –
Triplicitní nádorové onemocnění (kazuistika)
Žena a sport Mgr. Lukáš Cipryan.
Acidobazická rovnováha a její poruchy
Městská nemocnice Ostrava MUDr. Šárka Malá
Jaká je realita léčby HLP v terénu? Prof. Jean Ferrières
Neúnavná srdeční pumpa
Může spirální CT nahradit některé invazivní metody?
Obecná patofyziologie dýchacího systému
Nádorová onemocnění jícnu,žaludku a tenkého střeva, NETs
HYPOXIE.
P. Hon, J. Slonková, D. Školoudík, M. Bar, V. Novák, R. Bridzik
Hypolipidemika.
ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA Fyziologický ústav LF MU, Brno
EKG – pokračování.
Možnosti genetického vyšetření u párů s poruchami reprodukce
Diferenciální diagnostika bolesti na hrudi kardiálního a vaskulárního původu J. Čech Kardiologické oddělení, KJIP, Komplexní kardiovaskulární centrum.
Zásady tréninku pacientů v rekondičně rehabilitačním centru
stanovená 99mTcMIBI scintigrafií.
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do 1 Hypertenze.
Klinický případ č.1 Rizikové faktory :
Poruchy acidobazické rovnováhy
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Nádory jícnu Esophageální karcinom: Adenokarcinom (oblast distálního jícnu) Spinoceluární karcinom (oblast horních 2/3 jícnu) Pohlaví: výskyt 7x více.
Akutní koronární syndrom
Malnutrice Hejmalová Michaela.
Hluboká žilní trombóza a plicní embolie v graviditě
Ischemická choroba srdeční
Hodnocení novorozence
Žena a sport.
1 Komplikace endoskopických vyšetření a jejich právní dopad po vstupu do EU Doseděl J., NMSKB Mach J., ČLK.
Akutní cévní příhoda mozková
Odlišení recidivy cévní mozkové příhody od epileptického záchvatu
Zdravotní stav obyvatel v Ústeckém kraji RNDr. Jiří Skorkovský
MUDr. Jana Bělobrádková Diabetologické centrum FN Brno - Bohunice
Ošetřování nemocného s onemocněním cév
Syndromologie renálních chorob.
. CIVILIZAČNÍ CHOROBY.
Plicní hypertenze seminář Martin Vokurka duben 2005 Zkrácená internetová verze.
Acidobazická rovnováha
Arteriální hypertenze
Regulární analýza lékařských zpráv Jiří Semecký, EuroMISE Centrum Kardio
Obecná patofyziologie dýchacího systému
20. září 2006 Vyšetření dítěte s hypertenzí. 20. září krok – zjištění hypertenze  Pravidelné preventivní prohlídky zdravých dětí.  Pravidelné.
Prognostický význam gated SPECT myokardu a koronárního kalciového skóre u pacientů s diabetem resp. ledvinným selháním      Kamínek M, Metelková I, Budíková.
Systémová arteriální hypertenze
Srdce (Cor).
Bolest na prsou (na hrudi)
Studie ASCOT: změnila se léčba hypertenze?
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O NEMOCNÉHO S HLUBOKOU ŽILNÍ TROMBÓZOU
Kazuistika k poruchám AB rovnováhy, vody a minerálů.
Diferenciální diagnostika bolestí na hrudi
Námět: V. Danzig, II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK
Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek.
Klinicko-patologický seminář
Acidobazická rovnováha
Srdeční selhání Jan Malík Komplexní kardiovaskulární centrum VFN
Glomerulární onemocnění (nefritický a nefrotický syndrom) typové kasuistiky morfologický obraz MUDr. Zdeňka Vernerová, CSc., MUDr. Martin Havrda.
ABR, minerály, osmolalita M. Š olcov á BIOHEMA 2012.
Respirační Selhání Petr Waldauf, KAR, FNKV. Objemy respiračního systému eliminace CO2 rezervoir O2.
VY_52_INOVACE_50_KREVNÍ TLAK Základní škola Jindřicha Pravečka Výprachtice 390 Reg.č. CZ.1.07/1.4.00/ Autor: Bc. Petr Grossmann.
Malnutrice.
CMP je porucha v prokrvení mozkové tkáně
Ischemická choroba srdeční
Vyšetření krevního tlaku
Ischemická choroba srdeční I
Transkript prezentace:

Interaktivní kazuistický seminář Zkušební kazuistiky

Kazuistika I 19-letý pacient přijímán pro bolesti v bedrech, v levém třísle a pro otok levé dolní končetiny. Při fyzikálním vyšetření zjistíte otok levé dolní končetiny až do třísla, kůže je lividně zbarvená, na pravé dolní končetině je otok jen perimaleolárně. Kazuistika I/1

Otázky I Jaká je pravděpodobná příčina otoku LDK? Jaké diagnostické postupy byste použili k průkazu či vyloučení této diagnózy? Kazuistika I/2

Vyšetření žil UZ žil LDK: bez známek akutní žilní trombózy. CT angiografie žil břicha, pánve: Masivní, v oblasti duté žíly obtékaný trombus zasahující vysoko až k oblasti porty hepatis. Kaudálně se jen minimálně propaguje vpravo do společné iliky, vlevo ji však kompletně obliteruje, zevní ilika širší a v zobr. fázi se nesytí. Samostatný trombus v renální žíle. Kazuistika I/3

Laboratorní vyšetření   Na: 138 mmol/l [137..146], K: 3,8 mmol/l [3,8..5,0], Cl: 103 mmol/l [97..108], Albumin: 18,0 g/l [35,0..53,0], CB: 47,0 g/l [65,0..85,0] D-Dimer: 724 ug/l [0..190] Kazuistika I/4

Otázky II Pro co svědčí patologické hodnoty laboratorních výsledků a jaké mohou mít patofyziologické/klinické důsledky? Jaká další vyšetření byste provedli? Který z laboratorních parametrů nás nutí pomýšlet na trombózu? Musí mít pacient trombózu, když je tento parametr zvýšený? Když bude negativní, bude trombóza pravděpodobná? Jaké jsou rizikové faktory pro vznik žilní trombózy? Jaké má pacient a jaké byste vyšetřili? Kazuistika I/5

Kazuistika I pro učitele Výsledky jsou celkem jasné, je tam hypalbuminémie, měli by provést vyšetření proteinurie k potvrzení nefrotické syndromu. Možno diskutovat jeho příčiny. Zároveň vede k hyperkoagulačnímu stavu. Diskutovat D-dimery. Pacient má navíc genetickou trombofilii (diskutovat), konkrétně Leidenskou mutaci. Kazuistika I – pro učitele

Kazuistika II Pacient má tyto hodnoty vyšetření acidobazické rovnováhy: pH = 7,1 paCO2 = 9,6 kPa (72 mm Hg) paO2 = 8,6 kPa BE = -12 Kazuistika II/1

PCO2 torr Kazuistika II/2 Base Excess mmol/l -25 -20 -15 -10 -5 5 10 5 10 15 20 25 30 40 50 60 70 80 90 PCO2 torr Base Excess mmol/l pH=7,1 pH=7,2 pH=7,3 pH=7,37 pH=7,43 pH=7,5 pH=7,6 Akutní metabolická acidóza Akutní metabolická alkalóza respirační alkalóza Akutní Akutní respirační acidóza Ustálená metabolická alkalóza Ustálená metabolická acidóza Ustálená respirační alkalóza Ustálená respirační acidóza Kazuistika II/2

Otázky 1) O jako poruchu ABR se jedná? 2) Jaký je u nálezu podíl respirační a metabolické složky? 3) V jakém stavu je u dotyčné osoby respirace? Je porušena alveolární ventilace či difuze? 4) Pro jakou poruchu svědčí nedostatek bazí (negativní BE) ? 5) Čím v tomto případě může být negativní BE způsoben? 6) Jaká by na základě vašich závěrů měla být léčba? Kazuistika II/3

Kazuistika II – pro učitele Lze najít v nomogramu Kombinovaná Met a R acidóza Acidémie Hyperkapnie – porucha alveolární ventilace Hypoxémie – asi též z výše uvedeného Respirační insuficience II. typu Hypoxémie může způsobit laktátovou acidózu Diskutovat možné příčiny stavu, např. těžkou CHOPN. Porucha difuze či např. ARDS by vedly k hypoxémii/hypokapnii, ovšem může dojít k vyčerpání dýchacích svalů a následně též k poklesu alveolární ventilace. Léčebně kyslík, podpůrná ventilace Kazuistika II – pro učitele

Kazuistika III 35-letý pacient, 1 rok po akutním infarktu myokardu, přivezen záchrannou službou, protože se mu ve spánku udělalo špatně, cítil bušení srdce, točila se mu hlava. TK 80/50 mm Hg, úzkostný. EKG křivka je na obrázku. Kazuistika III/1

Otázky I Jaké jsou rizikové faktory ICHS? Navrhněte, proč pacient prodělal AIM již v mladém věku? Kazuistika III/2

Tabulka koronárního rizika následujících 10 let Kazuistika III/3

Koronární riziko Riziko ICHS je vyšší, než udává tabulka, u následujících skupin pacientů: nemocní s familiární hyperlipidémií nemocní s diabetem; riziko je u mužů přibližně dvojnásobné a u žen více než dvojnásobné nemocní s rodinnou anamnézou předčasného kardiovaskulárního onemocnění nemocní s nízkou koncentrací HDL; zde uváděné tabulky vycházejí z hodnoty HDL cholesterolu 1,0 mmol/l u mužů a 1,1 u žen nemocní s koncentracemi triglyceridů > 2,0 mmol/l Kazuistika III/4

Kazuistika III/5

Co může být příčinou obtíží pacienta? Proč má hypotenzi? Jaký je patologický nález na EKG? Jak může stav souviset s prodělaným IM? Jaká vyšetření byste ještě navrhli? Kazuistika III/6

Kazuistika III – pro učitele Mladý pacient má zřejmě závažné rizikové faktory, hyperlipidémii, je kuřák? Je diabetik? Je hypertonik? Nicméně AIM i po 30. roku věku se mohou objevit Jde o komorovou tachykardii, velmi slabou systolickou efektivitu myokardu, proto má hypotenzi, nízký srdeční výdej (zřejmě způsobuje točení hlavy). Pokud by byl dušný, mohlo by být městnání na plicích. Bolest by signalizovala možnost akutní koronární příhody. Doplnit např. kardiomarkery (CK-MB, troponin…) Po odeznění akutního stavu i další kardiologické vyšetření (echo…) Kazuistika III – pro učitele