RNDr. Evžen Stuchlík CSc. Chironomidae (Diptera) profundálu vysokohorských jezer (Vysoké Tatry, Slovensko) v různém stupni acidifikace Mgr. Jolana Tátosová RNDr. Evžen Stuchlík CSc.

původní chybí, přežívá jen Chydorus sphaericus Klasifikace tatranských jezer Vysokohorská jezera vzhledem ke své odlehlé poloze představují člověkem nenarušené přirozené biotopy. i zde se však projevily antropogenní vlivy v podobě dálkového atmosférického transportu látek (oxidy síry a dusíku, toxické organické a radioaktivní látky). Ty způsobily v 70. letech minulého století acidifikaci povrchových vod. Tatranská jezera byla v různé míře zasažena acidifikací také a podle hodnot alkalinity (A) jezerní vody byla rozdělena do tří skupin: Stupeň acidifikace pH A (ekv l-1) Chlorofyl – a (g l-1) Zooplantkon neacidifikovaná > 6,2 > 20 0,2 – 2 složení nezměněno acidifikací ohrožená 6,2 – 5,2 0 – 20 0 – 0,2 zcela chybí silně acidifikovaná < 5,2 < 0 > 2 původní chybí, přežívá jen Chydorus sphaericus

Cíle práce Makrozoobentos mediálu vysokohorských jezer tvoří především zástupci čeledi Chironomidae a řádu Oligochaeta. O larvách pakomárů je známo, že jejich taxonomické složení dobře odráží kyslíkové a potravní poměry v nádrži. Našim cílem bylo zjistit, zda se změny chemismu vody a biomasy planktonu vyvolané acidifikací projevily také u profundálních zástupců čeledi Chironomidae (Diptera) vysokohorských jezer.

METODIKA Sledovaných 17 jezer bylo vybráno na základě dřívějších studií a reprezentují skupiny jezer v různém stupni acidifikace a s různým typem povodí. S výjimkou Velkého Hincova plesa jsou všechna jezera bez rybí obsádky.

Tab.1. Morfometrie, chemické parametry vody a množství chlorofylu-a ve sledovaných jezerech (Kopáček et al., 2000) Typ povodí: R - skály, M – louky, DP - kosodřevina, F – forest Kód jezer: LAD = Ľadové, PUS = Pusté, ZKR = Zelené Krivánské, NTE = Nižné Terianske, VHI = Velké Hincovo, MHI = Malé Hincovo,VEL = Velické, VFU = Vyšné Furkotské, VWA = Vyšné Wahlenbergovo, NWA – Nižné Wahlenbergovo, VZ – Velké Žabie (Mengus.), BAT = Batizovské, STA = Starolesnianske, SES = Sesterské, SLA = Slavkovské, VTE = Vyšné Terianske, JAM = Jamské

METODIKA Sledovaných 17 jezer bylo vybráno na základě dřívějších studií a reprezentují skupiny jezer v různém stupni acidifikace a s různým typem povodí. S výjimkou Velkého Hincova plesa jsou všechna jezera bez rybí obsádky. Sediment byl odebírán na podzim v letech 1987 – 1991 pomocí drapáku Eckman – Birge (212,67 cm2), z každého jezera vždy 2 drapáky. Získaný materiál byl proprán na sítu 380 m a v polyetylenové láhvi fixován 4% formalínem.

VÝSLEDKY Profundální fauna jezer v různém stupni acidifikace abundance a počet taxonů larev pakomárů

VÝSLEDKY Profundální fauna jezer v různém stupni acidifikace abundance a počet taxonů larev pakomárů taxonomická struktura larev pakomárů

Tab.2. Klasifikace jezer podle pH jezerní vody a jejich polohy Přerušovaná čára uprostřed – hranice lesa V závorce je uveden počet jezer, které danou skupinu reprezentují = výskyt TNG = výskyt TNL = výskyt MPS = výskyt CHIR LEGENDA: PRO – Procladius sp. PSD – Pseudodiamesa nivosa TNG – Tanytarsus gregarius gr. TNL – T. lugens gr. CHIR – Chironomus sp. HTM – Heterotrissocladius marcidus MPS – Micropsectra sp. ZAL – Zalutschia tatrica PTN – Paratanytarsus austriacus cf.

VÝSLEDKY Profundální fauna jezer v různém stupni acidifikace abundance a počet taxonů larev pakomárů taxonomická struktura larev pakomárů dlouhodobé změny v druhovém složení larev pakomárů druhová skladba +/- nezměněna potvrzena Zalutschia tatrica v Sesterském a Chironomus sp. v Jamském a Slavkovském plese

ZÁVĚRY Celková abundance a počet druhů pakomárů v jezerech v různém stupni acidifikace počet larev pakomárů obývajících profundál tatranských jezer nezávisí na stupni acidifikace těchto jezer rovněž počet druhů pakomárů se v jednotlivých kategoriích jezer významně neliší oba dva parametry však vykazovaly negativní lineární závislost na maximální hloubce jezera, což může souviset s teplotními poměry u dna

ZÁVĚRY 2. Taxonomické složení larev čeledi Chironomidae v jezerech v různém stupni acidifikace taxonomické složení pakomárů se v jezerech v různém stupni acidifikace lišilo, a rozdíly byly zjištěny rovněž souvislosti polohou jezer larvy T. gragarius gr. se vyskytovaly pouze v silně acidifikovaných jezerech s větší koncentrací fytoplanktonu v silně acidifikovaných jezerech s velkým množstvím organických látek na hranici lesa a v dystrofních jezerech se vyskytovaly larvy rodu Chironomus larvy T. lugens gr. a larvy r. Micropsectra jsme nacházeli v neacidifikovaných jezerech a přežívaly i v acidifikací ohrožených jezerech s extrémně nízkými koncentracemi fytoplanktonu

ZÁVĚRY 3. Vliv acidifikace na taxonomické složení pakomárů vysokohorských jezer historické údaje o taxonomickém složení pakomárů mediálu jezer ve Vysokých Tatrách chybí porovnání našich výsledků a nejstarších existujících dat z 30. let minulého století, jejichž interpretace je vzhledem ke zvolené metodice obtížná, neumožňuje vyslovit jednoznačný závěr zda acidifikace ovlivnila druhové složení pakomárů v tatranských jezerech z paleolimnologické studie datovaného sedimentu silně acidifikovaného Starolesnianského plesa však vyplývá, že v minulosti přítomné larvy Tanytarsus lugens gr. byly nahrazeny larvami T. gragarius gr. K tomuto jevu došlo v období, kdy v jezeře prudce pokleslo pH a vzrostla koncentrace reaktivního hliníku

Stuchlík et al., 2002

Jamské pleso, září 2001, voda 8°C