Instituce v EU Vypracovaly: Robenková Pavlína Šmírová Lucie Tranová Aneta Zingopisová Adriana Instituce v EU

Evropská rada skládá se z nejvyšších představitelů výkonné moci (předsedové vlád a prezidenti) členských států EU - vydává strategická rozhodnutí, řeší otázky Společné zahraniční a bezpečnostní politiky schází se většinou 4x ročně v Bruselu na jednáních je vždy přítomen předseda Evropské komise

Kontrolní a soudní orgány Soudní dvůr Evropských společenství Soudní dvůr I. Instance Evropský účetní dvůr

Soudní dvůr Evropských společenství má za úkol zajistit, aby byl výklad evropského práva jednotný působí zde vždy po jednom soudci z každé členské země jsou voleni na 6 let obrací se na něj nejvyšší soudy členských zemí na daný problémem, často zde končí žaloby na nečinnost institucí EU nebo na provinění členských států proti právu ES (často fungují jako precedenty)

Soudní dvůr I. Instance zabývá se zpravidla žalobami podanými jednotlivci na rozdíl od soudního dvoru

Evropský účetní dvůr Je to „hlídací pes“ střežící, jak hospodaří instituce Unie, a jak jsou vynakládány prostředky na jednotlivé politiky.

Rada Evropské unie podílí se na tvorbě nařízení, směrnic, rozhodnutí či jiných norem sekundární legislativy tvoří ji ministři vlád členských zemí * na nejnižší úrovni jsou zřízeny pracovní skupiny, v nichž se projednává většina návrhů -> Výbor stálých zástupců(COREPER), v němž zasedají velvyslanci členských států při EU -> Rada EU hlasování jednomyslně nebo většinové rozhodování ,,kvalifikovaná menšina" - normy související s vnitřním trhem * hlavní rozhodovací orgán Unie* institut předsednictví EU *

Evropská komise komisaři mají podle Smlouvy vykonávat své funkce ,,zcela nezávisle a v zájmu Společenství" ,, vláda EU" tvoří ji 25 komisařů, včetně předsedy * každý komisař má na starosti svůj resort (sociální záležitosti, zaměstnanost,..) na výběru předsedy se podílí Evropská rada a Evropský parlament, schvaluje Rada EU funkční období 5 let hierarchicky členěná*

Další orgány se specifickými úkoly Evropský systém centrálních bank (ESCB) a Evropská centrální banka Evropská investiční banka (EIB) Hospodářský a sociální výbor (HSV) Výbor regionů Evropský ombudsman

Evropský systém centrálních bank (ESCB) a Evropská centrální banka sdružuje centrální banky členských zemí a Evropskou centrální banku (ECB) jeho hlavní úkoly jsou: provádění měnové politiky Společenství provádění devizových operací správa oficiálních devizových rezerv členských zemí podpora plynulého fungování platebních systémů ESCB je řízen orgány ECB, které mají rozhodovací pravomoci (Rada ECB, Výbor ředitelů) Rada ECB povoluje tisk nových bankovek eura

Evropská investiční banka (EIB) poskytuje půjčky na: rozvoj zaostalejších regionů modernizaci podniků vytváření nových pracovních míst   má přispívat k nerušenému rozvoji vnitřního trhu

Hospodářský a sociální výbor (HSV) jeho hlavním úkolem je poskytování konzultací Radě, Parlamentu a Komisi při tvorbě a schvalování právních norem může z vlastní iniciativy vydávat stanoviska k jakékoli záležitosti týkající se prvního pilíře EU vyžaduje-li to Smlouva o založení ES, musí Komise a Rada předložit Výboru k posouzení návrh právních norem mezi členy HSV nalezneme zástupce zaměstnavatelských svazů a odborů, zemědělců, obchodníků..

Výbor regionů i zde musí Komise a Rada předložit v určitých případech návrh nařízení či směrnice k posouzení Výboru regionů ve výboru zavedeném Maastrichtskou smlouvou zasedají hejtmani krajů, zastupitelé regionů a primátoři měst

Evropský ombudsman zabývá se vyšetřováním stížností na špatnou činnost orgánů EU občané EU mají právo si stěžovat u něj - jako veřejnému ochránci práv nemůže řešit stížnosti týkající se institucí členských zemí

Politiky EU 1) SPOLEČNÉ POLITIKY Společná obchodní politika V nich se členské země vzdaly své suverenity a přenesly rozhodovací pravomoci na unijní instituce Patří zde hlavně politiky, které jsou naprosto nezbytné pro hladké fungování vnitřního trhu nebo měnové unie v eurozóně Společná obchodní politika Společná zemědělská politika Společná dopravní politika Společná měnová politika

2) KOORDINOVANÉ POLITIKY Jsou oblasti, v nichž si unijní orgány dělí pravomoci s členskými zeměmi Do této politiky patří: Koordinace hospodářské politiky, hospodářská a sociální soudružnost, ochrana živ. prostředí, prům. politika, ochrana spotřebitele apod. Sociální politika, politiky v oblasti kultury, zdravotnictví, výzkum a vývoj, rozvojová politika apod.

Společná obchodní politika Zabývá se pravidly pro obchod členských států EU se třetími zeměmi, nikoli pro vzájemný obchod na vnitřním trhu. Při vyjednávání se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi Unii zastupuje Komise, na níž dohlíží Rada Evropské unie. Vyjednané podmínky Rada schvaluje zpravidla pomocí hlasování kvalifikovanou většinou.

Společná zemědělská politika Na zemědělství se stále vydává největší podíl finančních prostředků. Snaží se k udržení následujících cílu: Zajištění soběstačnosti v zásobování potravin Růst produktivity Garance stabilních příjmů zemědělců a zajištění jejich odpovídající živ. úrovně Stabilizace trhu Zajištění dodávek spotřebitelům za rozumné ceny

Společná dopravní politika Cílem je zajištění bezproblémové přepravy zboží a osob na společném trhu Původně byla do SDP zahrnuta jen železniční, silniční a říční doprava. Později také námořní a letecká doprava.

Společná měnová politika Klíčovou roli v této oblasti hraje Evropská centrální banka Hlavním cílem je pro země eurozóny udržení cenové stability v měnové unii. Klíčové úrokové sazby určuje rada ECB

Hospodářská a sociální soudružnost Vybrané koordinované politiky Hospodářská a sociální soudružnost Cílem je pomoc zaostalejším regionům při srovnávání kroku s vyspělejšími oblastmi. K těmto účelům byli unijní úrovni zřízeny zvláštní fondy.

Rozpočet unie