VĚTRNÉ MLÝNY

Součástí romantického Holandska jsou větrné mlýny. Vítr od severního moře se bez zábran prohání krajinou a roztáčí ramena mlýnů. Právě mlýny ukazují na bystrého ducha, odvahu, trpělivost a preciznost Holanďanů. Dokázali využít sílu větru, aby pracoval v jejich prospěch. Klasické a zachované větrné elektrárny můžeme vidět například v provincii Zuid Holland.

Představte si 11. století. Bez internetu, bez současného inženýrského vzdělání, bez vymožeností techniky, ... bez okamžitě dostupných informací o novinkách ve světě vědy a techniky z televize, z rádia, z novin, ... . K dispozici máte pouze svůj "selský" rozum, pozorovací talent, šikovné ruce a chuť najít způsob, jak si ulehčit vlastní práci.

A vymyslíte mlýn, který bude mlít obilí, kukuřici, řezat dřevo, drtit kamení, ... . To se stalo Holanďanům, ... a na svět přišly první větrné mlýny.

Obyvatelé si určitě museli připadat jako na kolotoči. Jeden z nejstarších typů je sloupcový mlýn. Má vysoký dřevěný domeček a ramena větrné růžice sahají téměř k zemi. Když se vítr opřel do lopatek, točil se i domeček. Obyvatelé si určitě museli připadat jako na kolotoči. 

Stojí jakoby na „kuří“ nožce a celý se otáčí, aby zachytil sílu větru v tom nejoptimálnějším směru.

Možná se občas někomu zatočila hlava, ale kukuřice byla umletá Možná se občas někomu zatočila hlava, ale kukuřice byla umletá. Potom ukotvili kolo silnými řetězy, aby otáčení domečku zastavili.

Wipmolen jsou konstruované podobně jako sloupcové mlýny, ale slouží k přečerpávání vody. Mají menší tělo a otáčí se kolem pevné jehlanovité základny.

  Aby se lopatky dobře otáčely, je na nich napnutá plachta, do které se opírá vítr. 

Lopatky se zastaví, když se plachta stáhne a vítr profukuje jen přes konstrukci.

První informace o mlýnech na přečerpávání vody jsou datovány na přelom 14. a 15. století. Značná část území Holandska byla/je pod úrovní hladiny moře a tak se stávalo pravidlem, že tyto oblasti byly často zaplavovány vodou. A možná právě pud sebezáchovy přinutil Holanďany použít rozum. Výsledkem bylo budování systémů na přečerpávání vody, vysušování půdy, vznik nových zemědělských ploch a regulování záplav.

Vynálezce Jan Adriaancz v 16 Vynálezce Jan Adriaancz v 16. století vymyslel Leebbwater systém, který využívá obvodový kanál okolo vodní plochy (jezera) a větrné mlýny jako přečerpávací stanice. Využil sílu větru, aby roztáčel větrné mlýny a poháněl mechanismus turbíny. Mlýny čerpaly vodu z jezera do obvodového kanálu a tak měnily jezero na úrodnou zemědělskou půdu.

Kinderdijská soustava19 mlýnů (v Zuid Holland nedaleko Dordrechtu) je právem zapsaná na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

ve městě Kinderdijk-Elshout Mlýnská síť ve městě Kinderdijk-Elshout

Kanály, rezervoáry, čerpací stanice, administrativní budovy a větrné mlýny sloužící k vysoušení a zavlažování. Na seznamu UNESCO od roku 1997

Samozřejmě, že mlýny lidem sloužily a slouží (dnes už výjimečně) jako místo k bydlení.

Okolo jsou malá políčka, ovocné stromy, …

  Ženy si zakládají na květinových záhonech …

  Muži se starají o okolí „domu“, myjí okna, …

Tradiční dřeváky stojí před dveřmi.

Přijímáme pozvání a vcházíme dovnitř chodbou s odkládacími poličkami.

Kuchyň, jídelna a obývací pokoj jsou sice velmi těsné …

… ale s kompletním zařízením.

Malý čtenářský koutek, křesla, knihovnička a okno k pozorování krajiny z výšky větrného mlýna.

„Útulné“ postýlky pro děti i dospělé …

  Spát se chodilo s ukolébavkou točících se hřídelí a převodových kol, která zpívala píseň o zkrocení větru a vody.

V současnosti dále pokračuje systém vysušování půdy, na které vznikají nová města. Dokonce je zde snaha o vybudování nového rekreačního střediska na ostrově v moři, který vznikne vysušením. Ale to už by bylo o jiné technologii vysušování.

A mlýny? Ty se přesunuly na zlaté dno v národní historii Holandska. Větrné mlýny měly kromě mletí, vysušování ještě jednu důležitou úlohu. Plnily funkci orientačních budov. Procházíme-li krajinou Holandska bez kopců setkáváme se s nimi velmi často. K orientaci nám v současné době slouží navigační systém GPS.   Ty se přesunuly na zlaté dno v národní historii Holandska. A mlýny?

Větrný mlýn je zařízení, které dokáže přeměňovat energii větru na kinetickou energii (rotujících lopatek). V Holandsku a mnoho jiných zemí světa se používá k mletí obilí, lisování oleje a pumpování vody. Výhodou a skutečností je, že je vítr obnovitelný zdroj energie. V Holandsku je bezvětrno pouze 6 dní v roce. Vane tu silný vítr.

Mlýn sloupcový - dřevěný mlýn, který se celý natáčí proti směru větru podle svislé osy, tvořené pevným dřevěným sloupem.

Mlýn holandský - je pevná (většinou zděná) stavba, na kruhovém půdoryse, kde se natáčí s vrtulí pouze střecha.

Vodní kolový mlýn - je poháněný proudem vody Vodní kolový mlýn - je poháněný proudem vody. Energie proudící vody je přenášena na hřídel prostřednictvím vodního kola která je i základem mlýnu. Existují další různé konstrukce a způsoby pohonu vodního kola (různé typy mlýnu).

Moderní mlýn - nejmodernějším druhem mlýnů jsou větrné elektrárny, které se dnes používají k výrobě elektřiny. Takové turbíny mohou dosahovat výkonu až 6 MW. K ní je pak připojen elektrický generátor. http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/vitr/flash-model-jak-funguje-vetrna-elektrarna.html