Mgr. Josef Ledvoň, 2010 Společenskovědní seminář Psychologie Co to je? Čím se zabývá? Jaká je náplň práce psychologa? Mgr. Josef Ledvoň, 2010 Společenskovědní seminář

Řecké slovo „psyché“ (duše) – „logos“ (slovo, věda) Psychologie - věda Psychologie je společenská věda, která se zabývá duševními jevy, snaží se porozumět chování, jednání a prožívání lidí, předvídat a formulovat je. Studuje vnitřní prožívání a vnější chování lidí… Řecké slovo „psyché“ (duše) – „logos“ (slovo, věda) Vznik moderní psychologie- r.1879- něm. psycholog Wundt založil psychologickou laboratoř, kde experimentoval … INTROSPEKCE: Wundt a jeho studenti trávili hodiny posloucháním metronomu. Měnili rychlost úderů i délku tikání. Pokaždé důkladně zkoumali své pocity . Zjistili, že některé stavy jsou příjemné a jiné nepříjemné. Rychlé údery = pocit vzrušení, pomalé uklidnění; prožívají mírné napětí před každým ťuknutím a mírné pocity úlevy po něm. Zkoumali vjemy a pocity, které vyvolávají zvuky, světlo, barvy a další podněty. Wundt pozoroval viditelné reakce studentů…

Psychologie - historie Hippokratés (460 př. n. l. – 377 př. n. l.) – antické Řecko, temperament lidí: sangvinik, cholerik, flegmatik, melancholik … R. Descartes (17. st.) – vědomí: „Myslím, tedy jsem.“ F. Bacon, J. Locke (16. - 17. st.) - úloha a význam smyslového vnímání na psychickou činnost…

Psychologie - význam 1. Poznávat lidi 2. Vysvětlovat chování a prožívání lidí 3. Předvídat pravděpodobný vývoj 4. Působit na lidi (výchova, prevýchova, poradenství, atd.) 5. Uspořádat podmínky, ve kterých lidé žijí, učí se, pracují 6. Lépe poznávat sebe sama pro lepší způsob učení, práce, života

Psychologie - úlohy

Psychologie - úlohy

Psychologie - metody 1. Pozorování - introspekce (sebepozorování) a extrospekce (pozorování druhých) 2. Experiment - uměle navozené podmínky, ve kterých zkoumáme reakce člověka 3. Rozhovor 4. Dotazník - otázky písemně, tematicky (např. hodnoty) 5. Anamnéza - poznávání životopisu člověka (podmínky, vlivy prostředí, . . . ) 6. Metoda analýzy produktu činnosti (např. grafologie), 7. Psychologické testy

Psychologie - metody

Efekt primárnosti - experiment Luchins (in Hovland et al., 1957) Experiment: Pokusné osoby četly 2 odstavce textu o jistém Jimovi. První odstavec popisoval jeho chování tak, aby odpovídalo introverzi. Druhý odstavec pak popisoval jeho chování tak, aby odpovídalo extraverzi. 1. skupina p.o. četla odstavce v pořadí 1-2, druhá v pořadí 2-1. 1. skupina p.o. pak popsala Jima jako introvertního, 2. skupina jako extravertního.

Psychologie - úlohy

Psychologie - psychika Biologicky dána: - nervovou soustavou (mozkem) - dědičností (vrozené vlohy, předpoklady, dispozice): temperamentu, inteligence, tělesné znaky, nemoci (i duševní) - vliv dědičnosti je značný. - žlázami s vnitřní sekrecí = hormony přímo do krve - biologické potřeby (žízeň, atp.) - tělesný stav (únava, nemoc), růst organismu

Bez lidské společnosti nevzniká opravdová lidská psychika! Psychologie - význam Sociálně dána: - lidé a vztahy k nim - rozhodující jsou osobní vztahy, matka a dítě - citová deprivace (ochuzení) má trvalý dopad na osobnost - vztah k sociální skupině (rodina, třída, parta) - vztahy mezi skupinami (sportovní kluby, atp.) - vliv skupiny na jednotlivce - člověk je vždy součástí skupiny, - společenské normy, - kultura Bez lidské společnosti nevzniká opravdová lidská psychika!

Psychologie – sociální vliv Eshův experiment (1951) Solomon Esh provedl sérii experimentů, které demonstrovaly sílu konformismu ve skupinách. Lidem, kteří se experimentu zúčastnili, bylo řečeno, že jde o experiment, který má za úkol prověřit zrak. Do skupiny byli zařazeni současně jak skutečně prověřovaní lidé, tak "nastrčení pokusní králíci". Byly jim zadávány jednoduché otázky týkající se délky několika linií a "nastrčení pokusní králíci" poskytovali shodné, vědomě lživé odpovědi. Při tom 32% skutečně prověřovaných lidí lživá tvrzení podporovali. Když odpovídali pravdivě, cítili se velmi nepříjemně. Experiment prokázal, že mnozí z nás jsou ochotni přijmout společný názor většiny jako jedinou a nezvratnou pravdu.

Psychologie - obory Příklady: obecná psychologie sociální psychologie vývojová (ontogenetická) psychologie psychologie osobnosti psychopatologie neuropsychologie

Psychologie - úlohy

Psychologie – v životě psychologie zdraví (psychohygiena) poradenská psychologie pedagogická psychologie psychologie práce řízení soudní psychologie psychologie sportu vojenská psychologie psychologie trhu a reklamy

Psychologie – pojmy Psychika - osobnost se skládá z prožívání a chování Vědomí - uvedomělé bytí člověka; vnitřní, subjektivní prožívání - vědomá část psychiky; uvědomování si duševních zážitků; vědomí je nejvyšší formou psychiky Nevědomí = ne plně uvědomovaná část psychiky

Psychologie – pojmy Prožívání - souhrn psychických procesů a stavů, jako vjemy, představy, emoce (city), procesy řešení problému, rozhodování, vybavování z paměti Cítění - umožňuje cítit - vnímat city a emoce Snahy se projevují v motivaci a vůli

Psychologie – pojmy Chování - vnější projev prožívání (psychiky); lze pozorovat, registrovat, měřit. Zahrnuje též výrazové pohyby, jako mimiku, gestikulaci…

Psychologie - úlohy

Psychologie – poznávání Smyslový vjem - je odrazem jednotlivých vlastností předmětu a jevu v psychice (barvy, chutě, tóny, zvuky, chlad, atd.). Prostřednictvím smyslových orgánů. 1. receptor přijímá podněty a zpracovává je do podoby vzruchu (soustava buněk odpovídající na mechanické, chemické nebo světelné podněty) 2. nervové dráhy vedou vzruchy do mozku 3. zpracování vzruchu (příslušná část mozku)

Psychologie – poznávání Smyslový vjem - základní druhy: 1. zrakový, sluchový, čichový, chuťový 2. dotykový 3. chladu a tepla 4. bolesti 5. pohybový (pohyb a poloha jednotlivých částí těla) 6. interoceptivní (změna ve funkci a stavu orgánu)

Psychologie - úlohy

Psychologie – vnímání Vnímáme (jde o psychický proces): 1. tvar a velikost 2. prostor 3. hloubku 4. pohyb 5. čas - na to není orgán (smysl), clověk vnímá na základě změn kolem sebe i fyziologických procesů) je velmi subjektivní 6. meziosobní

Meziosobní vnímání Zimbardo (1971) - experiment prováděný na Stanfordské univerzitě (USA). Některým studentům přidělena role „vězňů“, jiným „dozorců“. Role dozorců udělala ze studentů po několika dnech surové bachaře. Když si mysleli, že nejsou sledováni, dopouštěli se krutostí na „vězních“. Ne všichni se chovali sadisticky, ale ti „slušní“ nikdy nevystoupili proti chování „zlých“. Za kruté chování nenesly vinu osobní predispozice, ale svůdnost moci, která je v některých prostředí s rolí spojená.

Fyzická atraktivita - experimenty Spojení krásy s talentem Stereotyp - krásní lidé jsou talentovanější Experiment: Středoškolští studenti měli hodnotit eseje napsané studentkami. Přiložena fotografie autorky. Když se autorka jevila posuzovateli jako atraktivní, měl tendenci ji dát lepší známku. (Landy and Sigall, 1974)

Fyzická atraktivita - experimenty Clifford a Walster (1943) nechali učitele z 400 škol, aby si prostudovali hodnocení určitých dětí. K tomuto hodnocení byla přiložena fotografie atraktivního nebo neatraktivního dítěte (dívky či chlapce). Učitelé posuzovaly atraktivní dítě (dívky i chlapce) jako bystřejší a inteligentnější než neatraktivní děti. Dion a kol. (1972). Pokusné osoby ochotně souhlasily s tím, že neatraktivní dítě spáchalo trestný čin, avšak byly méně ochotny akceptovat, že trestný čin spáchalo atraktivní dítě.

Psychologie – vnímání Proces vnímání - vnímání není pouhým otiskem skutečnosti do psychiky, ale složitým psychickým procesem!

Psychologie - úlohy

Psychologie – fantazie Představivost a fantazie - názorný obraz předmětu a tvaru, které v daném okamžiku nevnímáme. Nejde o vytváření z ničeho, základem je naše zkušenost, vjemy a paměťové představy. Fantazie - druhy: tvůrčí (konstruktivní) - vytváření nových představ (umělecká tvorba, vynálezy, atp.). Rekonstrukční - představy na základě slovního popisu (představím si New York, kde jsem nikdy nebyl).

Psychologie – myšlení Myšlení - nejvyšší poznávací funkce člověka! Člověk proniká do podstaty, odhaluje souvislosti, vztahy, řeší problémy, vytváří nové poznatky. Formy myšlení: 1. pojem - mentální reprezentace určité skupiny objektu vystihující jejich podstatné znaky 2. výrok (soud) - něco tvrdíme o objektu (ryba žije ve vodě) 3. úsudek - výrok vyplývající z předchozích (voda v bazénu je teplá - vzduch je studený - voda je vyhřívaná)

Psychologie – „jsem…“ Vývoj seberealizace Orientace sebepojetí i výchozí aspekty seberealizace procházejí během vývoje určitými zákonitými proměnami. Proměny sebezažívání „motivačně – poznávací stránky Já“ výstižně vyjadřují následující heslovité parafráze: batole – „Jsem to, co mohu svobodně dělat!“ předškolní věk – „Jsem to, co učiním!“ dětství – „Jsem to, co dovedu!“ dospívání – „Jsem to, čemu věřím!“ raná dospělost – „Jsem to , co miluji!“ střední dospělost – „Jsem to, co poskytuji!“ zralá dospělost – „Jsem to, co po mně zůstane!“

Psychologie – řeč Prostřednictvím řeči člověk přemýšlí a vyjadřuje myšlenky. Je nástrojem (prostředkem) komunikace (verbální). Slouží k vzájemnému styku (komunikaci), působení (prosbou, výzvou, příkazem, zákazem), dorozumění, sdělování a předávání zkušeností. Řeč rozlišujeme na vnitřní a vnější (písemná, hovořená).

Psychologie - úlohy

Psychologie – pozornost Pozornost je psychický stav projevující se soustředěním vnímání a dalších psychických procesů na jeden jev (jednu činnost). 1. Bezděčná pozornost je podmíněna změnou prostředí, nečekaným zvukem, světlem, pohybujícími se předměty… 2. Záměrná pozornost závisející na cíli a volním úsilí. Slouží k upoutání pozornosti na delší čas…

Psychologie – paměť Paměť je zásobárna (sklad) poznatků a informací, odraz minulého prožívání a chování ve vědomí člověka. Lidská paměť je vlastnost a soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení. Křivka zapomínání - po 19 minutách zapomene 41,8 % naučeného; po 24 hodinách 66,3%, po 1 měsíci 75%

Psychologie – smysl bytí  Celkové pořadí prvních deseti nejfrekventovaněji uváděných „smyslů existence“ bylo: vlastní blaho (majetek, příjemný život, jídlo-pití) seberealizace (sebevýchova, vzhled, úspěch) rodina (láska, založení rodiny, děti, domov) hlavní zaměstnání (vzdělání, studium, povolání, práce) kolektiv (přátelství, skupinové vztahy, sociální úkoly) zájmy (vědění, věda, záliba, sport, cestování) prožitky (touha něco prožít, příroda, umění) služba, přesvědčení (náboženství, politika, reformy) vitální potřeby (zdraví, sebezáchova v nouzi) jiné (nezralé a rozporné údaje)

Psychologie – city Podstatným znakem je příjemnost × nepříjemnost, přitahování × odpuzování, atp… City = emoce. Nálada je citovým stavem - hodiny až dny. Prožívání stavu - jak se člověk cítí (nálada) Prožívání vztahu - líbí × nelíbí

Psychologie – city City - základní znaky: 1. polarita - (láska × nenávist) 2. smíšenost - můžeme prožívat protichůdné city zároveň (i k jednomu předmětu, objektu) 3. neopakovatelnost 4. nakažlivost - převládající city se přenášejí z okolí na jedince 5. pestrost trvání citu - cit může trvat okamžik i celý život

Psychologie – city City - základní druhy: 1. tělesné 2. citové reakce - např. hněv - až afekty (bouřlivé) 3. citové stavy - nálada 4. citové vztahy - např. láska - až vášně (silné) 5. vyšší : (a) intelektuální - city při poznávání skutečnosti a řešení problému (b) estetické - prožívání krásy přírody nebo uměleckého díla (c) etické - uspokojení z dobrého činu, pocit viny (d) sociální - spolucítění s druhými lidmi

Psychologie – city City - vnější projevy: 1. pohyby obličeje - mimika (smích, údiv, pláč) 2. pohyby celého těla - pantomimika 3. zabarvení hlasu 4. Změny funkcí vnitřních orgánů (pot, bušení srdce, zrychlený dech, zrudnutí)

Psychologie - úlohy

Psychologie – vůle, motivace Vůle - označuje psychické procesy a vlastnosti, které zajišťují řízení činnosti a dosahování cílů Motivace - lat. moveo - hýbám - vyjadřuje hybné síly chování, činitele chování Proč je člověk aktivní? Proč je jeho aktivita zaměřena jistým směrem? Jaký má jeho aktivita pro tohoto člověka smysl?

Psychologie – vůle, motivace Potřeby dle Maslowa: základní fyziologické potřeby potřeby bezpečí sociální potřeby potřeby uznání potřeby seberealizace, sebenaplnění

Psychologie – potřeby Základní biologické potřeby: Dostatek kyslíku Nasycení Uhašení žízně Vyprazdňování Optimální tělesná teplota Vyhýbání se bolesti Odpočinek a spánek Sex Mateřský pud

Psychologie – postoje Moje vlastní rodina je oproti jiným ... Přečtěte si každou z následujících nedokončených vět a pokuste se ji na zvláštní papír hned za její číslo stručně doplnit první myšlenkou, která vás napadne. Pracujte co nejrychleji a bez dlouhého rozvažování. Moje vlastní rodina je oproti jiným ... Myslím, že otcové by se měli více ... Já a moje matka se většinou ... Lidé si vzájemně obyčejně ... Nelíbí se mi, že lidé ... Práce je pro mne ... Největší chybou vedení naší fakulty je ... Moji spolužáci ... Myslím, že povinnosti jsou ... Kdyby se mi studium nedařilo, ... Ve svém volném čase nejraději ... Myslím, že umění lidem ... O prázdninách je nejlépe ... Mou největší touhou je ... Myslím, že můj život byl ...

Psychologie – postoje  Uvažte nyní, co vypovídá vaše reakce o jednotlivých postojích i jejich skupinách. Souvisí to zpravidla i s širším charakterem adaptovanosti v té které oblasti: postoj k rodině otci matce lidem jejich nedostatkům postoj ke studiu nadřízeným spolužákům povinnostem vlastní výkonnosti postoj k zájmovému zaměření kultuře formám regenerace sil k vlastní budoucnosti minulosti

Psychologie - úlohy

Psychologie - úlohy

Sympatie - experiment Je nám sympatický ten, o kterém víme, že jsme mu sympatičtí. Na tom, jak hodnotíme sami sebe také závisí to, jak je nám sympatický ten, který vůči nám projevuje náklonnost. Experiment - Walster (1965): Studentka čekala v místnosti na „experiment“. Vstoupil atraktivní student, začal si s ní povídat a případně ji pozval na schůzku. Pak začal „experiment“ - studentka měla vyplnit dva písemné testy. Polovině pokusné osob (studentek) řekl experimentátor, že jejich výkon byl velmi špatný (aby se cítily deprimované), druhé polovině pak, že jejich výkon byl dobrý. Pokusné osoby pak měly za úkol hodnotit pět lidí podle jejich fyzické přitažlivosti. Jedna z osob byl student z čekárny. Ty studentky, které se cítily deprimované, hodnotily svého obdivovatele jako atraktivnějšího než ty, které se po testu cítily dobře.

Psychologie osobnosti Co si představujete pod pojmem OSOBNOST? Osobnost je individuální spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů každého jedince. Je utvářena ve vztazích mezi lidmi, prostředím a společností. Osobnost se vždy projevuje jako celek. 

Osobnost Psychické vlastnosti osobnosti: Mezi vlastnosti osobnosti patří: temperament, schopnosti, charakter, motivy, postoje, volní vlastnosti…

Centrální rysy H. Kelley (1950) - experiment Studenti dostali nového učitele. Před tím, než začala výuka, studenti byli seznámeni s krátkým životopisem učitele. První polovina studentů v životopisu učitele obdržela informaci, že je “spíše chladný člověk“, zatímco druhá polovina informaci, že je “spíše vřelý člověk“. Po skončení kurzu měli studenti tohoto učitele písemně zhodnotit. Studenti, kteří byli informováni, že je učitel „vřelý“, jej hodnotili jako více společenského, ohleduplného a celkově dobrého než druhá skupina studentů. Z této první skupiny se také 56% studentů aktivně účastnilo různých diskusí, zatím co z druhé skupiny tak činilo pouze 32% studentů. Informace o tomto jednom rysu změnilo vnímání a hodnocení učitele.

Psychologie – „já“ „Kdo jsem já?“ R. H. Turner zkoumal určité aspekty sebereflexe tím, že zadal úkol: během krátkého časového úseku 20x písemně odpovědět na otázku „Kdo jsem Já“.   V deseti stručných formulacích odpovězte na otázku „Kdo jsem já?“

Psychologie – „já“ Nyní si u svých sebecharakteristik očíslujte pořadí, v jakém vás napadaly, a přiřaďte je k následujícím kritériím, vyplyne vám tak, kterou oblast ve vlastním „sebepopisu“ stavíte do popředí. Mohlo by vám to navíc napovědět, která vrstva v hierarchické struktuře osobnosti je u vás obzvlášť dominantní či aktuální. 0.    Základní charakteristiky: jméno, pohlaví, rasa, národnost, bydliště 1.1. Fyzické charakteristiky: vizáž, zdravotní stav, hodnocení schopností 1.2. Emocionalita: optimizmus, nespokojenost, neurotické příznaky 1.3. Konativní charakteristiky: volní vlastnosti, vitalita, pocity únavy a stáří, motivace, averze 2.1. Charakteristiky kvalifikace: stupeň vzdělání, kompetentnost, kulturní dědictví 2.2. Postojové aspekty: názory přejaté od jiných, politické názory a činnosti, oceňování či negování něčeho 2.3. Role a členství: členství ve skupině, role ve skupině 3.1. Jáské sebehodnocení: kvalita sebehodnocení, hodnocení vlastního údělu 3.2. Znaky sebepojetí: povahové vlastnosti, morální vlastnosti 3.3. Orientace seberealizace: zájmy a záliby, plány, cíle, perspektivy, hmotné statky a socioekonomický status 4.1. Člověk a svět: světový názor, hodnotová orientace, smysl existence

Psychologie - úlohy

Typologie osobnosti Řecký lékař Hippokrates (5.-4. stol. př.n.l.), později ji upravil lékař Galenos (2.stol.n.l.) Rozlišuje čtyři tělesné šťávy (jejich poměr určuje reakci na okolí) a vytváří 4 typy: sangvinik – krev (sanguis) cholerik – žluč (cholé) flegmatik – sliz (phlegma) melancholik – černá žluč (melancholé)

1. Hippokratova teorie Sangvinik – živý, čilý, rychle reaguje, snadno se nadchne – netrpělivý Flegmatik – pomalý, rozvážný, klidný, spolehlivý, tolerantní – méně pružný a pohotový, někdy nerozhodný, netečný Cholerik – schopný pracovat s velkým vypětím, iniciativní – nevyrovnaný, proměnlivé nálady, nesnášenlivý, neovládající se Melancholik – vyrovnané tempo, smysl pro pořádek, pečlivost – podceňuje své schopnosti, těžce prožívá neúspěch, přecitlivělý, plachý

Hippokrates a Galenos: sangvinik – živý až nestálý – převažuje krev cholerik – prudký a vznětlivý – převažuje žluč melancholik – smutný – převažuje černá žluč flegmatik – malá citová vzrušivost – převažuje hlen

Hippokrates a Galenos: Cholerik Silně vzrušivý, sklon k výbuchům hněvu a k agresi, těžko se ovládá, reaguje často impulzivně, nerozvážně Netrpělivý, panovačný, vyžaduje často od jiných ústupky Egocentrický, soužití s ním obtížné Flegmatik Emočně celkem vyrovnaný, navenek lhostejný (stálost, vcelku spokojenost, klid až chladnokrevnost či apatie), vzruší ho jen velmi silné podněty Hlubší vztahy jen k vybraným osobám Spíše pasivní, bez velkých životních požadavků, ambicí, nemá rád změny

Hippokrates a Galenos: Melancholik Vyznačuje se hlubokými prožitky, spíše pesimismem a strachem z budoucnosti Usiluje o klid, nesnáší vypjaté situace, vzruchy, hlučnost City trvalé, intenzita se neprojevuje navenek, žije spíše vnitřně, obtížně navazuje kontakty Sangvinik Přizpůsobivý, rychlé doznívání zážitků, rychlé změny zaměření Přiměřená reaktivita (na slabé podněty reaguje slabě, na silné silně) Emočně vyrovnaný, optimistický, nestálý, lehkovážný, prožitky spíše mělké

Psychologie - úlohy

2. Jungova teorie zábavný, praktik, realista, otevřený, bezprostřední, Extravert – obrácený navenek, společenský, zábavný, praktik, realista, otevřený, bezprostřední, důvěřivý, snadno navazuje kontakt Introvert – obrácený dovnitř, tichý, nemluvný, nenápadný, zamlklý, plný zábran, izolovaný, nepraktický, nejistý, opatrný, špatně se přizpůsobuje

Experiment Experiment: Luchins (in Hovland et al., 1957) Pokusné osoby četly 2 odstavce textu o jistém Jimovi. První odstavec popisoval jeho chování tak, aby odpovídalo introverzi. Druhý odstavec pak popisoval jeho chování tak, aby odpovídalo extraverzi. 1. skupina p.o. četla odstavce v pořadí 1-2, druhá v pořadí 2-1. 1. skupina p.o. pak popsala Jima jako introvertního, 2. skupina jako extravertního.

3. Kretschmerova teorie Podle určitých rysů těla vypracoval typologii osobností a nemocí, které tyto osobnosti ohrožují - vychází ze vztahu mezi tělesnou konstitucí a temperamentem ■ pyknik - menší zakulacená postava, slabé svalstvo, kul. hlava, vyklenuté břicho → střídá nálady, otevřený, společenský, realistický; - maniodeprese ■ astenik - vysoký, štíhlý, úzká ramena, slabé svalstvo, ostrý profil → uzavřený, jednostranně zaměřený, idealista, málo přizpůsobivý; - schizofrenie ■ atletik - výrazné svalstvo, široký hrudník, menší lebky s protáhlým obličejem → klidný, přizpůsobivý, těžkopádný - žádný sklon k některým z duševních onemocnění

Kretschmer

Fyzické atributy a vnímání Wilson (1968) Experiment: totožná osoba byla jednou představena pokusným osobám jako student X. z Cambridge …. až profesor X. z Cambridge. Pokusné osoby pak měly odhadnout výšku této osoby. Čím byl společenský vyšší status hodnocené osoby, tím jí p.o. považovaly také za fyzicky vyšší. Existuje mnoho dalších důkazu pro toto pozorování.

Výška postavy a možné souvislosti Výzkum M. Gladwella (2005) – jak vypadají ředitelé 500 nejvýznamnějších firem v USA: běloši, muži, vysocí (6 stop a výše). V populaci USA je okolo 14,5% mužů vysokých 6 stop či výše Mezi řediteli společností je počet takto vysokých mužů 58% Automaticky spojujeme vůdcovství s impozantní postavou. Výzkum souvislosti s výškou postavy a dosaženým platem. Výška jednoho palce (=2,54 cm) odpovídá 789$ ročního platu. Muži, kteří jsou 6 stop vysocí, vydělávají průměrně o 5 525$ více než muži vysocí 5 stop. T.A.Judge a D.M. Cable (2004). The effect of physical height on workplace success and income: Preliminary test of a theoretical model. Journal of Applied Psychology, 89,3, 428-441.

Psychologie - úlohy

4. Eyseneckova teorie

5. Sprangerova teorie a) teoretický typ b) ekonomický typ c) estetický typ d) sociální typ

5. Sprangerova teorie e) mocenský typ f) náboženský typ a) teoretický typ b) ekonomický typ c) estetický typ d) sociální typ e) mocenský typ f) náboženský typ

Psychologie - úlohy

6. Gretzova teorie Vůdčí typ rozhodný energický nezávislý DIKTÁTOR já jsem OK vy nejste OK dogmatici vždy mají pravdu VÝKONNÝ TYP já jsem OK vy jste OK společenští zdvořilí Vůdčí typ rozhodný energický nezávislý Přátelský typ orientován na jiné citlivý spolupracující Nepřátelský typ orientován na sebe necitlivý nespolupracující SOCIABILNÍ TYP já nejsem OK vy jste OK upovídaní zřídkakdy iniciativní Podřízený typ nerozhodný pasivní závislý BYROKRAT já nejsem OK vy nejste OK neriskují nevybočují z davu

Psychologie - úlohy

Psychologie - úlohy