Implementace směrnice o požadavcích na rozpočtové rámce členských států Lubomír Chaloupka Smilovice - 5. prosince 2011
1. Směrnice Rady 2011/85/EU Minimální požadavky na fiskální rámce členských států umožňující zajistit konzistentnost mezi národními fiskálními politikami a ustanoveními o rozpočtové disciplíně vyplývajícími ze Smlouvy Forma směrnice byla zvolena proto, že členským státům na rozdíl od nařízení ponechává dostatečnou míru volnosti při volbě způsobů, kterými naplní jí vymezené požadavky Členské státy jsou povinny v pro transpozici vymezeném období (do ) do svých národních právních řádů přijmout pravidla implementující směrnici Po uplynutí transpozičního období může EK iniciovat tzv. vymáhací řízení (infringement proceedings) před Evropským soudním dvorem – nebyla-li směrnice řádně transponována
V průběhu roku 2012 EK vydá zprávu o dosaženém pokroku, samotná směrnice bude revidována v roce Pracovní skupina pro ekonomické řízení vedená prezidentem Hermanem van Rompuyem zvolila tzv. dvoustupňový přístup kombinující zveřejnění právně závazného textu pokrývajícího základní parametry fiskálních rámců a nezávazného procesu peer review prováděných v rámci Výboru pro hospodářskou politiku (EPC). Zatímco směrnice vymezuje obecné požadavky, v rámci vzájemných hodnocení jsou zkoumána specifika jednotlivých zemí a pozornost je věnována i tématům neupraveným směrnicí. Žádný z členských států není v situaci, že by nemusel pro dosažení souladu se směrnicí přijmout žádná opatření, nicméně implementace bude probíhat v jednotlivých zemích s rozdílnou intenzitou (reformy vs. dílčí úpravy).
SMĚRNICE EU O ROZPOČTOVÝCH RÁMCÍCH EPC PEER REVIEW CÍL Úprava národních rámců tak, aby splňovaly minimální požadavky Zdokonalení národních rámců tak, aby dosáhly požadovaných parametrů NÁSTROJUstanovení směrniceRady a doporučení přijatá EPC ZAMĚŘENÍ Jednotný přístup pro všechny členské státy Specifický přístup (country-based) PRÁVNÍ ZÁVAZNOSTZávaznáDobrovolné PŮSOBNOSTOmezena na ustanovení směrniceNeomezená VYMAHATELNOST Možnost tzv. infringement procedury po uplynutí transpozičního období Vzájemný tlak při pravidelném hodnocení národních rámců SÍLAPrávní jistota a rovné zacházeníFlexibilita RIZIKA Přístup založený na nejmenším společném jmenovateli Nerovný přístup
2.1 Účetnictví a statistika 2.2 Prognózy 2.3 Numerická fiskální pravidla 2.4 Střednědobé rozpočtové rámce 2.5 Transparentnost veřejných financí a komplexnost rozpočtových rámců 2. Oblasti upravované směrnicí
2.1 Národní systémy veřejného účetnictví a statistik Zajištění přesných, včasných a úplných dat dle ESA 95 Základní předpoklad pro fungování fiskálního dohledu na úrovni EU – téma, které se projevilo na počátku krize; klíčové je vymezení vládního sektoru a zajištění kontroly kvality dat. Veřejné účetnictví všech úrovní vládního sektoru má být předmětem pravidelných auditů – (interních i externích) EK do konce roku 2012 prověří vhodnost zavedení IPSAS pro členské státy EU Zveřejňování hotovostních fiskálních dat – ústřední vláda, fondy sociálního zabezpečení (měsíční báze, se zpožděním 1 měsíc); místní vláda (čtvrtletní báze, zpoždění 1 čtvrtletí) Časové řady hotovostních dat mohou dle Eurostatu objevit postupy zasluhující bližší pozornost – v ESA 95 se mohou projevit se zpožděním; studie ECB ukazují, že využívání tzv. mixed frequency models (měsíční, čtvrtletní a roční rozpočtová data) poskytuje v některých ohledech lepší predikce fiskálních proměnných než metody vycházející čistě z ročních a čtvrtletních dat. Posílení odpovědnosti (accountability) by také měl napomoci detailní popis získávání dat dle ESA 95 z primárních datových zdrojů.
2.2 Makroekonom. a fiskální predikce Požadavek nezkreslených a realistických makro- ekonomických a fiskálních predikcí pro fiskální plánování – dostupnost, transparentnost a analýza metodik, předpokladů a relevantních parametrů Zvážení alternativních scénářů pro analýzu vývoje fiskálních proměnných za různých ekonomických předpokladů (zejm. vývoj ekonomického růstu a úrokových sazeb) – implicitní předpoklad o fiskálních dopadech při vývoji odchylujícím se od základního scénáře Porovnání použité predikce s predikcí EK – rozdíly by měly být vysvětleny Doporučeno je provádění ex post hodnocení predikcí nezávislými institucemi (pravidelné, nezkreslené a komplexní hodnocení vycházející z objektivních kritérií), odhalí-li hodnocení podstatné zkreslení (po dobu 4 po sobě následujících let) členský stát přijme nezbytná opatření a zveřejní je.
2.3 Numerická fiskální pravidla (1) Empiricky prokázáno, že vhodně navržená numerická fiskální pravidla významně zlepšují rozpočtovou disciplínu Potřeba doplnit fiskální pravidla EU zahrnutá do Smlouvy s národními fiskálními pravidly Národní fiskální pravidla (NFP) by měla umocnit fungování Paktu o stabilitě a růstu → 3 kanály: NFP by měla usnadnit implementaci pravidel EU – v operativní rovině transponovat fiskální cíle pravidel EU a ukotvit je v národní hospodářské politice na všech úrovních vládního sektoru; NFP by měla upevnit prostřední pro zdravou fiskální politiku realizovanou v souladu s fiskálními cíli; NFP by měla poskytnout měřítka pro hodnocení národní fiskální politiky (transparentnost, odpovědnost) – kvalitativní i kvantitativní stránka. Členské státy mají mít k dispozici numerická fiskální pravidla účinně podporující plnění závazků vyplývající ze Smlouvy o fungování EU v oblasti rozpočtové politiky (víceletý horizont) – ve směrnici není vymezen jeden typ pravidla Doporučení specifických parametrů týkajících se národních fiskálních pravidel v právní a institucionální oblasti je ponecháno na peer review mechanismu probíhajícím v rámci EPC.
2.3 Numerická fiskální pravidla (2) Hlavní parametry pravidel jsou vymezeny směrnicí (čl. 6) : Vymezení cílů a působnosti pravidel; Zajištění účinného a včasného monitoringu na základě spolehlivé a nezávislé analýzy prováděné nezávislými subjekty nebo subjekty s funkční autonomií na fiskálních autoritách členských států (patří sem také instituce typu NKÚ; monitoring implementace by měl být prováděn tzv. třetí stranou – vč. možnosti, aby navrhovala podobu fiskálního pravidla); Vymezení důsledků pro případ nedodržení pravidla (nemusí jít o sankce finanční povahy – reputační náklady – např. povinnost veřejně vysvětli důvody nedodržení pravidel uložená ministrovi financí; Specifikace únikových doložek (omezený počet, jasná a detailní specifikace podporuje důvěryhodnost pravidla);
2.4 Střednědobé rozpočtové rámce (1) Většina rozpočtových opatření má rozpočtové dopady sahající za rámec ročního rozpočtového cyklu - přijetí víceleté perspektivy může zlepšit kvalitu fiskální politiky Požadavek víceleté perspektivy je obsažen také v Paktu o stabilitě a růstu, který vyžaduje, aby členské státy dosáhly v rámci ekonomického cyklu dosáhly svých MTO Užitečnost střednědobé perspektivy je zdůrazňována zejména pro realizaci fiskální konsolidace – často bývá prezentována strategie odkládají konsolidační úsilí, víceletý výhled proto poskytuje lepší informaci o tzv. inter-temporal trade-offs; lepší řízení příjmů a výdajů Přestože konvergenční programy a programy stability již jsou prezentovány s víceletou perspektivou, bývají často opomíjeny při koncipování domácích rozpočtových strategií (přestože návrhy rozpočtů mají být v členských státech v souladu se závazky deklarovaných k těchto programech)
2.4 Střednědobé rozpočtové rámce (2) Směrnice vyžaduje vytvoření důvěryhodného a efektivního rozpočtového rámce pro nejméně tříletý horizont fiskálního plánování (některé státy sestavují střednědobý výhled pro standardní dobu trvání volebního období Poslanecké sněmovny) Právní předpisy o ročním rozpočtu musí být v souladu s usta- noveními MTBF. Projekce příjmů a výdajů a priority vyplývající ze střednědobého rozpočtového rámce tvoří základ pro přípravu ročního rozpočtu (odchylky musí být vysvětleny). MTBFs zahrnují postupy stanovení: Komplexních a transparentních víceletých rozpočtových cílů S.13 (např. schodku, dluhu, výdajů – soulad s numerickými fiskálními pravidly); Projekcí pro každou hl. položku výdajů a příjmů S.13 za předp. nezměněných politik (s podrobnějším upřesněním pro S.1311 a S.1314); Popis plánovaných střednědobých politik s dopadem na S.13 v členění podle hl. položek příjmů a výdajů (průběh korekce k dosažení střednědobých rozpočtových cílů ve srov. s projekcemi při nezměněných politikách); Hodnocení dopadů plánovaných politik na udržitelnost veřejných financí
2.5 Transparentnost VF a komplex- nost rozpočtových rámců (1) Úplné pokrytí národního fiskálního rámce Vhodné mechanismy koordinace mezi subsektory S.13 tak, aby všechny sub-sektory S.13 byly komplexně a konzistentně zahrnuty do fiskálního plánování, numerických fiskálních pravidel (národní pakty stability), přípravy rozpočtových prognóz a víceletého plánování stanoveného zejm. ve víceletém rozpočtovém rámci. Směrnice by měla řešit potenciální asymetrii týkající se rozpočtové stability – dle Protokolu č. 12 Smlouvy je za závazky vyplývající z realizace fiskální konsolidace odpovědná vůči autoritám EU pouze ústřední vláda (přestože podíl prostředků spravovaných místními vládními jednotkami ve většině zemí roste).
2.5 Transparentnost VF a komplex- nost rozpočtových rámců (2) Informace o specifických elementech domácí fiskální politiky: Mimorozpočtové fondy (spíše než detailní seznam všech operací a transakcí prováděných mimorozpočtovými fondy – zajistit, aby všechny tyto operace byly jednoznačně identifikovány a jejich agregovaný dopad na rozpočtové saldo řádně zohledněn – v rámci NSR i SRV) Daňové úlevy – zveřejnění detailní informace o dopadech na příjmy vlády (zabránit obcházení platných fiskálních pravidel, transparentní informace o rozsahu jimi vyvolaných rozpočtových nákladů) Informace o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na VR za všechny sub-sektory S.13 (např. záruky, úvěry v selhání a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností – vč. jejich rozsahu) Členské státy zveřejní informace o držených majetkových účastech v soukromých a veřejných společnostech, jde-li o ekonomicky významné částky.
3. Policy advices – EPC peer review Reforma z roku 2004 související se zavedením střednědobého rozpočtového rámce spolu s výdajovým pravidlem představovala výrazné zlepšení rámce pro realizaci fiskální politiky. Výdajové stropy nicméně byly několikrát revidovány směrem nahoru, jiné úrovně než ústřední vláda nejsou dostatečně omezovány a také transparentnost některých prvků celkového nastavení fiskální politiky by mohla být zlepšena. V této souvislosti by národní autority měly přijmout následující opatření: Zvážit zavedení nezávislé fiskální rady podporující přípravu, hodnocení a monitorování fiskální politiky. Zlepšit vymahatelnost výdajového pravidla ustavením systému, v němž je odměňován výkon a selhání podléhají sankcím ve smyslu dobré pověsti. Podpořit transparentnost vytvořením jasné vazby mezi ročními výdajovými stropy a výdaji státního rozpočtu. Zlepšit koordinaci mezi všemi úrovněmi vlády v rozpočtovém procesu a zahrnout sub-sektory vlády do střednědobého rozpočtového plánování. Zvážit zavedení určité formy fiskálního dluhového pravidla pro místní a regionální úrovně.
4. Výzvy 1.Nastavení parametrů fiskálního rámce pro celý sektor vládních institucí (od datové základny → střednědobý výhled → numerická fiskální pravidla) 2.Hodnocení účinnosti a efektivnosti výdajů (top down budgeting komplementární s moderními metodami rozpočtování) 3.Zvýšení závaznosti střednědobého výhledu – úprava jeho obsahu (priority) – soulad s KoPrem a NPR (autonomní scénář) 4.Nezávislé hodnocení fiskální politiky ( zejm. numerických fiskálních pravidel, daňové predikce – nezávislá fiskální rada) – vymahatelnost (náklady dobré pověsti), transparentnost 5.Odpovědnost všech sub-sektorů vlády za fiskální výsledky – koordinační mechanismus s S Postupné omezování diskrečních zásahů v rámci fiskální politiky (fungování automatických stabilizátorů) – pay-go pravidlo 7.Důraz na dlouhodobý horizont (dluh, čisté jmění, udržitelnost)
Děkuji za Vaši pozornost! Lubomír Chaloupka Ministerstvo Financí Sekce Veřejné rozpočty Letenská 15, Praha 1 Tel.: Mobil: Fax: