Změny klimatu vliv člověka 2.část RNDr.M. Starostová

Obsah: Pozorované změny klimatu. Modelování a projekce do budoucnosti Rizika a dopady změny klimatu Emisní situace, snižování emisí Možná řešení

Vývoj klimatu poslední století  nárůst teploty ve 20.století (pravděpodobně) nejvyšší za posledních 1000 let  zesílení nárůstu v posledních 2-3 desetiletích  poslední dekáda historicky nejteplejší   T  0,74 o C (1906 – 2005),  0,6 o C (1901 – 2000)  11 z posledních 12 let = nejteplejší (1998, 2005, 2003, 2002, 2004, 2006, 2001, atd.) od poloviny 19.století

Globální teplota  T  0,74 o C (1906 – 2005)  T  0,60 o C (1901 – 2000) poslední dekáda nejteplejší

České Budějovice Odch -0,57 o C (1886 / 1915 Odch +0,48 o C (1977 – 2006)

Trend teplot

Teplota zemského povrchu a oceánu oceán = zvýšení teploty do hloubky min m, pohlcení > 80 % aditivního tepla moře pevnina

Arktická a globální teplota  1,5 o  0,4 o

Teplota severní a jižní polokoule  0,6 o  0,3 o

zemský povrch Trend teploty zemského povrchu 2m

Trend teploty v troposféře troposféra

Indikátory klimatické změny (1) (20. století)  sněhová pokrývka - úbytek ca 10 % (od konce 60.let)  horské ledovce - úbytek na obou polokoulích o ca 20-30% (od 80.let)  arktické ledovce - úbytek o ca 40 %  mořský arktický led - úbytek rozsahu o 2,7 % /10 let, v létě poklesy větší - 7,4% (od 80.let)  arktický permafrost - zvýšení teplot až o 3 °C (od 80.let)  sezónně zmrzlá půda = snížení max. plochy na severní polokouli o 7 %, na jaře o 15 % (20. století)

Horské ledovce  v osmi z devíti ledovcových oblastí dochází k úbytku  – pokles o 30 % plochy  1980 – 2000 – pokles o 20 %  léto 2003 – pokles o 10 %  alpské ledovce ve Švýcarsku – úbytek 1,3 % / rok  2035 – ztráta 50 %  ztráta 75 %  2100 – vymizení ledovců nad 2500 m n.m  rozšiřování pobřežních ledovců v Norsku = nárůst srážek

Sněhová pokrývka, arktický led úbytek sněhové pokrývky úbytek arktického ledu

Ledovce, permafrost úbytek pevninských ledovců úbytek permafrostu

Indikátory klimatické změny (2) (20. století)  hladiny oceánů - nárůst o 0.17 (1,8 mm/rok od počátku 60.let)  srážky a výpar = změny nad oceány (snížení slanosti ve středních a vyšších, zvýšení v nízkých z.š.)  „extrémy“  zesílení západních větrů ve stř. z.š. na obou polokoulích  zvýšení četnosti silných srážek  změny v extrémních teplotách (méně studených dnů, studených nocí a mrazů, více horkých dnů, nocí a horkých vln)

Nárůst hladin oceánů množství tepla v oceánech střední hodnotaextrémy

Příčiny nárůstu hladin oceánů 1961 – – 2003

Srážky, teploty 1901 – 1950 srážky - Sahel 1951 – – 2003 chladná nocteplá noc

Letní extrémní teploty ve střední Evropě

Zatím chybí dostatek důkazů  tropické cyklony  zalednění Antarktidy  severoatlantická termohalinní cirkulace  jevy malých měřítek (tornáda, blesky, kroupy, prachové bouře)

Klimatické modely - vývoj Energetické bilanční modely 1970 Radičně konvektivní 1980 Zonální modely, globální modely 1990 Cirkulační globální 3D modely 2000

Vývoj vstupních podmínek modelů

Vývoj podmínek klim. modelů na přelomu roku 2000 a dnes

Síť v letech 1990, 1996 Síť v letech 2001, 2007

Globální a regionální modely (příklad) globální klimatické modely jsou vhodné pro zjednodušený terén (ve složitějším terénu příliš nevyhovují)  detaily lze přesněji popsat regionálními modely

Příčiny změn (IPCC AR4) „Značná část nárůstu průměrných globálních teplot je velmi pravděpodobně (> 90 %) spojena se zvýšenou produkcí skleníkových plynů antropogenního původu.“ Z upřesněné spolehlivosti výroku nelze 1. dovozovat kvantitativní stanovení podílu člověka na globálním oteplování a následně na klimatické změně 2. zpochybňovat existenci vlivu člověka na globální klima

Odhad budoucího vývoje  matematické modely  fyzikální systém (atmosféra, oceán, zemský povrch, biosféra)  chemické vazby  biologické změny  zpětné vazby  vývojové emisní scénáře  sociální a demografické podmínky  ekonomika  surovinové zásoby  energetické zdroje  technologie  globalizace

Vývojové emisní scénáře (1) postupující globalizace, rychlý rozvoj informačních technologií, služeb, zavádění nových technologií B1 důraz na udržitelný rozvoj, podpora regionálních ekonomik, různorodost technologických změn B2 heterogenní svět, silný populační nárůst, přetrvávající regionální ekonomické rozdíly A2 vyvážené využívání všech zdrojů energieA1B bez fosilních palivA1T intenzivní využívání fosilních palivA1FI rychlý růst ekonomiky a vývoj nových technologiíA1

Odhad budoucího vývoje (1)  emisní scénáře SRES  do r nezávisí na volbě scénáře  příští dvě desetiletí  T  0,2 o C / 10 let  stabilizace koncentrací (2000)  T  0,1 o C / 10 let  nárůst teploty  vyšší než dosud, větší prostorové rozdíly  vyšší oteplení nad pevninou a ve vyšších z.š. N polokoule  nižší oteplení nad jižními oceány a N Atlantikem  nárůsty hladin 0,26 – 0,592,4 – 6,44,0A1FI 0,23 – 0,512,0 – 5,43,4A2 0,21 – 0,481,7 – 4,42,8A1B 0,20 – 0,431,4 – 3,82,4B2 0,20 – 0,451,4 – 3,82,4A1T 0,18 – 0,381,1 – 2,91,8B1 není k dispozici0,3 – 0,90,6stabilizace (2000) modelový rozsahrozsahnejlepší odhad zvýšení hladiny moří (m) nárůst teploty (ºC) scénář konec 21. století

Odhad budoucího vývoje (2)

Odhad budoucího vývoje (3)  snižování výšky i rozsahu sněhové pokrývky  tání permafrostu  ubývání pevninských, arktických a částečně i antarktických ledovců  extrémně vysoké teploty  silné a přívalové srážky  pokles výskytu tropických cyklón (vyšší intensita)  změny srážkového režimu (vyšší zeměpisné šířky nárůst, subtropické oblasti nad pevninami pokles)

Děkuji za pozornost Příště: Rizika a dopady změny klimatu Emisní situace, snižování emisí Možná řešení