EK3 _06/07 URL: MAIL: Kapitola 3 Zahraniční obchod rb KH ÚT, ST 13:30 – 14:15

EK3 _06/07 URL: MAIL: Struktura kapitoly Základní pojmy 3.2 Platební bilance. Obchodní bilance. 3.3 Struktura zahraničního obchodu 3.4 Obchodní politika a její nástroje 3.5 Vývozní operace – uzavření KS v MO (viz. MP)

EK3 _06/07 URL: MAIL: 3.1 Základní pojmy

EK3 _06/07 URL: MAIL: Nadefinování zahraničního obchodu obchod = směna zahraniční obchod = směna, kterou  provádějí fyzické a právnické osoby přes hranice daného státu s fyzickými nebo právnickými osobami jiných států ◘subjektem zahraničního obchodu může být i stát (při realizaci státních zakázek)  je to arbitráž, kdy dochází k nákupu produkce na levnějších trzích a prodeji na trzích dražších  dlouhodobě vede k maximální efektivnosti ve využívání výrobních faktorů (L, A, K, t) ◘graficky: posun křivky PPF doprava (dál od počátku)  dlouhodobě se přebytek jednoho a nedostatek druhého trhu vyrovnají a na obou trzích vzniká rovnováha ◘rovnováha = efektivnost tržního mechanismu

EK3 _06/07 URL: MAIL: Předmět zahraničního obchodu zboží obchodovatelné služby  pojištění  bankovní služby  věcné služby práva  licence  chráněné vzory  autorská práva  patenty  apod.

EK3 _06/07 URL: MAIL: Jaký má zahraniční obchod pro národní ekonomiky význam? EKONOMICKÝ  efektivní využití výrobních faktorů  úspora nákladů  cesta k maximálnímu zisku POLITICKÝ  vzájemný obchod může zlepšit přátelské vztahy zemí  může zvyšovat vzájemnou závislost => faktor míru ◘anebo obráceně: embargo pak může logicky být faktorem války KULTURNÍ  poznávání kultury života jiných národů, zemí ◘zkoumání umění, ideologií, náboženství, tradic apod.

EK3 _06/07 URL: MAIL: Jak měřit příspěvek ZO v ekonomice? Míra otevřenosti ekonomiky podíl vývozu a dovozu na HDP  otevřenost k čistým exportům ◘nx = NX/HDP * 100 ◘nx = [(X/HDP) – (M/HDP)]*100  otevřenost k exportu (X) ◘x = X/HDP * 100  otevřenost k importu (M) ◘m = M/HDP * 100 udává se v procentech čím vyšší číslo, tím je ekonomika otevřenější zahraničnímu obchodu

EK3 _06/07 URL: MAIL: Podíl obratu ZO na HDP obrat ZO = X + M podíl obratu na HDP = (X + M) / HDP * 100 (v %)

EK3 _06/07 URL: MAIL: Příklady míry otevřenosti k exportu z reálné praxe ČR cca. 60% USA 11,9% Německo 25,3% Japonsko 11,1% Nizozemí 54,7% Jižní Korea 38,1%

EK3 _06/07 URL: MAIL: Příčiny vysoké, resp. nízké míry společnosti NÍZKÁ MÍRA OTEVŘENOSTI  rozvinuté země: ◘hlavní roli zde hraje velký vnitřní trh (např. USA)  méně rozvinuté státy: ◘vysoké náklady a nízká konkurenceschopnost na světových trzích

EK3 _06/07 URL: MAIL: Příčiny vysoké, resp. nízké míry společnosti VYSOKÁ MÍRA OTEVŘENOSTI rozvinuté země  s malým vnitřním trhem (např. Belgie, Nizozemí, aj.) tranzitivní země a nově industrializované země  při překonávání své ekonomické nerozvinutosti se snaží s vládní podporou chovat proexportně rozvojové země  úzká specializace výroby,  podmíněna zejména monokulturními podmínkami – např. káva – Brazílie, ropa – SA, aj.

EK3 _06/07 URL: MAIL: DŮVODY REALIZACE ZO rozdílná vybavenost přírodními zdroji odlišné klimatické a geografické podmínky odlišné výrobní náklady rozdílná kvalifikace obyvatelstva existence liberálních trhů (tzv. daňových rájů) a ochranářských trhů apod.

EK3 _06/07 URL: MAIL: Formy zahraničního obchodu 1.EXPORT 2.IMPORT 3.REEXPORT

EK3 _06/07 URL: MAIL: ad 1) EXPORT PŘÍMÝ  tuzemský prodejce (rezident) prodá své zboží zahraničnímu obchodníkovi nebo výrobci (nerezidentovi) ◘např. Baťa Zlín vyveze boty do Německa  výhoda nebo nevýhoda? ◘podnik musí mít dobrý přehled o zahraničním trhu ◘musí mít zpravidla speciální exportní oddělení ◘vyplatí se spíše tam, kde se nemusí provádět finančně nákladný průzkum trhu

EK3 _06/07 URL: MAIL: EXPORT NEPŘÍMÝ  tuzemský prodejce (rezident) prodá své zboží tuzemskému obchodníkovi (rezident), který prodá toto zboží pak dále do zahraničí (nerezidentovi) ◘např. výrobce masových konzerv prodá zboží české firmě, která prodá tyto konzervy do Rakouska  tuzemský vývozce sám provádí ◘průzkum trhu ◘propagaci ◘vhodný prodej ◘vzhledem k marži vývozce musí výrobce prodat tuzemskému vývozci levněji než je cena do zahraničí

EK3 _06/07 URL: MAIL: IMPORT přímý  k dovozu nepoužijeme zprostředkovatelský článek nepřímý  tuzemský výrobce nebo obchodník (rezident) nakoupí zboží od tuzemského dovozce (rezident), který nakoupil toto zboží v zahraničí od nerezidenta  např. český výrobce limonád nakoupí od velkoobchodu potravinářské barvivo, který toto barvivo nakoupil ve Švýcarsku

EK3 _06/07 URL: MAIL: Přímý a nepřímý reexport přímý reexport  zboží nakoupené v cizině je prodáno a dopraveno do jiné cizí země  zboží neprojde českým trhem  např. česká firma nakoupí v Rumunsku sýr a tento pak dále prodá do Ruska nepřímý reexport  zboží nakoupené v zahraničí je dovezeno do našeho státu a pak je opět do zahraničí prodáno a vyvezeno  např. česká firma nakoupí zboží v Rakousku, zboží uskladní v českých skladech a následně jej opět prodává do zahraničí

EK3 _06/07 URL: MAIL: Proč k reexportu dochází? --- > 3 významné faktory I.OBCHODNĚ POLITICKÉ PŘEKÁŽKY mezi státem, ve kterém se zboží nakoupí a státem, ve kterém se zboží prodá, mohou být vysoká cla, množstevní omezení, embarga apod. II.KOMPLETACE VÝVOZŮ REEXPORTÉRA reexportem může podnik kompletovat sortiment svých výrobků s výrobky dovezenými a tím podstatně rozšířit svou nabídku III.EKONOMICKÉ nákupy ve velkém umožní reexportérovi dosáhnout nižších cen a prodej do další země za ceny vyšší

EK3 _06/07 URL: MAIL: 3.2 Platební bilance. Obchodní bilance.

EK3 _06/07 URL: MAIL: Co je platební bilance? zachycuje platební transakce naší ekonomiky se zahraničím v daném roce porovnává platby ze zahraničí a platby do zahraničí v určité ekonomice ◘platby ze zahraničí platby osob, které mají sídlo v zahraničí, osobám, které mají sídlo v ČR ◘platby do zahraničí platby osob, které mají sídlo v ČR, osobám majícím sídlo v zahraničí

EK3 _06/07 URL: MAIL: Platební bilance má podobu účtu (T – forma) ◘kreditní položky za takovou položku se považuje transakce, která vede k přísunu peněžních prostředků do země (např. vývozy) ◘debetní položky taková transakce, která vede k odsunu peněžních prostředků ze země do okolního světa (např. dovozy)

EK3 _06/07 URL: MAIL: Struktura (členění) PB PB se skládá ze 4 částí: ◘Běžný účet PB ◘Finanční účet PB ◘Změna devizových rezerv ◘Chyby a opomenutí

EK3 _06/07 URL: MAIL: I. Běžný účet PB platby za vývoz a dovoz zboží a služeb důchody (mzdy, zisky, úroky) placené ze zahraničí a do zahraničí jednostranné převody (dary, dědictví, transfery) NX = Obchodní bilance  je rozhodující položkou PB  odráží pohyb statků a služeb ze země a do země  X – M = NX (čisté vývozy), popř. saldo obchodní bilance

EK3 _06/07 URL: MAIL: II. Finanční účet PB tvoří jej dovoz a vývoz kapitálu  např. ◘Německé investice v ČR (kreditní strana FÚ) ◘České investice v Polsku (debetní strana FÚ)

EK3 _06/07 URL: MAIL: Platební bilance země XY KREDIT (+) Běžný účet Finanční účet Změny devizových rezerv Chyby a opomenutí _______________________  Kreditní položky = DEBET (-) 1.Běžný účet 2.Finanční účet 3.Změny devizových rezerv 4.Chyby a opomenutí _______________________  Debetní položky

EK3 _06/07 URL: MAIL: 3.3 Struktura zahraničního obchodu

EK3 _06/07 URL: MAIL: 2 různé pohledy na strukturu ZO 1.TERITORIÁLNÍ sleduje, do kterých zemí směřuje náš export sleduje, ze kterých zemí k nám míří import 2.KOMODITNÍ (ZBOŽOVÁ) sleduje vývoz a dovoz podle skupin zboží normované třídění zboží dle SITC (10 tříd) (Standard International Trade Classification) potraviny, živá zvířata, surové materiály, paliva, živočišné a rostlinné tuky, chemikálie, tržní výrobky, stroje a dopravní prostředky, průmyslové zboží, apod.

EK3 _06/07 URL: MAIL: ad 1) TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZO ČR

EK3 _06/07 URL: MAIL: ad 2) KOMODITNÍ STRUKTURA ZO ČR

EK3 _06/07 URL: MAIL: Komoditní (zbožová) struktura ZO (graf 2)

EK3 _06/07 URL: MAIL: 3.4 Obchodní politika a její nástroje

EK3 _06/07 URL: MAIL: Nadefinujme si nejprve pojem obchodní politika souhrn zásad, podle kterých vláda každého státu uspořádá (řídí) své obchodní vztahy s ostatními státy obchodní politika je součástí zahraniční politiky členské země EU používají pravidel tzv. SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY  obchod uvnitř EU je „volný“ (tzn. bez cel a dalších omezení)  k obchodu ke třetím zemím (tzn. státům mimo EU, resp. EHP) používají všechny členské státy stejných postupů a nástrojů nerozdílně (např. společný celní sazebník)  celní výnos ze SOP EU je příjmem SR členské země, která obchod uskuteční ◘10% z této částky však putuje do rozpočtu EU

EK3 _06/07 URL: MAIL: Typy obchodní politiky PROTEKCIONISTICKÁ PROTEKCIONISTICKÁ  ochranářská; stát zasahuje do zahr. obchodu; ◘důvod: ochrana domácího trhu před vlivem zahraniční konkurence ▫dlouhodobě neefektivní  nepodněcuje domácí výrobce ke zvyšování konkurenceschopnosti 1.AKTIVNÍ ◘podpora vlastních výrobků při exportu subvence domácím exportérům poskytování různých vývozních úvěrů, apod. 2.PASIVNÍ ◘ochrana vnitřního trhu státu cla (procentní přirážka k dovozní ceně) dovozní kvóty (množstevní dovozní omezení) legislativní opatření (zákony, vyhlášky, další právní předpisy – hygienické normy) embarga (zákaz dovozu) LIBERÁLNÍ LIBERÁLNÍ  stát nezasahuje do ZO  volný průběh  obchod bez jakýchkoliv omezení  dlouhodobě efektivní