Fyzikální vlastnosti nerostů I Přírodopis 9.ročník Mgr. Daniela Ponertová

Hustota Fyzikální veličina Značka  Podíl hmotnosti látky (m) a jejího objemu (V) Jednotka kg/m3; g/cm3 vzorec  = Příklad:  zemské kůry je 2,7 g/cm3 až 2,8 g/cm3 největší hustotu mají ryzí kovy platina 21 g/cm3 a zlato 19,3 g/cm3 velká hustota se využívá při těžbě (rýžování)

Připomeňme si: Molární hmotnost (M) Je podíl hmotnosti vzorku látky (m) a jeho látkového množství (n): M = g/mol

Vypočítejte molární hmotnost látek (porovnejte s hustotami nerostů): sulfidu olovnatého, PbS (hustota galenitu je 7,2 g/cm3 až 7,6 g/cm3) b) chloridu sodného, NaCl (hustota soli kamenné je 2,2 g/cm3) V matematicko – fyzikálních tabulkách vyhledejte hustotu: stříbra, mědi, grafitu a diamantu

Tvrdost Tvrdost nerostu t Schopnost nerostu odolávat mechanickému působení cizích předmětů Čím více jsou stavební částice nerostu vzájemně poutány pevnějšími vazbami, tím kladou jeho povrchové částice větší odpor proti narušení

Určování tvrdosti nerostů Tvrdost neznámého nerostu srovnáváme s tvrdostí nerostů z desetičlenné stupnice tvrdosti Tzv. Mohsova stupnice tvrdosti – sestavená v roce 1820 Obsahuje nerosty: od nejměkčího (mastek, t= 1) k nejtvrdšímu (diamant, t= 10)

Stupnice tvrdosti nerostů 1 mastek 2 sůl kamenná 3 kalcit 4 fluorit (kazivec) 5 apatit 6 živec (ortoklas) 7 křemen 8 topaz 9 korund 10 diamant

Orientační stupnice tvrdosti Stupeň tvrdosti 1 Nerost lze snadno rýpat nehtem 2 Nerost lze obtížně rýpat nehtem 3 Nerost lze rýpat mědí (hranou měděného plechu) 4 Nerost lze snadno rýpat nožem 5 Nerost lze obtížně rýpat nožem (tvrdost skla) 6 Nerost lze rýpat pilníkem na železo 7 Nerost lze obtížně rýpat pilníkem na železo 8 -10 Nerost nelze rýpat pilníkem na železo 6 -10 Nerosty o stupních tvrdosti 6 -10 rýpou do skla

Štěpnost Schopnost nerostů oddělovat se při mechanickém působení podle rovných lesklých ploch nožem, dlátem, kladívkem… Štěpnost může být: výborná (slída, sádrovec) velmi dobrá (kalcit, galenit, sůl kamenná) dobrá ( fluorit, amfibol) nedokonalá (křemen, granát)

Lom Nerovné plochy při rozbití nerostu Druhy lomu: lasturnatý (křemen)

Pevnost a soudržnost Pevnost – je schopnost nerostu odolávat tlaku, tahu nebo nárazu Soudržnost nerostu – je schopnost jeho stavebních částic zůstávat pohromadě (zkoumáme ji ohýbáním nebo tahem, úderem…)

Podle pevnosti a soudržnosti rozlišujeme nerosty: a) křehké – při nárazu nebo tlaku se úlomky nerostu rozletí (kalcit, křemen) b) jemné – při nárazu se nerost rozdrtí a úlomky se rozpadají v prášek (tuha, síra) c) tažné a kujné – mění při úderu svůj tvar, roztepávají se (kovy)

Prameny: V.Černík, Z.Martinec, J.Vítek: Přírodopis 4