1 Sociální politika a bydlení Sociální politika jako společenská praxe ZS 2008/2009.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Hospodářské cykly a ekonomický růst
Advertisements

7 Nezaměstnanost.
Kateřina Valachová Kancelář veřejného ochránce práv
Koncepce politiky bydlení v ČR do roku 2020 a sociální bydlení 18. Září 2012.
Sociální politika 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Hmotná nouze Mgr. Terezie Pemová.
Rovnovážný bod, rovnovážná cena
Sociální politika a Welfare State
D) Produkční a nákladová funkce
D) Substituční a důchodový efekt
Modelové příjmové situace rodin s malými dětmi při vstupu pečujícího rodiče na trh práce Robert Jahoda VUPSV, v.v.i.
VLIV ZMĚN SVĚTA PRÁCE NA KVALITU ŽIVOTA 2005 – 2008 Moderní společnost a její proměny Seminář k výzkumu na úseku BOZP
1 Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01/A3 AutorIng. Marie Grygarová Období vytvořeníZáří 2012.
Podpora odborných partnerství v sociálních službách, existuje ano či ne?
KONCEPCE BYTOVÉ POLITIKY DO ROKU 2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ červen 2011.
Ing. David Slavata, Ph.D. Trh nemovitostí
Návrh nového zákona o elektronických komunikacích Hradec Králové 30. března 2004.
Demografie je věda, která se zabývá:
Vyplatí se (více) pracovat? Jan Pavel MF, oddělení Koordinace hospodářských politik Smilovice – květen 2005.
Inflace.
Seniorské bydlení. Seniorské bydlení v ČR Dostatečná kapacita Neefektivní rozmístění Pořadník: 15 % využitelnost Mezinárodní smlouva s Německem.
Svaz měst a obcí České republiky a zákon o rozpočtovém určení daní Ing. Oldřich Vlasák předseda.
Český statistický úřad a zpracované regionální analýzy o Královéhradeckém kraji Ing. Ivana Dušková Český statistický úřad, Hradec Králové,Oddělení regionálních.
Státní fond rozvoje bydlení Konference o sociálním / dostupném / bydlení Jednací sál Senátu Parlamentu ČR JUDr. Ing. Eva Helclová Programy a.
Nájemní bydlení Municipality & Development. Nájemní bydlení Vysokoškolské koleje (PPP a jiné formy) Domovy mládeže – internáty Ubytovny.
Teorie optimální velikosti města
PRÁVNÍ VZTAH SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Zavádění procesu místní Agendy 21 Strategie, otevřenost, komunikace
1 VŠFS KSM MEI Společný rozpočet EU Společný rozpočet EU Osnova: 1. Obecná charakteristika společného rozpočtu EU 2. Příjmy společného rozpočtu.
3 EFEKTIVNOST TRHU.
EKONOMICKÁ PODSTATA BYDLENÍ Ing. David Slavata, Ph.D. Ekonomika bydlení.
1 „ Kdo za to může – kompletní vzdělávání pro přípravu a realizací projektu z PRV“
Místní Agenda 21 podpora místní udržitelnosti Ing. arch. Marie Petrová Praha, 23. března 2012.
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Robert Veselý Seminář „Jsou možné inovace v mikroregionech?“ Brno, 28. listopadu 2011 Monitoring mikroregionů a další výstupy činnosti.
VÝVOJ TRHU NEMOVITOSTÍ V BRNĚ
Všeobecná deklarace lidských práv
 Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují.
EKONOMIKA BYDLENÍ úvod
Společné povinné vzdělávání: utopie nebo nezbytnost? Jana Straková Sociologický ústav AV ČR.
Bydlení.
Institucionální a politická dimenze sociálního vyloučení.
MARKETINGOVÝ MIX.
Formování státní politiky bydlení EKBY- 6. přednáška 5. dubna 2005.
Chudoba jako sociální problém
Přednáška č. 9 Bytová politika.
Projekt Zdravé město a místní Agenda 21 Ing. Soňa Krátká
Sociální politika Téma: Bytová politika FSS MU Brno, 2006.
Trh bydlení EKBY- 4. přednáška 15. března Specifika bydlení heterogenní, komplexní zboží zboží dlouhodobé spotřeby fixace v prostoru ostatní specifika:
Nájemní bydlení EKBY- 9. přednáška 26. dubna 2005.
Sociální politika KVSOPO Jaro 2006 Katedra veřejné ekonomie Mirka Wildmannová 5. patro, místnost 523 Konzultační hodiny: úterý
Sociální bydlení Ekonomika bydlení Přednáška č duben 2006.
Trh práce a politika zaměstnanosti Přednáška 8 Sociální výhody v nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU.
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Bydlení českých seniorů a nedořešené problémy Ing. Milan T a r a b a předseda Sdružení nájemníků ČR.
Z Á K O N, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů nebytových prostor v domě s byty, (sněmovní tisk.
Státní bytová politika Ing. David Slavata, Ph.D Ekonomika bydlení.
Vývoj bytové politiky ve vybraných zemích SVE Ekonomika bydlení Přednáška č března 2007.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
Úvod do bydlení Ekonomika bydlení Přednáška č února 2007.
FINANČNÍ GRAMOTNOST INFLACE ZPRACOVALA: MGR. IVA NOVOTNÁ SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ČESKÁ KAMENICE, JAKUBSKÉ NÁM. 113, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE.
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Prameny, mezinárodní organizace, vztah ČR a EU JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Správa sociálního zabezpečení
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
Komunitní plánování Mirka Wildmannová.
Ekonomická dimenze sociálního vyloučení
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
Lidská práva Leden 2016.
RNDr. Roman Matoušek, Ph.D.
BYDLENÍ PATŘÍ MEZI ZÁKLADNÍ PRIORITY ČSSD
Transkript prezentace:

1 Sociální politika a bydlení Sociální politika jako společenská praxe ZS 2008/2009

2 Obsah prezentace Právo na obydlí, mezinárodní dokumenty Právo na obydlí, mezinárodní dokumenty Bytová politika v ČR, dokumenty, koncepce Bytová politika v ČR, dokumenty, koncepce Bydlení jako specifický statek Bydlení jako specifický statek Bytové potřeby a jejich chápání Bytové potřeby a jejich chápání Nástroje bytové politiky Nástroje bytové politiky Typologie bydlení Typologie bydlení

3 Mezinárodní dokumenty Bydlení jako sociální právo Marshallův koncept sociálních práv – souvislost s praktickou sociální politikou (WS) Všeobecná deklarace lidských práv Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Mezinárodní pakt o hospodářských sociálních a kulturních právech (1966)

4 Mezinárodní dokumenty Konference OSN HABITAT 1976 (Vancouver) Agenda Rio de Janeiro OSN – Habitat 1996 (Istambul) „Rovný přístup k přiměřenému a dostupnému bydlení pro všechny občany a jejich rodiny“ Evropská charta pro právo na bydlení a boj proti vyloučení FEANTSA – sdružení nevládních organizací

5 Bytová politika v ČR Programové prohlášení vlády: „Byt a bydlení jsou pro občana nezastupitelnou hodnotou, kterou nelze přenechat jen živelnému působení trhu. Zabezpečení bydlení je zájmem veřejným i soukromým. Trh s byty musí být proto státem usměrňovaný. Politika bydlení bude vycházet z povinnosti státu učinit vše pro zabezpečení dostupného a přijatelného bydlení pro všechny občany“ Koncepce bytové politiky do roku

6 Bytová politika v ČR Důležitost obydlí – součást životní úrovně a kvality života Důležitost obydlí – součást životní úrovně a kvality životaindividuálníspolečenská Je bytová politika součástí sociální politiky? Je bytová politika součástí sociální politiky? Negativní vlivy neuspokojivého bydlení Negativní vlivy neuspokojivého bydlení (trh práce, zdraví, sociální exkluze)

7 Specifika bytu jako zboží Cena bytu je vždy závislá na ceně pozemků (těch je vždy omezené množství a nelze je vyrobit) Byty se nemohou přemísťovat z místa nízké poptávky do místa vysoké poptávky Výstavba bytů trvá déle než výroba jiných komodit (nabídka tedy nemůže okamžitě reagovat na poptávku).

8 Nástroje bytové politiky Regulace nájemného první generace Tři způsoby: nominální zmražení nájemného; takový vývoj nominálního nájemného, jež vede k poklesu reálného nájemného (po započtení inflace); takový vývoj nominálního nájemného, kdy zůstává nominální nájemné hluboko pod úrovní tržního nájemného

9 Nástroje bytové politiky Regulace nájemného druhé generace V podstatě závazek, že současným nájemníkům nebude nájemné zvyšováno podle tržních principů, nové nájmy se uzavírají na základě smlouvy – tržní nájemné Privatizace obecních bytů - efektivní alternativa vypořádání se s regulací nájemného první generace Problémy privatizace

10 Nástroje bytové politiky Privatizace obecních bytů - efektivní alternativa vypořádání se s regulací nájemného první generace Problémy privatizace

11 Typy bydlení Nájemné bydlení Vlastnické bydlení (Sociální bydlení)

12 Nástroje bytové politiky Veřejná podpora finanční dostupnosti nájemního bydlení Podpora první – sociální bydlení Podpora druhá - příspěvek na bydlení (nájemné)) Obecné výhody a nevýhody obou podpor - srovnání a hodnocení

13 Dostupnost bydlení Fyzická - množství bytových jednotek, které jsou k dispozici Fyzická - množství bytových jednotek, které jsou k dispozici Finanční – nabídka na trhu s byty odpovídá koupěschpnosti (schopnosti platit nájem) Finanční – nabídka na trhu s byty odpovídá koupěschpnosti (schopnosti platit nájem)

14 Bytová potřeba prostorová tradice (biologický determinismus, normy obytné plochy) tržně orientovaná tradice (nabídka, poptávka, možnost opatřit si bydlení podle potřeb na trhu)

15 Bytová potřeba kulturně relativistická tradice (potřeba je odrazem společenské situace, standardy bydlení jsou určeny společností, neuspokojení znamená deprivaci a exkluzi tradice univerzálních standardů Počty bytů na počet obyvatel

16 Uspokojení bytových potřeb Dva aspekty Za prvé musí v zemi fyzicky existovat takové množství bytových jednotek,které svojí kvalitou, velikostí (počtem místností a obytnou plochou) a geografickým rozmístěním odpovídají počtu domácností, jejich velikosti, struktuře a místu bydliště. Za druhé musí mít domácnosti možnost existující bytové jednotky užívat (pořídit si je nebo pronajmout) za cenu, která nepředstavuje příliš velké zatížení pro jejich příjmy.

17 Bytová potřeba Regionální odlišnosti: Regionální odlišnosti: Velikost územních celků (ve větších městech více bytů na 1000 obyvatel) Velikost územních celků (ve větších městech více bytů na 1000 obyvatel) Počet bytů na 100 cenzových domácností Počet bytů na 100 cenzových domácností (mezi 86 a 92) – regionální rozdíly jsou menší než u prvního ukazatele Obytná plocha na osobu - mezi 22m2 a 17m2

18 Ukazatelé bytové potřeby Počet bytů na 1000 obyvatel (roste). Méně často se jako ukazatel používá počet bytů na 100 domácností (klesá) Případně počet bydlících na jednu obytnou místnost v bytě (klesá) Obytná plocha bytu připadající na 1 bydlícího obyvatele (roste)

19 Problém definice domácnosti Statistické veličiny: - bytová domácnost označuje osoby, které společně žijí v jednom bytě.Počet bytových domácností se rovná počtu trvale obydlených bytů - bytová domácnost označuje osoby, které společně žijí v jednom bytě.Počet bytových domácností se rovná počtu trvale obydlených bytů - hospodařící domácnost je určena společně bydlícími osobami, které samy uvedly, že společně hospodaří, společně hradí výdaje domácnosti (strava, náklady na bydlení atd. Lidé, žijící v jednom bytě mohou tvořit více hospodařících domácností - hospodařící domácnost je určena společně bydlícími osobami, které samy uvedly, že společně hospodaří, společně hradí výdaje domácnosti (strava, náklady na bydlení atd. Lidé, žijící v jednom bytě mohou tvořit více hospodařících domácností - cenzová domácnost označuje osoby, které žijí v jednom bytě v rámci jedné hospodařící domácnosti a mají spolu příbuzenský či jiný vztah. Cenzová domácnost je nejmenší jednotkou, která se už nedělí - cenzová domácnost označuje osoby, které žijí v jednom bytě v rámci jedné hospodařící domácnosti a mají spolu příbuzenský či jiný vztah. Cenzová domácnost je nejmenší jednotkou, která se už nedělí

20 Specifické potřeby bydlení Startovací byty (mladé domácnosti), Startovací byty (mladé domácnosti), Domy na půl cesty (sociální služba) Domy na půl cesty (sociální služba) Bezbariérové bydlení pro seniory a osoby se zdravotním postižením Bezbariérové bydlení pro seniory a osoby se zdravotním postižením

21 Zdroje informací Výzkumné práce – Sociologický ústav AV ČR Výzkumné práce – Sociologický ústav AV ČR (M. Lux, P. Sunega) Koncepce bytové politiky pro období 2006 – 2010 (MMR – sekce bytové politiky)