DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín Předmět Český jazyk a literatura Tematický okruh Mluvnice Téma Úvod do lexikologie Označení DUMU VY_32_INOVACE_23 Jméno autora Mgr. Marcela Rašková Datum vytvoření 18. srpna 2013 Anotace Výklad základních poznatků z lexikologie

Základní jednotky slovní zásoby Slovo – lexém – slovníkové heslo Sousloví – víceslovné pojmenování Odborný název – termín Frazeologické spojení - frazém

Druhy frazémů: rčení (páté kolo u vozu, vzal do zaječích, prásknul do bot) - věta pořekadla (I mistr tesař se někdy utne), vyj.lidskou zkušenost přísloví (S poctivostí nejdál dojdeš) – mají morální rozměr pranostiky (Vánoce na blátě, Velikonoce na ledu. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři) přirovnání (Petr je zvědavý jako opice)

Pojmenování dle původu: Značková (nemotivovaná) slova: původ už není zřetelný (auto, dům..) Popisná (motivovaná) slova: lze vysledovat vztah k jiným slovům (kapesník, topič…)

V souvislém textu se skutečnost pojmenovává těmito způsoby: Přímé pojmenování – význam je ustálen (vítr fouká) Nepřímé pojmenování – místo pojmenování ustáleného se užije jiné (vítr pláče) Pojmenování přirovnáním (vítr ostrý jako pila) Pojmenování opisem (perifráze) (maloval čerta na zed = strašil) Okazionalismy – slova příležitostná (hl. v poezii: smuténka, čas kostižerný)

ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY Z hlediska doby Z hlediska citovosti Z hlediska stylu

ROZVRSTVENÍ ČESKÉ SLOVNÍ ZÁSOBY Z HLEDISKA DOBOVÉHO Jádro slovní zásoby - základní, užívaná slova, pro komunikaci nepostradatelná. Proměnlivá část - reaguje na chod doby. Slova, která se buď přestávají užívat, anebo se začínají užívat. Historismy (knecht = pacholek) archaismy (almara) neologismy (manažer).

ROZVRSTVENÍ ČESKÉ SLOVNÍ ZÁSOBY Z HLEDISKA CITOVÉHO neutrální expresívní Kladně zabarvená familiární (maminečka, miláček, pejsánek), dětská (bebíčko) domácké podoby rodných jmen Eufemismy (zesnout) - zjemnění Negativně zabarvená hanlivá (pejorativa - čokl, palice) Zveličelá (augmentativa – psisko) Nadávky (vulgarismy) Disfemismy: (zveličují nepříjemnou skutečnost – chcípnout)

ROZVRSTVENÍ ČESKÉ SLOVNÍ ZÁSOBY – SLOH/STYL Spisovná slovní zásoba: slohově neutrální, slohově zabarvená: hovorová (brnknout, ředitelovat, hobby), knižní (pocelovat, nazírat) básnická (poetismy - jeseň) publicistická (společenská angažovanost, pozice síly), odborná (binom - dvojčlen, rachitis - křivice). Nespisovná slovní zásoba: obecná čeština (uklohnit, sajrajt, piglovat) Nářečí (dialekty) Slang - charakteristické výrazy určitých profesních a zájmových skupin, Argot - vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.), jejím účelem je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači.

U každého z následujících slov určete, zda je zabarveno slohově, dobově, či citově a určete druh slova: Platiti, šufánek, odvětit, věžák, oř, hnusák, pacholek, slečinda, já peku, záhy, sémě, Sovětský svaz, gumáky, sudlice, léno, voška, babizna, tunelovat, městský národní výbor, senzační, socdemák,

VÝZNAM SLOVA informační obsah slova význam: LEXIKÁLNÍ – věcný (jaký předmět se označuje) Symbolický (slon – neohrabanost) MLUVNICKÝ Slovně druhový – práce – pracovat Tvaroslovný (význam vyplývá z tvaru slova) Skladebné

Určete, jaký význam mají následující slova: Být, ale, píle, veliké, požadovat, váš, nad, nahoře, crrr, pouze, nerespektovat, řád.

Mnohoznačná slova (mnohoznačnost = polysémie) – více významů jednoznačná slova – jeden význam - termíny, vlastní jména, zeměpisné názvy.. Mnohoznačná slova (mnohoznačnost = polysémie) – více významů Homonymie a homonyma – slova souzvučná, stejně se píší, ale mají jiný význam (vlna, vinice) Homofony – stejně znějí, ale rozdílně píší: byl x bil, vít x výt.. Homografy – stejně se píší, ale vyslovují se rozdílně: panický: [panycký] x [panický] Antonyma – opačný význam Synonymie – stejný nebo podobný Úplná nebo částečná