Přepětí v elektroenergetice

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ochrany vedení.
Advertisements

Ochrany Ochrany Ing. Jaroslav Bernkopf Elektrotechnika.
Elektrický zkrat.
ČSN , edice 2 Ochrana před úrazem elektrickým proudem platnost od Školení k vyhlášce 50 – 3. část Podmínky jedné poruchy –
Indukční stroje 5 jednofázový motor.
Přepětí v elektroenergetice
Transformátory (Učebnice strana 42 – 44)
Ochrany proti přepětím
Pojistky nízkého napětí
Zemní spojení.
Výkonové vypínače vn a vvn
Proudové chrániče.
Výkonové jističe nízkého napětí
Vedení elektrického proudu v plynech
Tento soubor už se neudržuje.
Přístroje nízkého napětí
Spínací přístroje vysokého a velmi vysokého napětí
Přepětí 4. část přepěťové ochrany
Přepětí 1. část vznik, základní pojmy
Přepětí v elektroenergetických soustavách
Přepětí 3. část přepěťové ochrany a jejich měření
Přepětí 4. část zapojení přepěťových ochran
Výkonové jističe nízkého napětí
Kontakty elektrický oblouk
Tato prezentace byla vytvořena
Přepětí 3. část přepěťové ochrany
Indukční stroje 3 jednofázový motor.
Proudové chrániče.
ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE
OZS Distanční ochrana v přenosové síti – vlivy na přesnost lokalizace poruchy (paralelní vedení, boční napájení atd.) Jakub Marek Václav Kořený.
Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
Rozvodná elektrická síť
Srovnávací ochrany.
Průřez vedení Ing. Jaroslav Bernkopf Průřez vedení
Přepětí 2. část ochrana proti přepětí
Ochrany v energetických soustavách. Obecné pojmy Elektrická ochrana je zařízení, které kontroluje chod části energetického systému (chráněného objektu).
Výkonové vypínače vn a vvn
CHARAKTERISTIKA VÝBOJE
Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
ELEKTROTECHNIKA TRANSFORMÁTOR - část 2. 1W1 – pro 4. ročník oboru M
Jističe, chrániče Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Pojistky, přepěťové ochrany
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Zemní ochrana v síti s odporem v uzlu
Ochrana autotransformátoru
měřících a jistících systémů v rozmanitých elektrizačních soustavách.
Ochrany proti přepětím
Elektrotechnika Elektrické stroje a přístroje
Ochrana při přetížení kabelů
Pojistky nízkého napětí
Pojistky nízkého napětí
Ochrany v distribučním systému.  Monitorují provozní stav chráněného zařízení.  Provádí zásah, pokud chráněný objekt přejde z normálního stavu do stavu.
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě IV. 26. května 2011 Měření a testování odolnosti přepěťových ochran RAYCAP nestandardními testy.
AnotaceMetodický pokyn Prezentace, obsahující základní informace o částech venkovních vedení. Na sedmi snímcích rozebírá základní problematiku jednotlivých.
Anotace Materiál je určen pro 2. ročník studijního oboru MIEZ, předmětu ELEKTRICKÉ STROJE A PŘÍSTROJE, inovuje výuku použitím multimediálních pomůcek.
VY_52_INOVACE_05_11_LEZB Zbyněk Lecián Výukový materiál Škola: Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Autor: Zbyněk.
Výkonové jističe nízkého napětí
Doutnavka.
Přepětí v elektroenergetických soustavách
Výukový materiál Škola: Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Autor: Zbyněk Lecián Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Přenosová soustava © Petr Špína 2011
NÁZEV PROJEKTU: INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ NESOU NEJVYŠŠÍ ÚROK
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
NÁZEV PROJEKTU: INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ NESOU NEJVYŠŠÍ ÚROK
Stejnosměrné měniče napětí
Kontakty elektrický oblouk
Ochrany v energetických soustavách
Poruchy v soustavě obecně a pojistky nízkého napětí
Provedení motorového vývodu
Spínací přístroje vysokého a velmi vysokého napětí I.
Transkript prezentace:

Přepětí v elektroenergetice

Přímý úder blesku do vedení zemní lano fázové vodiče (kresleno jednopólově) kovový stožár úder blesku do fázového vodiče úder blesku do stožáru úder blesku do zemního lana

Přímý úder blesku do vedení 1. Úder blesku do fázového vodiče * je nejnebezpečnější a může způsobit značné škody * při předpokladu, že vlna se šíří oběma směry, je pro Z0=300 Ω a Imax=30 kA  Umax=(Z0/2)*Imax=150*3*104=4,5 MV. 2. Úder blesku do zemního lana * zemní lano je uzemněno na stožárech a v těchto místech se část vlny svede do země (stožáry se chovají jako vodič s impedancí desítky ohmů), část vlny se odrazí a část projde. 3. Úder blesku do stožáru * na stožáru se objeví napětí proti zemi a napětí vůči fázovému vodiči * na některé fázi je celkové napěťové namáhání izolátoru dáno součtem okamžitých hodnot obou napětí a hrozí zapálení oblouku mezi stožárem a vodičem  zkrat na vedení.

 tato ochrana je sama nedostatečná Ochrany proti přepětí 1. Zemní lana * jsou natažena souběžně s fázovými vodiči a uzemněna na jednotlivých stožárech. * používají se vždy na venkovních vedení vvn, v některých případech i na vedení vn. * na vedení vn je v mnoha případech použito ve vzdálenosti několika kilometrů před rozvodnou výběhové zemní lano. * zemní lano zabrání přímému úderu blesku do fázového vodiče * přepětí na fázovém vodiči vznikne i při použití zemního lana, a to v důsledku elektromagnetické indukce  tato ochrana je sama nedostatečná a musí být doplněna dalšími ochranami.

Působení zemního lana zemní lano fázový vodič ochranná vzdálenost S = 10*I2/3 S čím vyšší proud, tím menší je zóna B S  ochranný úhel -  zóna A – zemní lano chrání fázový vodič S zóna B – fázový vodič není chráněn zóna C – výboj je přitahován k zemi zóna A zóna A zóna B zóna C

Svodiče přepětí pokles impedance s rostoucím napětím.  Svodiče přepětí jsou paralelně připojeny ke chráněnému zařízení a omezí velikost napětí. Základní požadavek: pokles impedance s rostoucím napětím. Základní princip svodiče přepětí:  V Z2 Z1 Zp Z1 – impedance zdroje Z2 – impedance chráněného zařízení Zp – impedance svodiče V – vypínač

2. Ochranné (koordinační) jiskřiště Uz – zapalovací napětí Uz Uz Normální stav: U < Uz => svod je zanedbatelný Při přepětí: U > Uz => zapálí se oblouk => výboj je sveden do země Nevýhody: - následuje zkrat (oblouk trvale hoří), vypnutí - OZ nebo zkratová ochrana - velmi malá přesnost

3. Trubková (Torokova) bleskojistka Vnější jiskřiště Tyčová elektroda Vnitřní jiskřiště Dutá elektroda Plynotvorná trubka Uzemnění Princip a působení: 1. při přepětí se zapálí oblouk na vnějším jiskřišti. 2. zapálí se oblouk na vnitřním jiskřišti a výboj se svádí do země. 3. v trubce se působením tepla oblouku rychle uvolňují plyny => prudce roste tlak. 4. oblouk vnitřního jiskřiště se vyfoukne dutou elektrodou, obvod se přeruší. Nevýhody: - při malém proudu se oblouk nevyfoukne, při velkém proudu hrozí roztržení trubky. - malá citlivost => dnes se již téměř nepoužívá

3. Ventilová bleskojistka U jiskřiště (zpravidla více jiskřišť do série) napěťově závislý rezistor (varistor) – SiC, ZnO Při jmenovitém napětí by varistorem procházel svodový proud, který způsobí ztráty a zahřívání varistoru. Proto musí být v obvodu jiskřiště. Základní princip: - při vzniku přepětí se zapálí na jiskřišti výboj - napětí na varistoru je velké => jeho odpor je malý a náboj je sveden do země - přepětí postupně klesá => odpor varistoru se zvyšuje - proud obvodem klesá a snižuje se napětí na oblouku, po určité době se oblouk přeruší

Konstrukce bleskojistky Hlavní jiskřiště Pomocné jiskřiště – umožňuje připojení a odpojení cívky Cívka – umožňuje magnetické vyfouknutí oblouku hlavního jiskřiště Omezovací odpor (varistor) Stabilizační odpory – umožňují rovnoměrné hoření oblouku na více jiskřištích

Základní parametry 1. Jmenovité zapalovací napětí – je dáno jiskřištěm a určuje se podle napěťové vlny 1,2/50 s 2. Zbytkové napětí – úbytek napětí vytvořený jmenovitým výbojovým proudem (impuls 8/20 s) 3. Jmenovitý výbojový proud – jak velký proud je bleskojistka schopna svést. Normalizovaná řada od 1,5 do 40 kA. 4. Jmenovité napětí bleskojistky – napětí, na které může být bleskojistka trvale připojena a je to zároveň nejvyšší napětí, při kterém bleskojistka nesmí zapůsobit. Parametry bleskojistky jsou dány: * rázovou napěťovou charakteristikou (impuls 1,2/50 s) * závislostí zbytkového napětí na velikosti výbojového proudu (impuls 8/20 s)

Působení bleskojistky Rázový impuls 1,2/50 s, Umax = 17 kV (průběh napětí bez bleskojistky) Působení bleskojistky Zbytkové napětí bleskojistky - 5kV Zapalovací napětí - 10 kV

4. Omezovač přepětí Omezovač přepětí představuje nejmodernější technologii, která je založena na varistoru z ZnO (oxid zinečnatý). Voltampérová charakteristika varistoru je dána vztahem: kde pro lineární rezistor je =1,pro SiC je =2–6 a pro ZnO je =20-50 Je-li v obvodu při jmenovitém napětí jmenovitý proud, pak při poklesu napětí o 1% klesne proud přibližně o bleskojistka – 4,9% omezovač – 39,5% Napěťová závislost varistoru je tak výrazná, že při jmenovitém napětí v soustavě je proud varistorem zanedbatelný a omezovač nemusí mít jiskřiště. Tím dojde k výraznému konstrukčnímu zjednodušení.

Základní parametry 1. Jmenovité napětí - Ur (kV) – je nejvyšší napětí, aby omezovač správně působil i v podmínkách dočasných přepětí. 2. Trvalé provozní napětí - Uc (kV) – nejvyšší napětí, které může být trvale připojeno na omezovač (s ohledem na tepelné namáhání). Je to asi 80 % jmenovitého napětí. 3. Jmenovitý výbojový proud (kA) - jak velký proud je omezovač schopen svést 4. Zbytkové napětí - úbytek napětí vytvořený jmenovitým výbojovým proudem (impuls 8/20 s) Porovnání bleskojistky a omezovače přepětí: 1. Trvalé provozní napětí u omezovačů je nižší než zapalovací napětí bleskojistek => umožňuje snížení ochranné hladiny. 2. Omezovač může svádět i dočasná přepětí, která trvají řádově sekundy, což se využívá v soustavě vvn. V případě zapůsobení ventilové bleskojistky by došlo k tepelnému zničení. 3. Působení omezovače téměř nezávisí na strmosti napětí. 4. Omezovače jsou konstrukčně jednodušší a tím i spolehlivější.

Působení omezovače Rázový impuls 1,2/50 s, Umax = 17 kV (průběh napětí bez omezovače) Působení omezovače Zbytkové napětí omezovače - 5kV Zapůsobení omezovače

Příklad omezovače pro síť 22 kV Ur = 30 kV Uc = 24 kV I = 10 kA Zbytkové napětí: I=5 kA => U=73,8 kV I=10 kA => U=80 kV

Příklady omezovače vn

Příklad omezovače vn -pro venkovní vedení

Koordinace izolace Koordinaci izolace - tvoří technická opatření, zajišťující dostatečnou spolehlivost izolačního systému s ekonomicky únosnými náklady => hledání kompromisu mezi požadavkem na spolehlivost izolace a cenou. Účelem koordinaci izolace je odstupňování izolačních hladin v soustavě tak, aby nejdražší zařízení (transformátory) byla v nejvyšší izolační hladině. Koordinaci izolace je vytvořena prostřednictvím rázových charakteristik pro jednotlivé izolační systémy (svodiče přepětí, izolátory …). Rázová charakteristika je závislost doby do průrazu na nejvyšší hodnotě napětí rázové vlny do okamžiku průrazu.

Rázová charakteristika daného izolantu 4. rázová vlna – Um4, průraz za vrcholem, bod rázové charakteristiky je průsečík vrcholu a okamžiku průrazu 5. rázová vlna – Um5, k průrazu nedojde 3. rázová vlna – Um3, průraz za vrcholem, bod rázové charakteristiky je průsečík vrcholu a okamžiku průrazu 2. rázová vlna – Um2, průraz ve vrcholu, okamžik průrazu je bod rázové charakteristiky 1. rázová vlna - Um1, průraz před vrcholem, okamžik průrazu je bod rázové charakteristiky Okamžik průrazu – vlna Um4 Okamžik průrazu – vlna Um3 Rázová charakteristika

Využití rázové charakteristiky Rázová charakteristika jiskřiště 1 Rázová charakteristika jiskřiště 2 Rázová charakteristika izolátoru U2 t2 Jiskřiště 2 a izolátor mají průsečík => pro napěťový impuls s vrchlovou vrcholovou napětí U2 dojde k průrazu v čase t2 Jiskřiště 1 a izolátor nemají průsečík => nemůže dojít k průrazu

Koordinace izolace Ventilová bleskojistka * transformátor – plná ochrana (není průsečík obou charakteristik) Trubková bleskojistka * transformátor – omezená ochrana (jestliže vlna s vrcholovou hodnotou U2 překročí čas t2 dojde k průrazu) Jiskřiště * transformátor – značně omezená ochrana (jestliže vlna s vrcholovou hodnotou U3 překročí čas t3 dojde k průrazu) t (s) U Jiskřiště izolace transformátoru Trubková bleskojistka Ventilová bleskojistka U2 U3 ochranná hladina soustavy jmenovité napětí t2 t3

Koordinace izolace se skutečnými rázovými charakteristikami