Poruchy rytmu v ambulanci

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Indikace trvalé kardiostimulace
Advertisements

Místo COX II inhibitorů v terapii bolesti
EKG – úsek ST, vlny T a U.
Péče o pacienta před a po implantaci kardiostimulátoru
Péče o cévní mozkové příhody v České republice
Současnost a budoucnost prevence CMP při fibrilaci síní
Osteoporóza Co vyšetřit, jak léčit ?
Laboratorní kontrola antikoagulační léčby
Přínos endoskopie v léčbě chronické rinosinusitidy
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Máme zvyšovat HDL cholesterol pro lepší kontrolu KV rizika? Wajman Alain MD,
Může spirální CT nahradit některé invazivní metody?
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Glitazony : je třeba modifikovat přístup k terapii DM II. typu ? Václav Zamrazil,
Elektrokardiogram a zátěž výukové ilustrace pro fyzioterapeuty
P. Hon, J. Slonková, D. Školoudík, M. Bar, V. Novák, R. Bridzik
Spontánní intrakraniální krvácení spojené s warfarinem
Parkinsonova nemoc, levodopa a co dál?
Katetrizační uzávěr PFO a ASD
Kardioembolizační mozkové příhody z pohledu kardiologa
Supravetrikulární tachyarytmie
Diabetes mellitus a riziko cévní mozkové příhody.
Antikoagulační léčba u pacientů s cévním onemocněním mozku
NÁSOBENÍ ČÍSLEM 10 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Léčba nikotinismu Kateřina Langrová Česká koalice proti tabáku
International Congress of Medicine for Everyday Practice
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do 1 Hypertenze.
Zábavná matematika.
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Maskovaná hypertenze a její dlouhodobé důsledky Dr kamel ABDENNBI paris.
MUDr.Ondřej Šmíd Kardiologie Pardubice
Předoperační vyšetření – co má obsahovat ?
Čtení myšlenek Je to až neuvěřitelné, ale skutečně je to tak. Dokážu číst myšlenky.Pokud mne chceš vyzkoušet – prosím.
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Alain Wajman, MD, kardiolog Prat. Hosp. Rothschild APHP, Paříž Srdeční selhání,
Vypracovaly : Dana Plevová DiS. Lucie Šmídová DiS. NCO NZO - ARIP 2011
Arteriální hypertenze v roce 2007
Josef Kautzner Klinika kardiologie IKEM, Praha
Dělení se zbytkem 8 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Pacient s vysokým kardiovaskulárním rizikem – jak zlepšit prevenci? J.-M.Tartiére.
Fibrilace síní MUDr. Hana Hošková.
Atriální fibrilace Jirka Wild.
Léčebné strategie u kolorektálního karcinomu
CHOPN systémové onemocnění ?
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Jaký vliv má nadváha ve strategii terapie DM 2. typu? Milan Kvapil.
Radioterapie, hormonální terapie nebo operace u karcinomu prostaty?
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Bronchiální karcinom u ženy Dr Philippe COLLARD Pneumologická klinika Univerzitní.
Avastin v klinické praxi: vedení léčby
Arytmie Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., F.E.S.C.
Kolorektální karcinom včera, dnes a zítra co měnit a dělat „už zítra“
Můžeme eradikovat očkováním pneumokokové infekce?
Jícnové ECHO Proč? Kdy? Jak?
Press konference CoaguChek
Projekt ATRACTIV: design, cíle, výsledky
GASTROENTEROLOGIE.
Prosinec 2007 MUDr. Jana Valjentová a kolektiv Cesty domů
Spirometrie v ambulanci praktického lékaře
Diabetes mellitus u seniorů
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Kvalita života po protinádorové terapii Kateřina Kubáčková Odd. onkologie a radioterapie.
Poruchy paměti po celkové anestezii – mýty nebo realita?
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Kdy budeme očkovat proti Alzheimerově nemoci ? Martin Vyhnálek.
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do International Congress of Medicine for Everyday Practice Alain Wajman, MD, Kardiolog.
Farmakogenetika warfarinu
Nesteroidní antirevmatika u kardiaka
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Léčba srdečního selhání doporučení ESC 2005 CHI Toulon - la Seyne-sur-Mer, Font-Pré.
Katetrizační ablace srdečních arytmií
Antikoagulační léčba v prevenci CMP a SE u pacientů s fibrilací síní
CO JE TO DIABETES A JEHO KOMPLIKACE CO JE TO DIABETES A JEHO KOMPLIKACE _________________ Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha.
Srdeční selhání z pohledu pacienta Marie Lazárová I. Interní klinika kardiologická FN Olomouc.
doc. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., FESO
David Nešpor Jan Černý Petr Němec
Akutní kardiologie.
Arytmie Jitka Pokorná.
Transkript prezentace:

Poruchy rytmu v ambulanci Jan Petrů kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha

Přítomnost kardiostimulátoru Přítomnost ICD Tachyarytmie Arytmie v ambulanci Bradykardie Sick sinus syndrom SA blokády AV blokády Extrasystolie Přítomnost kardiostimulátoru Přítomnost ICD Tachyarytmie Supraventrikulární AVNRT, AVRT, AT Fibrilace síní Flutter síní Komorové Idiopatické Strukturální (ICHS, …) Fibrilace komor

Fibrilace síní dělení stratifikace rizika tromboembolie management terapie indikace ke katetrizační ablaci komplikace a symptomy po katetrizační ablaci

Fibrilace síní Epidemie 21. století (prevalence 1-2%, u pac. nad 80 let > 10%, až 40% pac. se srdečním selháním) Evropa více než 6 mil. Tromboembolické příhody (zvláště CMP) – jedna z nejvážnějších komplikací FS (USA 75-100000 embol. CMP/rok) Zvýšená morbidita a mortalita mortalita pac. s FS asi 2x vyšší než se SR riziko iCMP bez chlopenní vady: 2-7x vyšší (5%/rok) s revmatickou vadou: 17x vyšší

Fibrilace síní Nárůst počtu hospitalizací Zhoršená kvalita života Srdeční selhání (výrazná variabilita - normální funkce vs akutní srdeční selhání při tachykardické kardiomyopatii) funkční omezení po CMP: Sources: Neurology, 1978; Stroke, 1985; European Heart Journal, 1987; Lancet, 1987; Fisher. Geriatrics. 1979;34:59

Dělení fibrilace síní Prvozáchyt fibrilace síní ------------------------------------------------- Paroxysmální (obvykle do 48 hod) Perzistující (>7 dní, vyžaduje kardioverzi) Dlouhodobě perzistující (více než 1 rok) Permanentní

Základní management pacientů s fibrilací síní Prevence tromboembolie Optimální léčba konkomitantních kardiovaskulárních nemocí Úleva od symptomů Kontrola frekvence Kontrola rytmu farmakologická x nefarmakologická

Ouško LS je nejčastější zdroj tromboembolie 91% všech trombů u pac. s FS je nalezeno právě v oušku LS 4 největší TEE studie, zahrnující 1181pac. : 98% všech trombů lokalizováno v oušku LS Location of thrombi in non-rheumatic atrial-fibrillation 1 SPAF III stands for “Stroke Prevention in Atrial Fibrillation III” Source: The Annals of Thoracic Surgery, 1996, 61:755–9

Prevence tromboembolismu Stratifikace rizika (CHADS2, CHA2DS2-VASc) Farmakolog. léčba: Antikoagulační léčba: (↓ rizika o 62%)* Antiagregační léčba: (↓ rizika o 22%)* Chirurgické přístupy: sešití, amputace ouška levé síně Katetrizační okluze ouška LS (Watchman, Amplatz, Coherex, SentreHeart) * Hart RG et al. : Antithrombotic therapy to prevent stroke in patients with atrial fibrillation: a meta-analysis. Ann Intern Med 1999

Praktický návod Prvozáchyt fibrilace síní symptomy?, počátek obtíží příčina – reverzibilní? (TSH, hypokalémie, …) konkomitantní onemocnění (HN, ICHS, DM, …) zhodnocení rizika tromboembolie – warfarin?

Praktický návod Prvozáchyt fibrilace síní Strategie léčby: symptomy?, počátek obtíží příčina – reverzibilní? (TSH, hypokalémie, …) konkomitantní onemocnění (HN, ICHS, DM, …) zhodnocení rizika tromboembolie – warfarin? Strategie léčby: Symptomy ANO » dle závažnosti ošetření/hospitalizace na kardiologii/interně Trvání do 48hod » akutní kardioverze (bez nutnosti předchozí warfarinizace) Symptomy NE » antikoagulace dle CHADS2, odběry, ECHO, holter EKG » uvažovat o kardioverzi, specifická AA nasazovat až po 3-4 týdnech antikoagulace » » » » » » » REKLASIFIKACE FIBRILACE SÍNÍ

Praktický návod Paroxysmální fibrilace síní SOS antiarytmika, do 48h kardioverze bez TEE katetrizační ablace x pravidelná AA léčba Perzistující fibrilace síní pravidelně specifická antiarytmika kardioverze x katetrizační ablace x reklasifikace Permanentní fibrilace kontrola frekvence, léčba srd. selhávání, …

Farmakologická léčba Antiarytmikum Akutní kardioverze (%) Udržení SR (%) v průběhu 1 r. Interakce s warfarinem Nežádoucí účinky Amiodaron 44 65-70 + multiorgánová toxicita Propafenon 51-72 40 - 1:1 AV vedení Sotalol 11-13 50 bradykardie, prodloužení QT, TdP

Farmakologická léčba Dronedarone (MULTAQ) 2x 400mg/den Antiarytmikum Akutní kardioverze (%) Udržení SR (%) v průběhu 1 r. Interakce s warfarinem Nežádoucí účinky Amiodaron 44 65-70 + multiorgánová toxicita Propafenon 51-72 40 - 1:1 AV vedení Sotalol 11-13 50 bradykardie, prodloužení QT, TdP Dronedarone (MULTAQ) 2x 400mg/den

Farmakologická léčba - dronedarone ATHENA, random, multicentr. 4628 pac., FU 21±5m Endpoint:1. hospitalizace, úmrtí 2. celková + KV mortalita ↓ hospitalizací/úmrtí o 24% (p<0,001) ↓ CMP, zvláště u vysokého CHADS nezaznamenán proarytmogenní efekt! K. Lefflerová, Interv Akut Kardiol 2010, 9(6):310-315

ablace ablace K. Lefflerová, Interv Akut Kardiol 2010, 9(6):310-315

Indikace ke katetrizační ablaci fibrilace síní Přísně individuální! Výrazná závislost na zkušenosti operatéra, pokročilosti onemocnění, přítomnosti a závažnosti komorbidit V principu u nemocných s trvajícími symptomy přes antiarytmickou léčbu U vysoce symptomatických mladých pacientů s lone fibrilací síní uvažovat katetrizační ablaci jako léčbu první volby

Indikace ke katetrizační ablaci fibrilace síní U strukturálních srdečních onemocnění a perzistujcících forem FS po selhání více antiarytmik, u mladých pacientů léčených amiodaronem Preference pacienta! Není dostatek dat ke zhodnocení benefitu ablace u asymptomatické fibrilace síní Většina doporučení: tř IIa/b, úroveň B ( konsensus odborníků, podpořeno jednou randomizovanou, nebo více nerandomizovanými studiemi )

Randomizované studie: farmakologická x katetrizační terapie

Cévní komplikace Hematom, pseudoaneurysma, AV fistule Diagnosa: • poslech, USG Terapie: • Komprese, lokální • Aplikace tkáňového lepidla (Tissucol) • Cévní chirurgie

Perikardiání výpotek, tamponáda Diagnóza: • Hypotenze, tachykardie, dušnost • ECHO Terapie: • ibuprofen, kortikoidy • perikardiocenteza TTE po výkonu + 2.den + ambulantně

Paréza bránice • 0,17 - 0,48 % • „benigní“ úplná restituce 66 - 100 % do 12 - 28 měsíců 1/2 asymptomatická • RSPV • balonková ablace PS Venice Chart, Natale A. et al; J Card.Electrophys. 2007; 18 (5): 560-580 Sacher F, J Am Coll Cardiol 2006; 47: 2498-2503 Bai R., J Cardiovasc Electrophysiol 2006; 17: 944-948

Paréza bránice Diagnóza: • Symptomy- dušnost, singultus, kašel, atelektáza, pneumonie • Rtg, skiaskopie Terapie: • Watch and wait • Vzácně UPV, plikace bránice

Stenosa plicních žil • Symptomy (kašel, dušnost, rekurentní pneumonie rezistentní na ATB, hemoptysa, tlak na hrudi, plicní hypertenze) Diagnóza: • CT angio, MRI (TEE) • Funkční dopad V/Q scintigrafie plic Terapie: • Angioplastika/stent • antikoagulace po plastice • chirurgická? Venice Chart International Consensus Document on Atrial Fibrillation Ablation, Natale A. et al; J Cardiovasc Electrophysiol. 2007; 18 (5): 560-580. HRS/EHRA/ECAS Expert Consensus Statement on Catheter and Surgical Ablation of Atrial Fibrillation, Calkins H. et al, Heart Rhythm 2007; 4: 816-861

Atrioesofageální fistule Diagnóza: • Symptomy - sepse (leuko, febrilie) - dysfagie, krvácení do GIT (hematemesa) - vzduchová embolizace do CNS • CT s i.v. + p.o. kontrastem jícnu (MRI) - statim! • NE gastroskopie! Terapie: • Akutní chirurgická • Akutní endoskopický stenting jícnu Venice Chart, Natale A. et al; J Card. Electrophys.  2007, 18 (5): 560-580.

LS RIPV LIPV RSPV AO LK PS ESO

Klinické postřehy Riziko tromboembolie je stejné pro paroxysmální i perzistující formy fibrilace síní (podobně i pro flutter síní) Minimální délka antikoagulační léčby po katetrizační ablaci je 3 měsíce Do nastavení INR > 2 aplikace LMWH v terapeutické dávce Vysazení warfarinu se řídí stratifikací rizika tromboembolie a ne vymizením symptomů, tzn. pokračovat v antikoagulaci při CHADS-VASc ≥ 2 Krytí LMWH při vysazování warfarinu vhodné u pac. s vysokým rizikem (CHADS ≥ 2) či umělou chlopní

Závěr Nejčastější arytmie - fibrilace síní Základní léčba spočívá v eliminaci rizika tromboembolie Podrobnější zhodnocení rizika – CHA2DS2-VASc Dronedarone - často lék první volby v léčbě nepermanentní fibrilace síní Indikace ke katetrizační ablaci v principu u nemocných se symptomatickou fibrilací síní rezistentní k antiarytmické léčbě

Questions? ~ Answers! Otázky ? ~ Odpovědi !

HAS-BLED bleeding risk score Vysoké riziko krvácení ≥ 3

„Upstream“ therapy (ACEi, ARB, statiny, PUFA) Primární prevence Sekundární prevence

Klasifikace symptomů dle EHRA