Jsou tady prý s námi od pradávna … a tak se snažíme, aby tomu tak bylo i nadále

Jabloně, třešně a hrušně v rukách sázecího komanda v Hájku a v Kostelní Bříze 25. – 29. října 2010 Navazujeme jen na tradici našich předků, kteří si při této práci prý dokonce i tématicky prozpěvovali: Navazujeme jen na tradici našich předků, kteří si při této práci prý dokonce i tématicky prozpěvovali: „Zasadil jsem čerešenku v humně, dá-li Pán Bůh, ona se mi ujme…“ To jsme si přáli taky „Zasadil jsem čerešenku v humně, dá-li Pán Bůh, ona se mi ujme…“ To jsme si přáli taky … a protože se pohybujeme na kdysi dvojjazyčném území tak ještě pro pamětníky: … a protože se pohybujeme na kdysi dvojjazyčném území tak ještě pro pamětníky: „Ich habe eine Kirche hinter der Scheune eingesetzt, wenn der Gott geben wird, sie wurzelt mir an…“ „Ich habe eine Kirche hinter der Scheune eingesetzt, wenn der Gott geben wird, sie wurzelt mir an…“

Tentokrát jsme provedli mimořádně velký, sedmnáctičlenný výsadek - a pak že je nouze o pracovité nadšence - tato valná hromada se ale sešla až od středy a tak pěkně po pořádku …

Stromořadí v Hájku – den první a druhý Až se na jaře naše stromečky probudí, budou zírat do jaké krásy byly vysazeny. Z jedné strany výhled na Doupovky a z druhé - to si budou muset trochu stoupnout na špičky – dohlédnou až na Klínovec. I nám tam bylo dobře.

Zatímco jedni vysazovali ovocné stromky, druzí chystali přísně utajenou, osvobozovací akci „doubek“. Fotograf však vše odhalil a zachytil – od počáteční porady, až po úprk z místa činu. A tak ještě prásknu, že byla osvobozena řada pěkných doubků – místním divočákům se už sbíhají sliny na budoucí žaludovou hostinu

Zastaveníčko v „botance“ v Dalovicích - líbezné pokoukání Když se spojí člověčí šikovnost s pestrostí a energií přírody tak z toho vypadne takováto krása …

Haunštejnské podhradí a záhradí - příjemně hravé odpoledne – při „roztahováku“ Jirka nemohl prohrát, protože se dokáže natáhnout do neuvěřitelné délky – skoro jako žížala „dešťovka“ jó, mít tak čapku s bambulí nahoře … nebo alespoň slepici s rolničkou …

Z Haunštejnského podhradí přesun přímo do kabin FC Krásno - zatím co Martin se Sašou pózovali do kamery, Radek jako obvykle telefonoval, holky se muckaly se Sašinými psíky a kluci, v zajetí pohárů a míčů zvažovali, že půjdou rovnou do trenek. Pak je ale přemohla žízeň a tak šli raději do …

Kostelní Bříza od prvních krůčků geometrů a kolíkobijců až po závěrečné radostné obětí Veverky a Léni. Nevím, jestli byla větší radost z dobře vykonané práce nebo z toho, že už je konečně skoro hotovo …

Někteří z pachatelů na místech činů

Takové to tam také bylo …

A ještě krátké sadařské shrnutí … Zrození takové aleje nebo sádku neprobíhá živelně, ale pod bedlivým dozorem pečlivých „rodičů“ Zrození takové aleje nebo sádku neprobíhá živelně, ale pod bedlivým dozorem pečlivých „rodičů“ Každý ze stromečků má nejen stanovenou odrůdu, ale i své sousedy na stanovišti Každý ze stromečků má nejen stanovenou odrůdu, ale i své sousedy na stanovišti Má také vlastní „rodný lístek“ jehož údaje jsou ještě zachyceny ve veledůležité „matriční knize“. To abychom si třeba, my laici, nepletli jabka s hruškama. Díky tomu už třeba víme, že Lyonská r. není reneta, ale raná třešeň Má také vlastní „rodný lístek“ jehož údaje jsou ještě zachyceny ve veledůležité „matriční knize“. To abychom si třeba, my laici, nepletli jabka s hruškama. Díky tomu už třeba víme, že Lyonská r. není reneta, ale raná třešeň Kořeny musí mít dost místa a nesmí je studit žádné velké kameny a hlíny musí mít – tak akorát. Kmínek se pěkně zabalí, udělá se protizvířátková ohrádka a ještě se přikurtuje, aby nám nejspíš nezdrhnul nebo aby se nekřivil Kořeny musí mít dost místa a nesmí je studit žádné velké kameny a hlíny musí mít – tak akorát. Kmínek se pěkně zabalí, udělá se protizvířátková ohrádka a ještě se přikurtuje, aby nám nejspíš nezdrhnul nebo aby se nekřivil No a na závěr jsou stromečky ještě ujištěni, že je budeme po několik dalších let chodit pravidelně navštěvovat – to asi proto, aby se necítili opuštěně. Doufáme, že se jako správní příbuzní budeme každoročně divit: „No, ty jsi nám zase vyrostl …“ No a na závěr jsou stromečky ještě ujištěni, že je budeme po několik dalších let chodit pravidelně navštěvovat – to asi proto, aby se necítili opuštěně. Doufáme, že se jako správní příbuzní budeme každoročně divit: „No, ty jsi nám zase vyrostl …“

V Krásně je to krásné … a tak se všichni přítomní, kterým se chtělo po práci ještě vytáhnout paty za humna, nechali okouzlovat výhledy na Krušné hory a „Slavkáč“ – jak říká Saša. Ti, kteří nešli, přišli o moc – byla to fakt kochačka

A nakonec ještě poděkování Jakubovi a Saše za příjemný azyl a Radkovi s Martinem, že jsou pořád ještě ochotní pouštět se do takovýchto „šíleností“. Možná je to proto, že po člověku tu má něco smysluplného zůstat – jak zpívá skupina Hop Trop – třeba jabka, když jsi před tím jabloňovou alej vysázel …