ZDRAVOTNICKÉ SYSTÉMY ve světě MUDr. Andrea Suchánková Kabinet veřejného zdravotnictví 3.LF UK

Systémy zdravotní péče Všechny předměty, jevy a procesy reálného světa si lze představit jako systém Systém komplex na sobě nezávislých prvků, které jsou ve vzájemné interakci podle vztahu k okolí - otevřené - uzavřené

Zdravotnictví jako společenský systém Sociální (společenské) systémy sestávají s plurality aktérů, kteří jsou při své interakci vedení snahou optimálně uspokojovat své potřeby. Zároveň však jsou nuceni respektovat danosti prostředí a zejména celý systém kulturních strukturovaných symbolů Zdravotnickým systémem je označována ta část společenského systému, která sestává z opatření, institucí, organizací a činností, které usilují o léčení nemocí, o jejich prevenci a o posilování zdraví společnosti

Ukazatele zdravotnického systému Ukazatele (indikátory)- určené k porovnávaní zdravotnických systémů jednotlivých států počet lékařů na počet obyvatel struktura specializací (obecně, nemocničních lékařů, lékařů v preventivních službách) zdravotnická zařízení- struktura, počet, poměr ambulantní a stacionární péče, vybavenost nákladnou technologií struktura primární, sekundární a terciární péče lůžka- počet a struktura, průměrné využití, prům. délka hospitalizace návštěvnost lékaře struktura výkonů poskytované péče struktura výdajů na zdravotní péči (prev., amb., komunitní, nemoc., terciární, rehab., LDN, ...)

Co je to zdravotnický systém? = souhrn formalizovaného úsilí, závazků, institucí, personálních a ekonomických zdrojů a výzkumných aktivit, které společnost věnuje problematice nemoci, předčasných úmrtí, neschopnosti, prevenci, rehabilitaci a jiným problémům spjatým se zdravotním stavem populace.

Čím je charakterizován? pacienti jako spotřebitelé, konzumenti péče poskytované zdravotnickými pracovníky požívají této péče na základě jejího financování 3. stranou, kterou může být vláda, zaměstnavatel, zákonné nebo soukromé fondy

Specifické rysy systému zdravotnictví Složitý a otevřený systém s problematickou predikcí chování Jeden z činitelů, kteří mají vliv na zdravotní stav obyvatelstva Postoje veřejnosti jsou velmi citlivé Dlouhé rozpětí mezi strategickými rozhodnutími a výsledky ve zdravotním stavu obyvatelstva

Zdroje nejsou v úměrném vztahu ke zdravotnickým ukazatelům Je obtížné stanovit jednoznačná kritéria Pro většinu diagnostických metod nejsou předepsány jednotlivé postupy Důsledky špatných rozhodnutí se ve zdravotnictví projevují zvláště nepříznivě

Principy stejné pro všechny typy systému - Financování zdravotní péče vychází z tradičního principu sociální ekvity (rovnost, spravedlnost- právo pro všechny občany rozvíjet se a udržovat svůj plný potenciál zdraví, rovný stejný přistup k léčbě a aplikaci všech potřebných medicínských postupů pro pacienty všech sociálních skupin bez ohledu na jejich schopnost či sociální postavení)

občanské právo garantované státem Zdravotní péče- občanské právo garantované státem Horizontální rovnost = stejná péče osobám s různými zdravotními potížemi Vertikální rovnost = diferencovaná péče osobám s různými zdravotními potížemi Sociální ekvita = solidarita bohatých s chudými, zdravých s nemocnými, mladých se staršími, jedinců s rodinami, ekonomicky aktivních s ekonomicky neaktivními

Základní kritéria zdravotnického systému Dostupnost péče: zohledňuje překážky při čerpání zdravotní péče finanční: náklady na léčbu, pojištění, spoluúčast geografické: distribuce zdr. péče v terénu časové: čekací doba mezi vznikem subj. obtíží nebo odbornou indikací a provedením léčby organizační (administrativní): např.: specializovaná péče na doporuč. praktick. lék., spádové oblasti, ... sociokulturní: vzdělání, etnická příslušnost, náboženské normy, jazykové bariéry (orientace v systému, poptávka po adekvátní péči) Kvalita péče: odraz toho jak úroveň zdrav. služeb odpovídá poznatkům výzkumu a možnostem technologie závisí na ekonomické situaci země, technologické a materiální vybavenosti zdrav. zařízení a na úrovni medicínského vzdělání a profesionálním dohledu nad výkonem lékaře. projevuje se na ukazatelích zdravotního stavu populace a na spokojenosti pacientů

Ekonomická nákladnost- suma peněz vydaných na zdravotnictví / HDP Ekonomická nákladnost- suma peněz vydaných na zdravotnictví / HDP * 100%, zohledňuje domácí cenové hladiny a demografickou strukturu Výkonnost (EFFICIENCY)- % výdajů na zdravotnictví spotřebovaných na správu (GB 6%, USA 22%) Rovnost (EKVITA, SPRAVEDLNOST)- jeden ze základních bodů programu WHO Zdraví pro všechny do roku 2000 rovný přístup k léčbě, aplikace všech potřebných medicínských postupů pro pacienty všech soc. skupin bez ohledu na platební schopnost nebo soc. postavení. existují přípustné rozdíly- doplňkové a zvláštní služby, použití alternativních léků, vyšší luxus při hospitalizaci, vyšší míra svobodné volby lékaře a zdrav. zařízení. zdroje nerovnosti- nerovnoměrné rozložení zdrav. služeb, vyšší hranice finanční spoluúčasti, výměra pojistného dle individuálního rizika. Sociální akceptabilita- vyrovnanost mezi kvalitou a dostupností. Požadavek, aby „dostupná péče byla kvalitní a kvalitní péče dostupná“.

Typy zdravotnických systémů Liberálně- tržní založen na převážně dobrovolném pojištění (USA, do r. 1996 Švýcarsko) Povinné zákonné veřejné pojištění (Německo, Francie, Holandsko, Belgie, Rakousko, ČR) Státní zdravotnictví financováno především z daní (VB, Kanada, Švédsko, Norsko, Finsko) Smíšené zdravotnické systémy

Zdravotní systémy dle účasti státu Centralizované zdraví je státem dodávána služba * charakteristika = zlepšení zdravotního stavu, zdravotní péče pro všechny obyvatele, administrativně náročné, nemožnost výběru lékaře, přiřazovací systém, státní vlastnictví, neefektivní čerpání prostředků, vznik byrokracie

Koordinovaně pluralitní zdraví je státem garantovaná služba * charakteristika = možnost výběru, profesní organizace, soukromé i státní vlastnictví, systém pojišťovací (Bismarck). Systém národní zdravotní služby (Beveridge)

Pluralitní zdraví je předmět prodeje a koupě * charakteristika = nákladný, kvalitní péče, nerovnost přístupu, zdůraznění úlohy jedince, tržní charakter, konkurence ve zdravotnictví, osobní odpovědnost za zdraví

Historické základy moderních zdravotnických systémů Semaškův model Beveridgeův model Bismarckův model Liberální model

Semaškův model Všechna zdravotnická zařízení jsou majetkem státu Zdravotnictví je financováno z příjmu státu prostřednictvím státního rozpočtu Zdravotnictví se považuje za odvětví národního hospodářství a je centrálně plánováno Zdravotnické služby se poskytují „bezplatně“ Zdravotničtí pracovníci jsou státní zaměstnanci a jsou placeni formou mzdy Zdravotnictví se pokládá za neproduktivní odvětví- následek- nízká ekonomická priorita Typický pro bývalé socialistické země

Beveridgeův systém Rozpracován po II. světové válce, realizován v bývalých socialistických zemích Obyvatelé odvádějí na financování zdravotní péče část svých příjmů v rámci daňového zatížení do státního rozpočtu, z něho je pak v systému státní (národní) zdravotní služby financována zdravotní péče * VB, nordické země

Beveridgeův systém- principy Zajištění ZP pro všechny bez ohledu na platební možnosti ZP je převážně financována z daní prostřednictvím státního rozpočtu Významný vliv státu Většina specializovaných ambulantních zařízení, laboratoře a RTG pracoviště jsou součástí nemocnic Většina nemocnic je součástí národní zdravotní služby, soukromá lůžka jen omezeně

Soukromé jsou ordinace praktických lékařů, zubařů, lékárny, ordinace specialistů, velká část sanatorií, zařízení ošetřovatelské péče Lékaři v nemocnicích jsou honorování platem, primární zdravotní služby kapitací za registrovaného občana nebo platbou za výkon Více než 90% výdajů na zdravotní péči je hrazeno z veřejných prostředků

Bismarckův model Vytvořen a realizován již v průmyslovém Prusku, postupně pak v zemích R-U, do II. světové války fungoval prakticky ve všech vyspělých zemích Evropy V rámci zákonně stanovených pravidel vytvářejí obyvatelé tzv. veřejné fondy, do kterých odvádějí účelové příspěvky určené na sociální a zdravotní potřeby, prostřednictvím voleného managementu tyto fondy spravují- zdravotní pojišťovny * Německy mluvící země, Francie, Benelux

Bismarckův model- principy Zdravotní péče je hrazena z fondů zdravotního pojištění – příspěvky zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu Obyvatelé jsou pojištěni u některé z pojišťoven, u které se registrují. V některých státech se pojištění vztahuje i na rodinné příslušníky, kteří nejsou zaměstnáni. Pojišťovny jsou nestátní organizace, které spravují pojišťovací fondy. Ambulantní zdravotnické služby jsou vykonávány soukromými lékaři na základě smluv se zdravotními pojišťovnami Ambulantní lékaři jsou placeni kapitací nebo podle výkonů

Nemocnice jsou v převážné míře veřejné nebo soukromé založené na neziskovém principu. Jen menší část nemocnic má komerční charakter. U fakultních nemocnic je zřizovatelem stát. Přímé platby obyvatel nepřekračují 15% - jde o příplatky za léky, stomatologické služby, pomůcky, pobyt v nemocnici Účast státu je legislativní, při finančním usměrňování ZP, při kontrole a dalších veřejně zdravotnických činnostech Konkrétní formy tohoto systému jsou v různých státech odlišné

Liberální model Zdravotnické služby jsou poskytovány volně strukturovaným rozdělovacím systémem organizovaným na místní úrovni ZP je v tomto systému zboží nebo služba Lékaři mají postavení samostatného podnikatele nebo člena sdružení Role profesionálních asociací je velmi silná Zdravotnická zařízení jsou převážně soukromá nebo veřejná Platby ZP jsou přímé i nepřímé (30-40% přímých plateb)

Volná tržní orientace dovoluje otevírat a zavírat nemocnice podle zdrojů obce a jejich preferencí Důležitým prvkem systému je soukromé zdravotní pojištění Důležitým prvkem je ale také nastolení „rovných příležitostí“ Proto jsou předpokládány určité státní intervence v podobě veřejných zdravotních programů

Úkoly zdravotnických systému strategické cíle státu v oblasti ochrany zdraví a rozvíjení zdraví (zdravotní politika státu) Způsob zajištění dostupnosti základní zdravotní péče pro občany Způsob financování zdravotní péče Řešení vztahů mezi různými účastníky procesu poskytování zdravotní péče ( občany, poskytovatelé péče, správní a samosprávní instituce, plátci)

Současné trendy ve vývoji zdravotnických systémů Růst nákladů na zdravotnictví- nutnost řízení zdravotnictví v návaznosti na součinnost s jinými společenskými subsystémy ( školství, sociální služby, péče o životní prostředí, ) Inflace zdravotní péče- vývoj technologií Stárnutí populace- lidé nejvíc čerpají zdravotní péči půl roku přes smrtí Změna role pacienta- pacient se stává lékaři partnerem

Důraz na prevenci a podporu zdraví v nejširším slova smyslu Kladení důrazu na ambulantní péči- přesun těžiště ze strany nemocnic Podpora rozvoje primární péče- významná role v realizaci preventivního zaměření zdravotní péče, rozvoj komunitní péče (poskytování služeb co nejblíže k bydlišti) Důraz na sledování kvality poskytování zdravotních služeb- zavádění programů zvyšování kvality (akreditace) Nutnost sledovat ekonomickou efektivnost zdravotní péče Změna vzdělávání lékařů

Systémy zdravotní péče ve vyspělých zemích USA svobodně podnikatelský fragmentovaný typ směs soukromého pojištění a financování zdravotní péče z veřejných zdrojů nejvyšší výdaje na zdravotnictví na světě (13-15% HDP) jedna z mála rozvinutých zemí, která dosud nemá zavedený zdravotnický systém zajišťující nezbytnou zdravotní péči pro celou populaci dostupností nejmodernějších technologií, avšak jenom pro pojištěné občany zdravotní stav americké populace je charakterizován velkými nerovnostmi, které kopírují sociální a etnickou skladbu obyvatelstva

Francie Francie má vysoký standard zdravotní péče a její systém zdravotní péče je podle WHO nejlepší na světě Zdravotní péče ve Francii je finančně zajišťována povinným národním pojištěním Svobodná volba zdravotní péče bez doporučení lékaře Náklady na ošetření nesou bezprostředně pacienti, mají proto svobodu výběru při rozhodování, kde obdrží zdravotnickou péči Po zaplacení poplatků u doktora či zubaře je určitá část poplatku (75 až 85 %) zpětně nárokována

Německo Decentralizovaný systém národního pojištění Velké pravomoci a odpovědnost spolkových zemí Německá vláda odpovídá za formulaci zákonů, zdravotní politiku, legislativu ale do organizování a financování zdravotnictví přímo nevstupuje Spoluúčast pacientů na hrazení péče má dlouholetou tradici Zdravotní pojištění je integrováno do komplexního sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění- povinné a dobrovolné

Holandsko Systém zdravotní péče je fragmentován a přísně regulován Oblast péče upravuje legislativa centrální a místní samosprávy Za legislativu a kvalitu péče je odpovědná holandská vláda

Velká Británie, Itálie, Španělsko Zespolečenštěná národní zdravotní služba Zdravotnictví řízeno státem prostřednictvím této služby

Děkuji za pozornost!