E-learning a studenti kombinovaného studia VŠ projekt do předmětu E-learning Lucie Jirků, UČO květen 2004

Využití e-learningu ve vzdělávání pro denní studium jako doplněk výuky pro kombinované či distanční studium jako nedílná součást výuky pro samostudium (celoživotní vzdělávání nezávislé na vzdělávacích institucích) jako samostatná výuka

Specifika kombinovaného studia práce na plný úvazek nemožnost vzít si volno, když je potřeba podmínky případné smlouvy o studiu dané zastaralým zákonem z roku 1968, který nebere v potaz např. bakalářské studium, zkoušku ve formě kolokvia apod. velká vzdálenost, špatná dostupnost

Jak mohou VŠ vyjít vstříc studentům komb. studia? mýtus č. 1: ulehčit studentům komb. studia co do objemu učiva mýtus č. 2: „přivřít oko“ při hodnocení u zkoušky snížit nároky??? NE!!!

Jak mohou VŠ vyjít vstříc studentům komb. studia? usnadnit studentům hledání základních informací (podmínky studia, sylaby předmětů, podmínky získání zápočtů, zadání otázek ke zkouškám...) zlepšit komunikaci mezi studenty a studijním oddělením => informační systém školy zlepšit komunikaci mezi vyučujícími a studenty => e-learningový systém

E-learning = e-learningový systém? možnosti e-learningu na VŠ: samostatné kurzy nejednotnost v rámci školy nejsou tak efektivní kurzy v rámci e-learningového systému (LMS) e-learning v užším slova smyslu jednotnost kurzů v rámci školy možnosti doplňkových funkcí daných systémem

E-learning a informační systém školy 3 možnosti: nezávislé fungování univerzitního informačního systému a e- learningového systému => neefektivní spolupráce univerzitního informačního systému s e- learningovým systémem integrace e-learningového systému do univerzitního informačního systému => nejjefektivnější řešení

Přínos e-learningu pro studenty úspora času zpětná vazba student  učitel optimální metoda a doba studia

Co očekává student komb. studia od e-learningu? přehledně daný rozsah předmětu přehledně podaný obsah učiva komunikace s učitelem či spolužáky (diskusní skupiny, studijní skupiny, ová komunikace) přehledné a aktualizované „organizační“ pokyny: termíny konzultací, zkoušek a zápočtů, zadání seminárních prací, termíny odevzdání zkušební testy aktuální reakce – výsledky testů, seminárních prací...

E-learningové kurzy splňují bezezbytku předchozí požadavky musí však být kvalitní – to závisí na: schopnostech autora kurzu (vyučujícího) => nutnost zvyšovat počítačovou gramotnost u VŠ vyučujících a jejich zájem o nové technologie ICT vybavením školy možnostech používaného LMS (Learning Management System)

LMS (Learning Management System) systémy pro řízení elektronické výuky příklady: WebCT, Blackboard, Learning Space, český systém eDoceo... přehled LMS s možností porovnání je na stránce

E-learning a VŠ náklady: vysoké počáteční náklady – LMS, vybavení ICT, proškolení vyučujících, kteří budou tvořit kurzy nákup hotových kurzů přínosy: snížení nákladů na výuku (prostory, topení…) zjednodušení organizace vzdělávání snížení nákladů na vyučující

e-learning = ztráta sociálního kontaktu? sociální kontakt leckdy chybí i při „fyzické“ výuce – závislost na: počtu studentů povaze předmětu osobnosti vyučujícího a jeho ochotě komunikovat se studenty e-learning nabízí pouze jiné formy komunikace, soc. kontakty mohou být navázány i při elektronické komunikaci

??? zásadní otázka: donutí e-learningové kurzy učitele komunikovat se studenty? nepřevedou mnozí učitelé jen své papírové přednášky do elektronické formy a možnosti zpětné vazby neocení?