Evropská hospodářská a měnová unie Rozšiřování eurozóny Evropská hospodářská a měnová unie

Vstup zemí SVE do EU - historické milníky 12/1991 - asociační dohody (evropské) s Pol, Maď, ČSFR (prozatímní dohoda), 10/1993 s ČR a SR 6/1993 - Kodaňská kritéria 1995 Bílá kniha o zapojení SVE do vnitřního trhu 7/1997 - Agenda 2000+hodnotící zprávy 12/1997 - 6 zemí začne vyjednávat o vstupu do EU - začátek 3/1998 (ČR,POL,MAD,EST,Kypr,SLO) 12/1999 - dalších 6 zemí zahájí jednání o přistoupení 12/2002 - Kodaň - vstup 10 zemí do EU od května 2004

Etapy přijetí eura První etapa: ČS je členem EU není součástí ERM II (Exchange rate mechanism -mechanismu směnných kurzů) Stanovení datumu přistoupení ČS k eurozoně Druhá etapa: účast v ERM II Účast ve druhé fázi HMU měna zapojena do ERMII (fluktuační pásmo ± 15%) koordinace hosp. politik členských států EU cíl: splnění konvergenčních kritérií Stanovení přepočítacího kurzu

Etapy přijetí eura III. Fáze: přijetí eura výměna oběživa - duální oběh, přepočítání cen, mezd, pohledávek, závazků…v přepočítacím kurzu duální zobrazování cen (min. půl roku) ČS - je součástí Eurosystému a jeho měnová politika je podřízena měnové politice ECB

Původní harmonogram I. Etapa: Stanovení data přijetí eura (zač. roku 2006) leden 2007 - Estonsko, Litva, Slovinsko Leden 2008 - Malta, Kypr, Lotyšsko Leden 2009 (původně 2008) Slovensko Leden 2010 ČR, Maďarsko Polsko - ??

Současný stav rozšiřování eurozóny 2007 - vstup Slovinska 2008 - Malta a Kypr 2009 - Slovensko? 2014- Rumunsko BUL, ČR, EST, Lot, Lit, Maď, Pol, Švédsko nemají stanoven termín Mimo ERM II: ČR, Pol, Maď, Šv, Bul, Rum, UK.

Konvergenční zpráva 2006 Litva a Slovinsko požádaly o zpracování konvergenční zprávy - cenová stabilita (Šv 0,9%, Fin 1,0%, Pol - 1,5% - kritérium 2,6%). (referenční hodnota (duben 2005- březen 2006). Úrokové sazby (Šv 3,3 %, Fin 3,3%, Pol 5,0%) - kritérium 3,9+2=5,9% Deficit 3% HDP, veřejné zadlužení 60% HDP, 2 roky v ERM II.

Litva Cenová stabilita - 12 měsíční průměrná míra - 2,7% (KK 2,6%). „na základě nedávných informací se v Litvě očekává další růst cenové hladiny“ - nízké ceny energií (50% úroveň EU), růst spotřební daních na tabákové výrobky (přechod.období do konce r.2009) - ECB očekává další růst cen Catching-up process - dohánění úrovně - HDP/obyv a cenové úrovně v EU - vyšší míra inflace. Deficit státního rozpočtu : 0,5 % HDP (není s ní vedeno řízení o nadměrném schodku) Veřejné zadlužení: 18,7 % HDP

Litva ERM II - (28. Června 2004 - 22 měsíců) stabilní vývoj litu, bez devalvace. Na konci 90. Let vysoký deficit BÚ PB - 11% HDP. Otevřená ekonomika exporty činily 58% HDP, okolo 30% obchodu s eurozónou. Dlouhodobé úrokové sazby (5,9%) - v Litvě 3,7 % - výrazně pod kritériem. Snižování úrokové sazby bylo podpořeno vidinou přijetí eura.

Slovinsko a Konvergenční zpráva Cenová úroveň (KK 2,6%) : Slovinsko: 2,3%

Slovinsko Deficit rozpočtu: 1,8% HDP Vládní zadlužení: 29,1% HDP

Slovinsko - měnové ukazatele ERM II (28. června 2004) - bez devalvace-žádné výkyvy Dlouhodobé nominální úrokové sazby: (KK 5,9 %) Slovinsko:3,8% Slovinsko:velmi otevřená ekonomika: export se podílí 65 % na HDP, 52 % exportu do eurozóny, 66% importu z eurozóny

Dlouhodobá úroková sazba

Právní kritéria vstupu do eurozóny Slovinsko i Litva splňovaly právní a institucionální kritéria pro přijetí eura: ústava a zákon o CB: dostatečná nezávislost CB (u Slovinska je zde poznámka, že má přijmout technickou novelu zákona o CB, Litva bez připomínky) SLO a LIT: problém s používáním názvu euro: Slovinsko odkazovalo na evro, Litva jiný název v prvním pádě. Litevský parlament např. v r. 2003 odvolal členy Bankovní rady CB, které předtím zvolil. ECB toto ve své Konvergenční zprávě v roce 2004 kritizovala s tím, že je tím narušena dostatečná nezávislost úředníků CB. Litva na základě toho změnila zákon...

Současný stav - Slovinsko Konvergenční zpráva 2006 doporučila Slovinsko, aby vstoupilo do eurozóny, Rada EU schválila 1.1. 2007 - vstoupilo Slovinsko do eurozóny 11 července 2006 - stanoven přepočítací kurz: EUR 1 = SIT 239.640 (stejný jako centrální parita) dvojí ceny (zákon o dvojím zobrazení cen)- od března 2006 - 6 měsíců po zavedení eura - do konce června 2007 (výjimky: poštovní známky,¨benzínky, prodejní automaty,knihy a publikace) 1.-14. 1. 2007- duální oběh obou měn výměna hotovosti do 1.3. 2007 bez poplatků, poté výměna bankovek v centrální bance neomezeně, mincí do konce roku 2016

Pramen: http://www.evro.si/en/

Kypr Nízká míra inflace: 2,0 % (referenční hodnota 3,0%) - výhled nízká míra inflace květen 2005 vstup kyperské libry do ERM II, bez devalvace schodek 1,5 % HDP a zadlužení pokleslo na 65,3 % - v roce 2007 na 61 %. Výrazný růst veřejných výdajů spojených se stárnoucí populací - nejvyšší v EU Úrokové sazby - 4,2 % - výrazně pod referenční úrovní 6,4 %

Konvergenční kritéria - Kypr

Malta Míra inflace - 2,2 % ( referenční hodnota 3%) květen 2005 - maltská lira v ERM II Schodek - na Maltu se vztahovalo rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku - 2006 - 2,6% (2,1% v roce 2007) Zadlužení - 66,5 % v roce 2006 - dále klesá Úrokové sazby - 4,3 % (ref. Hodnota 6,4 %)

Konvergenční kritéria - Malta

Slovensko na cestě do eurozóny 28.11. 2005 - vstup do ERM II (centrální parita 38,4550 SK/EUR) 15. Března 2007 - revalvace SKK - stanovena nová centrální parita 35,4424 (30% fluktuační pásmo) duben 2006: schválena podoba euromincí (NBS předložila nejlepší návrhy veřejnosti k výběru) 26.9. 2007 - přijat generální zákon o přijetí eura jaro 2008 - Konvergenční zpráva ECB a EK - rozhodnutí Rady EU o ukončení výjimky+ stanovení přepočítacího kurzu - červen 2008

SR splní Konvergenční kritéria 1 měsíc po stanovení kurzu - duální zobrazování cen v SR- až do konce roku 2009 povinně září - prosinec 2008 - zásobení komerčních bank eurobankovkami a euromincemi (prosinec - MO) 1.1. 2009 - euro zavedeno v bezhotovostním i hotovostním styku (Bing Bang scenario) Do 16. ledna 2009- duální oběh mincí, poté výměna v komerčních bankách a v NBS Zásada nepoškodit občana

Riziko plnění konvergenčních kritérií Míra inflace byla nad referenční úrovní Deficit státního rozpočtu se pohybuje okolo 3 % HDP