HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE nacionalita regionalita globalita HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

Hospodářská geografie garant: prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. Telefon (linka): +420 48 535 2361 E-mail (školní): ivan.jac@tul.cz Konzultační hodiny: pondělí, 14.00 - 16.00

LITERÁRNÍ A OSTATNÍ ZDROJE POVINNÁ LITERATURA: HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE -IVAN JÁČ (SKRIPTUM), 2009-12 2) HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE EVROPSKÉ UNIE - IVAN JÁČ (SKRIPTUM), 2009-10 3)HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE SEVEROAMERICKÉ ZONY VOLNÉHO OBCHODU –NAFTA - IVAN JÁČ (SKRIPTUM),2009-10

B) DOPORUČENÉ ZDROJE: THE WORLD IN …2008, 09, 010,- 012 EKONOM… HOSPODÁŘSKÉ NOVINY… THE ECONOMIST,WIRTSCHAFTSWOCHE A DALŠÍ C) OSTATNÍ ZDROJE – INTERNETOVÉ - NAPŘ. WWW.ZEM.COM - BUSINESS INFO - WIKIPEDIA

(STRUČNÁ OSNOVA PŘEDMĚTU) HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE (STRUČNÁ OSNOVA PŘEDMĚTU) 1.TEORETICKÁ EXPOZICE - GENEZE, FUNKCE, CÍLE VĚDNÍ DISCIPLINY TERITORIÁLNÍ SYSTÉMY - I.-IV. 2.POLITICKÁ MAPA SVĚTA - AKTUÁLNÍ STAV–KONFIGURACE - „BIPOLARITA – JEJÍ ZMĚNY“ - ČLENĚNÍ ZEMÍ DO SKUPIN DLE RŮZNÝCH FOREM VLÁDY OSN – JEJÍ REFORMA ? 3.HOSPODÁŘSKÁ MAPA SVĚTA(HMS) - GENEZE,CHARAKTERISTIKA ETAP VÝVOJE (HMS) - „SEVER X JIH“

- INDIKÁTORY HOSP. ÚROVNĚ - INTEGRACE – JAKO PROCES - INTEGRAČNÍ USKUPENÍ (UNIE) – JEJICH HIERARCHIE - VÝZNAMNÉ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE–NAPŘ.: OECD,WB,WTO,IMF,G-7(8),G20… - PERSPEKTIVY (HMS) – HODNOCENÍ GLOBALIZACE (+ , -, ?, ! ) 4.HOSPODÁŘSKÁ DEMOGRAFIE - ZÁKLADNÍ KATEGORIE - PROBLEMATIKA STÁRNUTÍ POPULACE CHARAKTERISTIKA SÍDELNÍCH ÚTVARŮ 5.GEOGRAFIE PRŮMYSLU - „SOFISTIKACE“ PRŮMYSLOVÝCH OBORŮ – (MECHATRONICKÉ SYSTEMY …)

pokračování osnovy HGR 6. Geografie zemědělských a přidružených činností - klasifikace z.č. - klimatická pásma - produkční a spotřebitelské oblasti 7. Geografie dopravy - druhy opravy 8. Geografie služeb - kategorizace terciárního sektoru

HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE PŘEDNÁŠKA: „ TEORETICKÁ EXPOZICE“ 1.1 GENEZE, FUNKCE A CÍLE VĚDNÍ DISCIPLINY 1.2 METODY A OSTATNÍ PODPŮRNÉ INSTRUMENTY VÝUKY 1.3 PŘEDMĚT „ZÁJMU“ HOSPO-DÁŘSKÉ GEOGRAFIE ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ 1.4 HLAVNÍ ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ 1.5 ÚZEMNÍ DĚLBA PRÁCE 1.6 TERITORIÁLNÍ SYSTÉMY

GENEZE - geografické poznatky již v nejstarších civilizacích umožňovaly lepší orientaci ve světě a efektivnější využívání přírodních zdrojů. Původní představy o světě (viz. starověk – Ptolemaios, Aristoteles a další…) byly z převážně popisujícího (pasivního) stavu transformovány do současného aplikovaného (aktivního), schopného nejen předpovídat jevy a procesy, ale též je účinně ovlivňovat. FUNKCE - Geografie má tři možné funkce: poznávací b) všeobecně vzdělávací c) aplikační CÍLE - cíle lze formulovat následovně hierarchicky:

první cíl spočívá v  osvojení si : „základní prostorové představy o světě„ tj. výstižně charakterizovat oblasti, země či kontinenty a tyto informace shromaždovat, třídit a pořádat v logicky otevřené soubory a databáze. 2) druhý cíl spočívá v: „zvládnutí samostatné práce s prostorově lokalizovanými informacemi – mapami, statistickými podklady apod. 3) třetí cíl spočívá v : „ pochopení základů vztahů mezi společností a přírodou „

1.2 VYHODNOCENÍ VZTAHŮ PŘÍRODA X SPOLEČNOST V historickém průřezu lze rozlišit 3 fáze: úsek: fáze determinace – nejdelší, nejstarší – příroda určuje (determinuje) vývoj společnosti, ta žije s přírodou v tzv.harmonii. 2. úsek: fáze konkurence – střet průmyslové revoluce s přírodou, devastace, globální poruchy (ozon. deficit, ůbytek zdrojů..) 3. úsek: fáze kooperace – technické a finanční možnosti umožňují zachovávat nebo obnovovat rovnováhu přírodního prostředí- viz (trvale) udržitelný rozvoj, enviromentální prostředí

1.3 PŘEDMĚT ZÁJMU HG:ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ Společnost existuje a rozvíjí se : V konkrétních sociálně ekonomických vztazích (Ekonomie) V čase (Historie) V územně prostorových souvislos tech (Geografie) ÚZEMÍ – PROSTOR tvoří nezbytnou základnu pro hospodářskou činnost a existenci společnosti. Tato kategorie (Ú_P) pak je využívána pro: Využívání a transformace přírodních sil a zdrojů Výroba a spotřeba produktů a služeb Získávání a zpracovávání informací Lokalizace objektů, které tyto funkce umožňují

Definice „rozmísťování hospodářství“: … je formou prostorového projevu = seberealizace = a existence společnosti. Jedná se v podstatě o dynamický stav rozložení jednotlivých složek (objektů) hospodářství na konkrétním teritoriu odvozených ze sociálně ekonomických poměrů a přírodních podmínek. Potom existující stav rozmístění je výsledkem konfrontace vlivů z minulosti a tendencemi ke změnám v současnosti Viz. obrázek:….nový objekt ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ … tvoří soubor různorodých vnitřních a vnějších ekonomických (ale i jiných) skutečností (vlivů), které určují vztah mezi daným objektem rozmístění (lokalizace) a teritoriem.

Obr. : nový objekt Přírodní okolí Sociální okolí Historické vazby Inovační tendence↓ nový objekt Obr. : nový objekt

1.4 HLAVNÍ ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ Obyvatelstvo v několika rolích ( 3 ): a) … jako činitel pracovní síly, tj. (kvalifikované či nekvalifikované) k zajištění výrobních a provozních aktivit b) … jako iniciátor (manažer) a realizátor rozhodnutí v ekonomické sféře c) … jako činitel bezprostřední spotřeby přes kapacitu trhu 2. Činitel energetický … působí na rozmístění přes množství en ergie nutné k zajištění… 3. Činitel trhu … působí přes kapacitu a strukturu spotřeby včetně geografické polohy

4. Činitel dopravy … přes dopravní vzdálenosti, dopravní náklady a kapacitu a propustnost komunikací 5. Činitel surovinový … přes množství jak suroviny tak i „polotovarů“ v případě výroby finálních výrobků 6. Činitel ekologický … přes ochranu a rovnováhu(rekonverzi) životního prostředí = enviromentální přístup 7. Činitel přírodního charakteru … přes dispozici „přírodních charakteristik“ nutných pro lokalizaci ekonomických aktivit (zemědělství…) 8. Činitel specifický … přes „ zájmy a požadavky „ státní a národní úrovně

1.5 Územní (globální) dělba práce … je prostorový projev objektivního procesu prohlubování společenské (nadnárodní) dělby práce. Existuje ve dvou formách: Vnitrostátní – mezi správně administrativními jednotkami – oblastmi Mezinárodní/globální - mezi jednotlivými státy a kontinenty 1.6 TERITORIÁLNÍ SYSTÉM(y) – T S … je soubor komponentů ( složek, prvků, objektů) společensko-ekonomického a přírodního původu, pro který jsou v konkrétním čase a na určitém teritoriu charakteristické určité vazby vyplývající z jejich územního rozptylu (disperze) a ekonomic., technolog… a jiných skutečností. Jejich rozptyl vytváří charakteristický „model“ územní struktury, který lze rozčlenit do (4) základních typů TS.

TS – lokálního rozvoje … nízká úroveň hospodářského rozvoje, primitivní a nedostatečná infrastruktura, slabé mezioblastní kooperace. Tento typ TS je charakteristický pro většinu rozvojových zemí !! TS – prvotní diferenciace … je již podmíněn určitým rozvojem hospodářství, zlepšenou dopravní infrastrukturou a růstem mezioblastní kooperace. V hospodářství se prosazují tzv. střediska (oblasti), která získávají předstih vůči ostatním. Tím začínají předpoklady územních disproporcí a formují se tzv. „ prosperující a periferní – oblasti“ , také disparity – nehomogenní a hospodářsky slabé oblasti - HSO !!!

TS – dominujících center a oblastí … je pokračováním předcházející diferenciace a následné koncentrace moderního hospodářského potenciálu do územně nevelkých areálů, které těží z tradice, kvalifikace pracovních sil, vědeckého potenciálu apod. Mohou tak získat výrazný předstih před ostatními oblastmi a tyto disproporce tak často bývají zdrojem vnitropolitické lability. TS – postupující decentralizace … prosazuje se v poslední době, protože koncentrace hosp. potenciálu v dominujících centrech již nepřináší výhody, ale naopak převažují negativní stránky jako např.: Znehodnocování životního prostředí Růst tzv. „ polohové renty „ Vyšší životní náklady Sociálně slabé skupiny obyv.….

Děkuji za Vaši pozornost. Příjemný den 